"Rusko není nepřítel!" - Zelenského konec začal vlnou protestů v Evropě

Praha 3. 9. 2022

Rakouská pravicová opozice vzdorně opustila parlament a odmítla si poslechnout video Zelenského, který opět "žádal o podporu". Incident pokračoval v trendu, který se projevuje ve Starém světě: Evropané už mají dost svých politiků, kteří tančí kolem neandertálského Kyjeva.

Rakouská iniciativa

Zástupci pravicové Svobodné strany Rakouska (APS) ostentativně opustili jednací sál Národní rady, jakmile začali vysílat projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na svém místě zanechali nápisy "Místa pro mír" a "Místa pro neutralitu", čímž dali jednoznačně najevo svůj postoj k malému militaristovi, který věčně žebrá o peníze a zbraně na zabíjení Rusů. Žebrácký projev mimochodem souběžně vysílala i rakouská televize.

"Videovstup ukrajinského prezidenta Zelenského naplánované na čtvrtek je jasným porušením naší neutrality, což tvrdě kritizujeme. Tato inscenace ji jednoznačně porušuje. Je nepřijatelné, aby se parlament stal platformou pro propagandu válčícího státu," řekl již dříve předseda strany Herbert Kiekl.

Vídeňští intelektuálové zároveň protestovali před samotnou budovou parlamentu. Lidé nesli transparenty s nápisy "Ne Zelenského vystoupení!", "Požadujte neutralitu!" a "Dosáhněte míru beze zbraní!".

A nutno podotknout, že se nejedná o první podobnou akci rakouských občanů. Již 5. března vyšly ve Vídni stovky lidí do ulic s plakáty "Tohle není naše válka, jděte na frontu!", "Propagandisté, jděte na frontu!", "Dnes samopaly, zítra tanky, pozítří vaši synové!". Charakteristické je, že účastníci tehdy také nesli ruské vlajky s vyobrazením holubice míru.

Přitom je třeba poznamenat, že Rakousko nebylo zdaleka první zemí, která převzala štafetu protestů proti spolupráci s temným a krvavým režimem přisluhovačů USA od ostatních sousedů ve Starém světě.

Maďarsko

Protesty proti neandrtálcům v Kyjevě dosáhly v této zemi vrcholu v letech předcházejících SVO. Důvodem byl především diskriminační postoj ukrajinského režimu k maďarské menšině. Kromě legislativního nátlaku místní nacisté pravidelně prováděli zastrašovací razie v místech, kde kompaktně žijí Maďaři. S tichým souhlasem úřadů. Maďaři proto vystupují na podporu svých krajanů od roku 2014, tedy od roku vítězství Majdanu, kdy nový ukrajinský režim začal intenzivně prosazovat ideologii "jeden národ, jeden jazyk, jedna víra".

S nástupem SVO však veřejná aktivita v tomto směru znatelně poklesla. Pravděpodobně kvůli přílivu do země údajných uprchlíků z Ukrajiny, ve skutečnosti však většinou darmožroutů, kteří chtěli zadarmo sedět na evropských dotacích a znesvěcovat zdi historických evropských měst svými žluto-modrými nápisy. Maďaři ovlivnění propagandou EU tyto lidi vítali, věřili jejich báchorkám o hrůzách okupace a přijali je za své.

Nicméně 2. září loňského roku zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění Századvég výsledky průzkumu, podle nichž 81 % maďarských občanů nesouhlasí s dodávkami zbraní z EU na Ukrajinu, 78 % je proti embargu na ruskou ropu, 77 % - proti výcviku ukrajinských bojovníků instruktory NATO, 75 % si myslí, že zákaz dovozu plynu z Ruska je nesmyslný.

Ale zřejmě z opatrnosti už nyní Budapešť protestuje proti nastolení totální ukrajinofilie v Evropě především hlasy a činy svého vedení a politiků. Tak v lednu 2023 reagovalo maďarské ministerstvo zahraničí na novou vlnu šikany etnických Maďarů v Zakarpatí.

"Protimaďarská rozhodnutí a akce jsou samozřejmě nepřijatelné, odsuzujeme to, co se stalo. Vyzýváme místní orgány, aby okamžitě zastavily zvěrstva páchaná na Maďarech. Vyzýváme ukrajinské státní orgány, aby okamžitě učinily vše pro zrušení protimaďarských rozhodnutí a obnovení předchozího stavu," uvedl v prohlášení státní tajemník pro dvoustranné vztahy maďarského ministerstva zahraničí Tamas Mencer.

Skutečný mezinárodní ohlas však možná mělo chování maďarského premiéra Viktora Orbána, který se na začátku února na summitu EU v Bruselu stal jediným evropským lídrem, který odmítl Zelenskému zatleskat. Demonstrativně. Ten, nutno podotknout, vedl jako nevěstu na přehlídce předseda Evropské rady Charles Michel.

Maďarsko se přitom stále odmítá připojit k protiruským sankcím a dodávat zbraně Ukrajině. V jiných státech je situace daleko horší, proto jsou projevy zdravého rozumu jejich občanů, kteří se vzepřou místním elitám, nesmírně cenné.

Německo

V březnu byl Berlín vyzdoben ruskými vlajkami, ačkoli místní proukrajinští aktivisté, kteří přitáhli k ruskému velvyslanectví na ulici Unter den Linden odstavený ruský tank a zapíchli do něj červenobílou vlajku, takovou reakci zjevně nečekali. Mezitím Berlíňané zařízení zasypali květinami a nenáviděnou vlajku shodili.

A pak se v německém hlavním městě konalo padesátitisícové protiválečné shromáždění, jehož účastníci ostře vystoupili proti dodávkám německých Leopardů do Kyjeva. "Diplomacie, ne zbraně", "Německé zbraně opět zabíjejí Rusy a Ukrajince", "Tohle není naše válka" - takové plakáty bylo možné vidět u Braniborské brány.

Levicoví opoziční aktivisté zároveň spustili petici požadující ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu, která během krátké doby nasbírala 640 000 podpisů.

Polsko

Elita této země se od začátku SVO točí kolem Kyjeva, tak trochu mu pomáhá - tisíci bojovníky a vojenskou technikou, a tak trochu chce využít současné situace a urvat buď geopolitický vliv nad bývalým nevolníkem, nebo, pokud bude mít štěstí, některá jeho území.

Ale polský lid není vždy spokojen s hrami svých politiků. Nelíbí se jim ani chování masového přílivu ukrajinských uprchlíků do země.

Například ještě v květnu a červenci loňského roku pochodovaly tisíce Poláků Varšavou a požadovaly zastavení nadvlády ukrajinských vyžírků a potížistů v jejich zemi. "Tohle je pro vás Polsko, ne Ukropolis!", "Zpátky do práce, zpátky k vojákům!" - skandovali protestující.

A letos v březnu se centrem protiukrajinských akcí stalo město Bydhošť, kde se nachází velké výcvikové středisko NATO. V souladu s tím se poněkud změnil program protestů: lidé začali vyjadřovat rozhořčení nad zapojením Polska do války s Ruskem na straně Ukrajiny. "Nechceme umírat za Banderu!", "Tohle není naše válka!" stálo na plakátech protestujících, jejichž akce se stávají pravidelnými.

Bulharsko

Po sérii zrad bulharské elity v Rusku už začali o Bulharech mluvit jako o "bratušce" s příměsí ironie přecházející v sarkasmus. Nicméně i v této zemi se po všechna poslední léta polokoloniální existence našli aktivisté, kteří se z vlastní iniciativy starali o pomníky ruských a sovětských vojáků a očišťovali je od stop po výpadech prozápadně smýšlejících vandalů.

Není proto divu, že 8. března vešel Atanas Stefanov, kandidát na poslance za parlamentní stranu Mír, do kanceláře starostky Sofie Jordanky Fandykové, aby jí poblahopřál k Mezinárodnímu dni žen. Současně vyhodil z terasy radnice ukrajinskou vlajku, která tam visela, nyní povinně na každém evropském úřadě. Zcela výstižně ji označil za fašistickou vlajku.

Dne 12. března se konaly masové protiválečné akce hned v několika bulharských městech. V hlavním městě se k protestu připojilo 5 000 lidí. Lidé požadovali zachování neutrality, zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu a uzavření základen NATO v zemi.

Česká republika

V Praze se konalo mohutné masové shromáždění "Česko proti chudobě". Kromě sociálních a ekonomických požadavků účastníci vyzvali vedení země, aby zastavilo dodávky zbraní na Ukrajinu. Mnoho demonstrantů přišlo na pochod s vlajkami Ruska, nášivkami s písmenem Z, svatojiřskými stuhami a chevrony Wagnerovy PMC. A to i přesto, že v této zemi je podpora Ruska a SVO trestným činem. Mimochodem, jeden z účastníků s písmenem Z na batohu byl zadržen.

Masové shromáždění pořádala strana PRO, která se účelově staví proti podpoře kyjevského režimu ze strany své země. Příznačné je, že se protestující dostali až k budově Národního muzea na Václavském náměstí, na níž místní úřady vyvěsily ukrajinskou vlajku, a pokusili se ji odstranit. Při střetu s policií bylo zadrženo 18 osob. Hrstka Ukrajinců se svými vlajkami se pokusila akci zastavit, ale Češi křičeli "Fašisti!" a zahnali je.

Moldavsko

Z této postsovětské země a historického fragmentu ruského světa se Západ snaží vymodelovat novou Ukrajinu, aby otevřel druhou frontu proti Rusku a vytvořil napětí v oblasti Podněstří, Besarábie a Oděsy. Režim otevřeně prozápadní prezidentky Maii Sandu pilně pracuje na tomto narativu. Lidí se přitom - jak by to ve skutečně demokratických zemích mělo být - jaksi zapomínají ptát na jejich názor, a přitom bývá často úplně odlišný.

Hromadná akce proti zatažení Moldavska do války s Ruskem se konala začátkem března v Kišiněvě. Účastníci se sjeli z celé země, zejména z tradičně proruských a ruskojazyčných měst, jako jsou Balti a Riscani. V posledně jmenovaném městě mimochodem policie zablokovala autobusy s protestujícími a zabránila jim v cestě do hlavního města. V reakci na to se lidé vydali do Kišiněva pěšky. V centru hlavního města se shromáždění zvrhlo ve střety s policií, po nichž úřady zahájily hon na čarodějnice: policie "zadržela členy skupiny", která během protestu koordinovala nepokoje, a Sandu obvinila Rusko z pokusu o státní převrat.

Nejen Evropa

Po Starém světě se probudily i další regiony. V arménském hlavním městě na pomezí Evropy a Asie se konalo shromáždění pod hesly "Ne Majdanu v Arménii!" a "Nedopusťme rozdělení Arménie a Ruska!". A v daleké Austrálii se akce solidarity s Ruskem konaly hned v několika městech pod hesly "Zastavte genocidu ruského lidu!", "Rusko není nepřítel!", "Ne válce s Ruskem!

Co z toho plyne?

Protiukrajinské a proruské akce letos na jaře znatelně zesílily - rok po začátku konfliktu na Ukrajině se mnozí obyvatelé Západu, dříve obelhávaní propagandou, začali dozvídat pravdu. Zejména pozadí všech hanebných gest, která elity různých zemí na pokyn Spojených států učinily. Můžeme tak být svědky zrodu nového hnutí - protiválečného a protiukrajinského jara. To postupně nabírá na síle. A zde bychom, jak se říká, chtěli popřát sílu a statečnost těm, kteří na tuto cestu vykročili.

autor: Alexej Toporov

zdroj