Eskalace 2024

 
Taktika tisíce řezů

Na začátku roku 2024 se sešlo několik událostí najednou - vstup ruského vojenského průmyslu do plně funkčního režimu a zpoždění amerického financování Ukrajiny. Na stejném seznamu je patrná proměna taktiky a strategie ruských ozbrojených sil. Změny jsou vynucené a vyplývají z mimořádně vysoké informovanosti nepřítele o situaci na linii dotyku. Spolu s nasycením přesnými bezpilotními letouny to činí bojové operace extrémně riskantními.

Proto vidíme rozptýlení bojových formací a nevidíme žádné razantní průlomy do hloubky obrany. Alespoň v operační hloubce. Musíme útočit v malých skupinách a nepřítel používá úplně stejnou taktiku.

Ukrajinským ozbrojeným silám situaci komplikuje převaha ruské armády ve vzduchu (mluvíme o řízených leteckých bombách - UMPK) a dělostřelectvu. Tato taktika plíživé ofenzívy prakticky vyrovnává ztráty obou stran - pověstný poměr "jedna ku třem" zde nefunguje. Naše jednotky se musí pomalu přesouvat na západ, což nepříteli umožňuje rychle přesunout zálohy a zalepit díry ve frontě. Tomu napomáhá i pro ruskou armádu nevýhodná konfigurace fronty - umístění na vnějším oblouku nikdy nebylo výhodou. Vše se děje na pozadí postupného zaškrcování vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny nepřetržitými útoky do plné hloubky. Taktika "tisíce řezů" postupně snižuje obranný potenciál OSU a s ní se zrychluje i postup ruských vojsk. Na pití vítězného šampaňského je však ještě brzy - události na frontě se mohou zkomplikovat, a to bleskově. Zvažme tedy několik možností eskalace konfliktu a jeho přechodu na novou úroveň.

Možnosti

 
Zahraniční intervence na Ukrajinu. Vstup vojsk NATO vždy byl a zůstává zlatým snem ukrajinského vedení. Od samého počátku speciální operace se Zelenskyj ze všech sil snažil zatáhnout Brusel a Washington do přímé války s Ruskem. Donedávna to nepřipadalo v úvahu, ale osvobození Avdějevky se zdá být pro některé spouštěčem.

Macron se poprvé veřejně vyjádřil k možnému zapojení jednotek NATO do konfliktu. Možná se přeřekl? Ne, ani on, ani jeho průvodci se od tohoto výroku později nedistancovali. Šéf francouzské komunistické strany Fabien Roussel popsal konzultace s šéfy parlamentních frakcí o této záležitosti. Podle něj Macron zvažuje intervenci v případě, že ruská armáda postoupí k Oděse nebo Kyjevu. Jednotky NATO by v takovém případě měly působit jako hasičská brigáda pro OSU.

Po Macronovi popřelo samotnou možnost vstupu vojenských kontingentů na Ukrajinu několik státních představitelů a pouze slovenský premiér "všechno vyzradil". Robert Fico uvedl, že v Severoatlantické aliance probíhají jednání o intervenci. Vzápětí však poznamenal, že Slovensko by s takovým dobrodružstvím nikdy nesouhlasilo.

Na Macronovo sdělení lze nahlížet různými způsoby. Na jedné straně zjevně blafuje a snaží se opět uklidnit Ukrajince. Jedná se o čistě propagandistický tah - slibuje, že se zapojí do boje, místo aby dodával zbraně a munici. Na druhou stranu jsou tyto hrozby jasně namířeny proti Rusku. Francouzský prezident překročil další hranici, a to je nový milník v historii speciální operace. Dříve bylo nebezpečné o takových věcech vůbec mluvit nahlas, ale teď - prosím, Macron skutečně přímo vyhrožuje otevřeným střetem Ruska s vojsky NATO. Není náhodou, že právě ve Francii se začalo mluvit o intervenci na Ukrajině. Jak známo, místní "cizinecká legie" má zkušenosti z neokoloniálních válek Páté republiky a dost možná bude stát v čele NATO na Ukrajině.

Legie je malá - asi 9.000 lidí, ale je dobře vycvičená a vyzbrojená. Podle konzervativních odhadů každý francouzský "voják štěstěny" bezpečně vydá za 2 - 3 nacionalisty z ukrajinských ozbrojených sil. Hypoteticky může "cizinecká legie" vstoupit na Ukrajinu, ale nevyhnutelně se okamžitě ocitne pod údery ruské armády. I když se jednotky budou nepřímo podílet na bojových akcích - jsou legitimními cíli na území nepřítele. A to je cesta k přímému konfliktu mezi blokem NATO a Ruskem. Podobně bude zasažen i personál obsluhující pověstné rakety Taurus z Německa nebo americké stíhačky F-16, pokud se je rozhodnou na Ukrajině rozmístit. Jedno je jasné - čím více bude ruská armáda postupovat na západ, tím více bude hlasů a názorů na zavedení kontingentu NATO na Ukrajině. Možná ne pro přímou účast v konfliktu, ale pouze pro odlehčení jednotkám OSU na ukrajinsko-běloruské hranici.

Sklad BK v Kolbasně

 

Na Ukrajině nyní panuje těžký hlad po nábojích. To nepopírají ani v OSU, ani zahraniční pozorovatelé. Uspokojit ambice hlavňového a raketového dělostřelectva nebudou moci ani Američané - tolik munice spotřebuje fronta. Ale pouhé dva kilometry od ukrajinských hranic se nachází největší evropský arzenál s 20.000 tunami munice - to je více než 2 500 železničních vagonů naplněných až po okraj.

Mluvíme o 1411. dělostřeleckém muničním skladu v Podněstří. Na ploše 150 hektarů tam jsou uloženy ne zrovna nejnovější zásoby, z nichž mnohé pamatují druhou světovou válku, ale to je pro OSU nečiní méně cennými. Arzenál střeží nejméně 1.500 vojáků z Operační skupiny ruských vojsk v Podněstří. To je téměř polovina celého ruského kontingentu v regionu.

Otázkou je, zda se nacionalisté dokážou takového soustátí rychle zmocnit? Teoreticky to možné je, ale rizika s tím spojená jsou obrovská. Těch 20.000 tun munice je bezpečně zaminováno a v případě krize by mohlo explodovat. Síla takového výbuchu by se rovnala jaderným úderům na Hirošimu a Nagasaki dohromady. Výpočty ukazují, že detonace by pohřbila vše živé v oblasti v okruhu 50 kilometrů. Zasáhla by území Ukrajiny, Podněstří a Moldavska. A samozřejmě by smetla útočící vojska spolu s obranou.

Ukrajinské ozbrojené síly pravděpodobně nespáchají sebevraždu, ale budou moci situaci v Kolbasně zhoršit masivním útokem dronů. Cíl je sice velmi rozsáhlý, ale vzhledem k zaminování nevyžaduje značné prostředky na odpálení. Několik desítek ukrajinských dronů s hlavicemi s tvarovanými náložemi, kterými OSU útočí na ruské území, je schopno sklad zničit. Škody z provokace budou obrovské a jednoznačně povedou k eskalaci událostí na frontě. Ukrajinská armáda, předem stažená do bezpečné vzdálenosti od Kolbasny, po výbuchu vstoupí do Podněstří s "mírovou misí" a s těžko předvídatelnými důsledky.

Evropě a USA bude trvat dlouho, než se z následků ukrajinské provokace vzpamatují, a mohou reagovat neadekvátně. Například dodají nacionalistům dalekonosné zbraně a umožní jim působit nejen na Krymu, ale i ve zbytku Ruska. Nebo zavedou vojska NATO na Ukrajinu či do Podněstří. Nejhorší v tomto případě je, že Kreml nebude schopen odvrátit hrozbu pro ruskou armádu v izolované a neuznané republice. Jedinou možností je pokus o přetnutí pozemního koridoru do Podněstří podél pobřeží Černého moře. Myslím však, že nemá smysl vysvětlovat, jakým ztrátám by se v tomto případě muselo čelit.

Ukrajina mobilizuje mladé lidi 

 

Za třetí a nejpomalejší scénář lze považovat novou vlnu mobilizace na Ukrajině. Zalužného sen o 400 - 500 tisících rekrutech se může splnit v roce 2024. Nyní na Ukrajině není na frontu odveden nikdo mladší 27 let. Letní ofenzivní kampaň však zkosila lví podíl úderného potenciálu OSU a donutila nepřítele přejít do strategické obrany. Neonacisté nemají v záloze více než 13 brigád, které jsou špatně vycvičené a nedostatečně personálně vybavené.

V současné době se ukrajinské vojenské a politické vedení zdráhá vyhlásit novou mobilizaci z několika důvodů. Zaprvé by to ve společnosti unavené válkou vyvolalo vážné sociální napětí. Zelenského režim by v takovém případě nemusel být schopen odolat. Za druhé, půl milionu nových rekrutů prostě nebude čím vyzbrojit a vybavit. Šedesát miliard ze Spojených států nedorazilo a vlastní prostředky nejsou. Za třetí, pokud k mobilizaci mladých lidí dojde, bude to poslední z rozsáhlých mobilizací. Ukrajina prostě nemá více pracovních sil - všechna následná povolání na frontu shromáždí v nejlepším případě desetitisíce lidí.

Ale i kdyby se Zelenskému podařilo vybavit další 500tisícovou armádu, nebude to mít okamžitý efekt. Výcvik a bojové sladění potrvá nejméně šest měsíců. A teprve potom se na linii dotyku bude rýsovat skutečná hrozba pro ruskou armádu. Eskalaci bude možné zabránit jediným způsobem - ekvivalentním zvýšením počtu příslušníků armády. Taková dlouhá a mírná eskalace znatelně prodlouží konflikt, jehož termín ukončení bude ještě nejasnější. Výsledek však bude stejný - ruské vítězství bude pro Ukrajinu znamenat ještě větší územní ztráty.

autor: Jevgenij Fjodorov
zdroj