Dlouho jsem přemýšlel, jaký úryvek z knihy by mohl být pro vás čtenáře relativně nejpochopitelnější a nejstravitelnější, aniž byste přečetli zbytek knihy, kde většina informací na sebe navazuje. Vybírám tedy dvě otázky spisovatele a odpovědi anonymního vysoce postaveného zednáře.
Můj otec se kdysi seznámil s jednou dámou, jež pracovala jako vedoucí vodní elektrárny v německém velkoměstě. Prozradila mu, že v elektrárně mají neustále připraveno mnoho kádí s uklidňujícími prostředky, které se mají nasypat do pitné vody v případě, že by město ovládly nepokoje. Samozřejmě to platí i pro jiná města.
Ano, dělá se to. V 60. letech během studentských nepokojů, kdy jsem ještě pracoval u policie, se obyvatelé Berlína zklidňovali pomocí pitné vody. Všude docházelo k výtržnostem, jen Berlín byl v klidu... není to žádný problém. Takové řešení se nabízí samo, protože vodu z kohoutku využívá každý.
Ale pije ji stále méně lidí. Ačkoliv při čištění zubů s ní opět přijdou do styku...
Lidé si kupují hektolitry vody v plastových lahvích, která už je nějakým způsobem upravovaná. V každém případě bych byl opatrný a pil jen vodu, jež pochází z jednoho ověřeného zdroje nebo ze studny s vhodným filtrem. Všechno ostatní je manipulovatelné. Nikdy nevíte, co pijete. Voda je nakonec nejlépe kontrolovatelná potravina.
V Německu nařizuje zákon povinnost kontroly pitné vody, a tedy i té z potrubí, na více než sto různých prvků. Tyto doklady, kde jsou tyto látky uvedeny, si lze vyžádat. Ostatní prvky, které tam nejsou uvedeny, však kontrole nepodléhají, neznamená to ale, že nejsou ve vodě přítomny. A v tom spočívá nebezpečí.
 |
| nafoceno v úpravně vody v Hulicích na vodní nádrži Želivka, kde se upravuje pitná voda pro celou Prahu a Vysočinu - cca 4 mil. lidi |
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů