Historie a klimatické změny 2

- předchozí část -

Hendrick Avercamp, Zimní krajina s větrným mlýnem, 1615

Vrchol ochlazení

Nejdrsnější fáze Malé doby ledové nastala v 17. století. Změny klimatu zaznamenané v této době nás už nutí mluvit o klimatické krizi. Baltské moře bylo pravidelně zcela zamrzlé. V zimě 1620/1621 by dokonce i Bospor pokrytý ledem a několik týdnů lidé přecházeli mezi evropskou a asijskou částí Istanbulu suchou nohou. Čas sklizně ve Francii ve 40. letech 17. století se posunul o měsíc a vinařský průmysl v Evropě procházel těžkými časy. Když bylo tělo Karla I. popraveného v Londýně 30. ledna 1649 dopravováno na člunu po Temži k hrobce, člun téměř uvízl v ledu plovoucím po řece. A i později v 17. století byla Temže v zimě pravidelně pokrytá silným ledem. Jeden čas dokonce zamrzlou řeku v Londýně nazývali Broad Street; na ní byly zřízeny dočasné kiosky, obchodovalo se tu, organizovaly Mrazové jarmarky s karnevalem a fraškami, pořádaly se štvanice psů na býky.

Historie a klimatické změny 1

Lucas van Falkenborch. Zima 1595

Začněme tím, co je jasné: historie lidstva má své místo na planetě Země. A životní podmínky na této planetě určují mnohé z toho, co člověk může nebo nemůže, a stejně tak lidstvo. Jednou z těchto důležitých podmínek je klima Země a jejích regionů. Lidé se pyšní tím, že se naučili přizpůsobit jakémukoli klimatu, od rovníkového po polární. Přiznat, že ​​historie lidstva může záviset i na klimatických výkyvech, se zdálo být po dlouhou dobu téměř ponižující. V 70. a pozdějších letech však tuto otázku nastolila akumulace statistických informací a vývoj přírodních věd ve studiu klimatických procesů. Dnes můžeme tvrdit, že za posledních několik tisíc let se klima planety jako celku a jejích jednotlivých regionů (zejména Evropy) výrazně měnilo. Lidé středověku měli úplně jiné představy o normálním počasí a měnících se ročních obdobích než jejich dědici v 17. a 18. století. To určovalo povahu každodenního života, a tedy i základ pro jakékoli historické procesy. Bylo by příliš odvážné říci, že průběh historie je řízen zimními a letními maximálními a minimálními teplotami, ale skutečnost, že klimatické změny zanechávají své stopy v historii, je zcela zřejmá.

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 2

Cesta pojezdem

- předchozí část -

Barabinsk, jedna ze stanic na Transsibiřské magistrále

Den pátý až devátý

Na samotnou Sibiř jsme se z Moskvy přesunovali vlakem, Transsibiřskou magistrálou. Je to nejrychlejší pozemní spojení mezi evropskou částí Ruska a Sibiří. Cestu je potřeba plánovat předem, na poslední chvíli se lístky neseženou. Dráhy otevírají na každý vlak 2 měsíce předem předprodej jízdenek. Většinou je za týden vyprodáno.

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 1

V diskuzi k článku o Kolčakově zlatě se hned dva čtenáři přiznali, že Bajkal navštívili osobně. Protože byli zároveň ochotni se s námi podělit o své zážitky z míst, kam se nejezdí tak běžně jako do Chorvatska, předkládám vám dnes první část vyprávění z cesty od Jana.

V roce 2013 a 2015 jsem měl to štěstí, podívat se jako turista na Sibiř a na jezero Bajkal. Je to především zásluha mé ženy Mariny, která se tam narodila. První návštěva byla krátká, několikadenní a ta druhá více než měsíční. 

Rusko patří mezi země, do kterých potřebujete vízum. Buď měsíční, turistické nebo tříměsíční, tzv. podnikatelské. O vízum si můžete zažádat na ruské ambasádě, nebo přes nějakou firmu, která se zprostředkováním víza zabývá.

Cestu jsme zvolili letecky a vlakem, chtěl jsem totiž jet Transsibiřskou magistrálou. Letenky z Prahy do Moskvy a zpět stojí klidně 20.000 Kč i více. Pokud ale dlouho hledáte a kupujete půl roku předem, můžete je mít za 5.000. Levnější bývají, když kvůli vytížení letů letíte přes nějaké místo, kde se to aerolinkám zrovna hodí. V našem případě to byl Bělehrad. Nechá se však letět z Prahy přes Moskvu až do Irkutska a zpět za 10.000. Transsibiřská magistrála vás přijde tam a zpět (Moskva – Irkutsk – Moskva) na 10.000 Kč. 

Ruský rubl má dlouhodobě kurz 100 R za 33 - 35 Kč. Tedy ceny dělíte třemi. Platy jsou v Rusku asi poloviční oproti našim, ale ceny většinou také, takže Rusové si finančně žijí asi jako my. Pro Čechy je tedy v Rusku levněji a můžete si leccos přivést, musíte ale letět s aeroliniemi, které mají v ceně letenky i kufr zdarma.

Carské zlato leží na dně Bajkalu

V Burjatsku bylo dokončeno natáčení filmu „Zlato imperie“. Premiéra je naplánována na rok 2020, ke 100. výročí tajemství zmizení části ruských zlatých rezerv. Na přípravě scénáře se však nezúčastnil člověk, který se tímto tématem zabývá už dlouhodobě, historik Alexej Tivaněnko. Pro list Novyje izvěstie s ním připravila rozhovor korespondentka listu, Irina Mišina.

„Kolčakovo zlato“, které zmizelo na Sibiři během občanské války, pronásleduje historiky a lovce pokladů téměř století. Podle scénáře filmu burjatského režiséra Jurije Botojeva je část zlaté rezervy Ruské říše nalezena. A to asi není daleko od pravdy. Burjatský regionalista, archeolog, hydronaut-výzkumník jezera Bajkal a autor knihy „Zlatý poklad admirála“, doktor historických věd Alexej Vasiljevič Tivaněnko, má svou vlastní verzi zmizení zlatého pokladu Ruské říše. Případ studuje už od 60. let minulého století.

Moje první (a doufám, že i poslední) tradiční thajská masáž

O Vánocích jsem v jednom dárku obálkového typu objevil poukaz na 60 minut tradiční thajské masáže. A protože konkrétní masážní salón je celkem vyhlášený, a tudíž hojně navštěvovaný, objednat se dalo nejdříve až za tři týdny. 
Jednadvacet dní uteklo rychleji, než řekneš Krleš, a už jsem stál na recepci. Na nevině vypadající otázku, jak intenzivní masáž si přeju, jsem samozřejmým až světáckým tónem opáčil, že "velmi intenzivní". Vždyť je to za stejnou cenu, tak proč to nevyužít, že? V tu chvíli jsem se totiž ještě domníval, že hojně uváděné zkušenosti zákazníků tvrdících, že tento druh masáží je příjemný, bude v mém případě dle objednaného stupně tedy i velmi příjemný. Pravda, bylo mi krapet podezřelé, že si mě slečna za pultem napůl překvapeně a napůl podezíravě přeměřila okem, ale s drobným cuknutím levého koutku přece jen něco naťukala do počítače v mé objednávce. Pak mě odvedla do místnosti se skříní a dvěma velkými zlatými draky, u kterých se mi zdálo, že se na mě potutelně usmívají, snad až šklebí. No nic, řekl jsem si a začal se převlékat do přiložených šatů. Přitom jsem zjistil, že ponožky, které zcela určitě ještě doma byly v cajku, mají v místech, kde se u primátů na zadních končetinách nachází palec, natolik řídké tkanivo, že se již prakticky o tkanivu vlastně ani hovořit nedá. Dominantní prst o sobě dával jasně vědět. Ještě štěstí, že se masáž provádí bez nich! Po chvilce přišla pravá thajská masérka a usmívajíc se se slovy: "Dobydé" ukázala na zem, kde byla deka s polštáři.

Sobota s Pižlou

Vznáším se nad sluncem zalitou krajinou. Vlažný proud vzduchu mě hladí po tváři a já si prohlížím velikou lípu pod sebou. Zrovna se chystám k ladnému přistání v trávě vedle ní, když tu slyším vzdálené, ale přitom jasné "vrrk, vrrk" hned těsně vedle ucha. Lípa, stejně jako hřejivá krajina kolem mne, se rozpouští. Začínám si čím dál jasněji uvědomovat, že to byl sen. Opět "vrrk, vrrk" u pravého ucha. Tohle ale přece není sen. Mozek, pracující stále maximálně na 0,5% stále neví, co si myslet. Pracně vytahuji ruku z pod peřiny a prsty se pokouším nahmatat své ucho. Auu! V duchu vykřiknu a ucuknu spíše úlekem, než bolestí. A v tu chvíli mi to docvakne. Pižla! Sakra, já večer zapomněl zavřít dveře do ložnice. Ono vrrk, vrrk bylo vlastně "Dobré ráno" po veverkovsku. A aby nedošlo k mýlce, ryze z rozvernosti i radosti nad novým dnem se v opakovaném parakotoulu zakousává do mého prstu. A pak znovu a znovu. Pak za značného rachotu obíhá celou postel, třikrát podběhne pod ní, pětkrát vyskočí na parapet a z něho mě přímo na hlavu. A znovu a znovu. Tak tohle probere víc, než velký hrnek kafe. Ještě ho zkouším, jasně že marně, chytnout tu za letu, tu v běhu, což se mu moc líbí a pobízí ho k ještě větší rychlosti, větším skokům a tím pádem i razantnějším jeho dopadům na moji hlavu. Což o to, dopady jsou sice malým ranním šokem, ale odrazy jsou desetkrát horší. Člověk by nevěřil, jak je po ránu citlivá kůže, když si z ní dělá odrazový můstek energií plně nabitá veverka s drápky špičatějšími jak jehly.

Putin začal revoluci

"Každý z našich kroků, nový zákon a státní program musíme posoudit především z hlediska nejvyšší národní priority - záchrany a zvýšení počtu obyvatel Ruska."

Stal se zázrak. Jelcinův čas problémů končí před našima očima. V Rusku začala revoluce shora. Signál vydal prezident Vladimir Putin, který oznámil zrušení nejdůležitějšího koloniálního principu Jelcinovy ​​ústavy o prioritě mezinárodních smluv nad domácí legislativou Ruské federace, jakož i zásah do svatosti současných vnějších vládců Ruska - mechanismus formování vládních orgánů - slibující odstranění zjevných agentů a osob s majetkem na Západě. 

CO VY NA TO? 3

Fotografie západu slunce v tentýž den (31. prosinec) a z téhož místa ve třech po sobě následujících letech:

NATO, i když jinými prostředky, pokračuje v Hitlerově díle

zdroj 

„Sovětští vojáci osvobodili z nacistických koncentračních táborů 15 amerických, 5 britských, 8 nizozemských a 33 belgických generálů, stejně jako bývalého ministerského předsedu Francie nebo velitele norské armády,“ připomíná čtenářům Realistu kapitán 1. stupně Valerij Novikov. Kdo to ale dnes ví?