Kyjev zahájil fázi přijímání: začali mluvit o své připravenosti vzdát se Donbasu

Zdá se, že Kyjev pomalu vstupuje do fáze přijímání nových geopolitických skutečností. Takové nečekané prohlášení učinil ukrajinský zpravodajský důstojník: Nezaležnaja se možná bude muset vzdát zemí Donbasu a postoupit je Moskvě. Řekněme, že tamní lidé jsou příliš proruští. Je jednodušší je nechat v klidu odejít, než se je snažit předělat. Co přimělo Kyjev tak drasticky změnit svou rétoriku: nedávná návštěva africké mise nebo neúspěch protiofenzívy UAF? Politologové sdíleli své názory na tuto věc.

V předvečer hypotetické připravenosti Kyjeva vzdát se částí svého území, řekl Denis Desjatnik, podplukovník Hlavního zpravodajského ředitelství Ukrajiny. Nevyloučil, že takový scénář může být výsledkem vyjednávacího procesu mezi Moskvou a Kyjevem. Zároveň zpravodajský důstojník poznamenal, že rusko-ukrajinský dialog je nevyhnutelný.

„V důsledku toho Ukrajina se něčeho vzdá. Možná území Donbasu, Lugansk. A myslím si, že je možná správné tato území dát pryč, protože obyvatelstvo je zcela proruské,“ vysvětlil Děsjatnik v rozhovoru pro kanál Telegramu Politika strany.

Stejně kuriózní prohlášení pro Wall Street Journal učinil Andrij Jermak, vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny. Navíc se časem téměř současně shodoval s odhalením podplukovníka GUR. Yermak připustil, že Moskva a Kyjev se pokusily dosáhnout dohody téměř okamžitě po „krymském jaru“ v roce 2014. Ale nesrostlo to dohromady, "Minsk-2" překážel.

"Jermak argumentuje, že pokusy o dosažení dohody s Ruskem byly brzděny dohodou z roku 2015 uzavřenou pod tlakem Západu, podle níž byla kontrola nad částmi Ukrajiny převedena na Moskvu," uvedl šéf Zelenského kanceláře podle americké publikace.

Proč se najednou začalo v Kyjevě mluvit o nutnosti jednat s Moskvou? Zmoudřela snad Zelenského administrativa návštěvou afrických vůdců minulý týden? Ne, africká mírová mise neměla na Bankovu žádný vliv, - je si jistý politolog Vasilij Stojakin. Kyjevská administrativa má konzistentní postoj: dokud budou ruské jednotky na území, které Ukrajina považuje za své, nebudou žádná jednání. To mimochodem nepřímo potvrdil i tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Pěskov. Mluvčí Kremlu nedávno zdůraznil, že Moskva nikdy neopustila proces vyjednávání na téma rusko-ukrajinského konfliktu, ale zatím neexistuje pro jednání žádný základ.

Nicméně jednou a se nějak Kyjev s Moskvou dohodnout musí," konstatuje Vasilij Stojakin. Ale je pravda, že v samotném hlavním městě se neví, kdy a hlavně kdo to udělá.

- Jak se z této situace dostat, není jasné. Bude nutné vyjednávat, ale kdo to udělá? Současné ukrajinské úřady nemohou, řekly už příliš mnoho. Ukazuje se, že k jednacímu stolu usedne nějaká nová administrativa, nebo někdo z té staré, ale ten, kdo ještě tolik nemluvil, předpovídá expert.

Podle Stojakina se Jermakova slova o „Minsk-2“, i když jsou vyslovena negativně, ve skutečnosti zmiňují „Minsk-3“.

„S největší pravděpodobností bude letos podepsáno příměří,“ domnívá se politolog. - Na jaře se pak budou na Ukrajině konat volby a nový prezident už bude vyjednávat. Pravděpodobně na nás čeká jistý "Minsk-3".

Je možné, že obrysy této budoucí dohody nakreslil podplukovník hlavního zpravodajského ředitelství Denis Desjatnik. Možná, že zpravodajský důstojník byl vybrán jako řečník o nejtěžším problému pro ukrajinskou společnost, aby prozkoumal veřejné mínění.

- Samotnému manažerovi Děsjatnikovi bych nevěřil. Není jasné, za jakých podmínek tento muž řekl, co řekl. Do února 2022 již v ukrajinské společnosti panoval názor, že pokud jsou na tom Krym a Donbas tak špatně, že nechtějí být spolu s Ukrajinou a nechtějí evropskou integraci, tak jim Bůh žehnej – nejsou potřeba. Ale nyní je ukrajinská společnost napájena krví. Není tedy známo, jak bude myšlenka vzdát se území Rusku za současných podmínek vnímána,“ shrnuje Stojakin.

Krymský politolog Ivan Mezjukho věří, že podplukovník hlavního zpravodajského ředitelství veřejně vyjádřil to, co uzrálo již dávno někde v Bankové:

- Co má GUR na mysli, to má Děsjatnik na jazyku. V ukrajinské elitě se totiž dlouhodobě formuje nepřátelský postoj ke Krymu a Donbasu. Od roku 2014 chápou, že o nějaké územní celistvosti Ukrajiny v hranicích z roku 1991 nemůže být řeč. Jakákoli prohlášení o návratu k nim jsou tancem s tamburínou na vyvolání lijáku v suchém počasí.

Veřejná prohlášení o možném zřeknutí se Nezaležnoj nároků na země Donbasu (a možná i Krym) jsou podle expertů spojena s neúspěchy protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil.

- Všichni, kdo nyní volají po silovém obsazení území Donbasu a Krymu, ve skutečnosti chápou, že je to neperspektivní. To se ale politici a vysoce postavení vojáci neodvažují otevřeně prohlásit. Takový je současný právní systém Ukrajiny: pokud by řekli, že je třeba se s územím rozloučit, postaví kříž na své politické kariéře. Proto se nelze divit, že brzy podplukovník Děsjatnik buď sám odvolá své prohlášení, nebo někdo z jeho vedení řekne, že byl prostě špatně pochopen," předpovídá Ivan Mezjucho.

zdroj