28. 2. 2014

ARCHA NOEMOVA - část 2. (konec)

-předcházelo-


Noemova archa a CIA

Na přelomu čtyřicátých a padesátých let byla v oblasti Araratu zaznamenána neobvyklá frekvence přeletů amerických vojenských letadel. Američani to vysvětlili tím, že na žádost turecké vlády provádějí fotografování terénu, aby aktualizovali mapy tureckého území. Rusové zas byli přesvědčeni, že se jedná o výzvědnou aktivitu, která má souvislost s výstavbou jejich vojenské základny nedaleko odtud na arménském území.
Letecký snímek USAir Force, 1949
První dnes veřejně dostupné obrázky ze vzduchu pořídila US Air Force v roce 1949. Snímky údajně odhalily něco, co se zdálo být strukturou pokrytou ledem, ale byly drženy v tajném souboru pod názvem "Ararat Anomaly" po celá další léta, stejně jako následné fotografie pořízené v letech 1956, 1973, 1976, 1990 a 1992, a to z letadel i satelitů. Až v roce 1997 vláda vzhledem k vynucenému odtajnění některých spisů vydala několik z těchto obrázků, ale odborníci je považují za neprůkazné, protože jsou značně rozostřené (?).

27. 2. 2014

ARCHA NOEMOVA - část 1.

Vlabi si opět dala práci a přeložila články na velmi zajímavé téma. Během překladu však zjistila několik nesrovnalostí a to jí přimělo k vlastnímu pátrání.

Bible říká, že Noemova archa spočinula po čtyřiceti dnech nepřetržitého deště na pohoří Ararat a ještě dalších několik měsíců museli její pasažéři čekat, dokud země nevyschla.


26. 2. 2014

Dobré ráno

Protože svět obut do sedmimílových bot se kolem nás někam žene a osobně nemám potuchy kam, tak vše hezké, co dává zapomenout na to méně hezké, je vítáno. Dnes nás, už jako v létě, ještě za tmy budil hudebně nadaný pán v černém fráčku. Na své bezstarostné vítání nového dne sice neuvrhl žádný "kopyrajt", ale zvěčnit jeho operu se mi i tak nepodařilo. Tak alespoň přikládám Ódu na radost od jeho příbuzného.

Kdo ví, jaký efekt by mělo, když by všechna média byla napadena záhadným virem a celý den nebo dokonce celý týden vysílala jen tyto přírodní zprávy? Každý zvednutý telefon by reprodukoval jen zvuky Přírody :-)

24. 2. 2014

Jaro - letos už ho nic neodpáře

Tak už i k nám na Vysočinu nekompromisně dorazilo JARO :-)
I kdyby napadlo ještě metr sněhu a mrzlo (doufám že ne, protože jsem právě auto přezul na letní), tak ten jeden z nejlahodnějších zvuků, které znám, ohlásil nejhezčí část roku.
Hlas jara vydal z prndlá hrndlá skřivánek.
K PC usedám totálně, ale příjemně jarně zničen. Klimateroristé nám nechali již dva dny oblohu bez výraznější "výtvarné" činnosti, takže domů se ze sluncem zalité krajiny vůbec nechce a huntuji raději svoje rachitické tělo venku rozšiřováním lesa :-)
Na den, kdy uslyším poprvé hlas skřivánka, vždy netrpělivě čekám od chvíle, kdy opadá ze stromu barevné listí a Příroda omezí svoji barevnost i rozmanitost. A když ho uslyším, musím to prostě oznámit celému světu. To je zvuk, jenž mne dostane i z hlubší trudomyslnosti, než kterou trpěla Frištenského polární výprava :-)


17. 2. 2014

Aktuálně!!! Pozor na hacknuté kreditky!!!

Právě jsem zjistil, že si někdo udělal vánoce a vybral prachy na mém účtu vedeném u ČS. Platba byla provedena z mé kreditní karty master card, která neopustila dům.
Nedávno jsem někde zachytil zprávu, že ve světě kdosi stáhnul data k desítkám miliónům kreditních karet. Vždy si ale při takových zprávách říkám, že mě se to netýká. Omyl!


14. 2. 2014

Evoluce aneb hloupá či obětavá zvířátka?

Tak jsme s Petrem ve slabé, opět konspiračně laděné chvilce probírali předlohy organismů a dostali jsme se mimo jiné k otázce klasické evoluce. Nějak jsme se nemohli popasovat s vývojem některých orgánů, jako je třeba oko nebo křídlo (ale našlo by se jich asi širší škála). Odkud se asi tak vzala ta snaha nějakého prehistorického zvířátka vyvinout ve svém těle něco echt, něco, co tu ještě do té doby nikdo jiný nezkusil - třeba křídlo?

Umím si představit, jak se vyvíjí primitivní, nicméně funkční křídlo v křídlo dokonalejší. S tím nemám nejmenší problém a v tomto ohledu se s Darwinovou evoluční teorií ztotožňuji. Ovšem co si představit neumím, je, jak se předtím ono primitivní, leč funkční křídlo vyvinulo z ničeho. 
Představa záměny nějaké tlapy, ploutve, ocásku, či barevného hrbolu na zádech samičky lákající a vypouštějící pižmo - v křídlo je pro mě hodně těžká. A to mám dost bujnou fantazii. Přece takto z těla vyrůstající nefukční paskvil nevznikl pro srandu králíkům, když v té době ještě žádní nebyli! Vyvíjel se milióny let v něco, co je funkční až ve finále. Po celou tu dobu je to jen pohyblivý pahýl, který není vhodný ani k běhu, notabene když přední tlapičky už takové zvířátko většinou díky pahýlu nemá, k plavání ani k drásání kořisti, a dokonce ani k pohlavkům potomstva, o dloubání se v nozdrách ani nemluvě (Věděli jste, že draci, ač prý nejsou savci, mají nozdry?). Prostě pahýl celé miliony let na hov.., pardón k ničemu. 
Když je ve fázích vývoje něco k ničemu, proč se to i nadále vyvíjí? 
Že by zvířátka měla něco, v co doufal pan Darwin - obětavost vůči budoucím pokolením? Že by se generace po generaci stovky tisíc a možná desítky miliónů let vrhali tvorečci téhož druhu po hlavě ze skal s blahým vědomím toho, že jednou se díky tomu určitě narodí nějaký mutant, který místo nevzhledného a stále více nefunkčního pahýlku bude mít křídlo a celý druh tak katapultuje evolučně z přízemních tvorů na pány vzduchu?

Něco tu prostě nesedí. Hledal jsem nějaké informace o evoluci křídel a víte, co jsem se dozvěděl? Že evoluce křídel... prostě je. Dokonce, že se tento vynález vynalezl paralelně hnedle několikrát - a to čtyřikrát, nezávisle na sobě! 
To je pecka, co? 
Ale kde byl ten prvotní impuls vytvořit křídlo, to už se nikde nedozvíme. 

Máte někdo nápad, jak z toho ven?
PS: To mám ještě před očima celkem brutální scény, které asi předcházely definitivní emigraci prvního druhu ryb, který se vydal na souš - pláže poseté udušenými mrtvolkami. O boulích a držkopádech "vynálezců" oka ani nemluvě :-)


(©)2014 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

Tisulská princezna - pokračování

Vlabi si dala práci a přeložila další kus. Díky

-předcházelo:-


IN: Které další archeologické nálezy byly provedeny v oblasti Tisul?

MM. Osada Tisul je zásadní článek v celé skupině měst spojených mezi sebou magnetickou matricí Země. V dávných dobách bylo vytvořeno několik základních řetězců obkličujících zeměkouli a vytvářejících hlubinné magnetické spojení mezi všemi úrovněmi evolučních vrstev, počínaje fyzickou částí minerální, rostlinné, živočišné a konče vyšší lidskou říší. Při zásahu sil temnoty a při parazitických akcích v intervalu mezi epochami zvířat a lidské civilizace došlo k přerušení, které potřebovalo rekonstrukci. Všechny tyto práce byly provedeny z vnitřku časů, z hlubinných sfér planety, ne shůry dolů a zdola nahoru, což se stalo příčinou vzniku speciálních magnetických novotvarů ve vzhledu speciálních megalitů – krystalů na vnitřní straně globální krystalické matrice, majících informační náplň pro chybějící články jediného řetězce evoluce.

Objevy v oblasti Tisulu v letech 1973 – 74 byly spojeny především s identifikací obrovské velikosti a obsahu energie krystalů, které byly nejen odstraněny z půdy, ale také zničeny nejdůkladnějším způsobem. Při zničení byla použita nabíjecí zařízení obsahující jaderný náboj, což se odrazilo později na zdraví mnohých obyvatel těchto míst a zejména na náchylnosti okolního prostředí ke genetickým mutacím rostlinného a živočišného světa. Krystaly-megality nebyly jen zničeny, ale zvláštním způsobem pohřbeny ve speciálních šachtách štol, které jsou přísně tajné i v současnosti.

13. 2. 2014

Tisulská princezna

Děkuji Vlabi za překlad alespoň pro mne velmi zajímavého článku. Nějak mě šimrá za krkem, když si říkám, zda to nesouvisí s nedávným článkem o předlohách organismu. :-)
MichalB


Začátkem září 1969 v obci Ržavčik (Rusko, Tisulský okres, region Kemerovo) v místním uhelném dole došlo k unikátnímu archeologickému nálezu. V uhelné sloji, v hloubce více než 70 metrů pod zemí horník Karnaukov (následně zemřel pod koly motocyklu) našel dlouhý mramorový sarkofág, úžasně přesně a jemně opracovaný.

Na příkaz velitele oblasti Alexandra Alexandroviče Masalygina (zemřel v roce 1980, oficiální verze - žaludeční vřed) byly všechny práce v dole okamžitě zastaveny. Sarkofág vytáhli na povrch a začali jej otvírat, odlamujíce na okrajích zkamenělý tmel. Ani ne tak z tlaku jako spíš účinkem slunečního tepla se onen zvláštní tmel postupně měnil v čirou ​​tekutinu. Jeden z dělníků ji dokonce okusil na jazyku (do týdne zešílel a v únoru pak zmrzl u dveří svého domu). Víko rakve dokonale přesně zapadalo do 15 cm silných stěn, ale samotné otevření bylo opravdovým šokem pro všechny přihlížející.

Sarkofág byl naplněn až po okraj růžovomodrou, křišťálově průzračnou kapalinou, pod jejíž hladinou spočívala vysoká (asi 180 cm), štíhlá žena nevšední krásy, věk kolem třiceti, s jemnými evropskými rysy a velkýma, široce otevřenýma, modrýma očima. Husté, tmavě hnědé kadeře s načervenalým nádechem jí sahaly až do pasu a podél těla volně ležely měkké bílé ruce s krátkými, úhledně ostříhanými nehty. Byla oblečená ve sněhobílé krajkové šaty, průhledné, v délce těsně pod kolena s krátkými rukávy vyšívanými různobarevnými květy. Nic jiného na sobě neměla. Zdálo se, že není mrtvá, ale jen spí. V hlavách sarkofágu ještě ležela černá, obdélníková, na jednom konci zakulacená kovová krabička o rozměrech přibližně 25 x 10 cm.

12. 2. 2014

Zdravé dítě je už považováno za fenomén?

Právě jsem se vrátil s dětmi z preventivní lékařské prohlídky. Naše obvoďačka patří k těm z mála doktorů, kteří nepovinné očkování dětí rodičům nevnucují a provádějí jen ta zákonem povinná. Ani ve výzdobě čekárny neuvidíte reklamu na očkování (aspoň jsem si nevšiml). Doktorka nám s úsměvem v dobrém vynadala, že nás vidí jen jednou za jeden až dva roky právě jen na preventivní prohlídce. Že se nepamatuje na žádný podobný případ v celé její kariéře (zase tak mladá není). Snad právě proto si nás i její sestřička tak pamatují (já je ani tolik ne), že už ve dveřích zdraví děti jejich jménem.
Tak jasně, děti mají občas nějakou tu nudli u nosu nebo si zakašlou, protože se jako například minulý týden propadnou ledem v nedalekém rybníčku a pak ještě kus odpoledne lítají v zamrzajícím oblečení a botech po venku (bych je roztrhl jak hady :-) ). Tak je necháme jeden dva dny doma a pak hybaj do školy. Rozhodně s tím nelítáme k doktorům.

8. 2. 2014

Předlohy organismu

V předcházejícím článku jsem na konci zmínil Darwina a fantomovou předlohu.
Moje představa o předloze, do jejíž podoby vyrůstá každý živý organismus, vychází převážně z knih Taťjány a Vitalije Tichoplavových, kteří dávali do kupy poznatky především ruských vědců zabývajících i nehmotnými složkami vesmíru i nás lidí, a dále z konverzací s Petrem, který má na vzniku tohoto článku mamutí podíl.
Vše napsané, stejně jako vždy, považujte pouze za úvahu a názor.
Patrně každý živý organismus vzniká na základě, jak já tomu říkám "fantomové předlohy". Tuto předlohu si lze představit jako formu, do které je nalévána hmota, jež po zchladnutí má přesně tvar formy. V případě organismu však nejde o hmotnou formu, nýbrž o formu informační. V ní jsou uloženy veškeré informace, kdy a jak se bude formovat hmota v pořadí: elementární částice - atomy - molekuly - buňky. Tyto informace jsou tzv. torzními poli, která jsou svojí podstatou holografické podstaty. O tom tu již pár článků bylo. Pro lepší pochopení doporučuji pročíst tento a tento starší článek.
Laicky řečeno ještě před vytvořením první buňky organismu existují kompletní plány, jak by měl tento organismus vypadat v dospělém stavu. Projevy těchto plánů lze za určitých podmínek "zhmotnit" přímo před očima pozorovatele. Tak zvaná Kirlianova metoda dává možnost krom vyzařované životní energie na určitou dobu nakouknout i na tvar oné fantomové formy. Tedy alespoň si to myslím. Pro lepší pochopení uvedu krátkou citaci:

2. 2. 2014

Člověk - zahradník planety nebo její parazit?

Už jsem toto téma nakousnul v komentářích u Patrika a taktéž dnes Petr vydal související článek, ale říkám si, proč to nerozebrat i zde.

Je člověk přirozenou součástí Přírody nebo ne? Obě varianty otázky patrně nabízejí obrovské množství odpovědí. Ovšem není třeba si dělat iluze. Vždy půjde asi o odpovědi teoretického charakteru. Proto si nemusím dělat těžkou hlavu a do toho - už teď zatraceně hlubokého bahna teorií, zaručených pravd i zaručených lží, manipulací i možností vycházejících z možné kvantové podstaty všeho - si mohu klidně přihodit i ty svoje.