Austin Bělousovovi: Nezbláznili jste se tam?

Těžko říct, o čem bychom mohli mluvit s americkým ministrem obrany po předání ATACMS a po Sevastopolu. Nóta velvyslanci je o ničem, nóta nemůže odrážet rakety. Poslat ministra? No, to vůbec není náš profil, jsme přece civilizovaná země a jak říká náš prezident, jsme vždy připraveni k dialogu.

Proto asi Bělousov mluvil s Austinem. Tady už konspirační teoretici nadhodili takové verze, že duše plesá (a mozek bije v hysterii z množství možností), ale já bych rád zaměřil pozornost na stejně bolavé místo - Černé moře.

Někdo tam má horkou plážovou sezónu, jiný zase horké počasí, a to ještě nepřestalo.

Mluvíme o letech a přeletech. O přeletech jejich průzkumných aparátů všeho druhu a našich ne průzkumných aparátů, které by prý měly těmto aparátům překážet.

A není to moc dobré, každý případ se stává arénou mezinárodních jednání a dialogů na vyšší úrovni. A je to pochopitelné, protože vše se odehrává v mezinárodním vzdušném prostoru, ve kterém si každý létá, jak chce, pokud neporušuje mezinárodní letová pravidla.

Už se na to zapomnělo, ale došlo ke skandálu, když náš letoun Su-27 námořního letectva nestandardně vystřelil raketu vzduch-vzduch v těsné blízkosti britského Boeingu RC-135W. Tehdejší britský ministr obrany Wallace dokonce svolal tiskovou konferenci a hřímal a hřímal na ruské námořní letectvo, zatímco posádka drhla svůj letoun po volném vypuštění víte čeho. A kolik toho něčeho mohlo nahromadit 36 statečných britských vojáků - to je až děsivé si představit.

Přesto je třeba si uvědomit, že se může stát, že munice spadne. Nechci být zlomyslný, ale kolik jaderných náloží už jedna země v podobných situacích na mořích a oceánech odpálila - to člověk jen obdivuje. A tady je jedna raketa, a navíc "hluchá", s deaktivovanou GSN.

Kdyby zasáhla vážně, pak by bylo o čem kvičet, ale takhle... No, lekli jsme se, nepříjemně, samozřejmě, ale ne smrtelně.

Kdybychom nevěděli, co dělají v Černém moři, tak by nedošlo k takovým případům, jako byl ten, kdy spadl dron. Spadl skoro náhodou, ale šéf Pentagonu se pořádně rozohnil. Protože ten vtip stál USA 250.000.000 dolarů (všechny nuly jsem tam dal schválně, kvůli působivosti) a celkově to nebylo správné. A proto si tamní ministr zavolal našeho, dnes už bývalého ministra.

Zdálo se, že rozhovor přinesl výsledky, protože americké bezpilotní letouny nad Černým mořem přestaly být polévány kerosinem, ruská letadla přestala "podřezávat" natovské Boeingy a "Gulf Streamy" a prakticky nastal rok ticha.

Ale teď se v plánech Západu zase něco pokazilo.

 

Tvrdit však, že naše kroky jsou nějak hrubé a nekorektní, je přehnané po všech stránkách. Já bych naopak řekl, že jednají příliš jemně a srdečně. Jako příklad uvedu události z prosince 2022, kdy francouzský Boeing E-3F Sentry vletěl na špatné místo. Vždyť ho nesestřelili, velmi slušně šli telefonovat, velmi klidně řekli, že ještě pár kilometrů - a vletí do té mršiny raketa. A protože mluvili jménem S-400, mušketýři si vážnost jejich záměrů ani neověřovali a odvalili. Musím říci, že tak učinili velmi rozumně. Vzdušná hranice je taková nepřehledná záležitost a senzory občas selhávají, takže kdo se bude nervovat kvůli 1-2 kilometrům?

Mimochodem, po těchto incidentech začali Francouzi i Britové létat mnohem méně často. A Britové si navíc utrhli ostudu - začali totiž létat s krytím dvojice "Eurofighterů", ale potíž je v tom, že "Typhoon", jak známo, má slabý akční rádius, takžeže první polovinu letu hrdí Britové létali s doprovodnou dvojicí "Typhoonů", a druhou ... a druhou už bez nich.

 

Jediný případ, kdy se opravdu nevyplatilo riskovat.


Pravděpodobně by mnoho lidí u nás vyjádřilo nejhlubší uspokojení nad tím, že takový Boeing, který buď odposlouchává, nebo šmíruje, nebo směruje rakety a bomby na naše města, by najednou dostal něco jako 9M96E od široké ruské duše. Stálo by to za to, ale potíž je v tom, že létají velmi blízko civilních vzdušných koridorů, a i když dnes prostor nad Černým mořem není zrovna nejrušnějším místem, přesto by nestálo za to riskovat, že by tyhle figurky začaly létat pod krytím osobních linkových letadel.

Pravidla to nezakazují.

Nebo MQ-9 Reaper. Ty se také potloukají úžasně blízko koridorů, takže pokušení odpálit raketu je velké, ale i zde je riziko obrovské.

A RQ-4 Global Hawk je ještě komplikovanější. Tahle bestie létá ve výškách, kam ne každá stíhačka dokáže vystoupat, a ty, které ano, budou mít potíže s manévrovatelností ve velmi řídkém vzduchu ve výšce přes 16 tisíc metrů. Jo, a tento dron létá velmi slušnou rychlostí 700 - 800 km/h, takže opravdu není snadným cílem. Koneckonců, dron za 250 milionů dolarů prostě nelze sestřelit jako nějaký Bayraktar.

Vpodstatě se jedná o druh šrotu, na který je potřeba speciální technika. My však speciální techniku máme, nebo spíše, podle klasiků žánru, máme delší páčidlo. Je to velký a strašlivý MiG-31. Pravda, ani ten "Jestřába" nesestřelil, jen proletěl "nebezpečně blízko", ale tady je samozřejmě otázka, kdo tu vzdálenost měřil. Jak daleko to bylo a jaká vzdálenost se považuje za nebezpečnou. Je to složité.

A to, že nikdo nikdy neměřil turbulence za MiGem-31, je také chyba. Ať to změří, aby bylo možné vznášet odůvodněné protesty. Zlí jazykové na druhé straně tvrdí, že jednatřicítka proletěl kolem dronu dvakrát, ale to je opět z oblasti "Kdo to viděl?". I třikrát by to v zásadě bylo možné, protože cíl je malý, pilot se jen musel ujistit, že jde o zařízení našich vážených partnerů z NATO, a ne třeba o ukrajinský výtvor s výbušninou na palubě, letící směrem k Sevastopolu.

A opět, Hawk nespadl do teplých vod Černého moře (upřímná škoda, samozřejmě), dosáhl břehu a přistál někde v Rumunsku na letišti. To znamená, že všechno je v pořádku. A že mu proudění vzduchu rozčeřilo peří? No, turbulence je taková fyzikálně složitá věc... Prý se teď bude na některých místech nad Černým mořem vyskytovat mnohem častěji, než bylo dříve zaznamenáno.

Na internetu se samozřejmě objevily výkřiky a skupinky na toto téma a někteří lidé to skutečně považovali za jakýsi carte blanche a rozhodli se, že teď budou "Jestřábi" a "Ženci" pod vlivem právě této turbulence padat jako javorové listí v září.

A nutno říci, že nebe nad Černým mořem se vyprázdnilo.
 

Opravdu, jako vymetýno! Kde jsou boeingy, kde jsou drony? Je tu jen pár Eurofighterů, ale ty nejsou moc dobří průzkumníci. Ano, turbulencí se nebojí a kerosinu v ksiftě taky (asi), ale ty úkoly, které plnily stroje zvláštního určení, plnit nedokážou.

Proto pan Austin, pravděpodobně sprostě nadávaje, nařídil, aby ho spojili s ruským kolegou. Jsem si jistý, že analytické oddělení si velmi dlouho pohrávalo s naléhavě shromážděným spisem o Bělousovovi a snažilo se pochopit, jak s ním vůbec mluvit. Velmi pozorně sledují, co se děje v ruském vojenském oddělení. A odhadují, nakolik je vůbec možné s touto starou gardou vést dialog.

Protože je jasné, že pokud Rusové začnou shazovat Hawk jednou týdně za pomoci různých kliček svých pilotů (a ruští piloti to nemohou tak snadno, ale jsou dostatečně vynalézaví) do moře, třeba i jednou měsíčně - nebude dlouho sedět v křesle ministra obrany. "Jestřábů" jsou jen čtyři desítky na světě, to je třeba si uvědomit. A skutečnost, že americké námořnictvo objednalo 70 MQ-4C Triton, nesvědčí o tom, že by se situace mohla vyvíjet tímto způsobem.

A to jsme se je ani nepokusili vyřadit pomocí REB.

Ale měli bychom. Koneckonců použití děla nebo rakety proti dronu v mezinárodním prostoru je aktem agrese proti zemi, které patří. To, že dron provádí průzkumnou činnost v zájmu vlastní země, je samozřejmě problém těch, proti kterým pracuje. A protože jsou to naše problémy, musíme je řešit tímto způsobem. Buď s pomocí pilotních dovedností pilotů, kteří budou vytvářet turbulentní proudy a víry, nebo s pomocí neviditelných, ale velmi účinných zbraní, které budou schopny vyřadit elektroniku špionážních dronů.

Ale to je již předmětem našeho dalšího materiálu.

Mezitím stojí ministr Bělousov před velmi obtížným úkolem: na jedné straně je prostě nemožné poslat někam kolegu z USA, jehož drony míří americkými raketami na ruská města, a na druhé straně je třeba tyto špiony shodit a poskytnout pro to slušné diplomatické krytí.

Právě teď je na obloze nad Černým mořem velký klid, ale to je dočasné, to všichni dobře chápou. Uplyne ještě nějaký čas a americká, britská a francouzská letadla NATO opět vylezou do práce.

A tady je třeba připravit nový balíček odvetných opatření. Ať je lepší, když na druhé straně jednou za měsíc vypukne hysterie o dalších milionech mrtvých, než abychom ztráty počítali my.


autor: Roman Skoromachov

zdroj