Ztracený klíč, část 7

- předchozí část -

Pokud jste začali číst tuto část, pak jste se s největší pravděpodobností již seznámili s obsahem částí předchozích. Pokud však ne, přečtěte si je jako první.

Nastal tedy čas konečně odhalit princip fungování technologie ztracené energie. To, co se nyní chystáte číst a vidět, je nejúplnější a nejserioznější sbírka znalostí na toto téma, která kdy byla na internetu publikována. Nebudu tedy ztrácet čas zbytečnými řečmi a hned přejdu k věci.

Kapitola 7, Geometrie pole

IMG 7.1

Když jsem se sám přibližoval k potenciálnímu řešení principu fungování energetické technologie minulosti, dlouho jsem si v hlavě přebíral všechny ty vrstvy informací, které byly uvedeny v prvních dílech, a stále jsem nechápal - co přesně bylo hlavním tajemstvím? Jaký druh zvláštní energie způsobil, že všechny tyto konstrukce a instalace fungovaly? Nebo snad žádná zvláštní energie neexistuje a to vše jsou jen dodatečné vlastnosti nám známých a obecně rozšířených jevů, které se před námi temným silám tak chytře podařilo skrýt?

Všechny tyto otázky mi nedaly klidu, dokud jsem jednoho dne nenarazil na YouTube na kanál nějakého Kena Wheelera ze Spojených států. Ken se již dlouhou dobu zajímá o fyziku a zejména o studium fenoménu magnetismu. Konvenční vysvětlení polí a magnetismu mu nevyhovovalo, a tak začal vyvíjet vlastní koncept. Následně vydal plnohodnotnou knihu s názvem „Uncovering the missing Secrets of Magnetism (3rd edition)“ (digitální verze dostupná zdarma), kde své myšlenky názorně prezentoval. Velmi doporučuji, abyste si našli čas na její prostudování. Obsahuje spoustu užitečných informací, které jinde pravděpodobně nenajdete.

Jedním z klíčových aspektů konceptu Kena Wheelera je otázka správné představy fyzikálních polí. Příroda kolem nás je podle jeho vize mnohem jednodušší, než nám předkládá oficiální věda. Ken proto strávil poměrně hodně času hledáním nejpřesnějšího a nejnázornějšího způsobu vizualizace fyzických polí. Nakonec mu pomohlo jedno chytré a snadno vyrobitelné zařízení s názvem „Ferrocell“. A s pomocí něho spolu s nejběžnějšími magnety dokázal Ken zachytit skutečný tvar magnetických polí a předat tyto znalosti dalším lidem. Podívejte se na vlastní oči a uvidíte, jak je to úžasné:

MV 7.1 – «Nature’s secrets of magnetism»

IMG 7.2

„Ferrocell“ se skládá ze dvou skleněných tabulí přitlačených k sobě, mezi nimiž je umístěno ferrofluid speciálního složení. Kolem zařízení je navinuta páska s LED lampami. Při průchodu světla vám feromagnetická kapalina umožňuje vizualizovat strukturu pole generovaného magnetem. Více podrobností o originálních Ferrocellech najdete na oficiálních stránkách výrobce. Návod na sestavení takového objektu doma od Kena Wheelera si můžete prohlédnout v tomto videu (AV 7.1).

Skutečný tvar magnetického pole není nic jiného než toroid:

IMG 7.3

Informace o tom, že toroidní struktura je charakteristická pro mnoho jevů v našem vesmíru, koluje informačním prostorem již nějakou dobu. A v té či oné podobě jste na to pravděpodobně již narazili. Sám jsem mnohokrát viděl zmínku o významnosti toroidních struktur, ale z nějakého důvodu jsem tomu nikdy nepřikládal velký význam. Bylo to z velké části způsobeno tím, že to vždy vypadalo jako něco abstraktního. Ale když jsem na vlastní oči viděl reálnou vizualizaci toroidního pole na příkladu obyčejného magnetu, hned mi došlo, jak je to důležité.

Faktem je, že toroidní tvar je vlastní nejen polím magnetů. Nachází se téměř ve všem, co nás obklopuje, jen si toho většina lidí obvykle nevšimne.

IMG 7.4

Jak nám ale magnety a toroidy mohou pomoci odhalit tajemství ztracené technologie? Jaká je mezi nimi spojitost? Zpočátku se může zdát, že tu žádná není, ale to jen proto, že jako vždy nám byly potřebné detaily dovedně skryty. Některé z těchto detailů se schovávají v tom, jak jsou uvnitř uspořádány nádoby se speciální tekutinou. 

IMG 7.5 - Sheldonian Theatre, Oxford, England

Zpočátku to pro mě byla jen taková domněnka, kterou jsem nemohl nijak ověřit ani doložit. Intuitivně jsem však cítil, že mezi toroidy a nádobami musí být nějaké spojení. Neudělali je kulovité jen tak? I když požadovaná geometrie není vidět zvenčí, může být dobře realizována v té či oné podobě uvnitř samotné nádoby. Ale jak to ověřit? Bylo nemožné se podívat dovnitř těchto nádob a získat fyzickou kopii, a tak jsem se pro začátek rozhodl, že tento předpoklad zůstane jen předpokladem. Okolnosti se ale vyvinuly tak, že jsem měl to štěstí narazit na jeden velmi zajímavý artefakt, který byl zachycen na videu v jednom z indických chrámů (o existenci videa jsem se dozvěděl na YouTube kanálu Pravina Mohana). Podívejte se na objekt sami:

MV 7.2 – «Inside the vessel»

To, co vidíte, je zjevně nějaký druh nádoby. Navíc není těžké si všimnout, že má toroidní tvar jak zvenčí, tak zevnitř. Logika a zdravý rozum mi říkají, že nejde o nic jiného než o podomácku vyrobenou nádobu na speciální substanci.

IMG 7.6

Zřejmě jediný důvod, proč nebyla tato nádoba zabavena, je ten, že z ní byla kdysi odstraněna hlavní součást (očividně byla díra vyrobena právě proto). A přestože jeden jediný příklad (a ani řemeslná výroba) není důkazem, že všechny speciální nádoby vypadaly přesně takto, musíme pochopit, že i takový nález je v našem případě velkou vzácností a štěstím. Zkusme proto vyjít z toho, co máme, a spojit všechny nesourodé hádanky do jednoho obrázku.

Na základě geometrie této nádoby můžeme usoudit, že zvláštní substance, kterou byly takové nádoby údajně naplněny, se uvnitř nacházela tak, že byla kolem jejího dříku.

IMG 7.7

A přestože je samotné tělo vyrobeno ve tvaru plochého toroidu, mám důvod se domnívat, že tento tvar nebyl závazný a jediný možný. Soudě podle vzorků získaných ze starých fotografií může nádoba tvořit různé varianty toroidně-sférické geometrie, jako například na následující fotografii:

IMG 7.8 - Národní divadlo, Praha, Česká republika

A pokud se vám tato varianta zdála zvláštní, pak vás chci ujistit, že to není nic neobvyklého, protože i toroidy mohou mít různé podoby. Aby to vypadalo přesvědčivěji, uvedu místo obvyklých geometrických projekcí příklad skutečných vzorků z přírody:

IMG 7.9

Domnívám se, že základní princip nádob se neměnil v závislosti na tvaru. Volba té či oné formy spíše závisela na některých technických jemnostech nebo banálně na designerském rozhodnutí. Na další fotografii můžete vidět až 5 různých forem nádob umístěných na téže ulici:

IMG 7.10 - Archway and St. Mark's Tower, Rothenburg, Bavaria, Germany

Kdybychom teď na obytných budovách viděli antény nebo satelitní paraboly různých tvarů či barev, nepřikládali bychom tomu žádnou důležitost – kterou jsem si v obchodě vybral, tu jsem zavěsil. Hlavně aby fungovala. Zde zřejmě platil stejný princip.

Ale i kdyby byly nádoby skutečně vyrobeny ve tvaru toroidů různých podob, jaká je spojitost mezi nimi a magnety, které vytvářejí pole s přesně stejnou geometrií? Abychom tomu porozuměli, pojďme se podívat na to, co jsou magnety a proč vůbec mají ve skutečnosti své vlastní pole.

Jak víte, existují dva hlavní typy magnetů - permanentní magnety a elektromagnety.

IMG 7.11

GIF 7.1 – Source (AV 7.2)

GIF 7.2 – Source (AV 7.3)

V případě permanentních magnetů máme většinou co do činění s pevnou řadou chemických prvků, které jsou přirozeně magnetické. Takové prvky a slitiny získané na jejich základě se obvykle nazývají feromagnetika. Název pochází z latinského slova „ferrum“ a byl zvolen proto, že nejběžnějšími prvky s přirozenými magnetickými vlastnostmi jsou železo (Fe), kobalt (Co) a nikl (Ni).

Zpočátku se může zdát, že fenomén magnetismu je spojen pouze s kovy. Ale ve skutečnosti tomu tak není. Dokonce i voda a kapalný kyslík mohou určitým způsobem interagovat s magnety.

GIF 7.3

GIF 7.4

Více se o tom můžete dozvědět z tohoto videa (AV 7.4), odkud jsem převzal výše uvedené animace. Ale chci vás hned varovat, že používá obecně přijímanou vědeckou teorii, kterou mám sklon považovat za nepravdivou. Sledujte to především kvůli fyzikálnímu experimentu.

Ve skutečnosti vše spočívá v tom, že různé prvky / látky reagují na magnetické pole odlišně. Ty, které s ním dobře interagují, se nazývají feromagnety (například železo), ty, které reagují středně nebo špatně, jsou paramagnety (například hliník), a ty, které vždy magnetické pole odpuzují, se nazývají diamagnety (například vizmut). Diamagnety se zase mohou od sebe lišit také mírou interakce s magnetickým polem. 

Odkud se ale bere samotné pole? Nejjednodušší a nejdostupnější vysvětlení příčiny jeho vzniku je spojeno s pochopením, že jakákoliv hmota je postavena ze stejných polí na mikroúrovni. Jen se v některých případech orientují spořádaně a v některých ne.

IMG 7.12

Tento obrázek ukazuje vzorky krystalických mřížek spolu s „magnetickými momenty“ polí, která je tvoří. Když jsou mikroúrovňová pole synchronizována (nasměrována jedním směrem), tvoří jediné pole, které můžeme pozorovat na makroúrovni. Proces průmyslové výroby feromagnetik (AV 7.5) je pouze svázán s restrukturalizací krystalové mřížky kovu správným způsobem a následným nasměrováním všech polí mikroúrovně jedním směrem pomocí silnějšího vnějšího pole, kterým prochází obrobky v určitých fázích výroby.

Při správném pochopení struktury hmoty se tento proces nezdá komplikovaný. Přesto se mi nepodařilo najít podrobný popis toho, co se přesně děje s krystalickou mřížkou během jednotlivých fází výroby (ať jsem se snažil sebevíc). A vůbec, v průběhu studia fenoménu magnetismu jsem vždy narážel na to, že všechna vysvětlení byla podána co nejpovrchněji. Jako by se před námi snažili skrýt nějaký důležitý detail na tom nejnápadnějším místě.

Nicméně, aniž bychom viděli, jak tento konkrétní proces probíhá na mikroúrovni, nemůžeme si být jisti, že magnety jsou přímo spojeny s nádobami. Elektromagnety nám pomohou tuto situaci objasnit. Pokud jste zapomněli (nebo nevěděli), co je elektromagnet, pak zde je vynikající video na toto téma:

MV 7.3 – «Magnetic fields through solenoids»

Nyní si odpovězme na otázku – existují nějaké významné rozdíly mezi poli generovanými permanentním magnetem a poli generovanými elektromagnetem? Ne, nejsou. V obou případech získáme stejný fyzikální jev, ale pouze v jednom případě je efektu dosaženo uspořádáním hmoty na mikroúrovni a ve druhém na makroúrovni průchodem elektřiny drátem zapojeným do prstence (resp. kruhovou spirálu). Pokud dosáhneme stejného efektu s oběma metodami, je logické předpokládat, že stočený drát dokáže reprodukovat stejný proces, který probíhá na mikroúrovni.

Doufám, že v této fázi jste již pochopili, že dělení na makro- a mikroúroveň je většinou relativní. Takové rozdělení existuje pouze z našeho pohledu, ale z pohledu vesmíru funguje veškerá energie jako jediný systém bez ohledu na měřítko.

Připouštím však, že jste možná stále ještě nepochopili strukturu pole a jeho spojení s permanentními magnety a elektromagnety. Aby bylo vše jasnější, doporučuji vám zhlédnout následující video:

MV 7.4 – «Magnetic field around current-carrying circular loop»

Pokud bychom nevěděli, že pole má tvar toroidu, nevěnovali bychom tomuto detailu zvláštní pozornost. Ale když o něm víme, je těžké si nevšimnout jeho obrysu.

IMG 7.13

Nyní by vám mělo být jasné, že k vytvoření toroidního pole stačí jeden smyčkový drát. Pokud zvýšíme počet zatočení, toroidní pole přidáním otáček ještě zesílí. V případě nádob je podstata přibližně stejná. Máme prostě jiné médium pro pohyb energie – místo drátů tam byla umístěna kapalina nebo nějaká jiná substance podobných vlastností.

IMG 7.14

Ale co přesně tato látka byla a proč musela být uvnitř právě takových nádob? Tato problematika bude podrobněji rozebrána v závěrečné kapitole. V této fázi musíte nejprve pochopit, že toroidní geometrie se nachází kolem drátu, magnetu a ve formě nádob se speciální látkou. To znamená, že máme dostatek důvodů se domnívat, že ve všech je zapojen podobný fyzikální princip.

IMG 7.15

Přesto je třeba chápat, že zatím nemáme co do činění s fyzikálním principem samotným, ale spíše s jeho povrchním popisem. Nicméně skutečnost, že energie toroidu je úzce propojena s procesem rotace, by měla být zřejmá již nyní. Co se však zdá mnohem méně zřejmé, je otázka geometrie, která toroidní pole doprovází. Kde se vzalo? A proč vypadá právě takto? Abychom tomu porozuměli, vraťme se opět k příkladům z okolní přírody. Jak jste si možná všimli, téměř všechno ovoce / zelenina / bobule mají tvar toroidu / koule. Ale když se podíváte pozorně na detaily, můžete si také všimnout geometrických tvarů, které jsou nám známé:

IMG 7.16 - IMG 7.19

A známější příklad – sněhová vločka:

IMG 7.20

Zpočátku se může zdát, že sněhové vločky nemají s toroidální geometrií nic společného, ​​ale tento dojem je mylný, protože sněhové vločky mohou růst nejen v horizontální rovině, ale i ve vertikální.

IMG 7.21

A když rostou vertikálně, získáme tyto zajímavé struktury:

IMG 7.22

Právě ve vertikálních sněhových vločkách můžeme pozorovat požadovanou toroidní geometrii. A ačkoli se to v nich neprojevuje naplno, tak či onak její obrysy vidíme.

IMG 7.23

Na základě prezentovaných příkladů můžeme usoudit, že geometrické tvary jsou vidět zejména v horizontální rovině toroidu, podél celé jeho osy. Povšimnout si samotného faktu propojení toroidu s různými geometrickými tvary ale není vůbec těžké. Daleko obtížnější je pochopit, jak přesně spolu souvisejí.

V jedné z předchozích částí článku jsem psal o tom, že geometrický obrázek závisí na frekvenci vibrací systému a je tomu skutečně tak. Ale tehdy jsem se zabýval touto problematikou poněkud povrchně, aniž bych se v zásadě zmínil o existenci toroidů a jako příklad jsem uvedl složité varianty platónských těles. Nyní bych to rád upřesnil, aby byl obrázek úplnější.

Za prvé, hmota může mít podobu nejen platónských těles a jejich variant, ale také podobu mnoha dalších pravidelných mnohostěnů (reálné příklady takových struktur představují skupiny prostorové symetrie krystalů, kterých jsme se dotkli v jedné z předchozích částí textu). Za druhé, všechny tyto mnohostěny nejsou samy o sobě nezávislými prvky. Odrážejí pouze charakter práce a interakce toroidních polí na různých energetických úrovních.

Porozumět této myšlence slovy je poměrně obtížné a zvláště obtížné je to vše podat z pohledu mikroúrovně. Ale na základě myšlenky, že všechny fyzikální procesy jsou univerzální, bez ohledu na uvažovanou úroveň, můžeme pochopit princip fungování kteréhokoli z nich, přičemž za základ vezmeme ten, který je nám nejsrozumitelnější a nejbližší. V našem případě je tímto procesem elektřina, která, jak jsme již zjistili, vytváří kolem smyčkového drátu toroidní pole.

Naštěstí pro nás existuje velmi užitečný kanál YouTube od jisté „Fractal Woman“, která také zkoumá základní fyzikální jevy. Na tomto kanálu je dost unikátních videovizualizací, zejména o práci elektřiny a fyzikálních polí z pohledu toroidní geometrie.

GIF 7.5 – Source (AV 7.6)

GIF 7.6 – Source (AV 7.7)

(Doufám, že chápete, že kuličky nepředstavují částice, ale směr pohybu toroidního pole.)

Předtím jsme uvažovali o vzniku toroidu kolem smyčkového vodiče, ale toroidní pole se zjevně objevuje i kolem nesmyčkového vodiče s elektřinou, a když se zatočí, vytvoří další, větší toroid. Nás ale nyní zajímá především spojení toroidů a geometrických tvarů. Toto video může konkrétně tento problém objasnit:

MV 7.5 – «Aether circulation around a circular loop of wire»

Pokud předpokládáme, že tato vizualizace je správná, pak se ukazuje, že vnitřní geometrie toroidního systému je určena charakterem vibrací toho, co se pohybuje uvnitř toroidu po kruhu a samo jej tvoří.

GIF 7.7

GIF 7.8

Vzhledem ke složitosti zobrazeného modelu se však i takové vysvětlení může zdát poněkud obtížně pochopitelné. Jak to lze vysvětlit jednodušeji? K tomu se budeme muset znovu podívat na samotný toroid. Předtím jsme mluvili pouze o pohybu, který je uvnitř něj, ale ve skutečnosti plnohodnotný pohyb toroidního pole vypadá asi takto:

GIF 7.9

Vnitřní pohyb probíhá v kruhu, ale vnější je cestou „vtékání a vytékání“ energie z jednoho pólu do druhého.

GIF 7.10

Předtím jsme tuto geometrii uvažovali většinou ve statické podobě, ale v přírodě je vždy v pohybu.

IMG 7.24

Rotující charakter energie je dobře patrný i při správném uvážení fenoménu magnetismu. Všimněte si, jak magnet otáčí obraz televizoru určitým směrem, v závislosti na tom, kterým pólem se k němu přiblíží: 

GIF 7.11

GIF 7.12

Tento jev se vysvětluje tím, že náš vesmír je náchylný k polarizaci. Proto se vždy potýkáme s dualitou různých procesů (plus x minus, pozitivní x negativní, dobro x zlo, ve směru x proti směru hodinových ručiček,...). Důvod toho, proč vidíme komplexní geometrii v toroidním poli, je, že je tvořeno dvěma opačně orientovanými vířivými proudy:

IMG 7.25

Přesto je s ohledem na složitost samotné kresby na první pohled velmi těžké říci, jak přesně souvisí rotace s geometrií toroidu. Navíc není zcela jasné, co přesně tvoří ten či onen geometrický obrazec. Další video z YouTube kanálu Kena Wheelera mi pomohlo tuto hádanku vyřešit:

MV 7.6 – «Uncovering the Missing Secrets of Magnetism. Fundamentals - Part 8»

V tomto videu Ken opět vysvětluje princip polarizace pomocí moaré vzorů. Ale konkrétně v tomto videu je na vzorech fixou vyděleno několik spirálových ramen. Když jsou tato ramena složená, vidíme, jak vytvoří známý geometrický tvar.

IMG 7.26

Když jsem se o tomto způsobu dozvěděl, rozhodl jsem se pokusit na sebe navrstvit spirály s různým počtem ramen a vzniklo mi toto:

IMG 7.27

Ukazuje se, že výsledný tvar závisí na počtu spirálních ramen. V tomto případě jsem vzal spirálu s 8 rameny a dostal osmistrannou (nebo osmicípou hvězdu / květinu). Kdybych vzal 5 ramen jako ve videu Ken Wheeler, pak bych podle toho dostal tvar pětistranný. Pokud si vezmete 3 ramena, dostanete trojúhelník. A pokud si vezmete pouze 2, získáte poněkud neobvyklý údaj, podobný "8".

Docházíme tedy k závěru, že základní seznam dvourozměrných mnohoúhelníků může vzniknout v důsledku polarizace, když se na sebe položí dva opačně zatočené energetické toky. Zajímavé, že? Ale takové vzory lze také vytvořit přidáním jednoduchých kružnic / koulí:

IMG 7.28

V souladu s tím vyvstává otázka - jaký je zásadní rozdíl mezi spirálami a kruhy / koulemi? Zpočátku se může zdát, že čelíme úplně jiným jevům. Pokud se však pozorně podíváte na poslední obrázek, můžete vidět tytéž spirály navrstvené na sebe:

IMG 7.29

Proto se přikláním k názoru, že mezi spirálami a kruhy / koulemi není žádný zásadní rozdíl. Obě zobrazovací metody představují různé pohledy na stejný jev. Jde jen o to, že v případě kruhů / koulí je zdůrazněna statika a v případě spirál - dynamika.

Geometrické zobrazení toroidního pole odhaluje mnoho zajímavých detailů o zvláštnostech uspořádání našeho světa. Při pohledu na něj se můžeme názorně přesvědčit o závislosti mezi složitostí geometrického vzoru, frekvencí vibrací systému, jeho hustotou a výsledným energetickým potenciálem. Navíc, když pochopíme, že jakýkoli energetický systém je polarizovaný a tvoří dva opačně nasměrované víry, můžeme pochopit, že rotace hraje v tomto procesu jednu z klíčových rolí.

Na závěr této kapitoly vám chci ukázat ještě jednu úžasnou věc, kterou jsem se naučil při studiu polí a geometrie. S její pomocí můžete vidět, jak energie / geometrie plynule proudí z jednoho stavu do druhého. I když to může znít trochu neobvykle, to, co vám ukážu, souvisí s matematikou. Abych byl upřímný, nikdy jsem neměl matematiku rád a myslel jsem si, že není schopna odrážet veškerou všestrannost našeho vesmíru. Vlastně si to stále myslím, ale musím uznat, že se jí v některých případech odrážet skutečnou podobu okolního světa opravdu daří.

GIF 7.13 – Source (AV 7.9)

To, co byste měli vidět, souvisí s „množinou Julia“ nebo „Mandelbrotovou množinou“ (podle matematiků Gaston Julia a Benoit Mandelbrot). S největší pravděpodobností jste již obrázky těchto sad viděli vícekrát. Jsou to krásné a nekonečné fraktály:

IMG 7.30

Více podrobností o těchto sadách lze nalézt v tomto videu (AV 7.10).

Jde o to, že jejich zobrazením na matematickém grafu lze demonstrovat mimořádně zajímavé matematické a zejména geometrické vzory. O těchto vzorcích jsem se dozvěděl z následujícího videa:

MV 7.7 – «What’s so special about the Mandelbrot set?»

Bohužel se v matematice absolutně nevyznám a podstatu toho vám nedokážu srozumitelně vysvětlit. Pokud však máte chuť a možnost tomu všemu porozumět podrobněji, pak vám radím poslechnout si osobu z výše uvedeného videa – je v této věci mnohem kompetentnější než já.

Matematický graf zobrazený na videu byl vytvořen pomocí programu GeoGebra. To je to, co jsem vám chtěl ukázat. Ve videu to bylo demonstrováno poměrně narychlo, ale máte možnost si s tím práci vyzkoušet sami po kliknutí na tento odkaz. Pomocí tohoto grafu se můžete podívat na geometrickou transformaci v pohybu, kterou jen stěží uvidíte jinde.

GIF 7.14

GIF 7.15

GIF 7.16

GIF 7.17

A přestože tento graf neukazuje plnohodnotnou polarizaci jako v předchozím příkladu, můžeme jasně vidět, jak se geometrické tvary při transformaci z jedné formy do druhé stáčejí do spirály.

Nyní, když všechny uvažované aspekty dáte do jednoho velkého obrázku, získáte celkem logické vysvětlení mnoha zásadních jevů okolní reality. Toroidní pole však skrývá ještě jeden velmi důležitý detail. A tomu se budeme věnovat v další části.

- pokračování -

autor: Antique Lighthouse

zdroj: https://www.tart-aria.info/utrachennyj-kljuch-chast-3/

překlad: Vlabi