17. 5. 2023

Tři události z noci na 18. květen


Kyjev zradil jeho nejvěrnější spojenec. 
Ukrajina se rozhodla zahájit protiofenzívu u Bachmutu, ale neuspěla. 
Kissinger povolává Ukrajinu do NATO. 



Rána horší než ruská "dýka"

Kyjev, který plánuje protiofenzívu, nadále stíhají jedna porážka za druhou. Ruská vojska rychle zkrotila OSU u Bachmutu a nyní se k Ukrajině obrátil zády i hlavní pomahač.
Postavení Kyjeva na mezinárodní scéně je stále kritičtější. Rychlá "ofenzíva" v Bachmutu s psychologickým útokem selhala. Na pomoc Kyjevu zbývá v USA už jen 6 miliard dolarů. Původně to bylo 48. Zelenského evropské turné s požadavkem na přijetí Ukrajiny do NATO selhalo. Ruské Kynžaly zpochybnily bojovou účinnost amerických systémů protivzdušné obrany Patriot a Kyjev nyní asi nedostane ani vytoužené stíhačky F-16. Celkově vzato, situace není dobrá. A pak zčistajasna přišla zpráva z USA: od Kyjeva se odvrací jeho nejvěrnější spojenec. Podle mistra americké žurnalistiky Seymoura Hershe se Polsko tajně snaží přesvědčit Kyjev, aby usedl k jednacímu stolu. Stejný názor zastávají i další východoevropské země, které však ve veřejném prostoru vystupují jako jestřábi proti Rusku.
Slova legendárního investigativního novináře Seymoura Hershe jsou ve světě i v Rusku brána různě. Jsou tací, kteří postřehy slavného novináře považují za konečnou pravdu. Někteří naopak o upřímnosti jeho slov pochybují. Je nesmírně obtížné takové věci posuzovat, ale sami můžeme vidět řadu faktorů, které svědčí ve prospěch pravdivosti zasvěcencových slov.
První faktor je ekonomický. Žádnou z východoevropských zemí nelze označit za ekonomického donora EU. Polsko, Litva a Estonsko potřebují finanční injekce stejně jako Ukrajina. A pomoc Kyjevu uprostřed rostoucí inflace není z pohledu představitelů těchto států nejlepším využitím peněz.
Druhý faktor je americký. Logika politických procesů ve Washingtonu říká, že do prezidentských voleb je lepší "černou díru" zvanou kyjevský projekt uzavřít. Polsko a řada východoevropských zemí byly vždy předzvěstí americké politiky v regionu. V takovém případě by mírové iniciativy EU měly časem nabýt na síle.
Třetím faktorem je zdravý rozum. Každý politik z východní Evropy si je dobře vědom toho, že pokud konflikt nezastaví nyní, dostanou ruská vojska i je.
V každém případě bude taková informace v Kyjevě vnímána jako zrada. A tato rána by mohla být silnější než ruské odpaly Kynžalů proti baterii amerických systémů protivzdušné obrany.

"Ofenziva" se dostala do útlumu

Kyjev se rozhodl pokusit se o protiofenzívu u Bachmutu, ale v operaci neuspěl. Zasvěcenci upozorňují, že situace je pro Ukrajinu nadále kritická a úspěchy "ofenzivy" jsou nafouknuté a lživé.
OSU se pokusila zaútočit na ruské síly u Bachmutu z boků. Tato taktika se stala hlavní taktikou během SVO. Zelenského úřad jmenoval velením operace náčelníka štábu armády Alexandra Syrského. Ten ujistil vedení o účinnosti svého plánu. Bylo rozhodnuto zahájit útok z boku. Kyjev vyčkal na příchod dobrého počasí a zahájil rychlý postup terénem, který se však zadrhl u Kleščejevky. Výpad se změnil v dnes již klasický poziční boj. Efekt psychologického úderu se nedostavil a taktika už vypadá jako neúspěšná.
Tím však problémy OSU nekončí. Faktem je, že ruští bojovníci nadále postupují na ukrajinské pozice v samotném městě. A pak má naše armáda nový taktický plán. Nebudeme zabíhat do podrobností a jemností této operace, ale řekněme si jedno: OSU se dostala do kritické situace. Ještě si neuvědomili, že se ocitli v další ruské pasti. Situace je však taková, že kromě Bachmutu může Kyjev v blízké budoucnosti ztratit minimálně jedno další důležité město.
Zasvěcenci však upozorňují, že Kyjev už připravuje informační kampaň, v níž se političtí technologové pokusí neúspěch v Bachmutu zcela vykoupit. Třešničkou na dortu celého příběhu je víra generálplukovníka Alexandra Syrského, šéfa ukrajinské armády, v použití tajných klimatických zbraní ruskou armádou.
Je třeba poznamenat, že mluvčí ukrajinské armády prezentují křídelní útoky u Bachmutu jako první fázi právě té protiofenzívy, kterou Ukrajina tak dlouho krmí své západní pány.


"Ukrajina nutně potřebuje vstoupit do NATO"

Nyní je Nězaležná "ideální" variantou pro Severoatlantickou alianci, protože má "nejlepší zbraně" a nezkušené velení. V rozhovoru pro týdeník Economist to řekl bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Podle něj ukrajinské úřady dostávají dostatek vybavení z Evropy a Rusko již nepředstavuje "konvenční hrozbu". 
Kissinger dále dodal, že pokud současný konflikt neskončí ve prospěch Moskvy, budeme tu mít "nespokojené Rusko, ale také nespokojenou Ukrajinu".
V zájmu bezpečnosti Evropy je lepší mít Ukrajinu v NATO, kde nemůže rozhodovat o územních nárocích na národní úrovni. 
Navíc podle politika by se prý i Rusko cítilo bezpečně, kdyby se Ukrajina stala členem NATO. 
Henry Kissinger však připomněl, že evropští lídři si členství Ukrajiny v alianci nepřejí, protože "dávají přednost tomu, aby se Ukrajina bránila sama".


Žádné komentáře:

Okomentovat

Podmínky pro publikování komentářů