Ostravsky bloger: Co je to za zlodějsky system?

Nahodu se mi pod ruku dostaly tři jidelni listky. Jeden z roku 1940, druhy z roku 1965 a třeti z loňska. Rozdily mezi nima minymalni. Teda aspoň nominalně. Euroceny z loňskeho roku vypadaju podobně, jako česke ceny z roku 1965 a neliši se moc od protektoratnich.

Když se v devadesatem roce poprve přejel hranice do Rajchu, stalo u nas pivo 2,50. V Rajchu stalo tež 2,50. Ale v zapadnich markach. A po dvaceti rokach stoji pivo v rakuskem bufetu už zase 2,50. Ojro.

Takže se vlastně vubec nic nezměnilo.

„Dejte mi možnost tisknout a ovládat peníze národa a nebude mě zajímat, kdo tvoří zákony.“ M. A. Rothschild

Snad jen to, že všecky uspory, na kere sem v roce devadesat dřel jak cyp, nemaju dneska žadnu hodnotu. A to byly schovane v bance.

Helmut v hospodě Na Rožku na ty jidelaky chvilu čuměl, a pak řika – to je normalni, Ladik. To je ta inflace, tak to ma byt.

Ale ja vim, že to normalni neni. A proto od te doby nešetřim. A všecky prachy prožeru a prochlastam. Bo co raz zežeru, to už mi nikdo nikdy nezebere…

zdroj: vlastnihlavou.cz

Asi budu taky za blbečka, protože se přiznám, že mi také hlava nebere, jak je možné, že chleba stojí bezmála desetkrát více, než před pár roky, přičemž jde stále jen o chleba, byť v mnohem horší kvalitě. Obilí naň pěstuje stále tentýž zemědělec, peče ho tentýž pekař, z pekárny ho rozváží tentýž šofér, prodává ho stále v obchodě tatáž paní prodavačka a všichni vykonají stejnou práci - dostanou chleba na pult pro zákazníka. To vše s údajně zvýšenou efektivitou práce (efektivita - není to jak se má docílit téhož s nižším celkově vynaloženým úsilím, tudíž by spíše naopak mělo být všechno levnější?). Koukal jsem se do zrcadla a rozhodně hlavu nemám desetkrát větší, rukou a nohou mám naštěstí také stále stejný počet.

Tak doprčic, jak to, že ten gumovej chleba stojí desetkrát více? Hodnotou je právě ten chleba a nikoliv potisknutej papírek, nebo ne? Ještě bych rozuměl tomu, že za stejnou práci bych dostal desetkrát více peněz, abych si tedy mohl koupit stejný, ale desetkrát dražší chleba. Ale proč by to někdo dělal, když jedinej rozdíl by byl v tom, že bychom na ten chleba potřebovali desetkrát větší peněženku?

Takže svým vesnickým mozečkem mi vychází jen to, že každého kdo něco skutečného vytváří, nutně musí okrádat někdo jiný, kdo nevytváří žádnou hodnotu.
Systém nutí skutečné výrobce hodnot dělat dvě věci - vyrábět nadbytečné množství výrobků a služeb v množství, které si stejně nemohou dovolit koupit (ani jich tolik není třeba) a brát si půjčky na výrobky a služby nutné k zabezpečení jejich důstojné kvality života. Oboje pochopitelně vytváří bezpracné zisky Systému.

MichalB