31. 7. 2019

Co bylo příčinou zániku civilizace Nazca


Změny počasí a klimatu jsou v současnosti stále častěji na pořadu dne. Věda pro předvídání budoucího chování atmosféry potřebuje znát vzorce nízkofrekvenčních kmitů příchodu energie k Zemi při změnách intenzity kosmického záření. 


Bylo prokázáno (viz článek Alexeje Retejuma na webových stránkách REGNUM), že čas Sluneční soustavy je přísně uspořádán: jedná se o oktaedrální hierarchii chronů (geochronologických jednotek) s nižším stupněm v podobě 22letých cyklů, které tvoří při 8násobném opakování 179leté cykly, jež tvoří 1430letý cyklus – jeden z osmi elementů 11 440letého cyklu, který vstupuje do Milankovičových cyklů s trváním 91,5 tisíce let, jejichž pleistocénová série začala před 734 tisíci lety (doby kontinentálního zalednění) atd. Řada předchozích dlouhodobých cyklů (včetně holocénu) skončila v souladu s astronomickými výpočty v dubnu 1990.

A tak je zřejmé, že přírodní procesy se budou v blízké budoucnosti vyznačovat zvýšenou nestacionaritou. V důsledku toho se ve vědě o Zemi do popředí dostává zkoumání dějů na rozhraní jednotlivých výše zmíněných cyklů v nedávné (z pohledu paleogeografie) minulosti, dějů typických pro tato desetiletí:

- okolo roku 3730 př. n. l. (1990 – 1430 x 4), kdy nastalo klimatické stadium Subboreálu;
- 2300 př. n. l. (1900 – 1430 x 3);
- 870 př. n. l. (1990 – 1430 x 2) začátek klimatického období Subatlantik
- 559 n. l. (1990 – 1430).

Největší zájem je pochopitelně o poslední rozhraní – 559 n. l. – které připadá na období, jež je už poměrně dobře prostudované.
Shromážděné informace poukazují na katastrofické události té doby. Na prvním místě je to největší pandemie moru ve známých lidských dějinách, která si vyžádala více než 100 milionů životů. Zvláštní pozornost je také věnována skutečnosti, že v tu dobu zmizela civilizace Nazca. Důležitost této události je dána skutečností, že analýza podmínek existence tohoto sociálního společenství - které se zformovalo na tichomořském pobřeží v blízkosti And na území dnešního Peru, tedy v oblasti vlivu proudů El Niño a La Niña s jejich vysoce nestabilním režimem - může osvětlit dlouhodobou periodicitu v globálním geosystému.

O vysoké úrovni vývoje civilizace Nazca svědčí nejen slavné geoglyfy:

obr. 1 Pavouk v údolí Nazca















ale také podzemní hydrotechnická zařízení, která jsou dosud stále v provozu:

obr. 2 Podzemní vodovod
























stejně tak umělecká keramika:

obr. 3 Polychromovaná keramika




















ale i tkaniny s hustotou nití a sytostí barev, jakých jiné tehdejší kultury nedosahovaly:

obr. 4 


















Přesto tato civilizace po staletích prosperity náhle zanikla v VI. století při neznámé přírodní katastrofě. Podle nejnovější verze (aktivně protlačované v tisku) bylo příčinou neúměrné kácení lesů v povodí řek, které předtím zavlažovaly pole s plodinami, jejichž stopy se nacházejí ve spektrech pylu. Přítomnost katastrofy právě v hraničních letech přelomu 179letých a 1430letých cyklů však takovou hypotézu nepochopitelného sebezničení vyspělé starověké civilizace zpochybňuje. Kromě toho zůstává nejasné, proč by vůbec za pomoci tradičních technologií a při stabilním počtu obyvatelstva bylo nutné náhle vykácet tak obrovské plochy lesa.

Zvažme tedy nejprve všeobecné energetické pozadí planety. Jak ukazují veličiny plného slunečního záření, získané z izotopu berylia (Be), v VI. - VII. století došlo k unikátnímu poklesu aktivity naší hvězdy:

obr. 5 Snížení celkového záření slunce v době hraničního předělu 1430letních cyklů. 
Zdroj: podle údajů A. I. Shapiro et al, 2011














Takové snížení množství slunečního záření se nemohlo neodrazit – ať už přímo nebo nepřímo - na biosféře planety. Ukazatelem její reakce pak může být zmenšení ročního přírůstku objemu kmenů starých sosen rostoucích v Kalifornii a samotný okamžik změny cyklů kolem roku 559 byl poznamenán silným narušením životního prostředí:

obr. 6 Přírůstek sosen v White Mountains (Kalifornie, USA). 
Zdroj: podle údajů C. W. Fergusona, E Schulmana, H, C. Frittse (The international Tree-Rong Data Bank)












Synchronní změny klimatu v podhůří And i severoamerických Kordilier, které se nacházejí na dvou kontinentech, 5 000 km od sebe, hovoří o pravděpodobné roli silných mořských proudů. Tento předpoklad také vyplývá z odkazu na dendrochronologii z Argentiny (charakterizující situaci ve vzdálenosti více než 3 000 km od místa našeho zájmu), která zachycuje změnu podmínek po roce 559:

obr. 7 Přírůstek patagonského cypřiše v Puero Café (Argentina). 
Zdroj: R. Villalba (The international Tree-Rong Data Bank)













Klimatický účinek proudů El Niño a La Niña v přelomové etapě historie potvrzují i materiály oceánografické rekonstrukce: v druhé polovině VI. století index El Niño // La Niña nabývá kladných hodnot a amplituda vibrací prudce klesá (obr. 8). Důsledkem dominance El Nino, soudě podle současných zpráv, byly silné deště a jimi způsobená půdní eroze.

Obr. 8 Změna rekonstruovaného indexu Nino-3 na časové hranici 1430letých cyklů. 
Zdroj: výpočet podle údajů M. E. Manna et al., 2009












Závěr o klimatickém i oceánologickém významu rozmezí velkých slunečních cyklů potvrzují i výsledky zpracování dlouhé řady s menším průměrováním:

obr. 9 Změna rekonstruovaného indexu Nino-3 na časové hranici 179letých cyklů v VI. - XIX. století. 
Zdroj: Ibid 













Existuje tedy vážný důvod domnívat se, že zánik civilizace Nazca byl jedním z důsledků přechodu z jednoho dlouhého slunečního cyklu do druhého, který možná dosáhl katastrofických rozměrů kvůli odlesnění říčních povodí.
Nám tento příklad signalizuje, že dnes pozorované vážné změny v biosféře jsou podobné tomu, co se dělo na Zemi před 1400 lety, a jsou víceméně generovány pohybem sluneční soustavy.


autor: A. J. Retejum, Ph.D. profesor katedry fyzikální geografie a krajinné vědy na Geografické fakultě Moskevské státní univerzity
zdroj: https://regnum.ru/news/innovatio/2630720.html
překlad: Vlabi


3 komentáře:

  1. Prečo by to nemohlo byť cele ináč, viď npr. takto - https://dennikn.sk/blog/22911/mysi-raj-upadok-spolocnosti/ hunter

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podstata problému každé civilizace je pořád stejná …ví se o tom a stále se na to zapomíná …

      V jakékoli společnosti fungují zákony tak, že vláda dbá na jejich dodržování a přísně trestá ty, kteří je porušují. Pokud krade samotná vláda a ztrácí mravní hodnoty, respekt k zákonu ztrácejí všichni a společnost se rozpadá na klany a skupiny. Stát přestává fungovat nejdříve virtuálně a potom i fyzicky.
      Společnost se rozvíjí v boji mezi duchovnem a materiálnem.
      Duchovní vláda, tedy představitelé církve, musí dbát na důsledné plnění mravních zákonů. Světská moc je povinna kontrolovat neporušování zákonů občanských a trestních. Degradace světské moci nastává, pokud mizí duchovní opozice. Pokud církev slábne, začíná se zabývat politikou a ekonomií (KDÚ). Pak si jí světská moc brzy podrobí a udělá z ní svou součást. Jestliže církev začne vidět svůj cíl v politice, ekonomii, řešení sociálních problémů, získávání peněz (církevní restituce), pak péče o tělo postupně vytěsňuje péči o duši. Tehdy světská a duchovní moc srůstají a mizí jejich protiklady. Společnost začne stavět na první místo peníze a blahobyt. Rozvrat, opilství, drogová závislost, krádeže a vraždy ses tanou běžnou záležitostí. Mravní úpadek společnosti zákonitě vede k revolucím, válkám a ke kolapsu samotné civilizace.

      Kolektivní egoismus je mnohem nebezpečnější, než je egoismus individuální. Kolektivní vědomí je nejsilnější páka, která posiluje klady i nedostatky člověka. Nemravné kolektivní vědomí vytvořilo socialismus i fašismus a v dnešní době se může proměnit na vyhynutí současné civilizace. Když lidem ve vedení kteréhokoliv státu na zeměkouli položíme otázku, jak udělat člověka šťastným, odpoví na ni všichni stejně – zajistit mu materiální blahobyt. To je modla dnešního západního světa. Pro duši dnešního moderního člověka se hlavním ekvivalentem štěstí stala velká finanční hojnost, tedy nadbytečně velký kus chleba, ale přitom všechna náboženství světa mluví o tom, že chamtiví a zlí lidé nemají žádnou budoucnost.

      Kolektivní vědomí je nejsilnější urychlovač rozvoje, ale pochopitelně také degradace, pokud si společnost zvolila nesprávný systém cílů (nebo byl společnosti podstrčen a vnucen nesprávný systém cílů – okno Overtona). Podstatou degradace a jakékoliv neřesti, je nezasloužený požitek, na úkor lásky! Protože pouhý výdej energie naprázdno může zastavit rozvoj. Proto je zcela správné tvrzení, že lenost je matkou všech neřestí. Pokud člověk nechce vydávat energii, nepotřebuje ani lásku. Bude energii získávat tím, že ji bude krást z okolního světa. A čím v tom bude úspěšnější, tím méně bude lásku potřebovat.

      Pokud si člověk bere za cíl světlou budoucnost, je odsouzen o ni přijít. Rozvíjí se pouze to, v čem je energie a energie je tam, kde jsou přítomny dva protiklady. Láska existuje vždy jako kombinace radosti a bolesti. Pokud si chce člověk jen užívat, což se mu asociuje se štěstím, pak se kladné emoce dříve či později změní na záporné. Jeden protiklad dříve či později přechází do jiného.

      J.K. pokračování ...

      Vymazat
    2. Co znamená – zdravě pohlížet na zítřejší den? To znamená chápat, že kromě radosti nastane i bolest a ztráty a porážky. Je to nezbytná podmínka pro rozvoj. Když člověk vidí ve svých snech spolu s radostí i bolest a ztrátu, pak se jeho cílem nestávají kladné emoce, ale láska, v níž jsou přítomny současně oba tyto protiklady.
      Vědci provedli podivuhodné experimenty s krysami. Když zvířatům poskytovali pouze negativní emoce, krysy onemocněly a pošly. Když jim vytvořili absolutně pohodlné podmínky bez stresů a konfliktů, zvířata rovněž onemocněla a pak zemřela, jen o něco později. Zjistilo se, že pro zdravý organismus musí být poměr mezi kladnými a zápornými emocemi tři ku jedné. V takových podmínkách se živý organismus cítí nejkomfortněji.
      Pokus vytvořit nekonfliktní společnost, ráj na zemi, kde jsou přítomny pouze kladné emoce, vede vždy k masovému vraždění. Neznalost zákonů fyziologie duše nás dovede ke strašlivým následkům.
      Ve skutečnosti pro každého člověka musí být štěstím láska. A o ni je třeba usilovat, ji si musíme stanovit za cíl. Pak se v duši objeví energie, nezbytná pro docílení našich projektů a tužeb, pak ztráta či nabytí, pozitivní a negativní emoce se pro nás stanou nástrojem vlastního rozvoje. Přestaneme být závislí na radosti z vítězství a hořkosti z porážky. Zachováme si důstojnost, i když budeme poníženi a skromnost dosáhneme-li vrcholu. Když existuje pouze jeden protiklad duše k němu přirůstá a při jeho ztrátě pak velmi trpí.

      V harmonické společnosti musí existovat jak soukromé tak i kolektivní vlastnictví, jejichž součinnost vede k rozvoji. Pokud jeden člověk donutí jiného, aby na něm byl zcela závislý, nazývá se to otroctvím. Pokud si člověk zcela podrobí duši jiného, nazývá se to ďábelství. Člověk nemá právo zcela kontrolovat život a konání jiných lidí …

      Pro každou duši je nejdůležitější štěstí, což je nepřetržitá láska, vycházející z podvědomé jednoty se Stvořitelem…
      PS: Lidé doposud nepochopili, že svým myšlením, jednáním, svými emocemi mají přímý vliv na počasí kolem nich…

      S.N.Lazarev

      J.K.

      Vymazat

Žádáme diskutující o slušnou formu při vyjadřování. Odkazy bez krátkého popisu, oč se jedná, budou mazány. Anonymní komentující žádáme o podpis (nick).
Názory v diskuzi se nemusí shodovat s názory redakce blogu.