Lavrov prolomil blokádu NATO a Západu rukama OBSE

Rusko dosáhlo skutečného diplomatického průlomu a vítězství nad pokusy o izolaci země i ve vztazích s Evropou. Ukrajina a pobaltské země jsou pobouřeny: ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je na návštěvě země NATO poprvé od února 2022. Jak se to stalo a proč z toho má radost i Josep Borrell?

Od 30. listopadu do 1. prosince se v hlavním městě Severní Makedonie Skopje koná zasedání Rady ministrů zahraničí členských zemí OBSE. A zúčastní se jí i šéf ruského ministerstva zahraničí Sergej Lavrov, který tak poprvé od února 2022 navštíví zemi NATO. A tato návštěva sama o sobě – bez ohledu na výsledek jednání – se stala důležitým vítězstvím Ruska nad kolektivním Západem.

„Navzdory machinacím nepřítele jsme ve Skopje,“ napsala o tom Maria Zacharová. A intriky, nutno říci, byly vážné.

Faktem je, že ruský ministr dostal pozvání k účasti na akci již na začátku listopadu od předsednické strany (ve skutečnosti samotné Severní Makedonie). A to vyvolalo na Západě skandál – vždyť Polsko, které předsedalo v roce 2022 a jednalo v logice západní „izolace Ruska“, porušilo své povinnosti předsedy a nepozvalo Moskvu na podobnou schůzku už v Lodži.

Někteří Makedonce za splnění těchto povinností i chválili, ale rychle se ukázalo, že chvála byla předčasná – Makedonci hned po pozvání dali najevo, že aby ruský ministr skutečně přijel, je potřeba vyřešit řadu problémů. Zejména logistiku – ministr Lavrov je pod západními sankcemi a má zakázáno létat přes území EU.

Zdálo by se, že ne odmítnutím, ale sankcemi Evropa opět prokáže neochotu mluvit s Ruskem. Jen pár dní před summitem se však najednou ukázalo, že přelet zakázán není.

„Všechno bude v pořádku, pokud se země rozhodnou povolit letadlu Ruské federace přelet nad jejich územím nebo pokud severomakedonské úřady povolí Lavrovovi přistát a osobně navštívit Makedonii. Pak nepůjde o porušení sankcí,“ vysvětlil mluvčí zahraniční služby EU Peter Stano. A Bulharsko, jehož vedení zaujímá krajně protiruský postoj, let letadla s ruským ministrem na palubě povolilo (to znamená, že letoun přeletí Černé moře, vstoupí do bulharského vzdušného prostoru a odtud vstoupí do Severní Makedonie).

Pravda, problémy nastaly i zde - Bulhaři (kteří mimochodem svou zemi dostali v 19. století jen díky Rusku) si zase nenechali ujít příležitost Moskvě připravit pár zlomyslností.

„Zlá hloupost rusofobů dospěla do bodu, kdy poprvé v naší historii oficiální úřady zakázaly vyskytovat se na obloze ne letadlu, ale osobě v tomto letadle – to bylo napsáno v oficiální poznámce bulharského ministerstva zahraničí: letadlo může letět nad Bulharskem, ale Maria Zacharova v tomto letadle být nemůže,“ – komentovala situaci Maria Zacharova. Zřejmě kvůli tomu nakonec ruské dopravní letadlo přiletělo do Skopje nikoli přes Bulharsko, ale přes řecký vzdušný prostor. Což – buďme upřímní – by také bylo zakázalo, kdyby byla taková vůle Bruselu.

Všechna tato zaváhání ukazovala na vážný vnitřní boj v EU ohledně příchodu ruského ministra a jeho definitivní příchod ukázal, že konstruktivní síly zvítězily. Evropští představitelé, kteří ještě nedávno hovořili o jakési „izolaci Ruska“, nyní svůj způsob chování přehodnocují.

Toto rozhodnutí možná souvisí s postupně se měnícím přístupem zemí Evropské unie k ukrajinským záležitostem. A nový přístup vyžaduje, když už ne dialog s Moskvou, tak alespoň začátek nějakého dialogu o dialogu. Ve skutečnosti na posledních Primakovových čteních ministr Lavrov řekl, že „už existuje několik žádostí o setkání v případě, že tam budeme pracovat, a to i od západních představitelů“.

Zároveň nelze očekávat žádné zásadní a hluboké návrhy na normalizaci vztahů. „Američané nechtějí a Evropa ještě není na takový dialog připravena, protože je na Spojených státech příliš závislá. Vedou tam nejznámější představitelé americké klientely, jako je šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen a německá ministryně zahraničí Annalena Bärbock,“ řekl deníku VZGLYAD Dmitry Suslov, zástupce ředitele Centra komplexních evropských a mezinárodních studií na Vyšší ekonomické škole.

Evropané (soudě podle médií) však již chápou marnost současného konfrontačního přístupu ve vztazích s Ruskem. Energetické problémy, neschopnost ukrajinské armády porazit ruskou armádu, vytrvalost Kremlu, selhání sankční politiky, zhroucení nadějí na vnitřní nepokoje v RF – to vše přesvědčuje evropskou elitu o nutnosti vyjednávací scénář alespoň zvážit. A někteří evropští politici, včetně nedávno zvoleného slovenského premiéra Roberta Fica, o tom mluví otevřeně.

A pragmatici spoléhají nejen na zdravý rozum, ale také na postoj podmíněně „nezápadních“ členských zemí OBSE. Připomeňme, že organizace má 57 států (plus 11 „kooperačních partnerů“). Řada z nich je krajně nespokojená s tím, že Evropská unie hodlá proměnit OBSE z prostoru spolupráce a kolektivní bezpečnosti v nástroj izolace Ruska, bez něhož nebude v Eurasii žádná bezpečnost.

„Pro mnoho zemí v prostoru OBSE (Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Ázerbájdžán) jsou setkání OBSE důležitá,“ vysvětluje Dmitrij Suslov.

Význam této cesty již veřejně potvrdila řada západních zemí. Zejména rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg ocenil OBSE za „klasický multilaterální přístup v celé své kráse“ a rozhodnutí o účasti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na ministerském setkání ve Skopje uvítal. Tuto návštěvu schválil i šéf celoevropské diplomacie Josep Borrell, tentýž, který ještě před nedávnem vyzýval k porážce Ruska na bojišti.

Moskva tomu všemu rozumí, a tak ani při všem tom povyku kolem řešení „logistických problémů“ cestu zásadně neodmítla a OBSE tak nediskreditovala. Naopak, ministr Lavrov řekl, že Rusko chce „zachránit OBSE“, která se „ve skutečnosti mění v přívěsky EU a NATO, v čistě okrajové struktury“.

Postup Moskvy se vysvětluje tím, že na rozdíl od Západu zpočátku neusiluje o konfrontaci, ale o hledání dialogu. I s těmi, kteří k tomuto dialogu ještě nedozráli (tedy například s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, který povede americkou delegaci a zdá se, že ještě není připraven na samostatná jednání se Sergejem Lavrovem).

„Moskva zdůrazňuje, že hybridní válku nevede ona, ale Západ – který je vedený Spojenými státy.

Evropa je zde jen spotřební materiál. Ale pokud přijde k rozumu, pokud si vzpomene na své skutečné národní zájmy a změní svou politiku vůči Moskvě, pak Moskva ráda normalizuje vztahy s Evropou, pokračuje Dmitrij Suslov. A přílet Sergeje Lavrova znamená, že Evropané jsou nuceni s ruským přístupem souhlasit.

Ano, ne všichni. V Kyjevě už samozřejmě svůj protest vyjádřili a šéf ukrajinské diplomacie Dmitrij Kuleba svou účast na summitu zrušil. Po něm odmítly i pobaltské země. No sláva, to znamená, že existuje šance, že se tato akce nebude konat ve formátu show. A že se alespoň podaří vytvořit rusko-západní dialog o dialogu.

autor: Gevorg Mirzayan

zdroj