Vyznání bývalé anglofilky 4, část 6.

- předchozí část -

 

David a Goliáš

Jak se dostat k moci

Další metodou sociálních parazitů k dosažení cíle nastolení globálního parazitického systému na Zemi je touha dostat se k moci. Zpočátku ani není nutné brát moc do vlastních rukou, není nutné spěchat na „trůn“. Ale je velmi žádoucí zůstat blízko trůnu samovládce.

Například, jak poučuje Tóra, člověk se může stát královským číšníkem (Nehemiáš), vykladačem jeho snů (Joseph a Daniel) nebo strážcem prstenu, správcem nebo pokladníkem (Tobit) u nejvyššího vůdce země. O tom, že by bylo velmi dobré protlačit za ženu vůdci Židovku se zvláštními znalostmi a schopnostmii (Ester), se mluvilo výše. A pak se můžete válet v blahobytu.

„A Mordochaj vyšel od krále v královském oděvu z modrobílé látky a ve velké zlaté koruně a v plášti z bílého plátna a purpuru. A město Šušan se těšilo a radovalo. A nastala pro Židy (doba) světla a radosti, zábavy a úcty. A v každé oblasti a v každém městě, kamkoli slovo krále a jeho nařízení dosáhlo, byla mezi Židy radost a veselí, hody a svátek. A mnoho národů země se stalo Židy, protože se jich zmocnil strach před Židy …“ (Svitek Ester, 8:15-17)

Tóra také podrobně učí, jak dosáhnout moci a udržet si ji na příkladu krále Davida. Navrhuje se použít podvod, zradu, vraždu, najít silné spojence, uzavřít s nimi dohodu o spolupráci a následně je zlikvidovat (jako Avenira a Amessaje). Zároveň je také žádoucí zbavit se každého, kdo si může v budoucnu nárokovat vaše místo (oběšení 7 vnoučat předchozího krále Saula), nebo je mít pod kontrolou (další vnuk krále Saula, chromý a slabý - vůlí Mefibošetovi).

Vydírání

Otcem tohoto fenoménu je všemi způsoby opěvovaný „veliký“ židovský král David. Zde je krátké shrnutí této dovednosti, popsané v Tóře.

Bylo to v těch dnech, kdy se David ještě nestal králem, ale skrýval se před současným králem Saulem. Muž jménem Nábal byl velmi bohatý. Měl 3000 ovcí a 1000 koz. Jeho stáda se pásla právě na území, kde se usadil David. Proto bylo rozhodnuto nabídnout Nábalovi „krytí“, samozřejmě ne zadarmo.

Aby David dodržel banditský protokol, poslal k Nábalovi 10 svých bojovníků se zdvořilou prosbou: podělit se o to, co Bůh dal. Poslové řekli Nábalovi, že jeho pastýři v klidu pásli své ovce, nic jim nechybělo (a co celou tu dobu jedli sami lupiči?), protože prý David ve dne v noci bděl pro dobro Nábalovo. Nábal, který byl trochu opilý, je poslal pryč. Za to měl být potrestán. Abigail – Nábalova manželka – však přijala nouzová opatření, aby ho zachránila. Nasbírala 200 chlebů, 2 měchy vína, 5 vařených ovcí, 5 měřic sušených zrn, 100 hroznů rozinek, 200 svazků fíků a šla se Davidovi poklonit.

Abigail s pomocí požehnání a lichotivých přání na hlavu Davidovu a kleteb na adresu Nábala prosila impozantního náčelníka, aby neproléval krev. David nabídku přijal a milostivě souhlasil. Ráno, když Nábal vystřízlivěl, jeho žena mu o tom řekla, Nábal dostal infarkt a o 10 dní později zemřel. A Abigail se stala manželkou Davidovou.

„Svatá“ židovská kniha tedy svým čtenářům nabízí příručku pro začínajícího vyděrače.

* * *

Můžete se ptát, k čemu byly tyto dlouhé úvahy z dávné historie jediného národa a neméně dlouhé citace z jejich svaté knihy? A co tady dělá Britské impérium?

Věc se má tak, že domovinu národů obývajících tento malý ostrov si sociální parazité a dirigenti své vůle – Židé – vybrali za své hlavní sídlo a proměnili ji v parazitickou zemi, aby odtud mohli ovládat světový parazitický systém.

A všechny myšlenky a metody k dosažení hlavního cíle sociálních parazitů - založení parazitické civilizace na naší planetě, uvedené výše v článku, vysvětlují nelidskou krutost, s jakou Britské impérium zlomilo celý svět přes koleno a snažilo se zavést světový řád příjemný pro parazity.

Necítili a necítí s nikým soucit. Ostatně „svatá“ kniha přímo říká: „Všechny národy jako nic před Ním znamenají (oni) méně než nicotu a prázdnotu…“ (Kniha Ješajahu, 40:17).

Nejprve ale na ostrov pronikli vyslanci sociálních parazitů – Židé – a na dlouhou dobu si zde upevnili svou moc. Britové se tedy nestali morálními šílenci sami od sebe. Byli vytvořeni společností, která jim nedovolila být jinými. Jak k tomu došlo, napíšu v následujících částech mého článku.


Vysvětlivky:
(1) Izajáš, v českých překladech Bible přepisováno též jako Izaiáš či Isajá, je jeden z významných starozákonních proroků. Působil jak na území severního, tak jižního izraelského království, přičemž jako období jeho působení se uvádí rozmezí let 781 – 687 př. n. l.. Wikipedie

(2) Taršíš je město popisované v Bibli na několika místech, nejvýrazněji však v knize Jonášově. V příběhu s prorokem Jonášem figuruje jako místo daleko "od Hospodina", ale z textu samého není možné určit, jakým směrem a kde leželo. Wikipedie

(3) Jozue byl nástupcem Mojžíše a vůdcem, který přivedl syny Izraele do Země zaslíbené. Jeho příběh je popisován v knihách Exodus, Numeri a zvláště v knize Jozue. Jméno Jozue je stejného původu jako jméno Ježíš a znamená v překladu „Hospodin je vysvobození“, „Hospodin je spása“ či „Hospodin je pomoc“. Wikipedie

(4) Kanaán či Kenaan je označení pro území Předního východu, kde se dnes nalézají západní Sýrie, Libanon, Palestina a Izrael. Ve starověku bylo osídlené různými, zejména semitskými národy a víceméně odpovídá území později nazývaného Palestina. Název se také často vyskytuje v Bibli. Wikipedie

 

autor: Jelena Ljubimova
překlad: Bedřich

zdroj

 

- pokračování -