10. 11. 2019

Tisulská princezna – konec příběhu?



Anonymní svědectví z internetu
Na jednom internetovém fóru se objevila od nějakého Alexeje zpráva tohoto znění: 

„V roce 1974 jsem byl ve 4. ročníku na osmileté škole N76 v Kemerově a ředitelka školy Jekatěrina Ivanovna nám o tomto nálezu vyprávěla. Nepamatuji si údaje o genetické expertýze a ani informaci o stáří. Pouze přibližný věk ženy, její stav, oblečení a že byla v nějaké kamenné schránce s víkem naplněné barevnou tekutinou. Čekalo se tehdy na podrobnější článek v regionálních novinách, ale žádné články nebyly nikdy zveřejněny.“

4. 11. 2019

Tisulská princezna – pokračování příběhu

Před několika lety vyšel na tomto blogu překlad velkého příběhu z malé sibiřské vesničky Ržavčik. Během času se rozběhl po českém internetu a od té doby se mě čtenáři ptají: Je to pravda, nebo nás zas někdo tahá za nos?
Odpovím upřímně – nevím. Ale nic mi nebránilo po věci zapátrat. Letos od této události totiž uplynulo 50 let a na ruské internetové scéně se opět zvedla vlna zájmu o tento polozapomenutý případ. V tomto materiálu vám tedy nabízím, co dalšího se mi podařilo objevit. Předem však upozorňuji, že se v drtivé většině jen stále opakuje už známý příběh a nových informací je jak šafránu. Obzvlášť ze strany těch, kdo by mohli něco opravdu seriozního říci, je ticho. Někdo by řekl, že podezřelé.


29. 10. 2019

Psychologické metody ovládání mysli

Občas si při sledování televize říkáte: může snad těmto nesmyslům někdo věřit? 
Bohužel ano. Určitá část diváků naprosto nekriticky vnímá každý nesmysl, který je jí předložen. A nejen to: ukazuje se, že situace je ještě horší. Lidská paměť je strukturována tak, že do ní lze vložit zkreslené informace dokonce i o tom, co člověk zná osobně, a on pak není schopen rozlišovat fikci od toho, co se skutečně stalo.


24. 10. 2019

Přemýšlej, co posloucháš

aneb proč CIA sponzoruje rappery

Přemýšlíte někdy nad tím, co nám jde do uší? Přesněji jaký druh hudby jsme nuceni poslouchat, když jdeme například po supermarketu, jaké informace se linou z rádia, zatímco my je při práci nevnímáme, jaká zpráva přichází přes náš seznam skladeb, a co je nejdůležitější – nemá to všechno nějaký skrytý význam? Neměli bychom tomu věnovat pozornost? Takže, dnes se podíváme na aktuální údaje, jakou moc nad námi hudba má, a tak se rozhodněte, zda tyto otázky stojí za vaši pozornost.

17. 10. 2019

Temná stránka Etrusků

Až donedávna nikdo nemohl říct o Etruscích něco špatného. Příjemní lidé – kulturní, vzdělaní, velmi pobožní. Věděli, jak krásně žít, a to i po smrti: Etruskové totiž byli doslova posedlí kvalitou posmrtného života. Hrobky etruských aristokratů ztělesňují pozemské radosti jejich majitelů - barevné fresky, téměř domácí dekorace, oblíbené osobní věci... Dokonce ani sarkofágy a urny s popelem nevypadají truchlivě, nýbrž životně.

Sarkofág etruského páru z Cerveteri, 6. st. př. n. l.

13. 10. 2019

Z HISTORIE EVROPY 10


Římská říše
Římská civilizace je pokračováním řecké antické civilizace. Vedle společných znaků však má své vlastní, od řecké civilizace odlišné črty. Vycházejí zejména z expanzívního charakteru Římské říše a z toho vyplývajících znaků. Na předním místě je to kořistnický, uzurpátorský charakter, s jakým jsme se v antické společnosti klasického období nesetkali.“ (V. Timura, Dávnoveká Európa)

Forum Romanum

8. 10. 2019

Mel Gibson a Bred Pitt o pedofilii a dětských obětech v Hollywoodu

V Londýně, během propagace filmu Daddy's Home 2 v roce 2017 hvězda filmu Smrtonosná zbraň Mel Gibson v šokujícím odhalení nazval elitu zábavního průmyslu „nepřítelem lidstva“, který „pije krev nevinných dětí“. Řekl, že klíčoví hráči ve filmovém průmyslu „z tohoto procesu těží adrenalin“, protože „si užívají, že rozbíjejí tabu“. Hovořil o epidemii „parazitů“, kteří „ovlá-dají Hollywood“, kteří se podílejí na obětech dětí a pedofilii. „Každé studio v Hollywoodu je nakou-peno a placeno krví nevinných dětí,“ a dodává, že „nejcennější měnou je tam krev nemluvňat.“


3. 10. 2019

Síla země: jsou konopné baterie lepší než lithium?

Ford Model T

Možná nevíte, že legendární automobil Ford Model T jezdil na biopalivo na bázi konopí a obsahoval také biopolymerní materiály vyvinuté s použitím tohoto materiálu. Dnes jsou automobily se spalovacím motorem nahrazovány elektromobily s bateriemi. Výzkumníka Roberta Murray Smithe napadlo obě myšlenky propojit: na svém kanálu YouTube zveřejnil experiment, během kterého prokázal vysoký výkon konopné baterie. Tvrdí, že je až 8krát účinnější než baterie lithium-iontové!

28. 9. 2019

Z HISTORIE EVROPY 9


Doba antiky je často vnímána jako čas Řeků, Etrusků a Římanů. Jakoby tu před nimi nikdo nebyl a všechno to úžasné, o čem vyprávějí encyklopedie i učebnice, bylo jen jejich dílem. Kdo však tato území obýval před jejich vpádem, kdo tu byl původním obyvatelstvem, z koho si noví páni učinili své otroky, z jejichž práce, talentů a znalostí pak žili? 
Podívejme se tedy, z jakého podhoubí vyrostla kultura, která se, jak se obvykle traduje, stala základem evropské civilizace.

Antická Itálie - co prozradilo písmo

Hudebníci - detail fresky z etruské Hrobky s leopardy, Monterozzi u Tarquinií, zdroj 

22. 9. 2019

Umíš diskutovat?

Z mého úhlu pohledu diskuze pod články na internetu v 90%, ale spíše ještě častěji, nejsou diskuzemi jako takovými a obecně z povahy současného do debat zasahujícího člověka vlastně ani diskuzemi býti nemohou. 
Nejprve, co diskuze vlastně je?
Udává se, že "je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí"
Už si ani nepamatuji, kdy jsem někde na internetu zaznamenal diskuzi, která by takovou diskuzí opravdu byla. V reálu, kdy jde o hovor mezi čtyřma a více očima, může být situace o ždibec lepší, ale na internetu, kde se účastníci téměř výhradně osobně neznají a vystupují v anonymitě, je to bída.
Jde o to, že v tomto virtuálním prostředí se diskuzí (aspoň to tak vnímám) zúčastňují především a téměř výhradně ti, kteří diskutovat ve skutečnosti nechtějí. Často si toho ani nejsou přímo vědomi nebo si to nechtějí přiznat. Do tzv. diskuze přispívají hlavně ti, kteří se směrem, kterým se ubírá, cítí ohroženi, protože téma odporuje jejich přesvědčení, jejich světonázoru a vstupem do diskuze chtějí své vidění světa obhajovat. Nebo naopak do diskuze přispívají, jak já říkám, přitakávači, kteří s daným tématem souzní a buď z radosti nebo ze skryté obavy se svojí podporou v diskuzi snaží svůj světonázor podpořit. Pak se tvoří skupiny lidí, které by se z jistého pohledu daly označit sektami.