Operace Dunaj a nepovedená „česká bondovka“ z Vrbětic

Jak to spolu souvisí? Blíží se 9. květen, Den vítězství nad nacistickým Německem. Jak ho letos, 76 let od konce druhé světové války, v ČR oslavíme? Co můžeme očekávat v houstnoucí mediální atmosféře? Pokouší se na domácí scéně česká mediální, zpravodajská a politická 5-kolona, za účasti nesvéprávné „české“ vlády, pod zostřeným dozorem americké ambasády a Aspen institutu, stupňovat protiruské nálady našeho národa? Samozřejmě, příběh má i svůj evropský a světový kontext a cíle, v zamyšlení se ale zaměřím především na dopady na domácí informační prostředí. Kam nás nasměruje nejnovější neuvěřitelná bondovka z Vrbětic? Poslední aféra, které předcházela dlouhá řada provokací vůči ruské straně: odstranění pomníku gen. Koněva, řeporyjský památník Vlasovcům, aféra s ricinovým agentem.

Vím, je to těžké, ale pokusme se na chvíli odtrhnout naši pozornost od aktuální protiruské provokace provedené rukami „české“ vlády. Vraťme se do poměrně nedávné historie konce šedesátých let. Mnoho našich současníků tuto dobu prožilo na vlastní kůži. Magický étos, který po sobě zanechala, zásadně formoval jejich životní postoje a názory. Je zde možné nalézt zajímavé souvislosti a možnou odpověď na otázku, k čemu nejnovější kousek BIS nakonec u nás doma povede. Ano, mám na mysli srpnové události roku 1968. Invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, pod vojenským kódovým označením Operace Dunaj. Z pohledu vnímání CS národů, jde o hlavní neuralgický bod, který formoval a doposud limituje životní postoje a názory nemalé části generace přímých účastníků tzv. Pražského jara a zprostředkovaně i mladších generací. Jedná se o lakmusový papírek ve vztahu k Rusku a ruským lidem.

Opakovaně byly pokládány otázky, hledající pravdivou historickou odpověď: Co bylo příčinou? Kdo je za to zodpovědný? Byla to neomluvitelná, ale neúmyslná chyba nekompetentního vedení obou států (ČSSR, SSSR)? Nebo naopak, byla tato chyba řízeným záměrem s aktéry (zrádci ve věrchušce odklonivšími se od lidových – bolševických ideálů) na obou stranách? Komu nakonec nejvíce prospěla Operace Dunaj a jaké měla mezinárodní a globální dopady? Můžeme se dál dohadovat, šanci na hlubší pochopení nabízí konceptuální pohled nejen dobový, ale především dlouhodobý. Nechci více odbíhat od hlavní myšlenky a zaměření článku na domácí vnímání této globální operace. Každopádně u CS veřejnosti byla promrhána až znegována do té doby neotřesitelná autorita osvoboditelů od nacistického teroru. V očích mnohých se z osvoboditelů během jedné srpnové noci stali rázem okupanti. Ztracena byla důvěra a chuť k dalšímu budování bloku socialistických států. Došlo k narušení základů lidové (socialistické) společnosti – nové politické vedení se touto událostí veřejně zcela oddělilo od postojů a přání národa (zanikla sakrálnost státní moci). Byl položen informační, ideologický základní kámen k budování odporu národa proti komunistickému režimu. Geniální manipulace s vědomím lidí – mechanismus přeměny státu sloužícího zájmům národa na stát většinově vnímaný jako nepřítel národa (vězení, totalita). Následně vše již jen směřovalo k postupnému neodvratnému rozkladu, který byl završen převratem v roce 1989. Z pohledu teorie řízení tohoto pohledu platí staré známé heslo: CO SE JEDNOMU ÚČASTNÍKU JEVÍ JAKO CHYBA ŘÍZENÍ, MŮŽE BÝT CÍLEM DRUHÉHO (SCHOPNĚJŠÍHO) ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ.

Další přínos pro loutkovodiče, který nikdy nesleduje jen jeden cíl: Srpen 1968 se také stal, a dodnes je úhelným kamenem masmediální masírky snažící se rozdmýchávat nevraživost našich národů proti Rusům. „Rusáci“ – mnozí jim tu jinak od té doby neřeknou. Rusové jsou na podvědomé úrovni spojováni se socialismem/komunismem a tím i se zodpovědností za činnost věrchušky KSSS. Tím je vražen klín mezi naše národy, které k sobě jinak přirozeně inklinují. Zároveň je blokována možnost propagace lidové (bolševické) koncepce budování spravedlivé společnosti pro většinový národ (jako protiklad k dnešku, kdy stát slouží převážně k obsluze a zájmům „elity“). Přitom ve vedení KSSS byli v té době již dlouhou dobu Ukrajinci – N. Chruščov a následně L. Brežněv. Byli to skuteční zástupci lidu (bolševici)? Hájili zájmy Ruského národa a ostatních národů SSSR? Pochybuji a nejsem sám. V srpnu 1968 to byla věrchuška KSSS, ne ruský národ, kdo rozhodl o provedení Operace Dunaj. Vina však byla záměrně svalena na Ruský národa. A dnes je to obdobné v ČR. Na české straně je to také věrchuška (možná lépe marionety loutkového divadla), která prosazuje cizí zájmy proti dlouhodobým zájmům vlastního národa.

Komu budování nedůvěry a nevraživosti mezi námi a Rusy sloužilo tenkrát a slouží i dnes? Komu vadí přirozená přitažlivosti slovanských národů velmi podobného hodnotového nastavení? Národů toužících po míru, rovnosti a spravedlnosti, přirozeně odmítajících lokajství, otroctví a davo-elitarismus. Zde nalézáme dobrou odpověď na otázku, proč se nás tak vehementně snaží rozdělovat. Protože Češi a Slováci přirozeně inklinují k Rusům. A jak se při skutečných lidských setkáních již mnohokrát ukázalo, jsme si v mnohem podobnější a méně rozdílní, než jak se nám našeptávač a jeho pomocníci snaží namluvit. Západ nás však potřebuje držet rozdělené. Spojení Slované jsou příliš sliní, příliš velká konkurence. Protiruská hysterie je důležitým nástrojem, jak nás držet oddělené. Kolikrát jste z úst „autorit“ slyšeli názor, že my jsme součástí Západu = patříme do kulturního okruhu západních zemí? Masmédia toto kouzelníkovo zaklínadlo asertivně opakují do nekonečna. Kolikrát se nás už pokusili v dějinách převychovat mečem i ohněm? Přesto jsme si dokázali uchovat slovanskou touhu po spravedlnosti, svobodě a důstojnosti. Jak to kontrastuje s většinou anglosaského davu, který tyto přirozené potřeby člověka zahodil a smířil se s údělem věčného sluhy svých pánů? Případ z fotbalu – Slavia vs. Glasgow Rangers je ilustrativní ukázkou, jak se zachovají zombie, pokud jim jejich pán dá příležitost cítit se „nadřazenými“. Příležitost vyléčit si své mindráky využijí beze zbytku. Mimochodem takto si vysvětluji i nelidská zvěrstva některých Němců páchaná v průběhu druhé světové války.

Lze nějak překonat „syndrom“ 68-ho? Odpověď se nabízí. Uvědomí si konečně CS národy, jak byly a jsou manipulovány? Záměrně navzájem rozdělovány (Češi a Slováci), a oba drženy na distanc od Rusů! Dokážeme odvalit těžký kámen srpnových událostí roku 1968 z našich vzájemných vztahů? Protože toto není boj našich národů za naše zájmy. Nenechme se do toho zatahovat. Je to boj věrchušek, aktuálně především té české a především v cizím žoldu anglosaských elit. Ať si ho užijí oni sami, mezi sebou i s osobními důsledky. My obyčejní Češi a Slováci jsme si s Ruským národem blízcí, a tak to i zůstane. Prostý Rus nenese zodpovědnost za rozhodnutí Leonida Brežněva. Prostý Čech nesdílí připosraný postoj vlády sestavené z velké části z frekventantů Aspen institutu. S ministrem vnitra, který je ve vedení české filiálky.

Rozmetaný provinční muniční sklad ve Vrběticích 2014 – a nejnovější „rekonstrukce“ této staré události? Nedává smysl rozebírat nesmysl. Dává smysl hledat příčiny a důsledky vyfabrikování nesmyslu. Je dnešní neospravedlnitelné chování „naší vlády“ paradoxně šancí na znegování negativního postoje národa k Rusům? Jak známo z matematiky: mínus + mínus = plus. Odkrytý mechanismus zneužití státní moci cizím loutkovodičem, aktuálně v podání české vlády, znovu mění přímo před očima občanů „náš“ stát, který by měl sloužit jako systém chránící zájmy národa, na stát většinově vnímaný jako nepřítel národa (viz také COVID-ová totalita). Manipulace s vědomím lidí se hroutí!

Co na to prostý český národ, jak se nyní zachová on? Uctíme si 9. května památku padlých hrdinů Rudé armády naší 5. koloně navzdor? Hrdinů mnoha národů Sovětského svazu, kteří se obětovali pro naše CS národy a další evropské národy. Tenkrát nám přinesli svobodu a naději lidské budoucnosti. Nebude to snadné, v atmosféře nového fašistického puče kolektivního Západu, hybridní COVID-ové války, harašení NATO zbraněmi na Ukrajině a podél celé západní hranice Ruska, v atmosféře hysterie a všudypřítomné protiruské propagandy. Přesto, pokud zůstaneme věrní našim padlým hrdinům – prostým lidem z našich národů, kteří bojovali za naše právo na život a světlou budoucnost, zůstaneme tím věrní i sami sobě a svým vlastním zájmům a pro celý svět uděláme to nejlepší.

Vděčíme jim za to, že tu ještě jsme. Dokážeme jim, že si jejich oběť zasloužíme. Co si myslíš Ty, národe?

P.S.

A co si myslí Ruský národ? Odpovědí je ruská koncepce globálního uspořádání světa, kterou prosazuje v praxi už více než 100 let. Koncepce, která ctí každý i ten nejmenší národ nebo národnost jako svébytného spolubydlícího na planetě. Rusko se ale také naučilo, že nelze pomáhat těm, kdo o to nestojí. Rusko pomáhá vždy jen těm, kteří sami prokáží kus vlastní odvahy a snahy. Kdo chce kam, pomozme mu tam!

Když na to nemá odvahu naše současná vláda, postavme se k tomu sami čelem. Rozvíjejme naše vzájemné CeskoSlovensko – Ruské vztahy sami, třebas na obyčejné občanské, mezilidské úrovni. To je totiž ta nejvyšší úroveň, nejvyšší priorita. Vždyť většina z nás má osobní ruské přátele nebo známé. Postavme se natruc aparátu podělaných zrádců. Komunikujme přímo, vysvětlujme, budujme spolupráci odspodu (např. dříve existovaly výměnné pobyty, tábory pro děti a mladé, spolupráce partnerských města a obcí atd.).

autor: BURAN

zdroj: https://kob-forum.eu/2021/04/21/operace-dunaj-a-nepovedena-ceska-bondovka-z-vrbetic/