19. 2. 2019

PETER RUNZEL 6. kapitola




Ilja mne poprosil, zda bych se nemohl přemístit na velkou vzdálenost – do Mongolska, navštívit ukryté přátele. Mohl bych se jim věnovat, aby zvládli teleportaci tam na místě. Jinak se přes hranice nedostanou. Předal mi do mysli místo jejich pobytu a já se v mžiku ocitám u nich. Sedí u nízkého stolku na kožených polštářích a pijou čaj. Moc se nelekají z mého náhlého zjevení, zřejmě už si zvykli na veduny. Zvědavě si mne prohlížejí a přemýšlí, kdo jsem. 
„Perune!" vykřikne pak jeden z nich, odhaduji, že to bude Kolada. Usměju se:
„Ty jsi Kolada a ty budeš určitě Svantovít. Jsem moc rád, že jste v pořádku. Musíte mi vyprávět, co jste zažili." Obejmu jednoho po druhém a sedám si k nim na polštář.

15. 2. 2019

Genetické zbraně jsou realitou

V poslední době se na stránkách novin a v televizi stále častěji objevuje téma nových hrozeb pro bezpečnost Ruska, spojených s nebývalým skokem v rozvoji nových technologií a mimo jiné – se skutečným průlomem v oblasti genetického inženýrství. Bohužel morálním aspektem problému je, že tento „skok" lze nazvat pokrokem pouze s velkými výhradami. V těsném spojení s genetickým vývojem tu totiž je i potenciální lidské klonování, reprodukce životně důležitých orgánů, geneticky modifikované produkty (jejichž účinek na lidské tělo je stále teprve studován) a mnohem více. Včetně dříve téměř neznámé, ale dnes už skutečné genetické zbraně – tzv. "chytré zbraně" – kvůli jejímu vysokému stupni selektivity zasažení cíle s určitým genetickým kódem. Základem vědeckého přístupu je schopnost takových zbraní selektivně působit jen na jednotlivce určité rasy, určité etnické skupiny nebo určitého národa.



12. 2. 2019

PETER RUNZEL 5. kapitola


Víčka se mi rozevírají a mé tělo, nabité po několika hodinách spánku volně prostupující vesmírnou energií, rázně odmítá horizontální polohu. Vyskakuji z postele a vycházím do tmy. Na nebi září hvězdy a velký bílý měsíc blížící se do úplňkové fáze zvýrazňuje temné obrysy blízkých hor. Když si můj zrak zvykne na světelné podmínky, dávám se do poklusu. Lesní cesta se vine kolem vysokého kopce a jen tak z bujnosti nedbám na stoupání a zvyšuji tempo. Chci využít u mě neobvyklé potřeby intenzivního pohybu a transformovat jemnou a přesto dráždivou energii do silnějších a vytrvalejších svalů. Když začnou protestovat unavené nohy, dělám kliky a pak i sklapovačky na břicho. Mezitím protahuji i šlachy a po chvíli se zase rozběhnu, tentokrát zase zpět dolů. Narazím na řeku, ve které se třpytí bílé světlo věrného souputníka naší planety. Svlékám tepláky a vstupuji do prozářené, rychle tekoucí vody. Pocit chladu mizí po krátké chvilce a zjišťuji, že i tento element je plný síly, která naplňuje mé tělo i duši. Zmocňuje se mě neskutečná euforie. Myslím, že bych s klidem mohl i skály lámat. Nechápu, jak jsem mohl tolik let vydržet v nečinnosti. Po osušení, při kterém rozvádím přijatou energii do nejvzdálenějších koutů své tělesné schránky, se vydávám zpět do hotelu.

9. 2. 2019

CO VY NA TO? 2

Bít či nebít? Toť otázka :-)

Dovolím i do placu předhodit trochu filosofické, trochu theologické a kdo ví, třeba i trochu téma ze Života. Poňoukl mě k tomu rozhořčený anonymní komentář pod článkem o Matce Tereze. Zkus se, čtenáři, zamyslet nad následujícím dilematem:

Je správné či nesprávné konat dobré věci ze zištných důvodů? (rozuměj nedobrých / zlých / chamtivých / vypočítavých atd.)

Je správné či nesprávné konat nedobré věci z nezištných důvodů? (rozuměj dobrých)

Uvedu příklady, ale určitě tě napadne kupa jiných a lepších. Je správné vystavět na vlastní náklady dětský domov, nemocnici, útulek aj. s vidinou tučných dotací a jiných zisků či výhod? Nebo je raději nepostavit? Lze o takovém člověku, že je to dobrý člověk, protože postavil domov pro opuštěné děti?

Je správné ublížit nebo i třeba zabít "nedotknutelného" člověka, který ubližuje druhým? (nikdo jiný s tím nic totiž dělat nehodlá a zákon se dívá jinam) Nebo si tzv. "uchovat čistou karmu" a starat se o své? Lze o člověku, který takto druhému ublížil nebo ho dokonce zabil, říci, že je to špatný člověk?

Který úhel pohledu má třebas u příkladu dětského domova "větší váhu"? Pohled zištného podnikatele nebo pohled osiřelých dětí? Má vůbec některý z těch pohledu větší váhu, než druhý nebo nikoli? A jak se na tyto pohledy asi dívá Vyšší inštance? :-)


7. 2. 2019

Jak Google Maps skrývají artefakty


Všichni, kdo se zabývají hledáním na Google Maps, si všimli, že některé části map mají, patrně kvůli utajení, buď tak špatné rozlišení, že se na nich nedá nic rozeznat, nebo jsou zaretušované úplně. Přitom mapy Google jsou dnes pokládány za "lídra mezi moderními kartografickými službami nabízejícími satelitní interaktivní mapy online". Zvykli jsme si věřit všemu, co je na těchto mapách znázorněno, i když chápeme, že armáda musí skrývat některá svá tajemství kvůli obecné bezpečnosti. Ale ve firmách, jako je Google, pracují tisíce specialistů s odpovídajícími stupněm přístupu k utajeným informacím, kteří dokážou nejen změnit vzhled objektů, ale dokonce změní i povrch krajiny: vyrovnají hory, zasypou propadliny, změní obrys pobřeží a podobně. Jenže my tu přece nehovoříme o počítačové hře, ale o mapách založených na snímcích z vesmírného a oceánografického výzkumu pomocí echolokačních zařízení!
To nejsou prázdná obvinění, můžete si to ověřit. Na následujícím obrázku je severní okraj Nové země na mapách Google. Všimněte si řetězu „pahorků“ pod vodou nedaleko pobřeží:

Zobrazení souostroví Nové Země na mapě Google

2. 2. 2019

Mozek uchovává jakoukoli informaci, aneb proč se vyhýbat destrukci

Proč komunikace není hlavním úkolem jazyka, je pro mozek nebezpečné odkládat práci na poslední chvíli a proč je tvrzení, že nervové buňky nejsou obnovovány, dávno zastaralé? O tom všem hovoří profesorka Petrohradské státní univerzity, doktorka filologie a biologie, představitelka moderní vědy v Petrohradě Taťána Černigovská.


29. 1. 2019

Jak páni světa zbavuji Zemi přebytečných obyvatel

Proč téměř nikdy nepadne slovo „genocida“, když se jí dopouštějí Spojené státy. Proč?
Světové ekonomické fórum v Davose přišlo a odešlo, ale nic se nezměnilo. Chudí jsou chudší, bohatí bohatší, války a konflikty jsou na vzestupu. Temná elita tahá za provázky, a nemá žádnou touhu – pevně tomu věřím – zničit sebe, „svou" planetu, jachty, nemovitosti, svůj finanční ráj a své centrální banky-kasina. Žijí si příliš dobře, aby si svůj feudální život zničili jadernou apokalypsou. Tito temní vládci světa vedou tichou válku – postupné, ale neustálé ničení „přebytečných" lidí při zachování infrastruktury.



25. 1. 2019

PETER RUNZEL 4. kapitola





Odesílatel: Útvar pro nestandardní záležitosti
Adresáti: Zvláštní oddělení tajných služeb západního světa a spřátelených zemí
Věc: Očekáváný teroristický útok
Priorita: Nejvyšší

V poslední době dochází k významnému nárůstu aktivit u skrytého centra nepřátelského odporu. Dlouhá staletí se až na výjimečně ojedinělé události nedělo nic, co by mohlo vzbuzovat naši pozornost. Mnozí z vás se i domnívali, že žádná nepřátelská centrála již neexistuje. Víme, že to tak není. Stejně jako jsme obeznámeni s její existencí, víme, že mezi obyčejnými lidmi žijí skrytí agenti nerozpoznatelní pro bezpečnostní složky. Jde o jedince, kteří se dobrovolně rodí do spodních pater sociální hierarchie, dočasně připraveni o své výjimečné schopnosti a neví nic o svých úkolech. Teprve při jejich aktivaci dochází k postupnému probouzení a obnově jejich sil. Čím dříve budou odhaleni, tím menší škody budou schopni napáchat. Koncentrujte se na jedince, kteří i ve svém pozdnějším věku náhle začínají dosahovat podivných výsledků. Cokoliv zvláštního, od nich neočekávaného, překvapivého. Ze zpráv, ze sociálních sítí, z komunikačních aplikací, policejních hlášení. Musíte mít oči i uši všude. Zapojte umělou inteligenci, která bude schopna v nejkratším čase filtrovat z oceánu informačního balastu užitečné indicie. Jednou z podstatných indicií je jakýkoliv kontakt s Ruskem.
Všechny osoby, které budou vyhodnoceny jako potenciální spící agenti, musí být pod vaším dohledem. Musíte vědět o každém jejich kroku, o každém jejich kontaktu. Odposlech 100%. Jakmile se naše podezření alespoň zčásti potvrdí, odešlete všechna relevantní data na centrálu. Dohled nad nimi převezmou naši vyškolení specialisté. Neprovádějte zásahy vlastními silami. Nevíte, v jakém stadiu probuzení se tito agenti nacházejí. Všichni pracovníci včetně pomocného personálu musí být na svých místech, až do odvolání se ruší všechny dovolené, školení, semináře. V případě neúspěchu nás čekají mnohem vážnější problémy!

22. 1. 2019

Jak Laboratoř Kasperský udělala hlupáky z tajných služeb USA

Sankce ze zášti, aneb další rána po americkém mýtu „výjimečnosti“

Jak známo, v roce 2017 Spojené státy zavedly personální sankce vůči Kaspersky Lab po té, co ji obvinily ze spolupráce s „ruskými špiony“, přitom však před veřejností zatajily zajímavá fakta. Ukázalo se totiž, že „Kasperský“ rok před uvalením sankcí poskytl americké straně neocenitelnou službu: odhalil masívní krádež dat a jejího původce, kterého americké orgány nemohly ve své zemi najít.
Jinými slovy - v polovině roku 2016 ruský IT-gigant udělal ze 17 amerických tajných služeb hlupáky, a tak se za necelý rok po poskytnutí pomoci společnost ocitla v centru sankčního skandálu…

Jevgenij Kasperskij

19. 1. 2019

Z HISTORIE EVROPY 5


Minule jsme si řekli pár informací o dvou starověkých evropských civilizacích, v nichž je třeba hledat počátky Slovanů, a to podunajské a středoevropské, a aby byl výčet úplný, nyní zmíníme alespoň pár informací ke třetí, která k nim nerozlučně patří, a to civilizaci východoevropské.

ukázky textilních řemesel a keramiky cucuteni-tripolské kultury, zdroj

15. 1. 2019

PETER RUNZEL 3. kapitola


„Tak kamaráde, vstávej, tady je čas vzácný, využíváme každou vteřinu!" Můj soused vyskakuje ze svého kavalce a během chvilky je převlečený venku.
Koukám na hodinky, vždyť ještě není ani 5 hodin! S heknutím vyskakuji z tvrdé postele, moc jsem se v ní neohřál. Rychle se navlékám do tepláků a běžím jako poslední za průvodem kluků. Přibíháme k jezírku, nad východním obzorem se začíná šeřit. Všichni se svlékají a skáčou do jezírka, jeden za druhým. No jasně, tvrďáci, nenechám se zahanbit. Je chladno a voda je zde přímo ledová, úplně mi to svírá hrudník, tisíce pomyslných jehliček se zabodává do kůže. Dělám zuřivá tempa, abych se zahřál, ale za chvilku to vzdávám a zdrhám z vody. Někteří jsou už taky venku, nikdo nemá ručník, ale nikdo tady neposkakuje tak divoce jako já, abych se aspoň trochu zahřál. U Ljuby bych skočil do vytopené sauny, ale ta tady v programu zjevně nebyla.
Místo zahřívacích pohybů dělají cvičení podobná čínskému čchi-kung. Zdá se, že jim zima není. Napodobuji jejich pomalé tempo, ale celý se při tom třesu.

12. 1. 2019

Hlavní město Tartárie 6


Číňané skrývají stopy Chanbalyku


Došli jsme k závěrečnému rozuzlení našeho pátrání po centrálním regionu Tartárie – Kataji a jejím hlavním městě Chanbalyku. Po prostudování desítek dokumentů, které nám tu zůstaly od součásníků Chubilaje a dalších vládců této záhadné země, jsme našli pravděpodobné místo stop po legendární rezidenci tartarských chánů.
Dovolte, abychom krátce shrnuli základní závěry získané v důsledku našich „dokumentárních vykopávek“. Od celku k části. A ještě něco doplníme.

8. 1. 2019

PETER RUNZEL 2. kapitola



Let proběhl standardně, jak jsem zvyklý. Zvláštní, let trvá jen chvilku, a ještě nikdy jsem na návštěvu Ruska ani nepomyslel. Asi to bude tím, že tato země neoplývá nejlepší pověstí.
Pasová a celní kontrola se trochu protáhla, ale i toto mám brzy za sebou. Vyhlížím v davu dědovu bílou hlavu, ale nikde nic nevidím. Nevadí, zkouším se napojit a hned slyším jeho hlas: Příteli, vyřizuji u svých známých další let. Vezmi si taxi a přijeď na letiště Mjačkovo, budu tě tam čekat.
Vyhledám stánek nabízející taxislužby a za chvilku se již vezu hustým provozem k další destinaci.
Při výstupu vidím svého dnešního návštěvníka. Usmívá se a srdečně mne obejme.
Pojď! Letadlo za chvilku odlétá!" Táhne mě za sebou, sotva mu stačím. Malý starý iljušin nevypadá moc důvěryhodně. Vyběhneme po schůdkách nahoru, rozhlížím se trochu rozpačitě, jsme totiž v nákladním letadle.
Moc nekoukej, je to lepší, našim směrem toho moc nelítá a my si tady můžeme i lehnout," – ukázal rukou na pár skládacích lehátek. „Cesta je dlouhá, potřebuješ se vyspat. Budeme si chvíli povídat. Až usneš, opustím tě, nemůžu si dovolit tak pomalé přesuny, ztracený čas."

5. 1. 2019

Jak se chránit před elektromagnetickým zářením


Nejnebezpečnějším znečištěním, kterému jsme v současnosti vystaveni, je neviditelné moře elektromagnetických polí. Ovlivňuje nás po celý den, kamkoli jdeme, a to nejen na veřejných místech, ale i v našich domovech. Většina záření pochází z mobilních telefonů, rozhlasových věží, počítačů, inteligentních měřících přístrojů a Wi-Fi. 
Negativní vliv těchto elektromagnetických polí (EMP) stále vyvolává polemiku po celém světě. Vzhledem k počtu elektromagnetických polí, v rámci jejichž „ostřelování" se po celý den nacházíme, je nezbytně nutné znát a chápat jejich negativní působení na naši pohodu. A přestože je prakticky nemožné úplně zabránit jejich dopadům, existují praktické způsoby, jak je alespoň omezit.

1. 1. 2019

PETER RUNZEL 1. kapitola



Nový rok začínáme první kapitolou příběhu na pokračování z Vihajova šuplíku.


Probouzím se a cítím, že toto ráno je jiné. Když říkám jiné, myslím tím stoprocentně odlišné od všech ostatních ranních probouze-ní. Nepoznávám své myšlenky. Jako bych byl někým úplně cizím, z jiného prostředí. Nedá se to srovnat s ničím, co jsem kdy ve svém přes 50 let trvajícím životě zažil. Možná, že přece již jeden velmi podobný zážitek mám, už si to ale moc nepamatuji. Bylo to někdy v raném dětství, kdy jsem si poprvé začal mlhavě uvědomovat sám sebe.
A přesto je to dnes ještě jiné – mé myšlenky jsou naprosto jasné, seřazují se poslušně do smysluplných kontextů, nikam neutíkají a čekají na nové informace, které by jim začaly poskytovat nějaký pevný bod v tomto vakuu. Nedozírné armády ukázněných neuronů čekajících na své bojové nasazení.
Zatím nic, dlouhé minuty ubíhají a kolem mne jen mrtvé ticho.
Dobrá, zrekapituluji si zatím svůj život, abych se přesvědčil, že vše funguje, jak má. Možná, že v mé minulosti existuje nějaké vodítko pro pochopení této podivné přítomnosti. Spouštím tedy ve své hlavě zrychlený film, ve kterém se odvíjí má minulost.