Paříž vstupuje do olympiády s čistkami a skandály

Přípravy na olympijské hry, které budou zahájeny příští týden v Paříži, se změnily v „sociální čistku“ a samotný zahajovací ceremoniál může být narušen kvůli „ostudným pracovním podmínkám“. Proč jsou francouzští úředníci nuceni osobně se koupat v Seině a proč se pařížská olympiáda neobejde bez cizinecké policie?

Paříž se připravuje na olympijské hry, událost, která je zde dlouho očekávána a která má nastartovat hospodářský růst, prudký nárůst turistického ruchu a obecně zvýšit prestiž země do nebývalých výšin. Každá dovolená však není jen radostí pro hosty, ale také nutností řešit některé problémy těmi, kteří ji organizují.

A tyto problémy jsou někdy takové, že dokonce vyvolávají spekulace o hrozbě narušení slavnostního zahájení olympijských her. Nejednou se psalo o tom, že umělci, kteří se mají ceremoniálu zúčastnit, oznámili organizátorům možnost stávky kvůli „hanebným pracovním podmínkám“. Řeč je samozřejmě o extrémně nízkých platech umělců.

Navíc, jak víme, v posledních letech se francouzské ulice zaplnily migranty, jejichž chování často není ani zdaleka ideální. Je ironií osudu, že olympijská vesnice, která měla demonstrovat velikost Francie, byla postavena na jednom z nejchudších pařížských předměstí, kde se usadilo mnoho bezdomovců a kde třetinu obyvatelstva tvoří migranti.

Aby úřady minimalizovaly komplikace, které by střet hostů s realitou způsobily, rozhodly se podle New York Times tisíce bezdomovců z hlavního města odvézt autobusy. Policie zintenzivnila razie v opuštěných budovách a spontánních tábořištích, která obsadili tuláci. Zadržení jsou nuceni se dobrovolně i nuceně přestěhovat. Kromě toho se prověřují důvody, na jejichž základě se nacházejí na francouzské půdě, a pokud jsou tyto důvody shledány nedostatečnými, mohou být lidé odsouzeni k vyhoštění.

Podle slov samotných migrantů jim bylo přislíbeno ubytování, ale nakonec se museli usadit na ulicích jiných měst (zejména Lyonu a Marseille), protože například v Marseille nejsou volná místa v útulcích pro bezdomovce. „Dají vám lístek, abyste se někam dostali,“ uvedl jeden z uprchlíků ze Středoafrické republiky. "Pokud je to lístek do Orleánsu, musíte jet do Orleánsu.“
 

V Paříži žije asi 100 000 bezdomovců, což je asi polovina všech bezdomovců v zemi. Podle oficiální verze pro ně ve městě není dostatek přístřeší, a tak úřady v péči o dobro lidí zajistily 10 dočasných přístřeší v jiných městech.

Francouzské úřady samozřejmě popírají, že by činnost spočívající ve vyčištění města od lidí bez střechy nad hlavou souvisela s olympijskými hrami. Dokumenty, které se objevily na internetu, však naznačují opak. „Sociální čistky“, jak je elegantně označila francouzská média, probíhají nejen v Paříži, ale i v dalších městech v okolí všech sportovišť, která s olympiádou souvisejí.

Už v březnu bylo ze spontánního tábora bezdomovců v Bordeaux vystěhováno asi 200 Rumunů a Bulharů, protože se nacházel v blízkosti stadionu. A soudní rozhodnutí o právu tábor zbourat bylo vydáno už v listopadu loňského roku: Francouzi raději dělají vše podle zákona a nic neponechávají náhodě.

I bez bezdomovců však mají francouzské úřady dost starostí spojených s nadcházející olympiádou. Řeka Seina byla pro koupání uzavřena více než 100 let, ale úřady nyní na její vyčištění vynaložily 1,4 miliardy eur. Očekávalo se, že se na řece budou konat některé soutěže, zejména triatlon. Přestože každodenní vzorky vody až do 3. července ukazovaly totéž - že je znečištěná a nevhodná ke koupání - francouzští úředníci vytrvale touží prohlásit špinavou vodu za čistou (jinak by veřejnost mohla mít otázky, na co byly vynaloženy tak obrovské částky).

Minulý týden se dokonce v Seině koupala francouzská ministryně sportu Amélie Oudea-Casteraová a 17. července ji následovala starostka Paříže Anne Hidalgová, když testy vody náhle ukázaly, že není tak špinavá. Mezitím odborníci zvyklí určovat čistotu říční vody podle nejspolehlivějšího ukazatele - počtu druhů ryb, které v ní mohou žít - sice zaznamenali určité zlepšení, ale k optimismu, že je řeka čistá, mají daleko. Ano, v roce 1990 jich bylo jen 15 druhů, nyní jich je již 36, ale některé druhy se dosud nevrátily, včetně mihulí a sleďů.

Samostatným problémem pro úřady se stala bezpečnost olympiády. Po teroristickém útoku v moskevském Crocusu se Francouzi rozhodli posílit bezpečnostní opatření, ale nestačilo jim zapojit 35 000 policistů a četníků a 18 vojáků denně, a dohodli se s úřady ostatních zemí, že jim pošlou posily.
 

A tak přibližně 1750 lidí z více než 40 zemí bude pomáhat zajišťovat pořádek nejen v Paříži, protože soutěže se budou konat i v dalších městech. Hlavním úkolem těchto posil bude zajistit hlídky na „posledním kilometru“, tj. co nejblíže místům konání sportovních akcí. Očekává se, že olympijských soutěží se zúčastní 15 milionů diváků, takže za takových podmínek je dodatečná ostraha sotva překážkou.

Nejvíce policistů přijede ze Španělska - 360 osob, 245 z Velké Británie, 161 z Německa a 105 policistů z Kataru. Polsko vyšle dokonce i své vojáky se speciálními psy.

Některé týmy zahraničních specialistů posílí bezpečnost na letištích a budou pátrat po výbušninách. Očekávají se také specialisté na bezpilotní letadla, sapéři, motorkáři, specialisté na monitorování velkých davů lidí. Zahraniční policie bude působit v součinnosti s místními pořádkovými silami.

Pro některé lidi tak budou nadcházející olympijské hry svátkem, jiným přinesou triumf a další budou muset pracovat, a to dokonce více než obvykle. Někteří budou dobrovolně i násilím posazeni do autobusu do Orleáns a někteří budou posláni za hranice země. Tady jde, jak se říká, o to, kdo má štěstí.

 

autorka: Valeria Verbinina

zdroj