Ztracený klíč. Část 9

- předchozí část -

Covidové šílenství nabírá na obrátkách

Přiznávám že před rokem, v době mého prvního onemocnění covidem, ve mně byla malá dušička. Tak šílenou bolest hlavy jsem dosud nezažil. Protože jsem ale s léčbou viróz - chřipek měl zkušenosti, nezpanikařil jsem a velmi rychle tuto "smrtelnou" nemoc vyléčil. 

S postupem času mi však docházelo, jak kolosálním podvodem virózy jsou, jak jsem popsal v tomto článku.

Dnes jsem opět onemocněl covidem!

Ztracený klíč, část 8.

- předchozí část -

Odpovědi na otázky

z minulého článku, registrace

První otázka je od muzikanta bez nicku: 14. listopadu 2021 12:01

Ahoj Wenco, zjistil jsem, že jsme kolegové - taky hraju v zábavové kapele. Nevěděl bys náhodou jak vyléčit šilhání očí? Mám to už od mala. Už více jak 10let se zajímám o zdraví, kromě víkendů kdy někde hraju a dám si tam několik piv, sem tam i panáky(ale těm se snažím vyhýbat), tak jinak se snažím mít dobrou životosprávu, mám za sebou několik očist střev, jater, kloubů. Jednu 4denní hladovku. Doplňuju různé vitamíny a minerály, občas jezdím za jedním zkušeným "diagnostikem" co používá Oberon a další přístroje (ví a poradí toho hodně, ale s těma očima neví). Takže si myslím, že mám tělo jakž takž v dobrém stavu.

Ztracený klíč, část 7

- předchozí část -

Pokud jste začali číst tuto část, pak jste se s největší pravděpodobností již seznámili s obsahem částí předchozích. Pokud však ne, přečtěte si je jako první.

Co se děje s mrtvými buňkami v lidském těle?

Slyšeli jste někdy lékaře, že by se zabýval otázkou, co se děje s mrtvými buňkami v lidském těle? Já ne a myslím, že o tuto otázku se nikdo ani neotřel. Proč?

Buňky lidského těla mají omezenou životnost. Během svého života se množí dělením. Ze starých buněk vyrůstají nové a staré zanikají. Jak zanikají? Vysublimují, nebo se teleportují do jiných časoprostorů? To asi těžko. Odpověď je jednoduchá. Buňky docela normálně shnijí. V těle nosíme zvěřinec symbiotických bakterií, které se mimo jiné starají i o úklid organismu. To znamená, že tyto bakterie zpracují mrtvé buňky podobným způsobem, jak se nakonec postarají i o celé mrtvé tělo. Samozřejmě, že na likvidaci mrtvých těl se ve volné přírodě podílejí ještě predátoři, mrchožrouti a červi. Co však nezpracují oni, zpracují různé druhy bakterií.

Proč se o tomto faktu nezmiňuje medicína? Například v sedimentech by se určitě daly bakterie najít, ale nikde o nich není ani zmínka. Sedimentace slouží pouze k přibližné orientaci, zda by v těle mohl být zánět. 

Celá situace budí dojem, že lidské tělo je sofistikovaná, sterilně čistá mašinka, která, když se pokazí, tak tomu stavu říkáme nemoc.

Pandemie - anebo globální sociální test?

Tento článek vyšel na Fóru KOB před rokem. Posuďte, nakolik se ukázal být pravdivým i v listopadu 2021.

Jsme ve válce. Není horká, nestřílí se. Není ani studená, přesto bude mít mnoho mrtvých a fyzicky a duševně postižených. A přesto bude mít bez jediného výstřelu i své materiální ruiny. V dosud vedených válkách se vždy s předstihem objevil útočník, oběť, bojiště a cíl. Zbytek populace s různou měrou spoluúčasti přihlížel. Shrnuto: vše bylo jasné a všem snadno pochopitelné.

Jsme ve válce – ale jiné. Je specifická nejen použitými zbraněmi – poprvé v historii biologickými. Je tichá, zákeřná, všudypřítomná. Tímto ale zdaleka její hodnocení nekončí. Chceme-li ji zastavit, musíme ji pochopit. Chceme-li ji pochopit, musíme pochopit motivaci a logiku jednání všech účastníků. Iniciátorů, scénáristů, režisérů i vykonavatelů na jedné straně. Oběti války na straně druhé. Poprvé je v roli oběti Lidstvo jako celek. Mnoho lidí se domnívá, že žije v mírové zóně a válka se jich nedotkne. Hluboký omyl. Svět v době poslední Světové války byl podstatně odlišný od dnešního. Nebyl ještě globalizovaný. Dnes je, a proto je i tato válka globální. Týká se úplně každého člověka, přežití v bezpečí někde „na okraji“ je iluze.

Věříte bezvýhradně svému lékaři?

aura - akupunktura - alkohol

Opravdu si myslíte, že váš lékař disponuje všemi potřebnými znalostmi? A jsou jeho znalosti správné? Na dvou příkladech teď ukážu, jak se mohou lékaři mýlit. Tímto článkem si tak vytvořím předpolí pro další text.

Aura

Asi před patnácti lety jsem četl článek o auře. Autor se zeptal na názor Jiřího Heřta, člena klubu Sisyfos. Jiří Heřt prohlásil že aura nemůže existovat, protože lidské tělo emituje pouze elektromagnetické záření v infračerveném spektru. Zjedno-dušeně - lidské tělo pouze hřeje. Nedalo mi to a poslal jsem mu mail, kde stálo zhruba toto: 

Nervový systém ovládá tělo za pomoci elektrických signálů. Zjednodušeně lze říci, že nervy jsou vodiči elektrické energie. Z učiva fyziky základní školy víme, že se kolem vodiče elektrického proudu vytváří magnetické pole. Vzhledem k nízkému potenciálu těchto proudů je i magnetické pole velmi slabé, nicméně je. Pokud platí fyzikální zákony, musí lidské tělo emitovat i magnetické pole. Pokud ho nedokážeme, nebo nechceme změřit, je to už jiná věc.

Vakcinace

a moje osobní zkušenost

V tomto článku stručně popíšu své pohnutky k hledání pravých příčin nemocí a jejich léčbě. Stimulem nebyla touha pomáhat nemocným, ani touha po slávě. Pravým důvodem tohoto hledání byl můj neuspokojivý zdravotní stav. Ačkoli jsem časem přišel na ty správné principy funkcí lidského těla a svéráznou léčbu, dlouho jsem nevěděl, co způsobilo dysfunkce mého organismu. Po delším vzpomínání na důležité události mého života mi nějaký čas trvalo, než jsem je dokázal správně chronologicky zařadit. Poté jsem dospěl k poznání, že mé zdravotní problémy způsobila moje naivita, neinformovanost a slepá důvěra v systém, zkrátka hlupáctví.

Nebýt současného vakcinačního šílenství, ani by mne nenapadlo hledat příčinu svých zdravotních potíží ve vakcínách. Vzpomněl jsem si na svoje věty, které často říkám: "Pokud smrdí vrchovatý odpadkový koš, nepomůže ho stříkat Savem, ani jinými dezinfekčními prostředky, protože koš bude smrdět furt. Jediné co zabere, je koš vysypat a vyčistit." Stejné je to s lidským tělem.

Měrjačeňje: zvláštní a nevysvětlitelná nemoc obyvatel Severu

Koncem 19. století se na severu Ruska rozšířila záhadná nemoc. Během jejího útoku se lidé dostávali do tranzu, stávali se snadno ovladatelnými jako v hypnóze a po té si nic ze svého konání nepamatovali.

„Jejich vědomí se stávalo zmateným a objevují se děsivé halucinace: postižený vidí ďábla, děsivé monstrum nebo něco podobného; začne křičet, výt, rytmicky bít hlavou o zeď nebo s ní točit ze strany na stranu a rvát si vlasy."

Tak na počátku 20. století popsal typické projevy neznámé a velmi podivné nemoci sovětský lékař Mickjevič v případě jakutské ženy, které jí byla postižena. Nemoc byla nazvána „měrjačeňje“ podle jakutského slova „mirjačiť“, což znamená být posedlý, ve stavu šílenství. Poprve byla zaznamenána na sklonku 19. století, a to pouze na územích severní Sibiře – „nenakazil“ se jí nikdo ani ve střední, ani v jižní části země. Ale na severu lidé propadali tomuto šílenství, zdálo se, z ničeho nic. Někdy jednotlivci, jindy v celých skupinách.