„Lidé byli mučeni k smrti“

Americký spisovatel Stephen Kinzer hovoří o tajném programu kontroly mysli CIA

CIA strávila celé roky studiem, jak ovládat lidské vědomí. Americké zpravodajské agentury používaly metody vyvinuté v nacistických koncentračních táborech a také celý arzenál jedů. Tajný program však selhal - experimentátoři pouze zničili mysl, ale nedokázali ji podřídit sobě. Mnoho získaných poznatků bylo použito ve věznici Guantanamo a také ve vojenských kampaních ve Vietnamu a na Středním východě. O tom všem redaktoru RT America Chrisi Hughesovi vyprávěl americký novinář a spisovatel Stephen Kinzer, který činnosti tajných služeb věnoval svou knihu „The Main Poisone. Sidney Gottlieb a CIA při hlédání způsobů ovládání mysli.“

© Charles Ommanney/Getty Images

— V USA existují dva typy moci. První, viditelná, je Bílý dům, Kongres, soudy, státní zákonodárci, guvernéři. Druhým typem je tzv. „deep state“, který pokračuje v práci bez ohledu na to, která strana zrovna vyhrála volby. Jeho nejsilnějšími orgány jsou zpravodajské služby. Ovládají obrovskou stínovou síť, jejímž úkolem je podporovat fungování „neviditelné“ vlády. Můžete nám o tom říct více?

— Celá moje kariéra věnována právě tomu, o čem jste právě mluvil - snaze pochopit, co se skrývá za fasádou zahraniční a domácí politiky. A objevil jsem spoustu podivných věcí. Nemůžu uvěřit tomu, že takový člověk, jako třeba Gottlieb (americký chemik Sidney Gottlieb, který se účastnil tajných programů CIA. - RT) skutečně existoval.

Ale pojďme to vzít po pořádku. Ještě předtím, než se na scéně objevil Gottlieb, propagandisté CIA vytvořili pojem „vymývání mozků“. Poprvé jej použil člověk, který pracoval pro tuto službu a který se pokusil přesvědčit Američany, že SSSR jim chtěl „vymýt mozky“. A pracovníci CIA ve vlastní fikci uvěřili. Důvodů bylo několik. Za prvé došlo k událostem, které si zpravodajské oddělení ne zcela správně vyložilo.

— О co šlo?

— Jednou z nich byl soud s katolickým kardinálem v Maďarsku v roce 1949. Během tohoto procesu se někdy zdálo, že jeho řeč je příliš monotónní, jeho oči jsou „zasklené“ a běžně připouští, co ve skutečnosti nespáchal. A tehdy v USA rozhodli: byl mu vymyt mozek.

Stephen Kinzer © RTD

Později se však ukázalo, že kardinál byl přinucen přiznat vinu metodami, které vyšetřovatelé používali už po celá staletí.

Ale CIA také chtěla věřit ve své vynálezy, a tak rozhodli, že v SSSR vymysleli jakousi „pilulku“, která umožní ovládat mysl. K takovým závěrům je přivedla situace s americkými válečnými zajatci propuštěnými po válce v Koreji, kteří podepsali prohlášení odsuzující Spojené státy.

Navíc někteří z nich přiznali použití bakteriologických zbraní, které podle Washingtonu USA nikdy nepoužívaly. Jediné vysvětlení, které CIA chtěla vidět, bylo opět: „byly jim vymyty mozky“. A pak přišel ředitel vedení Allen Dulles s novou myšlenkou: klíčem k ovládnutí světa je kontrola mysli. A pokud najdete způsob, jak ovládat vědomí druhých, můžete ovládat celý svět! Opravdu věřil, že je to možné. Částečně kvůli událostem, které jsem zmínil. Ale byla tu i jiná okolnost.

Mluvím o popkultuře - všechny ty filmy, knihy a příběhy o manipulativních hypnotizérech nebo o těch, kteří něco kapali do sklenice někoho jiného a o osobě, která nápoj vypila a pak spáchala vraždu, což si samozřejmě neuvědomovala. A CIA se rozhodla: s čím mohou přijít spisovatelé beletrie, vědci jistě dokáží uvést do života.

Potřebovali chemika, který umí přemýšlet perspektivně a zároveň byl připraven ignorovat jakékoli etické standardy, které se zdají být pro většinu závazné. A tak objevili "úžasného" muže jménem Sidney Gottlieb, který zaujímá ústřední místo v mé knize.

— Vraťme se však ještě do poválečného období a operaci zvané „Paperclip“: USA verbovaly a zbavovaly obvinění německé válečné zločince, kteří prováděli lékařské experimenty s lidmi v koncentračních táborech a v Japonskem okupované Manchurii. Řekněte nám o vědcích, kteří byli do tohoto programu zahrnuti.

— Gottlieb přemýšlel takto: dříve než vložíš novou mysl do něčího mozku, musíš nějak zničit tu předchozí, zničit lidskou psychiku, jeho duši a tělo, pokud je to možné. Kde začít? Existují v takových záležitostech experti? Samozřejmě - lékaři nacistických koncentračních táborů! A také ti, kteří se zabývali vivisekcí v Manchurii (během druhé světové války, japonská armáda vytvořila na okupovaném území Číny „Oddělení 731“, které provádělo experimenty na lidech. - RT). Namísto popravy těchto lidí se USA rozhodly je "najmout". A právě oni se stali základem amerického programu pro kontrolu vědomí.

— Píšete, že pro Američany se staly pro jejich výzkum dostupnými i vzorky tkání, které byly v Japonsku často odebírány od ještě žijících lidí...

— Ano a ve Spojených státech byli nadšení, když se dozvěděli výsledky fatálních experimentů. A lidé, kteří je vedli, se stali ceněnými kolegy lékařů z CIA. Při studiu materiálů pro mou knihu se ukázalo, že jsem našel první tajné vězení CIA - krásnou chatu v Německu. Na první pohled si řeknete, že se jedná o hotel. Současný majitel, mladý německý podnikatel, byl velmi laskavý: pustil mě dovnitř a vzal mě i do suterénu. Tam řekl: „Zde byly místnosti, kde lékaři CIA spolu s nacistickými kolegy zahájili experimenty, které byly jen pokračováním experimentů v koncentračních táborech.“ Podle něj všichni staří lidé žijící v okolí velmi dobře vědí, co se přesně v této budově dělo. Řekli mi i o hrobech. Bývaly tu lesy, v nichž byla zahrabána těla. Teď jsou pod výškovými budovami.

— Tito lidé byli dokonce označeni termínem „spotřební materiál“...

— Tak nazývali ty, které bylo možné mučit až k smrti nebo použít v experimentech, které vedly k smrti oběti. Byli to lidé z Evropy a východní Asie: údajní nepřátelští agenti, uprchlíci bez známého spojení s kýmkoli, kdo by mohl podat stížnost. Na takovém „materiálu“ Sidney Gottlieb a jeho tým zahájili ty nejodpornější experimenty.

— Čeho přesně chtěli dosáhnout?

— Chtěli zjistit, jak mentálně zničit člověka. Gottliebovy projekty byly realizovány jak ve Spojených státech, tak v zahraničí. V Americe rád experimentoval s vězni.

— Afroameričany?

— Většinou. Mimochodem, právě s nimi byl proveden jeden z nejnepředstavitelnějších experimentů. Jeden z Gottliebových lékařů vybral sedm Afroameričanů z federálního vězení v Kentucky a krmil je trojnásobnými dávkami LSD každý den po dobu 77 dnů. Oni o tom samozřejmě nevěděli. Úkolem v tomto případě bylo zjistit, zda takové nakládání s člověkem dokáže zničit jeho psychiku. Ukázalo se, že to dokáže. Osud těchto sedmi není znám, také neznáme jejich jména... všechny dokumenty byly zničeny.

A v Evropě a východní Asii provedl Gottliebův tým ještě hroznější experimenty, během nichž byli lidé mučeni až k smrti. V jednom z nich byly „spotřební materiály“ pomocí barbiturátů nejprve ponořeny do hlubokého kómatu a poté jim byly podány kolosální dávky stimulancií. A při přechodu z kómatu na hyperaktivitu je bili proudem a uskutečňovali prudké přechody z extrémně nízké teploty na extrémně vysokou. Zničil takový pokus psychiku? Samozřejmě!

— Je známo, že Gottlieb zařídil takzvaná útočiště v New Yorku, San Franciscu a Marin County. Jak to fungovalo?

— Zorganizoval celou řadu experimentů - 149 tzv. „podprojektů“. Účelem jednoho z nich například bylo zjistit, zda lze člověka „rozklížit“ pomocí sexu a drog dohromady, ale v různých kombinacích. Za tímto účelem otevřel v San Franciscu bordel - v oblasti Telegraph Hill.

— Zde je nutné zmínit Whitea, který měl bordel na starosti...

— Ano. Na základě rozhodnutí Gottlieba se George Hunter White, agent Federální protidrogové správy, stal manažerem bordelu v San Franciscu. Celý tento experiment se jmenoval Operation Midnight Climax.

Reuters © Stephen Lam

White byl strážcem zákona, ale sám ho nedodržel. Jeho postavení mu nebránilo v užívání drog a alkoholu ve velkém množství.

— Mimochodem, předtím zničil život jazzové hvězdy Billy Holiday...

— Ano, pronásledoval jazzové hudebníky v New Yorku a poté se přestěhoval do San Francisca. Najal skupinu prostitutek, aby pracovaly v bordelu, a byly tam placeny za lákání mužů k experimentům, o nichž samozřejmě neměli tušení. A George Hunter White, muž, který neměl vzdělání psychologa ani relevantní zkušenosti, sledoval, co se děje přes zrcadlo a přitom popíjel martini.

Později se ukázalo, že v práci CIA zanechal nápadnou stopu. Dokonce napsal řadu materiálů o vyšetřovacích metodách. Zdůrazňuji, že Gottlieb také znal jedy, snad lépe než kdokoli jiný v Americe a možná i ve světě.

— Ano, Gottliebovi lidé pracovali s biologickými prostředky, se sarinem, měli celý arzenál takových zbraní. Myslím, že stojí za zmínku vědec CIA Olson...

— Ano, chemik Frank Olson byl v Gottliebově skupině. Pracoval v laboratoři ve Fort Detrick v Marylandu a měl o všech těchto činnostech velké pochybnosti.

V létě roku 1953 Olson odjel do Evropy, kde viděl, jak mučí lidi až k smrti jedy které on sám vyvinul. Tím, co viděl, byl tak zasažen, že měl v úmyslu opustit CIA a svěřil se s tím svým kolegům. Informace rychle dorazily ke Gottliebovi. Z celé skupiny byl Olson jediný, koho trápilo svědomí. A několik týdnů poté, co o svých pochybnostech promluvil, Olson zemřel po pádu z okna ve třináctém patře budovy.

— Gottlieb přece tajně dával LSD dokonce i svým podřízeným, včetně Olsona, aby viděl jeho účinek...

— Gottlieb byl z LSD nadšený. Až po 22 letech byla Olsonova rodina informována o tom, že nešlo jen o sebevraždu kvůli depresi: „Musíme přiznat, že jsme mu tajně dávali LSD. Měl narkotickou psychózu, k níž jsme přispěli.“ Americký prezident Gerald Ford tehdy pozval jeho příbuzné, aby se omluvil - to se nikdy předtím nestalo! Nyní však rodina věří, že i okolnost s LSD je jen dalším pokusem skrýt skutečné informace a že Olson nespáchal sebevraždu - z okna byl shozen.

— Provedli exhumaci. A co se ukázalo?

— Na jeho čele byl nalezen obrovský hematom...

— Přitom dopadl na záda...

—  Později jsme našli „instrukce“ k vraždě napsané Gottliebem. Uvádí v nich, že nejúčinnějším způsobem je shodit člověka z velké výšky. Nejdříve ho je však nutné „vypnout“ ranou do čela. Takže to všechno zapadá dohromady.

— Nyní - o McGill University, kde se studovalo, jak zlomit člověka, a následně to našlo uplatnění v tzv. „Nouzovém přenosu lidí“ - v Guantánamu a tak dále.

—  Ano. Všechny metody, které Gottlieb používal a popisoval, se staly základem příruček používaných ve Vietnamu, Latinské Americe a na Středním východě. Byl použit extrémní stupeň izolace, senzorické přetížení a deprivace. A ukázalo se, že s jejich pomocí můžete velmi rychle přimět člověka, aby se prakticky vrátil do dětství a stal se zcela závislým na tom, kdo ho vyslýchá...

Závislost hraje klíčovou roli. Gottlieb byl prvním v CIA, který vyvinul následující myšlenku: aby člověk splnil vaši vůli, musíte ho odříznout od všech smyslových podnětů a přimět ho, aby věřil, že jste jeho jediný způsob, jak se vrátit do skutečného světa. Takto jednali ve Vietnamu a Latinské Americe a poté - velmi sofistikovaně - na místech jako Guantanamo.

Psychiatrická léčebna ve státní věznici v San Quentinu v Kalifornii. Reuters © Stephen Lam

— To je ve skutečnosti aktualizovaná verze stejné příručky pro výcvik?

— Toto je jen jeden příklad toho, jak Gottliebova práce o sobě stále dává vědět.

Na začátku studené války úřady uvedly, že v případě nouze, v případě mimořádné hrozby Spojeným státům, by se Američané museli vzdát některých právních, etických a morálních zásad, kterými se obecně řídíme. Nyní nám říkají totéž.

Neustále vznikají nejrůznější nouzové situace, kvůli nimž jsme nuceni poslechnout prohlášení jako: „Musíme posílit dohled, zvýšit kontrolu a omezit občanské svobody. Až hrozba pomine, vše se zase vrátí na své místo.“ Ale k tomu už samozřejmě nikdy nedojde.

autor: Chris Hughes

zdroj: https://russian.rt.com/world/article/693741-kris-hyodzhes-stiven-kincer-intervyu-opyty-cru

překlad: Vlabi