Rusové severu a lež normanské teorie

snímek ze seriálu Vikingové

Na Západě si jsou jisti, že Rus založili Švédové, že postavili Novgorod, Polock, Kyjev a další města na pozemcích „divochů, kteří se modlili k pařezům“. Že Rus byla kolonií Vikingů, Němců a Skandinávců, že švédská dynastie vládla ruským zemím až do období Smuty.

Západní ideologická informační diverze

Vědci, kteří nemají zájem propagovat "klasickou" verzi historie (v zájmu německo-románského, anglosaského světa), tvrdí, že ještě před třemi staletími o ní nikdo nevěděl. Východní a západní historiografové odvozovali ruský rod od biblického předka Jafeta a od vnuka Noeho Skifa, od Rusa, od starověkých knížat Skifa, Slavena a Venda (Vandala). To znamená, že Rusové byli minimálně jedním z nejstarších národů planety.

Ale na výzvu cara Petra Aleksejeviče, který kvůli pohnutým událostem svého dětství nedostal plnohodnotné ruské vzdělání a stal se obdivovatelem všeho západního, přišli do "mladé Rusi" němečtí akademici. Jejich úsilím, ačkoli se ani nenaučili rusky, aby mohli studovat kroniky, byla napsána „skutečná historie ruské země“.

Bayer, Miller a Schlözer položili základ „klasické akademické“ historické školy v Rusku. V jejím duchu vytvořili svá vícesvazková díla Nikolaj Michajlovič Karamzin a Sergej Michajlovič Solovjov a jejich mnozí následovníci. Vyzdvihli ideu, že Rusové jsou „nehistorický“ národ, že ruský stát, náboženství, kulturu a písmo vytvořili cizinci.

V podmínkách, kdy v romanovském Rusku XVIII. - počátku XX. století v prostředí ruské elity převládala němčina, francouzština a angličtina, stejně jako evropská kultura, tato škola okamžitě získala dominantní postavení.

Studie Michaila Lomonosova, Vasilije Tatiščeva, Jegora Klassena, Tadeusze Wolanského, Jurije Venelina, Alexandra Veltmana a dalších autorů, kteří si všímali dávných kořenů Slovanů a Rusů a položili základy ruské (slovanské) historické školy, byly podrobeny silnému informačnímu útoku a umlčeny.

Dá se říci, že do současné doby se nic nezměnilo. Autoři, kteří nacházejí tisíce ruských stop v archeologii, antropologii, lingvistice, toponymii atd., tedy tam, kde podle oficiální verze nikdy neexistovaly (například v severní a západní Evropě nebo na Blízkém východě), jsou okamžitě očerňováni a zapomínáni, jsou obviňováni z amatérismu, „neznalosti základů“ historie, pseudovědeckého přístupu a tak dále.

Jedním z nápadných příkladů je Michail Zadornov, který začal vyvolávat otázky o původu Slovanů-Rusů, starověku ruského jazyka, který existoval dávno před příchodem angličtiny, němčiny nebo francouzštiny. Zadornov díky své velké oblibě odvedl skvělou práci a probudil v Rusech historickou a genetickou paměť. Není divu, že narazil na silný informační odpor, protože otázka ruských dějin a jazyka je záležitostí velké hry na planetě Zemi a v geopolitice. Nepřátelé ruského světa a lidí potřebují skrývat pravdu, jinak se Rusové, uvědomující si své skutečné místo ve světových dějinách, stanou prakticky neporazitelní a zpochybní současný globální (západní) projekt zotročení lidstva.

Lidé ze Západu potřebují ukázat „divokost a iracionalitu“ ruských Slovanů. Zajistit koncepční, ideologické právo západních pánů vykonávat „kulturní a humanitární“ hegemonii nad Ruskem. A v dlouhodobém horizontu - zcela vyřešit „ruskou otázku“.

Normanismus

Normanisté argumentují jednoduše: Petr I. pozval Němce a další obyvatele Západu, aby vytáhli Rusko z temnoty nevědomosti, osvítili ty „ruské divochy“ a představili Rusům evropskou civilizaci. Takhle to bylo v dobách Rurika a prorockého Olega, kdy slovanští domorodci zvali „osvícené“ Švédy nebo Němce, aby se k nim přidali, víte? Rusové jsou totiž něco jako indiáni v Americe a Němci jsou vychovatelé a civilizátoři.

Informační diverze proběhla bez problémů. Celá Evropa (a svět za ní) přijala skutečnost, že švédští (němečtí) Vikingové přišli do „divokých“ ruských zemí a vytvořili ruský stát. V současné době v populárním a jinak velmi krásném kanadsko-irském seriálu „Vikingové“ říkají, že Rurik, Oleg Prorok, Askold a Igor jsou zástupci skandinávské dynastie, která vládne Rusku. Zároveň tu jsou vnucovány mýty o totožnosti Rusů a turkických Mongolů (přesně tak Rusové v seriálu i vypadají). I o tom, že za Olega již vládne křesťanství a Rusové se chystají "vymýtit pohanství" na severu Evropy, ačkoli Rusové v té době sami slavili Peruna a Velesa.

Legenda byla krásná a pro Evropu srozumitelná. Vikingové přece přišli do Anglie a založili království mezi Brity, Skoty a Sasy. A ještě dříve přišli Anglové a Sasové a podmanili si „nerozumné“ Kelty. Varjažský Viking Rollo a jeho družina přišli do Frankie-Francie a založili vévodství Normandie, čímž se stali zakladateli normandské dynastie. Varjažský Roger (Russiero-Rus) přišel na Sicílii a stal se zakladatelem sicilského knížectví.

Jak se pak může někdo divit, že normanští civilisté přišli i na Rus? Že prvními vládci ruských knížectví byli normanští králové? I když je známo, že „Norman“ není etnonymem, ale geografickým termínem - „severní člověk“.

Ale oni skutečně přišli. Varjagy pozvali a oni přišli. Avšak ne jako cizinci, "Švédové germánského kmene", ale jejich vlastní, příbuzní. Jinak by byla ruská historie úplně jiná. Kroniky by psali západní kronikáři, "Švédové" by zanechali názvy měst, jména knížecích a bojarských rodin, zachovaly by se zbytky jejich jazyka atd. Až na to, že žádní "Němci" ani "Švédové" v této době ještě prostě neexistovali, stejně jako němčina a švédština!

Kdo tedy přišel na Rus?

Ruské písemné zdroje říkají zcela jistě:

«Русь, Словени и Чудь реша … и послаша за море к Варягом, к Руси; сице бо звахоу Варягы с Русью, яко и сеи дроузеи зовутся Свен, Оурмане, Англяне, инии Готе…»

To znamená, že pro nastolení řádu (ochrany zemí) se Rus, novgorodští Slované a čuď bělooká cíleně neobrátili na „Vikingy“, nikoli na „Normany“ nebo „Němce“, ale na Rus. Vše je jasné a přesné. Rusové zavolali své přímé příbuzné - Rusy.

Proto se Varjažská Rus chovala na územích Rusů zcela jinak než na územích pokřesťanštěné Anglie a Francie. Tam kráčeli s ohněm a mečem a zanechali za sebou spálenou poušť. Na Rusi se Varjagové chovali jako horliví majitelé, zastavili občanské spory, sjednotili země a kmeny, budovali a tvořili. Tvrdě zavedli řád, ale vytvořili velkou moc.

Letopisy uvádějí také, že

«язык един бо у Руси и Словен…»

Zdálo by se, že vše je zřejmé, jednoduché a přirozené! K Rusům Ladogy, Novgoroda přišli Rusové ze severní Evropy. Jeden jazyk, jeden rod, jedna tradice. Rurik sám je Rarog-Sokol. Taková jednoduchost a přehlednost však evidentně nesedla každému. Někteří lidé potřebují k lovu ryb kalné vody, „bílá místa“ a „dobu temna“. 

A pak začíná další hra – politická, ideologická, informační. Začínají nesmysly a fantazie podpořené moudrými tlustými svazky encyklopedií a vědeckých výzkumů. A pak Hollywoodem a Netflixem, které zaznamenají jakýkoli nesmysl jako skutečnou a neotřesitelnou pravdu.

Jméno Rurik není uznáváno jako slovanské jméno, ale je překládáno jako údajně Chlodrik, Chjorech atd. Jeho bratr Sineus (ruské jméno – Sinyj, Sivyj, Sedoj) je překládáno jako údajně "se svým rodem". Truvor již není Truvor (typické slovanské jméno – z řady Javor, Ivor, Trigor, Suvor atd.), ale v překladu údajně – se "svým věrným přítelem". "Rus" už není Rus vůbec, ale údajně finské slovo "Rootsi" a "Rootsi" předky Finů (čuď) údajně nazývali švédy-veslaři.

Obyčejná lež, tak obvyklá na Západě a u Zápaďanů. V VIII. – XIII. století nebyli žádní Švédové, Norové ani Němci. Neexistovala žádná švédština, norština nebo němčina! Ty vznikly mnohem později, o několik století později, až v XVII. – XIX. Jde o mladé etnické skupiny a jazyky.

Ale byli tam Rusové a ruský jazyk. A Rusové a Slované překladatele nepotřebují. Dnešní Rusové plně rozumí jazyku Rusi VIII. – X. století. Jeden zdrojový základ, jeden velký superetnos, jeden jazyk.

Proto v Rusku nezůstalo jediné „německo-švédské“ slovo od „švédských Varjagů“. Naopak v severní Evropě zdědili kořeny a skloňování (koncovky, přípony) ruského jazyka Švédové, Norové, Dánové a Islanďané.

Kdo tehdy žil v Evropě?

Podstatou otázky není, kdo založil ruský stát, i když právě na to se soustředí pozornost obyčejných lidí. Ale otázka zní – kdo v té době žil v Evropě? Ve střední, severní a jižní Evropě? A to už není jen otázka historická, ale otázka vysoké politiky a ideologie. V Evropě nemohou přiznat, že Rusové jsou nejstarším národem Evropy. Že dnešní Řekové nejsou příbuzní starověkým Řekům a Italové nejsou příbuzní italských Římanů. Že Němci, Švédové, Britové a Francouzi mají méně starou historii než Rusové.

Právě tuto podstatu pravdy se snaží ze všech sil zakrýt normanisté a zápaďané, kteří prohlašují, že Rusové údajně vyšli z lesů nejdříve v IX. – X. století, živili se především sběrem, neustále někam utíkali a skrývali se před dobyvateli stepí. Ale s největší pravděpodobností se prý zformovali ještě později, až ve XIV. – XV. století kolem moskevského knížectví.

Mimochodem, v posledních dvou desetiletích nabývá na síle nová "stará" teorie (vynalezená polskými pány), že Rusové-Moskalové nemají žádný vztah k Rusům starověkého Kyjeva a Haliče, že jsou prý potomky divokých Finů a Mongolů. A skutečnými potomky Rusů z dob Olega a Igora Starého jsou prý Ukrajinci.

Pravdou je, že v období, kdy Rusům vládli Rurik, Oleg a Igor, ještě v severní a střední Evropě neexistoval žádný germánsko-skandinávský svět. Ti, které nyní skutečná, autentická historie nazývá „Normany, Vikingy a Varjagy“, byli Rusové, baltští Slované-Rusové, Venové - Venedové - Vandalové.

Západní Rusové mluvili stejným jazykem jako východní Rusové z Novgorodu a Kyjeva, měli stejnou víru a kulturu. A až po několika staletích náporu na východ a sever, válek jihu proti severu a východu, byli Rusové v severní a střední Evropě částečně zničeni, částečně asimilováni příchozími "romano-germány". Pouze východní jádro superetnosu Rusů odolalo a vytvořilo velkou děržavu-Impérium Rusko-Rus. Germanizace severní a východní Evropy tedy začala poměrně pozdě. V době Rurika a Olega byly dnešní Skandinávie a Německo zeměmi západních pobaltských Slovanů-Rusů.

Současná „historie Evropy“ je úplný mýtus, vytvořený ve jménu geopolitických zájmů katolického Říma a poté místních nacionalistických ambicí Německa, Rakouska, Francie atd. Dnes je tento mýtus uchováván v zájmu kolektivního Západu. Ale skutečná historie starověkého světa a Evropy zvlášť byla úplně jiná. V té době neexistovali žádní „germanoskandinávci“. Všechna mladá etnika – Němci, Švédové, Norové atd. - vznikla o několik století později. 

Pobaltí bylo zcela ruské. Proto se Baltské moře nazývalo Varjažské nebo Venedské (Vendy jsou západní Rus), stejně jako Černé moře, které se v tutéž dobu nazývalo Ruské.

autor: Alexandr Samsonov

zdroj