28. 9. 2013

Skutečné příčiny neMOCI?

Opět - díky vašim mailům - jsem si řekl, že je načase na vás vychrlit nějaký svůj chorobný a všepitvající názor. Jestli to samé už někde zaznělo - a divil bych se, kdyby ne - nebo pokud budete mít dojem, že zase tahám králíka z klobouku, mávněte nad článkem rukou, přepněte jinam nebo běžte na procházku.

Dnes mi totiž půjde o nemoci našich fyzických overalů - těl.

Co je na první pohled patrné, je nemoc samotná. Už méně patrné jsou její příčiny, ale na to máme hlavy študované, které nám řeknou, že to jsou bakterie, viry, jedy a jiné brebery, ale také třeba úrazy a podobně. My jsme vychováni k tomu, aby nám to stačilo. A většině to opravdu stačí.
Jenže (nejenom dle mého názoru) to nejsou skuteční původci nemocí, nýbrž jen jakési druhotné příčiny, anebo ještě lépe - důsledky skutečných příčin, které jsou nefyzikého původu. A tyto příčiny nefyzického původu způsobující zjevné fyzické příčiny (dále vysvětlím) jsou důsledky našeho konání a smýšlení - takže podstata původu nemoci je jak fyzická, tak zároveň nefyzická. A s trochou představivosti lze i některé z těchto příčin brát jako důsledky příčin, které by se daly "hodit" na Osud. Zamotané, co?
Nejlépe osvětlit na nějakém příkladu.


V mládí můžeme fyzicky či psychicky ublížit kamarádovi. Ne ze msty nebo z nějakého karmického vyrovnání, ale cíleně, což bude počátek řetězce událostí. Uběhnou dny, týdny, měsíce nebo i roky, a pokud sami "dluh" nevyrovnáme, mohou se dostavit od Univerza "upomínky". Třeba jako neustálé opakování situací, kdy naopak my budeme obětí druhých, a to tak dlouho, dokud nám to nedocvakne a vědomě neučiníme nápravu původního břímě.
Anebo v podobě nemocí. Například pokud jsme onomu kamarádovi ublížili fyzicky a došlo ke zlomenině jeho ruky, mohou se nám na tomtéž místě objevovat upomínající znamení (bolesti kloubu, záněty, vyrážky, jizvy apod.) Půjdete s tím k doktorovi a ten určí diagnózu. Například artrózu, alergii na vysavač, hadr a nádobí, výrůstky na kosti, poškozené šlachy nebo pravděpodobné staré zranění a doporučí nějakou léčbu založenou v lepším případě na odstranění nalezených zjevných příčin, v horším jen na odstranění symptomů. Vám se uleví, tělo se na první pohled vyléčí a vy to celé hodíte za hlavu.
Takto to v různých obměnách chodí dnes a denně u nás všech. Ale všimli jste si na tom něčeho?
Ano! K tomu nejdůležitějšímu totiž nedošlo: samotná prapříčina nebyla objevena, a tudíž s největší pravděpodobností se v brzké době kolotoč nemocí roztočí opět, a to buď jako navrácení se stejných symptomů, nebo něco jiného, ale v řeči symbolik vždy s příčinou dohledatelnou v první a prapůvodní příčině z minulosti - ublížení druhé osobě (ale pravděpodobně platí i při ublížení sobě samému nebo jiné bytosti či energetickému systému s vlastním vědomím).
Nemoc jako taková, kterou vnímáme díky našemu tělu a diagnózám doktorů, nejsou nemoci, nýbrž taková nápověda publika (Univerza), že jsme někde klopýtli nebo odbočili ze své Cesty. Nejde podle mého o trest nebo o nějaké vyrovnání dluhu, nýbrž o snahu nám pomoci. A ta pomoc bude přicházet tak dlouho a pravděpodobně i se stupňující se intenzitou, dokud NEPOCHOPÍME. Pochopit je totéž jako naučit se, a učit se je to, proč tu myslím jsme. Tedy alespoň jako jeden z hlavních důvodů.
Na uvedeném příkladu lze pochopit ten, řekl bych až fraktálně založený řetězec příčin a důsledků, kdy každá příčina není nic jiného než důsledkem příčiny z jiné úrovně našeho bytí zde, často časově a hlavně charakterově oddělené. I samotné vyústění - nemoc našeho těla - nemusí být vždy tím posledním článkem/stupněm. Umím si představit, že může jít i o příčinu příčin nemocí našich bližních na základě dohod mezi Dušemi pro splnění zamýšleného Záměru jejich konkrétního života. Například narození postiženého dítěte nemusí být nutně jen výukovým "programem" pro jeho Duši, nýbrž - a hlavně - pro Duše jeho rodičů, kteří se mají naučit bezpodmínečné lásce spojené s péči o druhé).

Ještě pro úplné objasnění. K oněm lékařem diagnostikovaným příčinám, jako jsou třeba viry, baterie, jedy ap., jsme se dostali díky do puntíku promyšlenému scénáři řetězce "náhod". Kdo tento blog má trošku prolezlý, ví, že podle mne náhody neexistují. Takže výše zmíněná série příčin a následků nás skrze okolí a okolnosti přivede do takových situací, kdy se naše energeticky oslabené tělo (oslabené díky zapsání původní příčiny do našeho energoinformačního pole) dostane do kontaktu s "viníky" (viry atd.) a tělo onemocní. My nedostaneme chřipku proto, že na nás nějaký blbec kýchnul, ale protože můžeme mít starší vroubek, kdy jsme někomu něco ošklivého řekli, případně jsme jinak nesprávně verbálně komunikovali s druhými, a Univerzum, které nám jistě dalo čas na nápravu, ale my jsme ji neučinili, nás postavilo právě před toho kýchnuvšího "blba", abychom dostali jasnější a srozumitelnější nápovědu. Vidíte tu symboliku? Stále jde o krk a ten skrývá … co? Hlasivky, díky nimž verbálně komunikujeme s druhými.
Celá ta patálie může být ještě mnohem složitější z důvodu řešení konfliktů z předchozích životů, případně nám z jistých důvodů utajeného životního Záměru (naznačeno výše tělesně/mentálně postiženým novorozenětem), ale to není předmětem tohoto článku.
Chtěl jsem jen svými slovy říci svůj názor na to, jak to v mnoha případech s onemocněním našich těl může, ale také nemusí, fungovat. Každopádně sice nevím, co ani jak jsem si odpykal, ale namísto pravidelných dvou až čtyř každoročních nachlazení a onemocnění všeho druhu, jsem již několikátým rokem zdráv, ačkoliv můj životní styl se nijak zvlášť nezměnil. Jsou tu tedy nějaké "drobnosti", ale u nich ještě stále neznám přesnou příčinu (i když náznaky již jsou a pravděpodobně se vztahují k minulému životu a zřejmě těžké nehodě - značné poškození jedné mé ruky).

A co vy? Nemáte náhodou chřipku nebo chrapot?
Přemýšlejte, zda jste někomu neřekli něco, co nemělo být raději vysloveno, a vy to podvědomě víte…

16 komentářů:

  1. ..chorobný a všepitvající názor ? Ale nee, napísal si to tentokrát hodne zrozumiteľne. Nuž berme svoje pocity s vierou, že sme si zaslúžili ich prežiť, že sme ich dávno prijali, naplánovali. No a teraz sú tu, prijmime ich, rýchlo sa uľaví. Je to i o pokore...
    Pekný deň prajem, btw idem zberať hrozno a tlačiť štavu. Že sa urodilo tak veľa ? Nuž dala som mu pokoj, neštvala som ho , tak pravdepodobne som si ho zaslúžila. Ako s bylinkami ono je tu, lebo mi pomôže liečiť telo. Samé dobré správy , že? B

    OdpovědětVymazat
  2. Nojo, máš recht. Škoda, že ty náznaky nechodí s blbuvzdorným návodem! :-) M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      já nevím zda mám recht, pouze jsem napsal, co mi spadlo do hlavy (viz. popis blogu v záhlaví).
      Ty návody pro natvrdlé by se mi taky hodily.
      Ale Ty už víš, že se v článku zmíněný principy nevztahují jen na nemoci, ale na všechno naše konání.
      Například - hodně lidem blízké a každodenní zápasení s financemi:
      Okradl tě někdo? Nesplatil půjčku? Příčina nemusí být v něm, ale v tobě. Největší "špek" na tom je, že příčina vůbec nemusí souviset se současným naším životem.
      A teď si většina přemýšlejících musí nutně říci "Ale proč je nám utajena příčina z minulého života? Vždyť pokud bychom jí znali, tak se z toho můžeme poučit!"
      Taky mě vrtalo dlouho v hlavě, proč při narození všechno minulé zapomeneme a nedokázal jsem to pochopit. Jenže je to naopak velice logické (i Univerzum koná nejenom "nadpozemsky", ale i "přízemně" logicky). Znát příčinu ještě před tím, než na jejím základě k něčemu dojde, by vždy ovlivňovalo naše svobodné rozhodování a to by byl hrob pro skutečný duševní vývoj.

      Vymazat
    2. To nebyl Matěj :-) Budu tedy psát Mi jako podpis :-) ať se to neplete.
      Asi je to tak, jak píšeš... kdybychom se to dozvěděli dřív, jednali bychom možná jinak... koneckonců pro nedočkavce.. leccos jde urychlit hypnozou, regresí.. holotropním dýcháním... atd....
      Mirka :-)

      Vymazat
    3. Tak to omluva :-)
      Mirko, z mého pohledu asi takto. To, co nám bylo dočasně po dobu života z vědomostí odňato, bylo učiněno z nějakého důvodu. Pokud bychom to znát měli, pak bychom to zkrátka nezapomněli nebo by nám to přirozenou cestou bylo připomenuto - vzpomněli bychom si.
      Regrese, hypnoza či cokoliv co nepřirozeně umožňuje vhledy do minulých životů a zjištění příčin, je podle mne velká chyba, která minimálně o jednu inkarnaci oddálí posun vpřed, protože současný úkol byl dán s jistými zadáními a my je tímto porušíme.
      Zkusím jeden příklad.
      Představ si, že v minulém životě ti někdo moc ošklivě ublížil, možná tě i zavraždil. Důvody nechám nyní stranou (i když i to je na velmi dlouhé debatování). V příští inkarnaci, či-li v této současné se velice pravděpodobně obě dvě Duše narodí ve své blízkosti (sousedi, rodiče, přátelé, spolupracovníci atd.), případně se zcela určitě během života ve správný okamžik potkají. Pokud by jsi Ty věděla, že ten do teď cizí chlápek, co ti například pomohl nastartovat v zimě zamrzlé auto byl ten, kdo tě v minulém životě zavraždil, zcela jistě by jsi k němu přistupovala s předsudky, které by ovlivnili tvé další chování k němu a pravděpodobně váše společné chvíle určené k výuce by okamžitě skončily. Neměla by jsi zcela neomezenou možnost volby. Univerzum proto ve většině případů zajistí, aby jsi nevěděla s kým máš tu čest, aby jste oba svoje závazky vůči sobě mohli plnit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí bez zatížení z minulosti. Zkrátka abyste svůj společný vztah, vaše společné vyrovnání budovali přirozenou cestou, neboť jen takto vaše společná rozhodnutí budou mít skutečnou, nefalšovanou váhu. Když byste se rozhodovali na základě znalosti příčiny proč jste se potkali, nešlo by o žádný duševní vzestup, spíše naopak nebo v lepším případě stagnaci. Neumím to lépe vysvětlit.
      Samozřejmě jsou lidé, kteří si pamatují, případně sami od sebe se ozvzpomenou na minulé životy, ale pak jde o Duše, které jsou již natolik vyspělé, že se dokáží svobodně rozhodovat i se znalostmi původních příčin - nenechají se ovlivnit minulostí, což je pro ně také výuka, ale o ročník výše.
      Je to hodně zjednodušeně řečeno, ale takto si myslím, že by to mohlo nějak být. Ale pochopitelně patent na vědomosti ani pravdu nemám, takže konečný pohled si stejně musíš vytvořit sama :-)

      Vymazat
    4. Jo, jo, vím jak to myslíš. Mám za to, že i systemické konstelace zasahují do tohoto velmi razantně a někdy je pak hodně těžké něco ukočírovat. Jak jsi napsal, chce to, aby byl člověk už na jisté úrovni, aby to mohl dobře zvládnout. Koneckonců, ony i ty konstelace z různých důvodů nelákají každého... zkrátka, když je člověk připraven, učitel se objeví... a s ním přichází i metoda... někdy krutá... ale potřebná...
      Mi

      Vymazat
  3. No teda Vážení,
    ráno, což je pro mně někdy moc brzo o půl desátý ... na internet obvykle nechodím, ale dneska sluníčko řeklo hele, probuď se a koukej! A jeho odraz ze zrcadel osvětloval, jako každej den - když tedy svítí, kříž nad mou postelí. Jednoduchej křížek, kterej má pouze tu zvláštnost, že je vybroušeno to rychle rostoucí měkký dřevo v letokruhech. Pohladím ho a zastaví mě tříska. Koukám na jeho tvar a říkám si ... ty vole, dyť to co jsi chtěl vyjádrit v posledních komentech je přítomno v tomhle tvaru a zdůrazněno ještě jeho faktickou drsností. Svislý břevno je delší a vodorovný umístěný asi v třetině - kratší!?! Princip to ZLATEJ ŘEZ, co vychází z Fibonacciho posloupnosti čísel. Jež se tvoří sčítáním dvou posledních, abychom dostali další v řadě, tedy 1,1,2,3,5,8,13,21, ... (tohle číselný vyjádření jsem samozřejmě opsal, protože nesnáším matematiku díky těm blbejm dvoum vlakům, který vejedou od, atd, jistě si vzpomínáte na ten nesmysl). Vylezu tedy z postele a co nevidím na židli u linky mívám přeloženou útěrku, obvykle trochu vlhkou, a ona je zrovna přeložená tak asi v třetině tý delší strany a nesesouvá se, drží. Trochu popotáhnu ten delší konec a vona mrcha spadne. Zlatej řez, tedy teď pouze mnou a jen pro mne vyloženej princip "JESTE -JAKSI- UDRZITELNY ROVNOVAHY", což se jistě táhne celým mým podkrovím, Podmoklanama, Českem a furt a furt dál! Zapnu počítač a znovu vyjevenej čtu Michalův článek, kterej jinejma a jinak zmatenejma slovama se snaží říct to, co mně tvarem a hlavě třískou řekl můj kříž. Pochopení a následná přítomnost tohoto principu ve všem našem konání má schopnost vyřešit a to NENASILNE, celou naší realitu. Jen NICOTA a SMRT mohou vytvářet dojem, ale pouze jenom dojem rovnováhy. Tenhle princip z dávnýho vědění vyhrabala pro nás italská renesance. Byl pak řízeně sešmodrchán a zasunut pod koberec, protože to je konec konců jenom nějake blbej princip a světový dění se přeci nemůže řídit nějakou takovouhle pitomostí, ale mocí a silou, ne? Tenhle princip mi příznačně vrazilo rovnou pod nos slunce a truhlář, kterej pracoval na mejch domech. Omlouvám se za vždy přítomnou zmatenost mejch vejkladů, ale zkuste to promyslet. Naši OPRAVDU kolegevé na tom, čemu říkáme blbě druhá strana jsou opravdu moudřejší a jsou tu jenom proto, aby nás donutili k tomu, abychom se jim alespoň pokusili VYROVNAT. Když na to stačí princip mý útěrky na nádobí, ne? A teď nevěřte tomu, co jsem napsal před chvílí, protože NICOTA A SMRT ... jsou rovnováha! Ale podotýkám lidi, musí u toho bejt vždy přítomna ... vlhká útěrka na nádobí. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      prostě a jednoduše nádhera!
      Ano, co jsi popsal jsem zkusil nastínit v článcích o snech, symbolikách a jejich výkladech. Univerzum na nás neustále mluví, radí a chce nám pomáhat, protože tím pomáhá i sobě a všemu. Mohou to být promluvy vnitřní (sny, myšlenky, nápady, emoce, intuice atd.) nebo vnější (znamení všeho druhu - Tvůj kříž, útěrka). Ovšem jsou určeny jen a pouze nám. Stejně "narafičená" vlhká útěrka by totiž někomu jinému jako symbolika mohla představovat naprosto odlišná sdělení. Proto je jen na nás dívat se kolem sebe a vnímat všechna znamení a hlavně si je dát do svého výkladového slovníku, jež je založen na osobních poznatcích - zkušenostech, s kterými se náš mozek za života potkal.
      Nedivil bych se, když by jsi tytéž znamení dostával již delší dobu, jen sis jich nevšiml. Trpělivé Univerzum to však nevzdávalo a donekonečna se Ti stále snažilo dobře radit - nasměrovat Tě.
      Co ta v týdnu "sežraná" pila? Nepřehlédl jsi také symbolicko-praktický ukazatel na rovnováhu? Nebo ten držkopád, kdy jste se honili s kládou z kopce, kdo první rozbije plot? :-) Nevím, jen úvaha.

      Vymazat
  4. Nojo Michale,
    ale já jsem nenapsal ten koment " MÁŠ RECHT. Někdo asi má pocit, že by bylo dobrý, trochu tu zavrtět falešným ohonem, co? Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      již vysvětleno. Byla to Mirka. Oba máte společný styl, oba jste se dnes přihlašovali anonymně a oba jste se v minulosti někdy podepisovali jako M.
      Byla to moje chyba, že jsem v odpovědi uvedl Tvoje jméno, čímž jsem zmátl sám sebe i druhé. :-)
      Ale jsme lidští a tudíž to vezmeme jako "vtipnou vsuvku", zasmějeme se tomu a půjdeme dál :-)
      Nikdo tu tentokrát nechtěl vrtěti falešným ohonem.

      Vymazat
    2. Přiznala jsem se, nebyl úmysl tady čímkoli vrtět :-)
      Šlo jen o lenost.
      Mirka

      Vymazat
  5. Ak ideme so sebou, nie proti sebe, ideme v súlade s našim plánom Univerzum spojí všetky sily aby nám pomáhalo. Pravda leňochom to môže trošku stagnovať :-))
    Môj príbeh je o daroch - darčekoch, tak tomu rozumiem.
    V januári som upadla a zložito si polámala ruku. Tri operácie a po narkózach stav ako zblbnutá.
    Chalupa, kde som bývala sa mala ďalej opravovať, t.r. strecha a ja v zlom psychickom stave, dokonca protipanické lieky mi boli nasadené.
    len pri myšlienke ako prežijem som sa rúcala.
    Decká usúdili, že matke kúpia bytík. Deská sú ´daleko tak matka začala sama ten bytík hľadať.
    Prišiel deň D. Na skupinovom sedení u psychologičky, na ktoré sa mi nechcelo ísť, som započula od panej čo dobehla neskoro, že mešká kvôli preberaniu bytu v novej bytovke a ešte k tomu mestskej, nie súkromnej. Popoludní toho dňa som volala na MsÚ, deň na dodala žiadosť a dva týždne potom som sa stala nájomkyňou bytu.!! - Takýchto darčekov mám veľa, som vďačná, počúvam lepšie a lepšie, i hope sa dozviem aj ako a kde zohnať blízku dušu, ktorá mi chýba, čo robiť a nerobiť, čo jesť a nejesť.
    FUNGUJE TO, naše vedomie sa rozširuje.
    Be

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. BED,
      a přemýšlela jste o příčině svého úrazu? Když se mně stane nějaká nepříjemnost, vždycky si už dneska pomyslím něco na způsob: "Copak jsem zas, milé Univerzum, zblbla?"
      Protože jak tu Michal psal, nejenom nemoci, ale ani úrazy nepřicházejí náhodou, i ony jsou důsledkem nějaké příčiny - nejen té "fyzické" (že mám klouzavé boty nebo že soused zas neposypal chodník), ale pro nás je důležitý i ten "duchovní" vzkaz, který nesou - tedy přemýšlet, proč jsem si poranila zrovna ruku a ne nohu, proč zrovna teď a ne vloni, proč vůbec muselo dojít k vážnému úrazu, nebylo tu předtím už nějaké mírnější varování, které jsem podcenila apod. Tento vzkaz je tím pádem vlastně další - a ne zrovna malý - "dárek", jak jste o nich psala. :-)

      Vymazat
    2. Iste milá VlaBi, premýšľala. To ako sa stal môj úraz by bolo na dlhé rozpovedanie. V následných udalostiach sa prejavili ľudia okolo mňa, vzťahy i "nevzťahy". Ukázala sa pri mojom stave pravda. V každom prípade dary u mňa prevyšujú trable :-) vítam ich ako učiteľov.
      Pripúšťam tzv. pozitívnu karmu - tj. že sa udeje čosi
      nepríjemné čo dá povel k inému deju, deju pozitívnemu. - Napr. keď mních žobre na ulici, aby dal možnosť okoloidúcemu darovať nejaký peniažtek. - Univerzum načúva, vidí a vyvažuje. B

      Vymazat
    3. Krásné... souzním s pozitivní karmou :)
      Krásný den všem.
      Mi

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů