13. 4. 2021

O léčbě covidu

a jiných nemocí, které medicína neumí, anebo nechce léčit, a také o připravovaných seminářích

Úvodem bych chtěl upozornit na tento článek:

"Lékařka se nebála promluvit na rádiu a odpálila šokující zprávu, že záchranáři začínají do českých nemocnic přivážet pacienty s vážnou formou nemoci Covid-19 i přesto, že už byli v minulých měsících naočkováni. Nemoc už dokonce napadá i její kolegy a očkované lékaře, kteří potom nakazí celé rodiny! Vakcíny buď vůbec nefungují na zmutované kmeny koronaviru, anebo po prodělání se člověk stane náchylnější k onemocnění!

Nezávisle na tomto článku se mi hlásí známí, že navzdory tomu, že si covid odbyli s relativně lehkým průběhem, se jim vrací bolesti hlavy a jiných částí těla. K pochopení, proč se to děje, je třeba znát základní principy průběhu většiny nakažlivých onemocnění, o kterých jsem psal zde. Každý mikrobiologický původce nemoci má po vyléčení jinou míru hibernace a pozdější recidivy. Jejich pozůstatky zůstávají v cévách a za příhodných podmínek, nejčastěji při podchlazení, se začne obnovovat jejich reprodukční schopnost.

10. 4. 2021

O jaderných úderech v Rjazaňské oblasti

Už v sérii článků o Tartárii jsme zmiňovali, že na území RF se vyskytují zvláštní jezera pravidelného kruhového tvaru, o nichž se mnozí domnívají, že jsou zatopenými krátery. Skupina amatérských badatelů vedená Vadimem, autorem a moderátorem kanálu „Neoficiální historiese tedy vydala prozkoumat několik takových jezer ve rjazaňském regionu. Zde vyzvednuté vzorky půdy zaslali k rozboru do čtyř nezávislých laboratoří s cílem zjistit, zda se ve zdejší půdě nenachází cézium-137, které vzniká pouze během jaderného rozpadu uranu nebo plutonia a neobjevuje se žádným jiným způsobem. Laboratorní protokoly spolu se svými závěry pak publikovali v článku Cesium-137 ve rjazaňské půdě.
Co si o získaných výsledcích i závěrech z nich učiněných myslí zkušený radioaktivní geofyzik Nikolaj Andrejev, si můžete přečíst v následujícím článku.

ilustrace Richard Hescox

7. 4. 2021

Kdo je (k odchodu z EU) připraven, není ohrožen 2

Nestačí jen chtít odejít z EU či doufat v její rozpad, je třeba předem se na takovou situaci též připravit. Navazuji proto v pokračování minisérie článků pod shora uvedeným názvem na článek známého českého sociologa Petra Hampla z 1.6.2020, který na tuto situaci a na potřebu předem se na ni připravit upozorňuje. Snažím se přitom podívat se na celou problematiku hlouběji. Protože se 1. díl této minisérie objevil s trochu odlišným názvem, který poněkud posouval význam této série, provedl jsem v názvu minisérie počínaje tímto 2. dílem určitou kompromisní, leč upřesňující úpravu.


Část 2: Co dělat?

Czexit jako základní předpoklad k obnovení naší samostatnosti a soběstačnosti

Má-li dojít k obnovení naší samostatnosti, máme-li ubránit náš stát a území, má-li dojít k obnovení české ekonomiky, naší potravinové soběstačnosti a soběstačnosti v produkci zboží běžné spotřeby, k vytvoření zdrojů pro obnovu sociálního státu, je zřejmé, že toho nelze docílit při naší účasti v EU. Tam máme přisouzenu úlohu kolonie, která má pracovat na nadnárodní společnosti a následně jako stát být plánovitě zrušena s předáním zbytku naší suverenity i území do Bruselu.

5. 4. 2021

Kdo je připraven, není ohrožen 1

Několik let čas od času se snažím upozornit na skutečnost, že nestačí jen chtít odejít z EU či doufat v její rozpad, že je třeba předem se na takovou situaci též připravit. A naše občany rovněž. Uvítal jsem proto článek známého českého sociologa Petra Hampla z 1. 6. 2020), který na tuto situaci a na potřebu předem se na ni připravit upozorňuje. Celá záležitost se přitom stává stále více aktuální, a proto se pokusím po čase na tento článek navázat, avšak podívat se na celou záležitost detailněji a krom toho ještě i z jiných úhlů pohledu než autor článku, neboť jde o záležitost značně složitou a komplexní.


Část 1 – Důvody nutnosti odchodu ČR z EU

Podívejme se nejprve společně na naši situaci v r. 1989, jakož i v období následujícím, na roli, která nám byla v EU přisouzena, na její praktické důsledky pro náš stát a jeho občany, jakož i na celkovou situaci, v níž se dnešní EU nachází.