Rozprava nad očkováním

Skotský lékař, autor, řečník a skeptik nedávno zveřejnil na svém blogu drmalcolmkendrick.org následující „zakázané“ otázky o očkování.

Mé pocity ohledně diskuse o očkovacích látkách

Jak čtenáři mého blogu jistě budou vědět, hlavní oblastí mého zájmu jsou kardiovaskulární choroby, což je velké a složité téma, v jehož rámci bývá každý, kdo zpochybňuje „konvenční“ myšlenky, nemilosrdně napaden. Ve srovnání s oblastí očkování se však bitvy okolo kardiovaskulárních chorob zdají naprosto bezvýznamnými. Pouhé hašteření v mateřské škole. Jsem členem online komunity lékařů, která se ve Velké Británii jmenuje „Doctors Net", a není přístupná veřejnosti. Kdykoli se tam objeví jakýkoliv příběh o očkování, je docela děsivé pozorovat, nakolik vzteklé a nenávistné rekce vyvolá. Pokaždé, když se „Doctors Net" dotkne tématu MMR (measles, mumps, rubella – trojvakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám), lékaři prohlašují, že by Andrew Wakefield měl být uvržen do vězení a už nikdy se mu nesmí dovolit vydělat žádné další peníze, že je to podvodník a zločinec – a to jsou ty příjemnější komentáře.

Je jasné, že v lékařském povolání existuje bezvýhradná víra v očkování – to znamená ve všechna očkování, na všechny nemoci, kdekoliv – pro kohokoliv. S opovržením se setká každý, kdo se odváží naznačit, že by s očkováním mohly být spojeny nějaké problémy. „Budeš zodpovědný za zabití milionů dětí. Nerozumíš vědě.“ A podobně. Když už jde o vědu, je pro mě zábavné, že se s očkováním začalo dříve, než kdokoli pochopil jakoukoli vědu, která by měla cokoli společného s mikroby a imunitním systémem. Všechno to začalo, a to je zaznamenáno, pozorováním, že u dojiček byla mnohem menší pravděpodobnost onemocnění pravými neštovicemi. To vedlo k myšlence, že byste měli lidi úmyslně preventivně infikovat kravskými neštovicemi (plané neštovice), aby se nenakazili neštovicemi pravými. Odvážné.

„Termíny vakcína a vakcinace jsou odvozeny od „Variolae vacinae" (kravské neštovice), což je termín, který vymyslel Jenner pro označení planých neštovic. Použil jej v roce 1796 v celém názvu svého spisu „Inquiry into the Variolae vaccinae known as the Cow Pox" („Zkoumání Variolae vaccinae, známé jako kravské neštovice"), ve kterém popsal ochranný účinek planých neštovic proti pravým neštovicím.“ (z webu, který nemůže být jmenován… ve skutečnosti Wikipedia).

To bylo doporučeno v době, kdy si všichni lékaři mysleli, že se infekce šíří miasmatem. V podstatě zkaženým, páchnoucím vzduchem. Nikdo neměl ani nejmenší představu o tom, že existují bakterie nebo viry. Je poněkud ironické, že očkování – dodávající malé množství látky k léčbě/prevenci nepříjemné nemoci – se stalo základním principem homeopatie – kterou většina lékařů nyní zlostně odmítá jako „šarlatánství“. Jak je vidět, očkování nezačalo nijak vědecky. V zásadě na počátku stálo tušení založené na tom, čemu věda vůbec nerozuměla. To samozřejmě neznamená, že to je špatné, ale jen stěží můžete tvrdit, že bylo založeno na důkladném pochopení lidského imunitního systému. Edward Jenner totiž nevěděl, že něco takového existuje, a stejně tak ani nikdo jiný. Byl to jen dobrý odhad.

Očkování se později vědou stalo, jak já říkám, cestou zpětné racionalizace. „Funguje to, teď pojďme zjistit, jak to k čertu vlastně funguje.“ Opět, neznamená to nic špatného. Nejlepší vědecké objevy často začínají pozorováním, ne hypotézou. Nedávným příkladem je grafen. Dva vědci si v laboratoři hráli s lepicími páskami a tužkami. Jen pro případ, že by vás zajímalo... Ano, věřím, že očkování funguje. Nebo přesněji řečeno, věřím, že některé očkování funguje. Většina očkování... Ale všechna očkování? Nicméně, mluvím o tom jako někdo, kdo absolvoval sedm očkování proti hepatitidě typu B, a teprve až moje krevní testy ukázaly, že jsem si vytvořil dost protilátek, povolili mi vykonávat lékařskou praxi. Kamarád, který byl chirurgem, prodělal dvacet dva očkování proti hepatitidě typu B, a přesto se mu nikdy protilátky nepodařilo zvýšit. Vysvětlil mi, jak dál pokračoval v práci chirurga, ale zapomněl jsem, jak to zařídil.

Dr. Jenner provedl 14. května 1796 své první očkování na osmiletém chlapci Jamesi Phippsovi

Což znamená, že mám osobní – a mírně bolestivé – zkušenosti, že očkování není stejně účinné pro každého. Proč? Zajímá se někdo o takové záležitosti? Zdá se, že ne. Stačí zavřít oči a očkovat dál. Nikdo nemůže nic zpochybňovat. Třeba proč očkování vytváří u některých lidí protilátky, a u jiných ne? Zajímavé, pomysleli byste si... Ale ne! Žádné otázky, očkování je mocné. Je to zvláštní, protože bylo jasně prokázáno, že očkování u mnoha lidí nefunguje:

„Na střední škole se zdokumentovanou úrovní očkování 98 % došlo k propuknutí spalniček. Devatenáct případů (70 %) byli studenti, kteří byli očkováni proti spalničkám ve věku 12 měsíců nebo vyšším, a proto jsou tyto případy považovány za selhání vakcíny. 

Osoby, které nebyly imunizovány nebo byly imunizovány ve věku nižším než 12 měsíců, byly nákazou zasaženy podstatně častěji ve srovnání s osobami očkovanými ve věku 12 měsíců nebo později".

 „Selhání vakcíny mezi očividně náležitě očkovanými jedinci bylo zdrojem infekce pro nejméně 48 % případů z daného výskytu. Neexistoval žádný důkaz, který by naznačoval, že by oslabená imunita byla faktorem napomáhajícím k selhání vakcíny. Úzký kontakt s případy spalniček na střední škole, zdroj či poskytovatel vakcíny, vykonávání společných činností nebo pobyt ve třídách s nakaženými ani ověření historie očkování nebyly významnými rizikovými faktory při šíření onemocnění".

„Výskyt spontánně ustoupil po čtyřech generacích onemocnění ve škole a ukazuje se, že když jsou spalničky zavlečeny do vysoce proočkované populace, může při jejich přenosu hrát určitou roli selhání vakcíny, ale takové šíření obvykle není udržitelné.“1

Bylo nám řečeno, že pokud dosáhneme v populaci míry 95 % proočkování proti spalničkám, nemoc nemůže znovu vzplanout. Jenže to vypadá, že jde o omyl. Nemoc se může šířit i u populace naočkované v 98 %. Nebylo by hezké vědět proč? Zdá se divné, že se právě spalničky staly vybraným bojištěm očkovacího běsnění. Nejsem si úplně jistý proč. Mysleli byste si, že velmi hlasití zastánci očkování budou ukazovat na neštovice, nebo na dětskou obrnu a podobně. Abych byl upřímný, podívám se na neštovice a žasnu. Zajímalo by mě, jak se sakra podařilo tuto chorobu tak rychle a jednoduše vymýtit. Celý svět se úspěšně během několika let proočkoval - s perfektním 100% výsledkem. Žádné selhání vakcíny, veškeré obyvatelstvo celého světa bylo naočkováno? Docela obtížný úkol.

Alternativním vysvětlením je, že některé nemoci přirozeně přicházejí a zase odcházejí. Například spalničky byly před třemi sty lety absolutním zabijákem. Kapitán Cook je zavlekl na jihomořské ostrovy. Míra úmrtnosti byla mezi domorodým obyvatelstvem, které jim dosud nikdy nebylo vystaveno, nesmírně vysoká. Postupně se však snižovala. Ve většině západního světa se v době, kdy došlo k očkování, spalničky staly „relativně“ neškodným onemocněním. Když se podíváme zpět do historie, černá smrt vyhladila polovinu evropské populace. Co to bylo? Téměř jistě to nebyl mor, i když mnoho lidí tvrdí, že tomu tak bylo. Z popisů těch, kteří na ni zemřeli, se zdá, že to byla možná forma eboly (hemoragické horečky).

Příjezd kapitána Jamese Cooka na Tahiti v roce 1769

„Černá smrt ze čtrnáctého století pravděpodobně nebyla moderní nemocí známou jako dýmějový mor, potvrdil tým antropologů studujících epidemie 14. století. ‚Mezi příznaky černé smrti patřily vysoká horečka, páchnoucí dech, kašel, zvracení krve a nepříjemný tělesný zápach,‘ uvádí Rebecca Ferrellová, postgraduální studentka antropologie. ‚Dalšími příznaky byly červené modřiny nebo krvácení do kůže a oteklé lymfatické uzliny. Mnohé z těchto příznaků se objevují při dýmějovém moru, ale mohou být přítomné také u řady jiných nemocí.‘ “

„Moderní dýmějový mor obvykle potřebuje dosáhnout vysoké frekvence v populaci hlodavců, než se přelévá do lidské komunity prostřednictvím bleších kousnutí. Historicky byly epidemie dýmějového moru spojeny s obrovským vymíráním krys. ‚Ze 14. století nemáme k dispozici žádné zprávy o mrtvých krysách na ulicích, jaké se pak vyskytují při novějších epidemiích, u nichž víme, že jejich původcem byl dýmějový mor,‘ říká Wood.“2

Samozřejmě si nemůžeme být jistí, co byla černá smrt. Víme, že přišla, zabíjela, odešla. Ukázalo se také, že po sobě zanechala dědictví lidí s mutacemi CCR5 Delta32. Zdá se, že lidé s touto mutací nemohou být nakaženi virem Ebola (nebo dokonce HIV). Ebola i HIV vstupují do buněk pomocí proteinu CCR5, a pokud ten chybí, virus se nemůže dostat dovnitř. (Ano, dokážeme vyléčit HIV transplantováním kostní dřeně od dárce s mutací CCR5 Delta32 – což je málo známá skutečnost). Proč bychom měli tuto mutaci mnohem častěji v oblastech Evropy než třeba v Africe – kde k černé smrti nedošlo? Ledaže by to v určitém okamžiku poskytlo výhodu přežití proti viru, který byl Ebola (nebo jemu velmi podobný). Při pohledu zpět na neštovice, zbavilo nás jich očkování? Nebo očkování jednoduše působilo jako poslední úder k zahnání oslabeného soupeře?

A mor – kam tedy zmizel?

Ano, dívám se na oficiální historii očkování s obavami. Největší úspěchy… No, zdá se nepochybné, že očkování bylo obrovským přínosem pro zdraví. Obrna a neštovice – zmizely. Ale bylo to skutečně z důvodu očkování? Možná... Ještě musím být přesvědčen. Popravdě mi celá oblast očkování připadá docela fascinující. Ale problémem, velkým problémem je, že i při psaní tohoto blogu uvedu několik věcí, které by ve spojení s očkováním neměly být řečeny.

Očkování vždy nefunguje – upálit nevěřícího.

Očkování nemusí být zcela zodpovědné za zbavení světa neštovic – upálit nevěřícího.

Spalničky nejsou vražedným onemocněním, jakým kdysi byly – upálit nevěřícího.

Můžete být očkováni proti spalničkám a nakazit se jimi – upálit nevěřícího.

Pro mě to jsou jen fakta a jejich vyjádření je prostě součástí platného vědeckého tázání. Z nějakého důvodu si nejsem úplně jistý, proč je zpochybnění jakéhokoli „faktu“ o očkování hodno vyhození do tmy. Lidé se velmi, velmi zlobí. Zavírají svou mysl a jsou polarizováni. Úryvky z tohoto blogu budou téměř jistě vytrženy z kontextu a použity k útoku na mě. Opravdu nevím, jak otevřít debatu, která by vyústila v něco rozumného. Něco vědeckého, pozitivního a zabývajícího se odůvodněnými otázkami. Křičet na lidi, že jednoduše nerozumí „vědě“, není dobrým přístupem. Kromě toho výkřiky, že „zabíjejí tisíce dětí“, nepatří ke způsobu, jak vést debatu. Cítím, že rozumím „vědě“, ať to znamená doslova cokoli. Nebo alespoň rozumím vědecké metodě. Což v první řadě spočívá ve zpochybňování všeho – a neváhám tak činit. Jednu věc vím jistě: každý, kdo prohlásí, že vědecké poznatky jsou pevně dané a nepopiratelné, všichni odborníci s nimi souhlasí, a tedy musí být pravdivé – zjevně vědě vůbec nerozumí. Ani v nejmenším.

PRAMENY:

1. Nkowane, B. M., Bart, S. W., Orenstein, W. A., & Baltier, M. (1987). Measles outbreak in a vaccinated school population: epidemiology, chains of transmission and the role of vaccine failures. American journal of public health, 77(4), 434–438. doi:10.2105/ajph.77.4.434 http://tinyurl.com/y38wn8zt

2. Penn State. (2002, April 15). Medieval black death was probably not bubonic plague. ScienceDaily. http://tinyurl.com/y5t64ejc

(c)2019 Dr. Melcolm Kendrick

(c)2019 Matrix Consulting s.r.o.

(c)2019 Translation: Ianna

převzato od: https://www.matrix-2001.cz/clanek/rozprava-nad-ockovanim-11301

Zveřejněno se souhlasem Matrix Consulting s.r.o. výhradně pro tento web. Šíření zakázáno.