15. 6. 2013

HHO generátor - vodík jako aditivum do pohonných hmot

Jelikož jsem kluk zvědavá, co 100%ně věří jen tomu, na co si sáhl, do čeho kousnul nebo co ho vzalo přes prsty, namísto povídačkám a často podivuhodným osobním výkladům fyzikálních zákonů, tak jsem i já podlehl lákání zkusit si, co to s autem udělá, když z něj urobím "hybrida". Mnozí z vás jistě už natrefili na ohnivé diskuze zaměřené na přidávání vodíku vyrobeného např. elektrolýzou do sání motoru. Momentálně přeskočím s tím úzce související téma, jež jsem rozebral v článku o trollech, ale dost možná se k tomu vrátím.
Předně tu hned na začátku vypíchnu důležitou věc:

NEJEDNÁ SE O ŽÁDNÉ PERPETUM MOBILE, A TUDÍŽ NENÍ PORUŠEN ZÁKON ZACHOVÁNÍ ENERGIE!

To je totiž to, čím argumentuje zapšklá a zatuchlá skupina skeptiků, co na jednom neuvedeném serveru valí tu svou kuličku do kopce a pořád ji tam ne a ne dovalit.
Abych vysvětlil, kde je záměrně do online debat vpravovaný rozkol a následná skepse s nedostatkem chuti jít do toho, napíšu to, co je neustále cíleně přehlíženo nebo bagatelizováno. Nejde tu o výrobu vodíku coby paliva, ale o výrobu vodíku coby aditiva do stávajícího paliva.
Článek není zaměřen na technické záležitosti, bezpečnost a další. To v případě zájmu, můžeme probrat v komentářích. 



Jako obvykle si dovolím krátký úryvek z wikipedie:
"Výrobní aditiva jsou do palivové směsi přidávána již během výroby. Výrobci se tak snaží palivu zajistit takové parametry, které bude splňovat nezbytné technické normy, bez nichž by nebylo možné palivo prodávat v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že výrobní aditivace paliva vyžaduje ze strany výrobce další náklady, lze tuto aditivaci považovat za dostatečnou pouze z hlediska zákonných předpisů, nikoli z hlediska jízdních vlastností.
Plnohodnotnou úpravu paliva si musí řidiči zajistit sami..." viz zde:

Skeptici se ohánějí logickými vzorečky, že průměrně vyvinuté množství směsi vodíku a kyslíku 1-5 l/minutu je v poměru k množství nasátého vzduchu naprosto směšné. Ano, tímto by se dalo argumentovat v případě pokusu o jízdu na samotný vodík.
Prosím fyziky a matematiky o notnou dávku shovívavosti, půjde mi jen o názornost pro ty, kterým nejde o miliontiny a tisíciny.
Vezmeme-li v úvahu motor o objemu 2.0l s otáčkami 2000/min, pak za minutu (v ideálním případě) motor spolyká 2000 x 2l /2 (každá druhá otáčka válce je výbuch nikoliv sání) = 2000 l  vzduchu za minutu. V jednom litru směsi HHO je vodíku v poměru ke kyslíku 2:1. Takže poměr vodíku a vzduchu je hrubě zaokrouhleno 1:2000 a to je vskutku hodně málo, protože vodík je výbušný ve vzduchu v minimální koncentraci 4 %. Takže v tomto případě opravdu není možné použít vodík jako palivo.
co dům dal plus pár drobností
Jistě někteří z vás používají do paliva svých miláčků tzv. aditiva. Ta se míchají v poměrech např. 1:1000 a není pochyb o tom, že na chod motoru mají vliv. Krom čistících a mazacích schopností snižují i spotřebu (u mě např. aditivum značky VIF do nafty o 0,2 litru na 100 km). Spotřebu snižují zlepšením kvality stávajícího paliva - například zvyšují cetanové číslo nafty. Naprosto stejný efekt je využíván v případě používání HHO generátoru, což je zařízení rozkládající vodu na vodík a kyslík procesem zvaným elektrolýza. Proto stačí relativně zanedbatelné množství vodíku a přitom (velice rád se váže na uhlovodíky = paliva) může dojít k zlepšení hoření paliva ve válcích.
Vstříknuté palivo nikdy ve válcích neprohoří celé, ale jen relativně jeho malá část. I při sebevětších vstřikovacích tlacích (common-rail aj. systémy) nedojde k vytvoření tak malých kapiček paliva, aby při jeho zapálení stihlo prohořet až k jádru každé kapičky. Vždy shoří jen několik vrchních vrstev molekul, které se stačí spojit s okolním kyslíkem. Zbytek paliva je vyhozen výfukem ven a je druhotně využíván jako chlazení válců.
Aditiva mají za úkol zajistit prohoření více vrstev molekul vstříknutých kapiček paliva. A právě vodík, ale také kyslík - vzniklé rozkladem vody elektrolýzou v případě HHO generátorů - toto dokáží. Z tohoto důvodu není na místě počítat energetickou návratnost při rozkladu vody na její základní prvky a následně jejich spojením (hoření). V takovém případě je za běžně známých principů rozklady vody vždy energie vydaná vyšší než získaná. Ale u použití vodíku jako aditiva jde o zcela něco jiného - zvýšení energetické využitelnosti paliva, za které jsme již u pumpy zaplatili. A právě malinkatý podíl vodíku (ale i kyslíku) má za následek zvýšení efektivity hoření paliva v jeho větším objemu.
Například (pokud je dostačující efektivita generátoru) pro rozklad vody nastavíme odběr proudu z elektrické soustavy auta 15A, což je při 14V nějakých 210W (cca odběr větráku). 210W je při motoru o max. výkonu 100kw směšných 0,2% výkonu (při běžné jízdě to bude vyšší poměr). Když si pustíte větrák, tak to na výkonu auta taky nepocítíte. Jenže těchto 0,2% námi zaplaceného vloženého výkonu "obohatí" stávající palivo podle okolností natolik, že při jeho spálení nejenom pokryje vynaloženou energii potřebnou k rozkladu vody, ale ještě zbude. Proto je možné dosáhnout snížení spotřeby. Čím starší systém vstřikování (větší kapičky paliva) a čím horší kvalita paliva (v dnešní době spíše standardní situace), tím větší snížení spotřeby vás může potkat. Hodnota snížení spotřeby paliva je také závislá na stylu jízdy.
A co je podle mne důležité - přemýšlejícím nutně musí docvaknout, že v případě lepšího prohoření paliva se logicky snižují emise, takže tím sejmete několik much jednou ranou. Další masařkou je totiž očista motoru, protože spalováním vodíku dochází k rozpouštění usazenin karbonu (v případě hodně "vyčochtaných" motorů to ale může být naopak problém - obnaží se vůle vyplněné karbonem).
ještě tlakovou zkoušku a šup s tím do auta
Tak a teď konec keců a pár rad. V případě, že se rozhodnete toto vyzkoušet, je dobré vědět, že stávající předpisy tento systém nepovolují, protože není na trhu žádný výrobce, který by na HHO generátor měl patřičnou homologaci (proč asi?). Ale na druhou stranu toto zařízení není výslovně zakázáno. V případě silniční kontroly by vám musela být prokázána funkčnost zařízení a jeho vliv na jízdní vlastnosti auta. Když to přeženu, tak na plato vajíček upevněné v kufru taky není třeba homologace, ne?
Je potřeba si uvědomit, že tento systém vyžaduje už nějakou péči - kontrolu hladiny elektrolytu a jeho dolévání vodou, případně čištění systému. V zimě též přimíchávání nemrznoucích složek. Takže určitě tento systém není vhodný pro "řidiče na baterky". I zde platí, že bez práce nejsou koláče.
V dnešní době máte možnost si celý systém nechat do auta namontovat, nebo v případě kutilského pokušení si ho postavit doma sami. Já jsem zvolil zlatou střední cestu, kdy jsem část zařízení postavil sám a část koupil (např. ZDE), ale i tu dokupovanou možná časem vyměním za "domadělek".
Protože téma rozkladu vodíku je tak obsáhlé, nemá smysl to tu rozebírat. Více o rozkladu vodíku se dočtete ZDE:
Každopádně důležité je, že tento systém i navzdory kalkulačkám a nepochopením těch, kdo je drží, FUNGUJE.
A to po celém světě (pochopitelně krom výrobců automobilů). Paradoxně se přitom využívá fyzikálních zákonů. A bez namáčení. :-)
Dopředu upozorňuji, že v případných komentářích nebudu tolerovat žádný trolling. Pokud kohokoliv cokoliv zajímá, rád zodpovím, bude-li to v mé moci.

Shrnuto do laického vysvětlení - od laika laikovi. Palivo ve vašem automobilu motor spálí jen z části. Řekněme třeba z 60%. Ale i v tom nespáleném palivu je ukryto mnoho energie, o kterou přicházíme. Spálením dejme tomu 5% paliva, které využijeme na výrobu el. energie potřebné k rozkladu vody na vodík a kyslík, získáme dejme tomu dalších 10% z paliva, které efektivně spálíme, místo toho, abychom jej nevyužité vyhodili. Takže v konečném důsledku využijeme pro pohyb auta díky tomuto aditivu dalších 5% paliva. Ve skutečnosti budou tato procenta jiná, dle praktických zkoušek často vyšší.
Takže nejde o porušení zákona zachování energie, ale o využití větší z celkové energie paliva. Tepelné čerpadlo vás taky stojí např. 1kw el. energie, kterou zaplatíte, ale získáte podle konstrukce i 5kw energie zpět - a jde snad o porušení onoho zákona? Takže i v případě HHO generátorů jde jen a pouze o snížení ztrát využitelné energie paliva, které každý motor má.

aktualizace (21.6.):
Protože v komentářích od zástupce skupiny skeptiků (Sisyfos) nebylo k samotnému tématu řečeno téměř nic a jednalo se o čistokrevný trolling - zesměšňování a odvádění pozornosti jinam, rozhodl jsem se tyto komentáře odstranit. Jsem ale za ně na jednu stranu rád, protože díky intervenci skeptiků se článek dostal do TOP10 na tomto blogu.
Dále jsem rád, protože ač na začátku šlo v komentářích o skrytý nátlak, který byl nakonec jen blafováním, tak na konci nepřímo (dnes už v opět nepublikovatelném komentáři přímo) uznali funkčnost zařízení, ale ze zoufalého pokusu odvrátit zájem o používání HHO generátorů, tahali z rukávu králíky v podobě ozáření a řetězových reakcí kolem generátoru šířících se až 15 kilometrů daleko a totálního rozkladu některých částí motoru a v neposlední řadě obecného ohrožování a možná i zničení celé planety. To, že se neví o žádném potvrzeném případu, kdy došlo k nějaké nehodě způsobené tímto zařízením (na rozdíl od oficiálně schválených úprav motorů a aut), ponechám stranou. 
Celkově opět páni od kalkulaček a svatých příruček vědců ukázali, že praxe je vůbec nezajímá a že si žijí ve své skutečně vysněné realitě. Podobný příklad jsem uvedl v článku o náhorní plošině NAZCA, kde třicet let tvrdé práce matematičky Marie Reicheové přímo na místě v Peru, bylo označeno jako blbost od jiné party skeptiků, kteří se neobtěžovali ani vytáhnout zadek z Anglie a nikdy danou oblast nenavštívili. Oni to prostě věděli lépe a nadneseně řečeno během kávy rozhodli, že svět se bude točit na druhou stranu.
Takže zveřejňovat budu pouze komentáře, které se budou týkat přímo tématu - praktického používání HHO generátoru.
Pro pány skeptiky - Pokud byste měli zájem mě přesvědčovat o tom, že to prostě fungovat nemůže (konstruktivním názorům jsem nakloněn), přičemž moje praktické zkušenosti jsou jiné, psát mi můžete (jak jsem už jinde uvedl) na mail: myslenkyocemkoli@gmail.com. Ale nemyslím, že osobní konverzace je to, oč vám šlo.

83 komentářů:

  1. a to fakt funguje ? :) :) :)
    živočich

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Živočichu živočichářská:
      Sám víš moc dobře, že fungují i daleko neuvěřitelnější spořiče :-)

      Vymazat
    2. Nefunguje.
      Přesně řečeno, přisáváním H + O do sacího potrubí to nefunguje.
      Ověřeno na dieselové elektrocentrále tak, abychom vyloučili vliv prostředí a subjektivní vlivy. Měřeno téměř laboratorní metodou. Spotřeba se po použití HHO zvýšila (generátor HHO fungoval správně, běžně je využíván jako hořák).
      Víme proč to nefunguje, ale na toto si musí přijít každý sám, ve světě se tomu říká know how,

      Vymazat
    3. Anonyme.
      Ve vyjadřování je třeba býti co možná nejpřesnější, proto navrhuji komentář opravit z "Nefunguje" na "Mě nefunguje". Pak bych souhlasil :-)
      A proč to někomu funguje a někomu ne, jak jste zcela správně zmínil, musí přijít každý sám. Výhodu má ten, komu to nefunguje, protože kdyby mu to fungovalo, nebude přemýšlet, proč to funguje.

      Vymazat
    4. Podle mých zkušeností bych to typoval na moc vysokou koncentraci na tak malej motor. Jestli to dokáže udržet v chodu hořák (byť i malej) tak je to vhodný tak na desetilitrovej motor. To asi ta centrála neměla.
      Má poslední zkušenost Polo 1.3D zrychlovalo na pětku do kopce,kterej s vypnutým generátorem mělo problém vyjet na čtyřku a díky tomu spotřeba šla o cca 30% dolu na krásných 2,5L průměru.
      Občas mi fóra s tímhle tématem připadají plný lidí,co mi budou tvrdit,že nafťákem neušetřím,protože nafta stojí stejně,nebo i malinko víc ,než benzín. ....Nemám tady profil Luboš z Plzně.

      Vymazat
  2. Já myslím , že to funguje. Ale problém bude , že si s tím nebudou moci poradit řídící jednotky. Takže na některých ne přímo pro tento učel vyrobených vozech dosánete uspor 30% a na jiných to může vést ke zvýšení spotřeby. Neřeší to ani ta amatérská zařízeníčka na obejití MAP a MAF i Lambdy. Protože vše je na řídící jednotce a ta si mění vstřikování v závislosti na rychlosti a zatížení motoru automaticky v reálném čase.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonym (příště prosím nějaký podpis, ať si nemusím myslet, že jde o ...)
      Však jsem psal, že čím starší "mašina", tím větší rozdíl. Snímač tlaku (MAP) a váha vzduchu (MAF) s tím až tak moc společného nemají. Není třeba u nich žádný signál ošulovat - jde o měření vzduchu, nikoliv paliva. U lambda sondy už je to jinak. Tam, stejně jako třeba u použití E85 je potřeba změnit charakteristiku signálu. Nejlepším řešením by pochopitelně byla změna map v ECU, ale to je o zcela jiných penězích, než paralelně vložený odpor či v lepší variantě potenciometr (u oxysnímačů s 2-4 kabely). U lambda sond s 5ti kabely je potřeba již sofistikovanější (programovací IO) "měnič" signálu. Nová auta (například švédská) umějí detekovat kvalitu benzínu, respektive poměr benzínu s E85 a podle toho mění mapy v ECU.
      Ono nejde jen o změnu samotného množství paliva na pracovní cyklus, ale také o počátek vstřiku paliva (délka vstřiku je dána množstvím).
      Jelikož si různé spořiče jako HHO generátor montují buď kutilové, nadšenci nebo ti, co nemají kapsy bezedné a snaží se ušetřit, kde se dá, pak je namístě používat i levnější (byť méně efektivnější) varianty právě jako třeba jednoduchou úpravu signálu z lambda sond, případně u neřízených motorů drobné zmenšení předstihu či předvstřiku.
      Že jde z pohledu "profesionálů" o prasečinu? No a co! Každý nemá napěchovanou prkenici a nulové starosti s financemi. Jde o kompromis. Dokud se budou mít lidi tak, jak se mají, budou si hledat kdejakou skulinu a možnost ušetřit. Na profi úpravy většina nemá.
      Zkrátka jedná se tu o technologie, které v daných podmínkách jsou určeny pro všechny, kdo se nevejdou do "horních deseti tisíc".

      Vymazat
    2. ovplyvnit lambdasondy to su tie najzakladnejšie a dalsie zmysly auta je potreba. teplota motorasa pouzitim hho znizi.
      zalezi potom naozaj na logike rj a trpezlivosti vodica pre optimalne hodnoty.
      odporuca sa ovplyvnit aspon dva parametre podla ktorych rj da pokyn pre menej paliva. su na to aj specializovane tuning zariadenia analogove s displayom tie stoja od 120 eur. co stoji uprava mapy rj? ak mam dobre osetrenu vyrobu hho tz stabilny pulzny menic pripadne s dynamickou zmenou hho podla otacokk tak by som siel do softwarovej upravy rj.

      vode a horam zdar.

      Vymazat
    3. O dynamicky měnícím se výkonu pulzního (nebo jakéhokoli) zdroje pro vyvíječ má smysl uvažovat až v případě, že je k dispozici dostatečně výkonný vývin HHO. V drtivé většině případů jde ale o množství vhodné jen pro malou zátěž a otáčky motoru, proto případná úspora se projeví jen za určitých jízdních podmínek. V těchto případech se zabývat úpravou map v řj (tzv. čipování) nemá význam. Je třeba mít na paměti, že se tu bavíme o úrovni běžného kutila.
      Ale jinak souhlasím.

      Vymazat
  3. Dal by se takhle vyrobit autogen?
    Kdysi to vyšlo v uss ale působilo to dost komplikovaně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano,
      autogen by se takto vyrobit dal. Má to však svá úskalí - hlavně v dosažení a udržení patřičného tlaku. Zvláštní pozornost pak věnovat minimálně dvojité ochraně proti zpětnému šlehnutí.
      Osobně s tímto použitím HHO generátoru však zkušenost nemám.

      V republice jsou i specializované prodejny, kde komponenty můžete sehnat. Například zde:
      http://www.h2shop.cz/index.php?p=h2-shop&skupina=6&articleID=29

      Vymazat
    2. V NDR mi kdysi svařovali výfuk autogenem na karbid jednoduché levné ůčelné

      Vymazat
  4. Dobrý den, uvažuji o koupi hho sady do automobilu s motorem 1.9TDI nabízejí sadu pro motory do 1800 nebo 3000 co když zvolím tu druhou kde je výroba vodíku 2,12 l za minutu nestane se nic špatného? dekuji za odpověď

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud dodržíte všechny bezpečnostní opatření, pak se nic stát nemůže. Naopak na přeplňovaný motor si myslím, je lepší, když je větší vývin plynu, protože přeplňovaný motor pracuje s přebytkem vzduchu a tudíž více plynu rozhodně nebude na škodu - pokud to nebude na úkor odběru el. proudu díky neefektivní kombinaci jednotlivých konstrukčních prvků systému. Záleží tedy při kolika ampér ta sada je schopna reklamované množství dlouhodobě dodávat.

      Vymazat
  5. Ahoj. Moc zajimavy clanek, chvalim. Touto problematikou jsem se zabyval uz pred nekolika lety a nejak jsem to osobne nerealizoval :)) s cim jezdis ty? a jakou mas realnou usporu? Ja osobne bych to chtel vyzkouset. na 3.0d se 150kW by to bylo znat? :P Diky Kuba

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jezdil jsem s tím od jara do podzimu na VW passat 1,9TDI. Momentálně ale ve voze není, protože jednak jsem měl neustálé problémy s netěsností vyvíječe vlastní výroby a jednak na zimu jsem nechtěl řešit opatření proti zamrzání. Spotřebu jsem měl oproti současnosti cca o litr nižší, ale musím podotknout, že na autě byly i jiná pokusná zařízení na snížení spotřeby. Rozdíl rozhodně není dán ročním obdobím, protože auto mám již 6-tým rokem, tak vím, za kolik jezdím v létě a v zimě.
      Motor, který zmiňuješ, je natolik vynikající (pokud jde tedy jak předpokládám o BMW), že bych se asi nezalamoval s něčím takovým. Ale zcela určitě by nějaký účinek při vhodném zvolení komponent byl. Ale s tímto objemem motoru nemám osobní zkušenost, takže bych doporučil se obrátit na některou firmu, která se tímto zabývá a montuje HHO generátory i do větších kubatur. Ta jistě bude vědět jaký vyvíječ zvolit.

      Vymazat
  6. A co se děje s vyrobeným plynem, v době, kdy brzdím motorem a sání je uzavřeno?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U naftových motorů krom těch nových není škrtící klapka, ale když už tak jen chcípací klapka a ta rozhodně není zavřená při režimu, který zmiňuješ.
      Jak je to u benzínových nevím, ale mám za to, že ani u nich není škrtící klapka nikdy uzavřena na 100%.
      A i kdyby, tak vodík by mezitím vyprchal skrze gumové části sání. U vodíku je spíše problém ho dostat dostatečně rychle do válců, protože kvůli malé velikosti molekul prochází materiálem.

      Vymazat
  7. Ahoj. Už asi týden mám namontovaný hho generátor (vlastní výroby) na svém Passatu 1.9 TDI PD a průměrná spotřeba se zvýšila o 0,2l a teče mi do něho 15A. V buleru to bublá ale spotřeba nic. Myslíš že je špatná konstrukce? Mohlo by na to mít vliv to že mám mezi deskami jen díry o průměru 4mm? a že se mi to nestíá plnit? děkuji za odpověď (názor)...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jane,
      změřil jste kolik vám to plynu vyvine za minutu? Protékající proud ještě neznamená, že ze zařízení dostanete dostatečné množství plynu. Proud může být spotřebován na zahřívání kabeláže, relátka, elektrolytu ad, takže na samotný rozklad už moc nezbývá. Z vlastní zkušenosti vím, že pod 3/4 litru plynu za minutu nebylo skoro nic poznat. I když ke zvýšení spotřeby jsem se nedostal nikdy. Osobně jsem měl vzdálenosti mezi elektrodami kolem 2 mm. Když byly větší, bylo potřeba (krom dalších věcí jako materiál elektrod, tvar atd.) použít hustší elektrolyt. ten se rychle zahříval, zvyšoval el. proud a místo rozkladu vody šlo spíše o vyvařování vody - tvorba páry.

      Vymazat
    2. Zkus přidat do vody jedlou sodu slouží jako katalisator reakce,budete mile prekvapeni.

      Vymazat
  8. Pokud můžu k tomu něco říct,tak já mám namontovaný HHO na X-Trailu 2.2TDi, hustota KOH je na28 procentech,odběr nastavený na PWM 5A řídicí jednotku oblbnutou Efi čipem na OBD II.koupený na eBay.com
    přímo na typ auta,nutno jej restartovat po zapojení při provozní teplotě,tím se nastaví. Jízda z Vrbna pod Pradědem do Orlová, od benziny po Shelku podle gps 105km,natankované 5 LITRů nafty.Není co dodat Ivan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivane,
      díky za informaci. Pokud bych však mohl, rád bych požádal o srovnávací jízdu (přemýšlel jsem též o tom chipu přímo na OBDII zásuvku. A to - jízdu bez HHO s jen zapnutým chipem. Rád bych tím vyloučil možnost snížení spotřeby samotným chipem (defacto oblbnutí ECU) . Za případné echo děkuji.

      Vymazat
  9. Mél jsem jej připojený dřiv než HHO, jen sem nevédél o tom restartu za tepla, tak jsem mél spotřebu stejnou jako predtim, on je totiž stavéný přímo
    Na hho.Néco jako když si necháte načipovat řidicí jednotku, jen stím rozdílem že po odpojení jste na púvodním nastavení.Omlouvam se píšu to na tabletu.Ivan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji.
      Mě jde o to, zda nejde jen o oblbnutí čidla teploty paliva nebo něco takového. Zkrátka bych chtěl vědět, zda k úspoře nedojde i bez přidávání HHO. To víte skeptici pak jdou po každé maličkosti, jak slepice po flusu :-)

      Vymazat
  10. Nojono skeptika mám taky, syna, to bylo pořád tati vyhozené peníze, a všechny ty řeči kterímy se ohánějí jako je fyzika, prpetum atd, no a teď to chce taky.To se chce jenom nebát se toho co používá ve svých satelitech nasa, mne je 60 let, a mám rád véci proti kterým je nejvýc hloupých kecú a vždycky se to vyplatilo.Ivan

    OdpovědětVymazat
  11. Dobrý den, co je potřeba udělat, aby se produkce plynu výrazně zvýšila, řekněme třeba 5x ? Je vhodnější namontovat 5 stejných vyvíječů, nebo udělat jeden velkej ? Je lepší zvětšit počet desek, nebo použít větší desky ? Děkuji za odpověď, e.f.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. E.F.:
      Pětinásobné zvýšení plynu bude myslím dost velký oříšek. Rozhodně toho nedocílíte při zachování stejného odběru proudu. Mé poznatky jsou takové, že větší desky sice pochopitelně i zvětší množství plynu, ale zároveň i el. proudu. Rozhodně však dvojnásobnou velikostí desek nedocílíte dvojnásobného množství plynu.
      Důležitým činitelem je i jejich tvar a to z důvodu, který si jistě domyslíte z problému nastíněného níže.
      Zvýšením počtu desek sice odpovídajícím způsobem zvýšíte i množství plynu, ale daní zato bude zvýšení teploty elektrolytu, čímž se rychle efektivita snižuje a pokud ho neuchladíte na stejnou teplotu jako u menšího počtu desek, pak opět nebude dvojnásobné množství desek odpovídat dvojnásobnému množství plynu.
      Problém je (krom mnoha dalšího) v rychlosti odstraňování (odtrhávání) plynu od povrchu desek. V místě elektrody, kde je zrovna bublina plynu, totiž k dalšímu rozkladu nedochází až do chvíle, kdy je povrch opět pokryt elektrolytem. U běžných generátorů (tzv. suchých článků) použitých v autech je tedy velkou nevýhodou odpor kladený deskami i elektrolytem, který brání volnému průchodu plynu k sání motoru. Je to vlastně dost podobné tomu, jako byste v motoru použil krajně neprůchodný vzduchový filtr. Já i zkusil vyrobit "mokrý článek", který sice dosahoval vyšší efektivity, než suchý, ale za cenu jeho značných rozměrů, váhy a s tím spojených dalších technických problémů.
      Odpověď na Vaší otázku je vlastně jedním ze dvou (po zvolení vhodného zdroje) nejkomplexnějších úkolů, které se každý koumák snaží vyřešit.
      Takže nejjednodušší odpověď na Vaší otázku je v tuto chvíli použití pěti stejných vyvíječů. Ale musel byste zároveň použít pět kompletních sad s pěti oddělenými okruhy s elektrolytem a dosáhnout stejného chlazení pro všechny okruhy, což pro nedostatek místa v motorovém prostoru moderních aut je problém. Šlo by použít menšího počtu el. zdrojů, možná i jednoho, pokud by byl schopný dosáhnout 5x vyššího výkonu, ale určitě by to byl tak jako tak záhul pro alternátor, který by za určitých jízdních režimů nemusel stačit generovat dostatek proudu pro další el. okruhy automobilu.
      Pokud budete sám laborovat a zkoumat, jistě pochopíte, že jsem Vám nemohl jinak odpovědět.

      Vymazat
    2. Něco k tomu zvýšení vývoje plynu,nejkvalitnější vodík vyrábí titanové desky,na udržbu jsou taky nejlepší,neboť nerezové se po čase zanesou.Pro osobní auto nepotřebujete moc vodíku+kyslík,potřebujete zvýšit cetanové číslo nafty,nebo oktany v benzínu,pokud použijete moc plynu ,budete mít čistý motor ale po čase zjistíte že vám poněkud někde něco rezne.Protože vyrábíte moc vody . Na těhle stránkach se dá dozvědět víc greenwayhho.com/cz/ h2shop.cz/index.php?p=hho_cars_01 není to nic složitého Ivan

      Vymazat
    3. Ivane,
      souhlas. Jen s tím oktanovým číslem se neshodneme. Oktanové číslo nemá s množstvím využitelné tepelné energie paliva (cetanovým číslem) nic společného. Čím vyšší oktanové číslo, tím vyšší antidetonační schopnost benzinu (tzv. samozápaly, které se často mylně zaměňují s řechtáním ventilů při nízkých otáčkách a velkém zatížení motoru). Pro použití benzínu s vyšším oktanovým číslem se používají jiné písty (bez komůrky) pro dosažení většího kompresního poměru. Běžně jsou takové motory např. v automobilech od BMW, kterým N95 příliš nechutná :-)

      Vymazat
    4. Je třeba namontovat víc generátoru a dát 150W solární panel na zahrádku tj. 12,5 Ampér pokud to berete z altíku platí čím vyžší odebíraný proud tím vyžší mechanický odpor alternátoru brzdící přes řemenici motor a to je vyžší spotřeba

      Vymazat
    5. Přidej jedlou sodu do vody budeš překvapený

      Vymazat
  12. To Michal B: Po zobecnění, čím nižší teplota desek tím více bublin plynu ? A jaká teplota je nejvýhodnější ?
    A jaká je nejmenší montážní vzdálenost mezi vyvíječem a probublávací nádobkou? Je možno umýstit nádobku těsně nad vyvíječ? To celé vložit do nějaké plastové nádoby (přepravky) - takové mobilní zařízení v kufru auta? Děkuji e.f.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Michale B opět děkuji. Stavím to systémem co dům dal a známí přinesli. Mám 11 plechů, tloušťka 1,5mm velikosti talíře. Nevím zda počet plechů je dostačující. Autogení hadice je podle mě OK pro napojení do sání. V této hadici bude podtlak ze sání, sice velmi malý, ale bude. Z logiky věci, by mělo spíše docházet k nasávání okolního vzduchu dovnitř do hadice, než úniku HHO ven. K tomu, aby molekuly HHO mohly pronikat skrze stěnu hadice by musely (konkrétní molekuly) setrvat určitý čas na stejném místě. Ale pokud bude v hadici podtlak, tak se molekuly budou pořád pohybovat, tudíž nebudou mít dostatek času, aby se provrtaly ven. Vyvíječ s nádobkou se mi nechce montovat do motorového prostoru, raději bych to měl (vyjímatelné) vzadu v kufru. e. f

      Vymazat
  13. E.F.
    Vyšší teplota elektrolytu výrazně zvyšuje nároky na el. proud pro elektrolýzu a zároveň se více uvolňuje spíše vodní pára než HHO. Jaká je optimální teplota nevím, k porovnávání efektivnosti rozkladu co se této veličiny týče jsem se nedostal, ale logika mi říká, že čím nižší teplota, tím lépe. Nádobku můžete umístit kamkoli. Pouze je potřeba zajistit, aby vstup do ní byl nad horní hranou aktivní části desek. Z problému, který jsem naznačil v předchozím komentáři je pak jasné, že čím kratší vedení (a čím tlustší hadička), tím bude kapalina klást menší odpor nahoru proudícímu HHO. Rychlost odstraňování plynu z desek je přímo úměrná množství vyvinutého HHO.
    Plastová nádoba, kterou jste zmínil se sice může zdát jako pohodlné řešení, ale je třeba si uvědomit, že vodík má natolik malé molekuly, že prochází běžným materiálem. Proto je nesnadné skladovat vodík ve formě plynu. Než by se dostal vodík z kufru auta až do spalovacího prostoru válce, bude všechen nebo jeho značná část kvůli nízkému tlaku a dlouhému vedení již mimo auto :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidím chlapi že tady řešíte teplotu vody a máte pravdu: čim nižší teplota tím lépe. Jakou konstrukci generátoru máte? Když jsem si postavil před lety první generátor tak to bylo co dům dal a jelikož jsem našel jen malé množství nerezového plechu tak to byla jednoduchá konstrukce +-+-. Vývin plynu při 15A byl hezký, ale po pár hodinách se to vařilo a následně zaneslo rezavou hmotou a byl jsem na nule s vývinem i s amperama. :-) Na netu jsem zjistil že vysokou teplotou vzniká ta rezavina tak jsem zprvu přemýšlel nad chlazením,ale následně jsem zjistil že to je v konstrukci elektrod generátoru. Zásoby i zdroje železa došly a jelikož jsem nechtěl vyhazovat peníze (kterých není moc :-( ) za dlouhodobé testy s nejistým koncem,tak jsem si koupil rovnou generátor na
      http://www.tankujvodu.cz/prod-gen11/ ,který má už tzv. neutrální elektrody v zapojení: +nnnn-nnnn+ ,které rozloží zátěž jak napěťovou tak teplotní na elektrody a elektrolyt. Teď mi to běží bez nějakého dalšího chlazení se stálým vývinem něco přes litr za minutu při 15A úplně v pohodě.Voda je pořád hezky čirá. Ono když dáte nádobu o hodně výš než generátor i ta lepší cirkulace pomůže k většímu chlazení elektrolytu. Venca

      Vymazat
  14. Venco,
    díky z komentář. Konečně někdo, kdo píše o praktických zkušenostech :-)
    Ono zabraňování zakalení elektrolytu lze krom volby materiálu desek i vhodnou volbou elektrolytu (zásaditost-kyselost) i el. zdrojem. Pulsní zdroj je jeden krok na snížení zakalování a el. zdroj, který dokáže i střídat polaritu, je dalším krokem. Ten zákal je tvořen vyplavováním materiálu z elektrod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo ... tyhle maličkosti jsem už taky zjistil a pořídil si ten pulzní zdroj ( http://www.tankujvodu.cz/pwm30/) a je to paráda, mohu si regulovat ampéry dle libosti, akorát si chci k tomu dořešit nějakou tu elektroniku pro střídání polarity... přidat k tomu nějaké ty tranzistory tak hledám to nejvhodnější zapojení (možná víte o nějakém?) ... tak bádám... Venca

      Vymazat
    2. Já přes elektroniku nejsem :-) Vím, že se komerčně prodávají zařízení, která toto umí, ale v poslední době došlo k velkému přejmenování a stěhování internetových obchodů z adresy na adresu, takže můj uložený odkaz už není aktivní.
      Navíc já měl chlazení dobře vymyšlené, takže k zahřívání elektrolytu docházelo až při proudovém zatížení nad 30A, což jsem zkoušel jen z výzkumných důvodů :-)

      Vymazat
    3. Pokud se používá PWM , tak to už je stavěné tak že dává pulzní proud některé až 400 khz, čímž jsou šetřené elektrody, nemusejí se proto přepolovavat , a tím se taky méně zahřívají.PWM je dělané tak, čím vyšší napětí tím vyšší proud a taky frekvence pulzů.Ivan

      Vymazat
    4. Ano Ivane, když používám PWM tak šetřím elektrody, ale nemáš ZCELA pravdu, že
      "PWM je dělané tak, čím vyšší napětí tím vyšší proud a taky frekvence pulzů"
      - ano čim vyšší napětí tím vyšší proud, ale v autě máš stálé napětí 12V (14V-alt.) tak můžeš ovlivnit už jen max. odebíraný proud %ním naředěním elektrolytu v generátoru. Frekvenci, také musím jen nastavit na PWM, buď je typ s plynulou regulací frekvence nebo napevno nastavenou.(tam frekvenci udává kondík). Zjistil jsem, že nejlepší frekvence pro nejefektívnější vývin plynu je do 100Hz, což ten na http://www.tankujvodu.cz/pwm30/ má, ale zase není to frekvence příliš vysoká na dostatečnou ochranu elektrod, tak proto toužím po střídání pólů. Venca

      Vymazat
    5. Máš pravdu s tím napětím, mám taky pwm 30A, jedu na to teprva druhý měsíc, zvednul jsem proud na 9Amper a X-Trail má zvuk jako elektro motor za jízdy, přes OBD a tablet měřím některé hodnoty jako okamžitá -hodinová spotřeba a zatížení motoru , teplota+ rychlost a otáčky motoru.O tom kolik to ukzuje spotřebu spotřebu nebudu psát, ať nejsem za blázna.Chci si dokoupit doplněk pro torgue na nisana ať mám jistotu, že to ukazuje správně.

      Vymazat
  15. Hezky to máš Ivane vymyšlené, zajímalo by mě to podrobněji. Venca

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mno, vymyšlené to zrovna nemám, jen si stím tak hraji.Ten doplněk pro torgue nic moc, lepší je Touchscan má lepší ukazatele hodnot, jako je rychlost , teplota spotřeba, atd.Samo musí být plná verze.Ale dnes jsem na jednom fóru narazil na Dashcommander, a to je teprv paráda , ovšem , chce to fuul verzi za 9,9$ , tak zítra na tom zapracuji.Po zaplacení pošlou kód na sprovoznění, na další věci. Tak uvidíme..

      Vymazat
  16. přeji hezký den, hho a pokusy s tím vyvíječem dělám už rok, zcela od píky a vidím, že je to na dýl.
    Velkej proud, málo plynu a hnědá, nebo žlutá sraženina. Desky magnetický, nemagnetický, kulatý, hranatý, pořád na jedno brko. Pokud se mi nepodaří rozbít kovalentní vazbu vody, nebude to ono. Frekvence jsou údajně 620 Hz,630 Hz, 12 KHz a základní frekvence 42,7, nebo 42,8 KHz.
    Jako pracovní medium jsem zkoušel sodu, elektrolyt, moč a KOH. ten je nejlpší. Dost záleží na vodním sloupci, co vrací vodu zpátky do vyvíječe, někdy to tlačilo vodu zpátky do bubleru.
    Poslední můj kousek byl s vysokofrekvenčníma reproduktorama z ultrazvukový čističky a frekvencí 20 KHz. Od tý doby mi píská v uších. Nevzdávám to, na vodu jezdit budu, kdyby jel na koze čert.
    Zbyněk.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zbyňku,
      jsem rád, když vidím někoho, kdo si jde svojí vlastní cestou. Držím palce!
      Pro "vodíkáře" snad ani nemusím připomínat, ale pro sichr tu dávám adresu, kde se dá ledasco odchytit a tím si ušetřit nemálo času a energie:
      http://www.upramene.cz/forum/viewforum.php?f=23&sid=e70ff15df6f6e297dddb0f3d1c064931

      Vymazat
  17. Michale, dík za povzbuzení, na foru upramene se tohle téma debatuje již léta, ale to je tak fšechno.
    Je tam jeden pozitivní člověk Ivan. Ten má znalosti a umí přemejšlet.
    Viděl jsem o hho snad všechny videa a četl většinu článků psaných česky.
    Jiná, než lastní cesta neexistuje. Je tam spousta protichůdných informací, fejků, kvalitní věci jsem našel tři. jedna z nich zavání mystikou, je to Máchova buňka. Ale proč ne.
    Nejvíc se mi líbí Ivanův vyvíječ vodíku, ten člověk opravdu bádá, vynalézá a prakticky zkouší. Navíc to má podepřený výpočtama všeho možnýho a selským rozumem.
    Já měl docela úspěch s nerezovou síťkou, dosti hustou, takže plocha pro vyvíjení by měla být vyšší. Zase to na krajích nešlo utěsnit, mazal jsem to silikonem a podobný věci. Nejlepší by bylo okraje zavulkanizovat do tý červený gumy, co se s ní kdysi dávno opravovaly píšený duše.
    Dál se chystám použít nerez silnej 2 mm a po jednm milimetru od sebe do něj nechat vodním paprskem proříznout drážky půl milimetru, čímž by se zvětšila akční plocha, co drážka to milimetr krát dýlka drážky.
    Nabyde to víc, než o třetinu, voda i plyn budou mít hladší průchod. Ještě benzínový čerpadlo, nejlíp ho dát na výstup, nýbrž se při podtlaku ve vyvíječi tvoří víc plynu.
    Jeden z pokusů byl tři kotouče z pevnejch disků, čert ví, co je to za materiál, ale bublalo to, jako blázen.
    Další nápad mám, na přívod k vyvíječí dát tu nerezovou trubku pro instalatéry, tu vlnovku, dá se krásně ohejbat a kdekoliv udělat pertl. Na tu trubku dát plus pol a pouštět tam vodu nabitou plusem a ve vyvíječi mít jen mínusový desky. Pracuju systémem nápad, pokus, omyl.
    Absolvoval jsem tři menší neplánovaný výbuchy, to je zkušenost za fšechny převzatý informace.
    Prý se dá voda rozložit i světlem, zvukem, elektrikou, ale stále je to o frekvenci kovalentní vazby. Zajímaly by mně rezonance, který ladí s tou základní frekvencí, nevím, jak se to počítá, u hudby je to osm, oktáva. A hudba jest taky frekvence.
    Pustit do vody víc frekvencí najednou, samozřejmě v rezonanci, při dostatečným výkonu, kolik to muže bejt? dvěstě watů? Mělo by jezdit už na samotnou vodu.
    Píše se, že i ionizace nasávanýho vzduchu významně přispívá ke spalovacímu procesu, nuž, ještě několik indukčních cívek a do sacího traktu řadu svíček. Dal bych je preventivně před vstup vodíku, radši kousek dál.
    Jen taková úvaha, Otáčky motoru krát obsah, děleno dvěma, krát šedesát. To je nasátý množství vzduchu za hodinu. Spotřeba benzínu, asi šest litrů, ta se vydělí tím číslem .Výsledek se vydělí tisícem a vyjde množství benzínu v litrech na tisíc litrů nasátýho vzduchu. Strašně malý číslo! Zdá se, že motor jede hlavně na vzduch. Bodejť by ne, gdyž už za války jezdili američani Willysema s odpařovacím karburátorem. Mělo to tak malou spotřebu, že dodneška to nesmí na světlo boží.
    Zbyněk.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za k pokusům podněcující komentář :-)

      Nějaký ten neplánovaný výbuch mám taky za sebou - to vždycky moc potěší trolíky, co já si kvůli tomu od nich přečetl a zároveň nemohl tady zveřejnit :-)
      Na foru upramene ty nejzajímavější články vždycky zmizely - smazány autorem, není příliš těžké si domyslet proč.
      To počítání množství vzduchu vůči odpařenému palivu (stachiometrický poměr) bude u atm. motorů menší, než kolik uvádíš, protože ve válcích při DU není atm. tlak., nýbrž podtlak. Ale i tak je to málo :-)
      K různým alternativním způsobům pohánění motorů jsem se vlastně dostal přes poměrně hodně jednoduché zařízení, které také nenasává benzín v kapalné formě nýbrž díky vyvíjení podtlaku v nádrži v plynné. O výhodách tu není třeba ani psát. Avšak horší je to potom s chlazením pístů, protože ty opravdu jsou konstruovány tak, že jsou ochlazovány odpařováním paliva, proto mnoho pokusů s ochuzováním směsi končí někdy propálením pístů.
      Je to opravdu běh na celý život tohle laborování a zkoumání, ale aspoň má člověk méně času na ptákoviny :-) Já si i chvilku zkoušel hrát s přisáváním studené vodní mlhy (rozklad zvukem), ale nedokázal jsem jí vytvořit tolik, aby to na přeplňovaný motor mělo nějaký měřitelný vliv.
      Koumání zdar! :-)

      Vymazat
    2. Dotaz. Proč se nadaří dosáhnout podobných hodnot proudu a množství plynu jako měl Meyer ? Klidně by stačilo i trochu míň, něco kolem 15l za min. Pro obyčejnou benzínovou Felicii stačí 1l/min, ale pro kamion je to málo. V Meyerově obvodu (s 2x časovačem 555) je pulsní proud do buzení (uhlíků) alternátoru 2A. Záměrně píšu do buzení altu, nezaměňovat s vyvíječem. Alternátor je (po roztočení) něco jako násobič, na statorovém vinutí vznikne mnohem vyšší napětí. Meyer do vyvíječe nepouštěl 2A, a už vůbec ne při 12V (takže 12V PWM-signál se tomu nemůže ani přiblížit, natož vyrovnat). Je tedy nějaká možnost jak vyrobit cca 15l/min se spotřebou do 4A ? V čem je zakopanej pes ? Děkuji e.f.

      Vymazat
    3. e.f.:
      Položil jste otázku a já jí tedy zvednu :-)
      Ptáte se - proč se nedaří dosáhnout stejných výsledků, jakých měl pan Meyer (tedy za předpokladu, že nešlo o nějakou botu). Problém je v tom, že své tajemství si tento badatel na poli rozkladu vody vzal do hrobu. A pokud přece jen nějakou písemnou podobu zanechal, byla nenávratně "zmizena". Jeho práci jsem nikdy blíže nezkoumal. Nemám tedy ponětí, na jakém principu elektrolyt (záměrně nepíšu vodu, protože nevím, zda používal H2O či nějaký roztok) rozkládal. Vůbec nemuselo (a je to pravděpodobné) jít o rozklad elektrolýzou (a to ať jakýmkoli proudem - střídavý či pulzní, protože v dnešní době digitálních frekvenčních generátorů by to byla jen otázka času, než by každý zvědavý majitel takového generátoru na něco přišel). Klidně mohlo jít o rozklad pomocí zvukových vln, rozklad v elektromagn. či jiném poli, ionizací apod. To, že se na internetu povalují zmínky (vlastně dohady), že šlo o rozklad střídavým, respektive pulzním proudem či napětím o specifické frekvenci, může být jen záměrným ukazatelem do slepé uličky.
      Když bych znal konkrétní odpověď na Vaší otázku, neustále se ohlížeje přes rameno schovával bych se do blízkého konce svého života v hlubokých lesích, případně bych již touto dobou prděl do hlíny :-) V lepším případě bych si anonymně užíval za peníz za doživotní mlčení ošetřené vyfikanou (rozumějte výhružnou) smlouvou. :-)
      Takže na otázku "...jak vyrobit cca 15l/min se spotřebou do 4A?" musím odpovědět - bádat, bádat, bádat a ... doufat, že jednou na něco kápnete.
      Osobně jsem tuto činnost - celkově vědecko-badatelskou - opustil (dočasně?), protože moje pozornost se stočila (byla otočena) do jiných, pro mě mnohem více zajímavých oblastí. :-)
      Nechci Vás tímto odrazovat, naopak - držím palce!!!

      Vymazat
    4. Nepředpokládám, že schéma z jeho patentu je nějaký podvrh, ačkoliv v dnešní době je možné všechno, ale tehdy ?
      Uznávám že můj dotaz byl trochu mimo, zeptám se jinak. Kolik plynu /nikoliv jak ho získat/ by potřeboval kamion (objem motoru 13 litrů), aby bylo dosaženo stejných výsledků jako dosahují osobní auta ??? Stejnýmy výsledky myslím úsporu paliva cca 10%, což je u osobáků celkem často dosahovaná hodnota. Děkuji e.f.

      Vymazat
    5. e.f.:
      Odpovědět na Vaší otázku vyžaduje ode mne značné spekulace nebo spíše ještě - hrubý odhad.
      Myslím si, že to bude méně, než by byl poměr vůči motoru v osobním autě. A to hlavně kvůli nižším otáčkám a silnicemi, po kterých se kamióny pohybují (tedy pokud nejezdíte jako okrskový rozvoz potravin apod.) Motor je využíván jinak, než je tomu o osobáku.
      Myslím si, že nějakých 6l/min. by mohlo být množstvím odpovídajícímu Vašemu požadavku na snížení spotřeby.
      Každopádně mnohem lépe by Vám odpověděla některá z firem, které se montáží HHO vyvíječů do nákladních aut zabývají. Já osobně s takovým objemem motoru nemám žádnou zkušenost.
      Ale celkově nejvyšší účinnost se udává u pracovních strojů (bagry, traktory apod.), které běhají v konstantních a poměrně nízkých otáčkách, tudíž blízkých příbuzných motorům náklaďáků.

      Vymazat
    6. Pan mayer měl jedno tajemství které jsem vyčetl z jeho studií....a tou je frekvence ... našel frekvence díky které byl schopen dosahovat těchto výsledků. Nesmí být ani moc vysoká ani nízká. To je ten klíč k uspěchu pokud se nepletu.

      Vymazat
  18. Dobrý den,
    v jaké dohledné době si budeme moci koupit kotel na vytápění domácnosti?
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle,
      rád bych Vám odpověděl nějakým konkrétním termínem, ale budoucnost má díky svobodné volbě každého člověka se rozhodovat (tedy od toho, kdo takový kotel vymyslel(lí) až po toho, kdo to uvede na trh včetně příslušné papírové byrokracie) tolik možných variant, že realita se ukrývá někde mezi pojmy "brzy" a "nikdy".

      Vymazat
    2. Ohledne kotle, pro vytapeni HHO se pouziva klasicky plynovy kotel, akorat se meni tryska. A take se pouziva vyvyjec na 230V. Cena vyvijece neco kolem 2500USD... Problem je, jak to dostat ze stau mimo EU sem, zdyt ten vyvijec vazi skoro metrak...

      HHO zdar, VirusCz

      Vymazat
  19. Zdarec :)
    Jejda, takovéto stránky (lidičky) jsem hledal.
    A ne žádné uhuhu, haha, 8000sac a podobné ovčany na jiných forech nebo v komentářích na Youtube, ohánějíce se fyzikou, zákony zachování energie a ztrátama alternátoru, ztrátama elektrolýzou a podobně a ani neví co to je čtyřdobý motor. Jeden "profesor spalovacích motorů", nějaký Petr tam spočítal u atmosferického dvoulitru spotřebu 6000 litrů vzduchu při 3000 otáčkách za minutu. Zřejmě si myslel, jak tam všechny školí svými znalostmi o motorech. Další "ministr pro fyziku" psal u dvoulitru benzín atmosféra spotřebu vzduchu 60-100 litrů za sekundu při 3600 otáčkách za minutu a že si dal práci to spočítat. Hned bych mu jednu plesknul. První inženýr se sekl o 100 procent a druhej počítal nevim co.Vůbec netuší, oba Einsteini, že vzduch má setrvačnost a že za ideálních podmínek(pokud by jeden z nich dostal Nobelovu cenu za to, že by naplnil celý objem válce) by jejich dvoulitr nasál jen 3000 litrů při 3000 ot. za minutu a nebo 60 litrů za sekundu při 3600 ot. za minutu.Realita je JINDE .Nevim přesně, jak to spočítat, už jsem ale počítal na jiném foru.
    LOGICKY- Pokud dejme tomu spotřebuju 5 litrů benzínu na 100 km (moje spotřeba s 1.4 MPI 55kW na čistý benzin), tak spálim 5 litrů paliva a ideální poměr paliva a vzduchu je 1:14.7 v kilogramech. Není to jednoduché ? Motor a ECU nedopustí chudší směs, bohatší určitě při akceleraci ano, ale chudší nikdy. Výsledek je že v průměru spotřebuju k benzínu 950 litrů vzduchu ZA MINUTU MAXIMÁLNĚ. A vzduch má 21 procent kyslíku a to je cca 200 litrů kyslíku za minutu. Ale to jen tak pro info, že toho vzduchu motor saje mnohem méně (benzínový)
    Pravda je také to, že on totiž samotnej spalovací motor stojí za ho..., když víc jak polovina spáleného paliva je teplo....
    No nic, chlapi, příští týden montuju konverz kit na E85 a druhá fáze bude kompletní sada na HHO. Písnu, pokud mě tu nevypískáte.
    Jinak Milane Bičíku, díky za toto forum, palec nahoru. Taky mám pocit, že HHO věda je cenzurována vyšší mocí...
    Mějte se,
    Žatmen motorář :)

    OdpovědětVymazat
  20. Pardon, Michale Bičíku :) Snad jsem pochytil jméno správně, z jiných stránek :)
    Žatmen motorář

    OdpovědětVymazat
  21. Dobrý deň, tak ja som začal s HHO vdaka vám , tu, asi pred rokom.To čo som sa dočítal a tiež som pokukal na You tube.Mám síce skútra, čínu, 150ccm, no jazdím denne 50 km, ročne cez 10 000 km.
    Začal som zavaraninovými pohármi /kde som v súčastnosti i skončil/a pochromovanou antenou v roztoku sody bikarbony. Pretože som mal úsporu, tankoval som po 4 jazdách s HHO, predtým po troch, tak som pokračoval, prtože z antén mi nezostalo nič len chromové pozlátko a roztok ktorý sa hrial ako das. Objednal som si HHO ponúkaný na nete ,ktorý vyrábajú a dodávajú pre osobné vozy, komunikoval som s nimi a poslali mi so 7 platňami za polovičnú cenu, t.j. 50€. Vyrovnávacia nádobka bola veliká, tak som si vyrobil menšiu. No i tak som nemal takú úsporu ako s pohárom od zaváraniny. V súčastnosti mám v skútri dva 0,5 l poháre, s dvomi elektrodami z nerez plechu, prišroubovanými nerez šroubami a utesnené všetko dvojzložkovým umelohnotným lepidlom. Niekde na fore som sa dočítal , že sa dá použiť ocot. Takže som to vyskúšal a zistil , že elektrody a i roztok vydržia ovela viac, nehreje sa to skoro vôbec a pretože ocot berie menej prúdu prirobil som ešte jeden pohár a zlepšilo sa to . Stačí mi , ked to žerie 1,5 A , myslím, že to pulzovanie robí automaticky alternátor pri dobíjaní, pretože ked meriam alternátor pri odpojenej batérii, tak ukazuje 6,6 V stejnosmerných a asi 17V striedavých. No baterka to asi vyhladí ale asi len na tých 13 V. Neviem presne.Ocot lejem obyčajný z obchodu. Skúšal som ho i prisoliť, prúd sa zdvihol , no úsporu som nepocítil , no elektrody a šrouby to žralo ,i ked nerez. Hadičky používam z infúzií, no mám to pomerne krátke . Tak dakujem za forum, nebol som tu pol roka a rád som si prečítal tohtoročnú debatu. S pozdravom a želaním úspechov,ja už bez HHO ani ranu, Roman z Ľubietovej

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nějak se chová alternátor když má prodrblou diodu, zkus je proměřit.

      Vymazat
  22. Ešte by som dodal, že si to urobil i kamoš do Aprílie Leonardo 150, on jazdí rýchlejšie a cíti to do rýchlosti 100km/hod. No špatne mu to štartovalo a ked zapne klúčik, počká kým mu to vyrobí plyn, chytá to na brnk s HHO, bez toho má problém niekedy i naštartovať. Roman

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Romane,
      moc děkuju za zpětnou vazbu a jsem rád za Váš komentář, který dalším ukazuje, že když se chce, tak to opravdu jde. Dávám velký palec nahoru :-)

      Vymazat
  23. https://www.youtube.com/watch?v=PZVg-xhbe-s
    Dobrý deň, neviem či náhodou sa nechystá fakt nejaká revolúcia v energetike, vede a ekonomike, sledujem i túto stránku a rozkladu vody sa venuje v súčastnosti dosť velý priestor. Len tak k úvahe táto stránka.Roman

    OdpovědětVymazat
  24. Dobrý den,
    myslíte, že má smysl dát HHO do VW Polo 1,2. Auto je předělané na LPG. Jezdím, tak za 7 litrů LPG.
    Mít starší motor diesel nebo benzín, tak do toho jdu hned.
    Luboš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luboši,
      obecně čím menší objem, tím pozorovatelnější efekt. Ale dokud nezkusíte, nebudete vědět. Nevím jak je to dnes, ale dříve byly na našem trhu firmy, které to namontovaly a vy jste měl možnost případně do 14 dnů zařízení vrátit, pokud jste nebyl spokojen. To by, myslím, mohlo být pro vás řešení.

      Vymazat
    2. Dobrý den,
      tak jsem namontoval sestavu od autonavodu. Ujel jsem teprve 90 km, ale první dojmy jsou:jezdí to opradu lépe, motor je živější a nemusim tolik řadit např. pod kopcem je přejezd, dříve jsem musel dost vytočit trojku a pak přeřadit, teď tam nechám čtyřku a motor se v pohodě rozjede.U motoru 1,2, který má nepatrně snížen výkon provozem na LPG je to znát! Spotřebu zatím nevím. Mám nastaven odběr generátoru 4 A.
      Luboš

      Vymazat
    3. Luboši,
      to Vám přeji. Jste dalším, kdo ví už své a zaručené pravdy skeptiků Vám už mohou na tváři vykouzlit úsměv :-)

      Vymazat
    4. Tak mě Luboš po delší odmlce v pokusnictví inspiroval a namontoval jsem sadu do našeho druhého auta.
      Docela mne překvapila intenzita vývinu HHO již při 3-4A a propracovanost a jednoduchost nastavení nového frekvenčního regulátoru proudu, stejně tak jednoduchost montáže celého zařízení (pokud je nějaké místo v motorovém prostoru).
      Jelikož v druhém autě (stařičká benzínová Toyota RAV4, 2.0 16V) nemám palubní počítač, tak s výsledky se podělím až po vyjetí dvou třech nádrží.

      Vymazat
    5. Dobrý den,
      tak spotřeba VW POLO 1,2 při 4A 6,9 l a při 2A 6,4 l LPG. Původní spotřeba byla tak 7 - 7,4 l LPG podle okolností. Teď zkouším jezdt na 3A.. Ale auto je fakt jiné. Já jsem učil v autoškole, byl řidič z povolání a auta jsou můj život a koníček. Dělám veterány. Jezdím pořád stejně, ale plyn stačí jen tak lechtat a můžu podstatně míň řadit. Motor prostě lépe táhne. U nás je kopec zvaný Šébr. Vždy jsem vytočil pětku co to šlo a pak pokud jsem jel sám, jsem se možná na čtyřku přes vrchol přehoupl.V neděli ve dvou na čtyřku: a v pohodě! Jsem opravdu spkojený. Jenom dnes ještě raději přidávám pojistku proti zpětnému šlehnutí.
      Luboš.

      Vymazat
    6. Tak sem zatím hodím první dojmy z nové sestavy.
      Stalo se nám něco, co jsem ještě nikdy nezaznamenal. A to, že vůbec není pravda, že čím víc HHO, tím více adidas :-)
      Nemám změřeno v litrech HHO/min, takže data budou v závislosti na proudu. Podotýkám, že se informace týkají 2.0l 16V motoru s řízeným vstřikem.
      Čím více proudu nad hodnotu 4A, tím byl motor línější, dokonce než se dostatečně prohřál cvakaly ventily (nevím, zda nešlo o zamozápal), což před instalací nedělalo.
      Po snížení proudu na 3A motor jako výrazně ožil a to nad hodnoty před instalací. I zvuk se změnil. Je ostřejší, nikoli hlučnější, což přisuzuji asi rychlejšímu, intenzivnějšímu a možná i celistvějšímu prohoření paliva ve válcích. Na zkoušku zkusím o 2-3° zmenšit předstih. Ale to si nechám až po důkladnějšímu odzkoušení momentálního nastavení. Spotřebu neznám, musím vyjet celou nádrž, abych mohl spočítat.
      Celkový dojem je po počátečních rozpacích se sníženým výkonem a hlučnými ventily pozitivní.
      S autem jezdí především manželka a té je nějaký HHO systém někde u zádele, takže když už i ona tvrdí, že auto jeden o poznání lépe, tak to už něco znamená :-)

      Vymazat
    7. Michale a Luboši. Můžete sem dát nové postřehy svého HHO systému ? Šlo by mít paralelně třeba dva systémy HHO v autě a tím zvýšit usporu nebo je hranice kde už k uspoře nedochází ? Píšete, že se zvýšením proudu je to spíše horší. Bylo by jistě zajimavé jít k někomu kdo upraví hodnoty pro LAMBDA a váhu vzduchu... pak bych zvýšil proud a mělo by dojít ještě malinko k lepším výsledkům. Stejně jako u čipování a ladění auta. Pozorujete tedy lepší výkon v nižších otáčkách a středních nebo v celém spektru ?

      je to velice zajimavé. A pokud by mi to zařízení někdo pujčil rád bych vyzkoušel.

      Fandím vám Laďa

      Vymazat
    8. Laďo
      na jednom autě (výše uvedené) mi to spořilo, motor měl o poznání lepší průběh kroutícího momentu a bylo třeba nastavit to správné množství HHO. Že i těch pár bublin udělá rozdíl jasně dokazovalo i to, že to lambda poznala a hlásila chudou směs. Při použití ovladače signálu lambdy nebo ze snímače polohy škrtící klapky by podle mne mohlo dojít ještě k vyšší úspoře.
      V druhém autě (1,9TDI) to samé zařízení zatím nevykazuje nějaké extra výsledky, ale ještě nemám odzkoušená různá množství HHO a najeto pouze jednu nádrž.

      Vymazat
  25. zdravim vas pani

    velmi pekna debata. fakt zaujala. prajem vam aby sa tu toho objasnilo co najviac a aby nikdy nezacali miznut prispevky ako v inych forach co som sledoval, teda iba tie co fakt mali neico do seba. dalej by som mal na vas otazku ohladaom systemu pana ,carla cella" stretol sa nikto s tym a ak ano podelte sa o poznatky dakujem
    ps: clanok k spomynanemu panovi
    http://www.cez-okno.net/clanok/pohon-zadarmo?page=2089

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marosi,
      o Vámi vzpomenuté zařízení jsem se zajímal jen okrajově, takže žádné konkrétní zkušenosti dodat nemohu.
      Každopádně osobně od základu měním názor na to, jak většina těchto podobných zařízení vlastně snižuje spotřebu. Dostal jsem se do bodu, kdy jsem již téměř přesvědčen (i na základě pokusů) o tom, že skutečnou "viníkem" úspory nejsou zařízení samotná, nýbrž sám řidič. A rozhodně tím nemyslím, že by to bylo způsobeno pozměněným úspornějším stylem jízdy. Ke snížení spotřeby skutečně může docházet, ale o její velikosti a zda vůbec k ní dojde a hlavně proč, je již na debatu zcela jinou, vedenou úplně jiným směrem :-)

      Vymazat
  26. malá poznámka...i když už to stejně asi nikdo nebude číst :-)...v autech například turbo zvýší účinnost o nějakých 5%...a to je to velmi komplikované a drahé zařízení! Kdyby takováto "drobnost" umožňovala zvýšení výkonu motoru v podobných procentech, tak by to tam automobilky dávno dávaly!!! Kdyby nic jiného, tak toto je naprosto bezprecedentní důkaz toho, že to NEFUNGUJE! Automobilky se předhánějí o desetiny litrů, jejich management snižuje cenu kde to jenom jde-délky kabeláže apod...jestli to někomu funguje tak pouze na principu placebo efektu-prostě když vím, že to tam mám, tak nějak automaticky nešlapu tolik na plyn-klasické placebo-funguje, ale .... Roman Holub

    OdpovědětVymazat
  27. Když pominu ropnou lobby, tak automobilky nemají důvod dávat tyto věci do aut. Nikdo si nekoupí auto, co papá o pár litrů méně, ale je s tím mnohem více práce. Každá průměrná uživatelka lije do auta benzín, popřípadě vodu do ostřikovačů, pokud už z auta nevidí. Se zbytkem chodí do servisu. A lidem, co mají na dražší auta je jedno, jestli to žere 5 nebo 7 litrů, protože jejich papají 9 a více. Jde o komfort provozu. Mi třeba nevadí, že bych musel sledovat destilku, jestli tam ještě je. Ale automobilky si nevezmou na triko, že to někdo po 300 kilometrech neudělá a pak bude nadávat, že to nefunguje, bo se zanesou elektrody a pak bude nadávat na auto a ne na sebe. Jak říkám, automobilkám jde o komfort provozu a ať tam lidi lijou jen palivo a o zbytek se nemusí starat. Já třeba taky zrovna vyvíječ stavím a jsem zvědavý, jak bude fungovat. Mám Xantii 1.8i a jezdím za 7 litrů. Kdybych se s tím dostal na 5-5,5 tak budu rád a budu na tu vodu čumět třeba pořád. Milo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milo,
      dejte pak vědět, až budete mít nějaké kilometry "s vodíkem" za sebou :-)

      Vymazat
    2. Z jednoho litru vody uděláte cca 1800litrů HAHAO :-) plynu..cca 30hod jízdy-průměrná rychlost např. 60km/h tzn. pětilitrová nárdžka
      9000km-takže o nějakém častém doplňování nemůže být ani řeči.
      Já jsem si také vyvýječ postavil, ale kvůli kalení a svařování nerezu-vím o čem mluvím. Kromě toho, že neexistuje fyzikální zdůvodnění toho, že by to mělo fungovat tak se i prodejci generátorů (např. H2shop) vůbec netají tím, že celá funkčnost je sporná-zkuste jim zavolat a konfrontovat je s faktama a buďte zvědaví (já jsem to udělal). Je až úsměvné jak se vymlouvají na citlivost nastavení zařízení! Nejde o nic jiného než o zadní vrátka, aby bylo kdykoli možné říci, že to nefunguje kvůli špatnémů seřízení!
      Ale proti gustu.....když se takhle zavazbíte a slepě něčemu věříte tak Vám oči neotevře nikdo-takže držím palce. Jediné co by bylo dobré....až to postavíte zkusíte a zjistíte, že to nefunguje tak spolkněte svoji ješitnost a otevřeně napište jak jste naletěl aby podobně zblbnutý lidi nedělali stejný chyby! Roman Holub

      Vymazat
    3. Romane,
      diskutabilní otázkou zůstává, kdo že to ve skutečnosti je "zavazbený".
      Poslední odstavec lze použít i na Vás :-)
      Jak už tu někde nahoře zaznělo - když dva dělají totéž, nemusí to být totéž :-)

      Vymazat
    4. njn. jak myslíte. Z těch faktických věcí:
      1. V čechách je snad jediná firma, která to prosazuje a prodává-takový pidiobchůdek, kde berou telefony jenom ve čtvrtek a sami tvrděj, že už to nedoporučujou-mluvil jsem s nimi!
      Navíc když vám prodávají komponenty na svářečku tak Vm slibují parametry, kterých nelze z vlastních zkušeností dosáhnout-prostě přehánějí!!! Další důkaz, že jejich přístup není úplně v pořádku...
      2. neexistuje fyzikální ani chemický teoretický princip který by funkci vysvětloval-ale chápu, že to pro vás nebude argument
      3. např. svět motorů dělal testy-na válcích-regulérní testy-závěr-placebo
      4. do googlu "hho in car" když si najdete reálné testy a né jenom nějaké prapodivné zkušenosti lidí-tak vám to také malinko otevře oči. Také jsem o tom svého času přemýšlel takže jsem to docela studoval
      ....
      výhoda je, že to alespoň neničí motor, takže pokud někdo chce takhle blbnout tak tím nikomu neublíží a srdce kutila bude šťastnější. Opravdu Vám všem držím palce, radost z toho když něco postavíte a ono to bublá je velmi často k nezaplacení.
      Vím o čem mluvím-já jsem si postavil CNC frézku, laser, HHO svářečku, různé řezačky na všechno možného atd...
      ale vždycky tomu předcházelo studium problematiky+porovnání s komerčním řešením.
      To je ode mě asi všechno,
      s pozdarvem Roman Holub

      Vymazat
    5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  28. Kdyz Nemci obsadili Anglii ponorkama,co udai anglani kdyz mali nedostatek paliva? Davali do aut,tanku, lodi vyvijece vodiku a tim padem setrili.. Skoncila valka a vse se v tichosti uklidilo. A proc zabili St. Mayera. Dejte si www.doktorka.cz/zdravy domov/, tam se doctete,ze Cesi-vyskumny ustav,VYLEPSIL NAKEJ STAREJ PATENT NA VYROBU VODIKA a ZISKAL VODIK ZA MINIMALNI HODNOTU-2006.

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů