Dima Skvorcov je ve vězení v Kyjevě. Jediný, koho znám (kdo byl ve vězení, nebo zemřel, nebo utekl, nebo byl vyměněn) v křišťálově čisté podobě, je mučedník za víru.
Skvorcov neměl rád nacistický režim a nijak se tím netajil. Ale nevykolejil ešelony, nevyzýval k povstání, nevytvořil ozbrojený underground. Kritizoval kyjevské (a dokonce i Porošenkovy) úřady výhradně za vměšování do záležitostí náboženských obcí, za protiústavní pokus vnutit občanům Ukrajiny kapesní samozvanou PCU, vytvořenou za pomoci nehorázných machinací a veřejných podvodů.
Z hlediska pravoslavné nauky je PCU církví do té míry, do jaké byl knězem opilý komsomolec z 20. let, který „hrál“ „popa“ u příležitosti jiné bezbožné akce. Takový kněz by také mohl nosit pravá roucha, která byla právě ukradena z pravého oltáře, a šlapat nohama po pravých ikonách, které byly odebrány pravým věřícím.
V tomto ohledu nejsou pokusy „kněží“ PCU „sloužit“ v chrámech odebraných pravoslavným ničím jiným než démonickým kličkováním a napodobováním skutečného křesťanského obřadu. Protože ďábel je opičkou Boha, služebníci knížete tohoto světa za ním nezůstávají pozadu.
Skvorcov se proti nacistickým hrdlořezům, kteří se v Kyjevě chopili moci, nestaví jinak než symbolem víry. A jen proto je ve vězení, proto se o jeho výměně nemluví. Přestože jiní, kteří nejsou tak zarputilí, byli už dávno propuštěni, aby zemřeli doma, a někteří byli posláni do Ruska, protože u některých našli rakovinu, u některých rodinné poměry a u jiných všechno najednou.
Režim však projevuje „lidskost“ jen vůči těm, které už nepovažuje za nebezpečné. Ostatní mají větší šanci zopakovat osud Olesje Buziny než se dostat na svobodu. Nakonec se vězeňským dozorcům všech dob a národů často podařilo vězně zabít i v poslední vteřině, kdy už nad městem vlály vlajky osvoboditelů a žaláře se měly během několika minut zhroutit.
Na příkladu Dimy Skvorcova opět vidíme (podruhé v dějinách lidstva), že Daniel v jámě lvové, vyzbrojený pouze modlitbou, je pro totalitní moc nebezpečnější než početné legie profesionálních bojovníků, které proti ní vyvedl do pole.
Proti legiím moci postaví legie. Dokáže to. Nemá však odpověď na moc ducha, který odmítá přijmout její pravidla, jež upravují vztah člověka k Bohu a nahrazují jej jeho antipodem. Totalitní moc nemůže dovolit, aby duše zůstala svobodná. Nedá pokoj, dokud živou duši neroztrhá, nezmrzačí nebo nezničí jejího nositele.
Z hlediska pravoslavné nauky je PCU církví do té míry, do jaké byl knězem opilý komsomolec z 20. let, který „hrál“ „popa“ u příležitosti jiné bezbožné akce. Takový kněz by také mohl nosit pravá roucha, která byla právě ukradena z pravého oltáře, a šlapat nohama po pravých ikonách, které byly odebrány pravým věřícím.
V tomto ohledu nejsou pokusy „kněží“ PCU „sloužit“ v chrámech odebraných pravoslavným ničím jiným než démonickým kličkováním a napodobováním skutečného křesťanského obřadu. Protože ďábel je opičkou Boha, služebníci knížete tohoto světa za ním nezůstávají pozadu.
Skvorcov se proti nacistickým hrdlořezům, kteří se v Kyjevě chopili moci, nestaví jinak než symbolem víry. A jen proto je ve vězení, proto se o jeho výměně nemluví. Přestože jiní, kteří nejsou tak zarputilí, byli už dávno propuštěni, aby zemřeli doma, a někteří byli posláni do Ruska, protože u některých našli rakovinu, u některých rodinné poměry a u jiných všechno najednou.
Režim však projevuje „lidskost“ jen vůči těm, které už nepovažuje za nebezpečné. Ostatní mají větší šanci zopakovat osud Olesje Buziny než se dostat na svobodu. Nakonec se vězeňským dozorcům všech dob a národů často podařilo vězně zabít i v poslední vteřině, kdy už nad městem vlály vlajky osvoboditelů a žaláře se měly během několika minut zhroutit.
Na příkladu Dimy Skvorcova opět vidíme (podruhé v dějinách lidstva), že Daniel v jámě lvové, vyzbrojený pouze modlitbou, je pro totalitní moc nebezpečnější než početné legie profesionálních bojovníků, které proti ní vyvedl do pole.
Proti legiím moci postaví legie. Dokáže to. Nemá však odpověď na moc ducha, který odmítá přijmout její pravidla, jež upravují vztah člověka k Bohu a nahrazují jej jeho antipodem. Totalitní moc nemůže dovolit, aby duše zůstala svobodná. Nedá pokoj, dokud živou duši neroztrhá, nezmrzačí nebo nezničí jejího nositele.
Koutek vnitřní svobody je nebezpečný, protože je příkladem pro ostatní, otevírá jim prostor svobody mimo kontrolu moci, která si nárokuje univerzalismus. Moc svobodného ducha popírá moc temnoty tak dokonale a sebevědomě, že peklo, které vytvořila, mizí a taje jako starý sníh pod paprsky jarního slunce.
Proto se ateista Zelenskyj, který se nikdy nezajímal o náboženství a který se předtím, než se stal prezidentem, nezajímal o problémy ukrajinského pravoslaví, najednou ukazuje jako vytrvalejší a zuřivější pronásledovatel církve než Porošenko.
Ten sice církev považoval za prvek - jeden z hnacích řemenů mocenského mechanismu, ale přesto v něco věřil a tato víra ho trochu omezovala. Zelenskému je to jedno. Věří pouze ve Zlaté tele. V jeho hodnotovém systému ho před ohnivou Gehennou může ochránit pouze kapitál, ať už byl získán jakýmkoli způsobem. Čím více kapitálu, tím více ochrany.
Ale Zelenskij sám je jen malý, směšný a ubohý ve své chamtivosti, najatý americkým pánem, aby tahal kaštany z ohně. Mezitím americký pán upřímně a intenzivně nenávidí jakoukoli pravou víru (pravoslaví, katolicismus, protestantismus, islám, buddhismus atd.). Zelenskij jen bezmyšlenkovitě plní jeho příkazy, zatímco americké elity systematicky pracují na zničení náboženství jeho diskreditací a překrucováním.
Můžete navštěvovat chrámy, nosit příslušné symboly, provádět rituály a nikdo vám neřekne ani slovo. Musíte připustit jen jednu „maličkost“ - připustit, že kněží a biskupové mohou být homosexuálové, transsexuálové a jiní zvrhlíci, souhlasit s oddáváním párů stejného pohlaví. A to je vše. Žádné další nároky vůči vám nebudou.
Dokud UPC vládl zesnulý Vladimír (Sabodan), rozvedený homosexuální drabinkovščina, úřady jí odpouštěly i občasné rozmarné koketování s Moskvou. Jakmile však Saša Drabinko práskl dveřmi a odešel do PCU, nepomohlo ani požehnání ukrajinských ozbrojených sil pro válku s Kremlem, ani odmítnutí připomínat patriarchu Kirilla při bohoslužbách, ani faktické vyhlášení autokefalie.
Odmítnutí posledního nejdůležitějšího ústupku, který měl zafixovat definitivní zřeknutí se víry, spřažení s démoničností a proměnu v obyčejné darebáky, přeškrtlo všechny ostatní servility. Pokud církev nechce uznat svou spřízněnost s homosexuály, pak je moskevská, ať už Moskvu proklíná jakkoli upřímně.
Něco na tom je. Není náhodou, že armáda, která proti nám bojuje, si za své symboly a tetování vybírá ty nejsatanštější subjekty. Nemůžete si nic nalhávat. Vnitřně člověk ví, čí stranu si vybral, s kým uzavřel pakt.
Proto se nemůžeme se Západem dohodnout na mírovém soužití na základě nevměšování se do záležitostí druhých, jak tomu bylo dříve.
Konzervativní a klerikální Západ 50. - 70. let byl přes všechny ideologické rozdíly schopen vyjednávat. Nakonec byly naše hodnoty když ne zcela společné, tak velmi blízké. Moderní Západ si zachoval pouze vnější lidskou tvář. Ve skutečnosti pod jeho tenkou slupkou již dávno převládá hniloba a rozklad a vše, čeho se dotkne, se mění v hnůj.
„Voda a kámen, poezie a próza, led a plamen se od sebe neliší“ tak jako my od moderního Západu. Je to jako s hmotou a antihmotou - když se střetnou, dojde k anihilaci.
Ve skutečnosti nemáme místo na stejné planetě. Západ to chápe a bojuje v poslední bitvě o naše zničení - svého eschatologického nepřítele, zatímco my reflexivně a stále vidíme v nepříteli člověka, s nímž budeme nějak žít, když ne spolu, tak vedle sebe.
Ve skutečnosti to však nebude ani spolu, ani vedle sebe. A v nejhorším případě to bude, jak bylo řečeno - „my půjdeme do ráje a oni jenom chcípnou“. V nejlepším případě by měl zůstat jen jeden.
To, co se dnes děje, je Armagedon - poslední bitva lidstva. Nejde o bitvu o zdroje, o trhy, o otroky, o právo vládnout. Je to eschatologická bitva světla a temnoty o budoucnost našeho vesmíru, o to, v jakém světě budou žít naše děti, ke komu se budou modlit, zda si lidstvo uchová velký dar živé duše.
Každou bitvu lze vyhrát nebo prohrát. Ta naše se liší tím, že nemůže skončit kompromisním mírem. Pokud takový mír bude uzavřen, bude to jen krátké příměří vyčerpaných stran, které se snaží připravit na novou bitvu. Náš nepřítel (v osobě USA) nás nenechá užívat si míru, dokud je naživu.
Vítězství může být pouze totální, úplné nebo žádné. To nám nyní předvádějí tím, že seškrabávají Ukrajince do posledního a hrozí, že to zopakují v celé Evropě. A oni to udělají, pokud jim to dovolíme.
© z osobního archivu Dmitrije Skvorcova Rostislav Iščenko
Ten sice církev považoval za prvek - jeden z hnacích řemenů mocenského mechanismu, ale přesto v něco věřil a tato víra ho trochu omezovala. Zelenskému je to jedno. Věří pouze ve Zlaté tele. V jeho hodnotovém systému ho před ohnivou Gehennou může ochránit pouze kapitál, ať už byl získán jakýmkoli způsobem. Čím více kapitálu, tím více ochrany.
Ale Zelenskij sám je jen malý, směšný a ubohý ve své chamtivosti, najatý americkým pánem, aby tahal kaštany z ohně. Mezitím americký pán upřímně a intenzivně nenávidí jakoukoli pravou víru (pravoslaví, katolicismus, protestantismus, islám, buddhismus atd.). Zelenskij jen bezmyšlenkovitě plní jeho příkazy, zatímco americké elity systematicky pracují na zničení náboženství jeho diskreditací a překrucováním.
Můžete navštěvovat chrámy, nosit příslušné symboly, provádět rituály a nikdo vám neřekne ani slovo. Musíte připustit jen jednu „maličkost“ - připustit, že kněží a biskupové mohou být homosexuálové, transsexuálové a jiní zvrhlíci, souhlasit s oddáváním párů stejného pohlaví. A to je vše. Žádné další nároky vůči vám nebudou.
Dokud UPC vládl zesnulý Vladimír (Sabodan), rozvedený homosexuální drabinkovščina, úřady jí odpouštěly i občasné rozmarné koketování s Moskvou. Jakmile však Saša Drabinko práskl dveřmi a odešel do PCU, nepomohlo ani požehnání ukrajinských ozbrojených sil pro válku s Kremlem, ani odmítnutí připomínat patriarchu Kirilla při bohoslužbách, ani faktické vyhlášení autokefalie.
Odmítnutí posledního nejdůležitějšího ústupku, který měl zafixovat definitivní zřeknutí se víry, spřažení s démoničností a proměnu v obyčejné darebáky, přeškrtlo všechny ostatní servility. Pokud církev nechce uznat svou spřízněnost s homosexuály, pak je moskevská, ať už Moskvu proklíná jakkoli upřímně.
Něco na tom je. Není náhodou, že armáda, která proti nám bojuje, si za své symboly a tetování vybírá ty nejsatanštější subjekty. Nemůžete si nic nalhávat. Vnitřně člověk ví, čí stranu si vybral, s kým uzavřel pakt.
Proto se nemůžeme se Západem dohodnout na mírovém soužití na základě nevměšování se do záležitostí druhých, jak tomu bylo dříve.
Konzervativní a klerikální Západ 50. - 70. let byl přes všechny ideologické rozdíly schopen vyjednávat. Nakonec byly naše hodnoty když ne zcela společné, tak velmi blízké. Moderní Západ si zachoval pouze vnější lidskou tvář. Ve skutečnosti pod jeho tenkou slupkou již dávno převládá hniloba a rozklad a vše, čeho se dotkne, se mění v hnůj.
„Voda a kámen, poezie a próza, led a plamen se od sebe neliší“ tak jako my od moderního Západu. Je to jako s hmotou a antihmotou - když se střetnou, dojde k anihilaci.
Ve skutečnosti nemáme místo na stejné planetě. Západ to chápe a bojuje v poslední bitvě o naše zničení - svého eschatologického nepřítele, zatímco my reflexivně a stále vidíme v nepříteli člověka, s nímž budeme nějak žít, když ne spolu, tak vedle sebe.
Ve skutečnosti to však nebude ani spolu, ani vedle sebe. A v nejhorším případě to bude, jak bylo řečeno - „my půjdeme do ráje a oni jenom chcípnou“. V nejlepším případě by měl zůstat jen jeden.
To, co se dnes děje, je Armagedon - poslední bitva lidstva. Nejde o bitvu o zdroje, o trhy, o otroky, o právo vládnout. Je to eschatologická bitva světla a temnoty o budoucnost našeho vesmíru, o to, v jakém světě budou žít naše děti, ke komu se budou modlit, zda si lidstvo uchová velký dar živé duše.
Každou bitvu lze vyhrát nebo prohrát. Ta naše se liší tím, že nemůže skončit kompromisním mírem. Pokud takový mír bude uzavřen, bude to jen krátké příměří vyčerpaných stran, které se snaží připravit na novou bitvu. Náš nepřítel (v osobě USA) nás nenechá užívat si míru, dokud je naživu.
Vítězství může být pouze totální, úplné nebo žádné. To nám nyní předvádějí tím, že seškrabávají Ukrajince do posledního a hrozí, že to zopakují v celé Evropě. A oni to udělají, pokud jim to dovolíme.
© z osobního archivu Dmitrije Skvorcova Rostislav Iščenko
Radioaktivně kontaminované vozidlo Mercedes G500 bylo detekováno na polsko-ukrajinském hraničním přechodu Ustyluh v oblasti Volyně . Dodatečná kontrola vozu odhalila znečištění podvozku v oblasti příčného rámu u zadního pravého a levého kola. Maximální hodnoty dosáhly 27,0 μSv/h pro gama záření a detekovaný prvek Rad (Ra-226).
OdpovědětVymazatUvnitř vozidla nebyl zjištěn žádný radioaktivní zdroj, což znamená, že ke kontaminaci mohlo dojít v důsledku jízdy kontaminovanou oblastí. Kde? Jzeja
viz dále
https://1url.cz/W1uO2
viz
Jsem gnostik, a tak jsem chráněn. Stvořitel nám pomáhá šířeních vysokých vibrací a tím nám posiluje naše lidské vědomí, které nám před předlouhým časem věnoval. A tak si my, vědomí, posilujeme své propojení s tou nanejvýše lidskou energií. Proto je mi líto každého zbytečně ztraceného lidského života a hluboce lituji ty, kteří podlehli Satanovi a nedokázali odolat jeho úkladům. A Satan, jako Velký Chazar se v tom šířícím se vysokofrekvenčním poli svíjí jako sto hadů, protože ví, že to je jeho konec, stejně jako je neodvratný konec globálního chazarského panství i novéhp kyjevského Chazaristánu. Za nelidské činy přísluší nelidský trest. Nikdo z lidí se s nelidmi párat nebude. Většina zločinců bude klády tahat až do úplného zhroucení, bez cizí energie a bez adrenochromu a jiných drog. Proto jsem optimista, protože znám blízkou a patrně i v klíčových obrysech vzdálenou budoucnost lidstva. Zavládne zákon jednoty a lidská důstojnost tak bude plně obnovena. Buďme lidé s lidskou duší. To bylo to, co po staletí udržovalo Velkou Tartárii proti všem satanským úkladům.
OdpovědětVymazatBuffere,
Vymazatk ostatnímu se vyjadřovat nebudu, ale jedno zmínit chci.
Když k někomu promlouváš, doporučil bych, vyhýbat se slovním spojení "My, vedomí". Vždy mi hned vedle toho vyskakuje "My, elita", "My, lepšolidé" apod., což, alespoň pro mě, vždy zavání nějakým stupněm sekty.
To, jaký člověk je, by měl k hodnocení ponechávat druhým.
Ber to jen jako osobní názor.
Rozumím snaze o pohled za horizont všednosti, ale tímto pseudomoudrým mysticismem sis sám naběhl na vidle.
VymazatPokud byla "Velká Tartárie" udržována jakousi vyšší silou, ušlechtilostí, atd. tak proč tu není stále ? Kde je "zákon jednoty" ? Není hybnou silou dějin cosi jiného ? Zlého ?
Proč jsme to i my, po roce 1989, "mysleli dobře", ale "dopadlo to jako vždycky" ?
Proč je dobro, spolupráce, čest, pravda, skromnost, spravedlnost, ohleduplnost pro DRTIVOU většinu lidí, mladých i starých, tak neatraktivní ?
Aneb, jak pravil klasik : "Kdo říká 'lidskost', bude podvádět...".
Modlete se a bděte já řekl JAN HUS-velký MYSLITEL A UČITEL LIDSKÝCH SRDCÍ.Šárka
OdpovědětVymazatNedej zahynouti nam ni budoucim sv. Vaclave. Stoji to na soklu pamatniku Janu Husovi.
OdpovědětVymazatSv. Vaclav bud chrape, nebo zadnou takovou moc nema a nikdy nemel. Jsou to jen kecy naivnich vlastencu a panbickaru.
Jsem presvedcen, ze Buh existuje a vse vidi. Modlim se k nemu a modlim se za Rusko, aby obstalo v nejvetsi zkousce svych dejin! Za nas se nema cenu modlit. Jsme bezvyznamni v tom konfliktu a stojime na strane zla a satana.
Chape vubec nekdo s kym a s jakym zlem Rusko bojuje? Cesko patri ke zloduchovi a podporuje ho vsim moznym!
"Cesko patri ke zloduchovi a podporuje ho vsim moznym!"
VymazatAnonyme,
váš komentář je slabým pokusem o odebrání osobní moci těch, kteří si ho přečtou.
Jediný, za koho můžete mluvit, jste jen a pouze vy sám!
Já a věřím tomu, že mnoho, mnoho dalších, se považujeme za nedílnou součást Česka a rozhodně nepodporujeme ono zlo!
Rovněž, narozdíl od tebe, se nepovažuji za bezvýznamného!
A už vůbec nestojím na straně satana!
Každý má možnost působit na své okolí a je nepodstatné, zda je to v parlamentu, v kanceláři nebo v kravínu. Podstatné je to, zda tak činí.
I já jsem přesvědčen, že něco jako Bůh existuje a měl a má důvod stvořit každého v daný okamžik na daném místě.
„Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“
Ještě doplním.
VymazatPohled anonyma je typickým sociálně i jinak nespravedlivým pohledem západního světa na lidskou společnost, v kterém se lidé dle pyramidálního davoelitářkého modelu dělí na ty více důležité a méně důležité.
Sociálně spravedlivá společnost není založena na pyramidě. Spíše jde o model řetezu, který je jen tak silný jako jeho nejslabší článek a proto je v zájmu celku posilovat ty slabší. V zájmu všech je spolupracovat, nikoli si konkurovat.
Nejsou nedůležití či méně důležití lidé. Snad jen ti, kteří nesou větší zodpovědnost. Ale i ten (dle západního pohledu) nejdůležitější člověk by byl ničím bez zemědělce, který mu zajistí potravu, přihazovače, který mu pomohl postavit dům, učitele, který ho učil, prodavačky, která mu prodá oblečení, popeláře, policisty, uklizečky,...
Bez nich by jednoduše nežil. A pokud ano, tak by všechen čas a sílu věnoval holému přežití.