Neomezené možnosti člověka

Od Petra H. jsem dostal tip na jednu opravdu zajímavou knihu s názvem Neomezené možnosti člověka od ruských spisovatelů Taťjany a Vitalije Tichoplavových.

Popis knihy:

"V publikaci nazvané Neomezené možnosti člověka najdete fakta, která dokazují, že každý z nás disponuje neuvěřitelnými schopnostmi. Všichni totiž můžeme létat nebo se přemísťovat na libovolné vzdálenosti, můžeme spatřit budoucnost a žít spokojeně i v současnosti. V knize nalezete šokující objevy vědců z celého světa /například jakými zdroji disponuje lidský mozek, jaký je smysl energetického systému organizmu/, přičemž většina z nich byla potvrzena i experimentálně a fyzikálně objasněna. Dozvíte se pravdu o filipínských léčitelích, o časoprostorových fenoménech i o biopoli. Po přečtení této publikace, jež je určena nejširšímu okruhu čtenářu, navíc získate přehled o nových vědeckých teoriích."


 

Úryvek na ochutnávku:

Kirlianův efekt
V roce 1939 ruští výzkumníci Semjon Davidovič Kirlian a jeho žena Valentina objevili záhadné světélkování kolem lid­ských prstů. Zařídili si doma laboratoř a v průběhu pětadvaceti let se zabývali zdokonalováním zařízení, které umožňovalo po­zorovat a fotografovat mihotající se světélkování listů rostlin, akupunkturních bodů či článků na rukou i nohou. Odhalili skutečnost, že elektrická koróna kolem prstů mění barvu a rozměry v závislosti na psychickém a emociálním stavu daného jedince. Právě tato vlastnost světélkující aury upoutala pozornost badatelů, způsobila vydání řady pu­blikací a celosvětově proslavila oba vynálezce z Krasnodaru.
Jméno Kirlian je nerozlučně spjato s chvějícími se namodra­lými aurami a ve světě pevně zakotvil pojem Kirlianův efekt. Sám S. D. Kirlian však poté, co provedl rozsáhlý vý­zkum a získal třicet patentů na vynálezy, bohužel zemřel na nemoc plic, neboť neměl prostředky na léčebnou cestu do zahraničí. Inu, takový je úděl průkopníků v naší vlasti.
Za posledních dvacet let nahromadili badatelé obrovské množství vědeckého materiálu spojeného s uvedeným efek­tem. Objevili řadu zajímavých případů, například světélko­vání listí se mění, když se objeví ekologicky škodlivé látky.
Na základě Kirlianových fotografií se podařilo prokázat vzájemné působení rostlin, na snímcích je zřetelně patrné, jak aura jedné potlačuje auru jiné, jak se mění její rozměry a barva v blízkosti listu aktivnějšího souseda.
Nejzajímavější a nejnadějnější výsledky se ale pochopitelně vztahují ke světélkování lidské pokožky.


Efekt fantomu
Jeden z důležitých objevů, který byl učiněn za pomoci Kirlianova efektu, se nazývá fantom listu. Poprvé se o něm zmínili Ostender a Schröder ve studii Psychické objevy za železnou oponou (Psichičeskije otkrytija za železnym zanavesom).

Na počátku osmdesátých let narazila sovětská věda na jev, který svědčil o tom, že do přítomnosti vstupují informa­ce z jiné epochy. Pokud Kirlianovou metodou vytvoříme fotku listu, objeví se zřetelné obrysy s množstvím svítících bodů. V živém listě se tyto vzory neustále mění, když však list uvadá, kresba po­stupně slábne, až nakonec úplně zmizí. Výzkumníci zjistili, že když bezprostředně před fotografováním odštípneme z lis­tu malý kousek, na fotografické desce se zobrazí celý, se vše­mi žebry a žilkami, přičemž hranice chybějící části se vyznačuje méně jasným světélkováním a připomíná „botanické přízraky". Pokud budeme Kirlianovou metodou snímat pou­ze onen malý odtržený kousek, pak se na fotografické desce objeví rovněž celý list, jeho zobrazení však bude tím bledší, čím menší kousek listu bude vyfocen.
Výzkumem tohoto úkazu se zabývala řada ruských ba­datelů, například i akademik P. P. Garjajev, který uvádí:
„Na základě fantomu listu jsme uskutečnili experimentální výzkum, při němž jsme se přesvědčili, že tento jev skutečně existuje a my jej můžeme reprodukovat nejen v umělých vysokonapěťových, vysokofrekvenčních elektrických polích, ale také v přirozených polích slabého záření rostliny."
Obdobné experimenty s dobrými výsledky prováděli věd­ci i v zahraničí, mimo jiné pracovníci laboratoří Thelmy Mossové v Los Angeles a Henryho Dekina v San Francisku.
Zanedlouho poté vyfotografoval proslulý vědec Ch. S. Burr z univerzity v Yale semeno pryskyřníku. Na fotografické desce se však k překvapení badatelů objevilo světélkování, které přesně odpovídalo podobě „dospělého" květu této rostliny, která dosud ve skutečnosti nevyrostla. Stačilo však, aby se tato energetická forma naplnila atomy a molekulami, a kvítek se stal pro náš zrak viditelným a reálným.
Znamená to, že ještě před vznikem rostliny existuje její psychotropní vzor, který zaručuje správné naplnění formy mole­kulami, čímž kontroluje růst kvítku a jeho vzájemné působe­ní s vodou, půdou a světlem. Energie shromážděná v semín­ku (vědci ji označili jako ektoplazmu čili kvantové pole) již vytvořila odlitek květiny, který zbývá jen naplnit hmotou.
Všechny uvedené skutečnosti přivedly výzkumníky k myšlence, že vyzařování energie kolem listu i semen a vy­tváří hologram , který vystupuje v roli silového pole, jež or­ganizuje hmotu. „Ukazuje se, že podat vysvětlení vzniku fantomů u rostlin... není bez použití principů holografie vů­bec možné... V případě fantomu rostlin si zbylá část plochy listu ,pamatuje' ztracenou část a za určitých podmínek ji regeneruje v podobě fantomu pole."
Holografický charakter biopole může zajistit pouze vl­nová struktura (pole).