Poděkování Iv, blogu energieupramene a dalším

Mám toho mnoho na srdci, a proto zřejmě budu přeskakovat z tématu do tématu, za což se předem omlouvám.

Nebudeme chodit horké kaše, víme kvůli čemu vzniká tento článek.

Předevčírem večer jsem zažil šok, který mohu směle přirovnat k těm největším v životě. Stalo se, co se stalo, a protože k tomu došlo bez jakýchkoliv upozornění, seděl jsem na židli jako opařený s divoce tlukoucím srdcem a mělkým dechem. Když přešlo toto prvotní BUM, díky němuž bych se do krve pral s celým světem, že nic takové není možné, přišly další a myslím pro mnohé pochopitelné vlny emocí, jako zklamání, vztek, ponížení, touha po odvetě a znovu zklamání atd. Emoce byly naštěstí natolik silné, že usednutí a napsání čehokoliv ať článku, komentáře zde nebo na blogu Iv nebylo možné. Když začaly pomalu odeznívat, ale myšlenky by stále nebyly psány s klidnou hlavou, mi pomohli úžasní lidé kolem mě. Jelikož je tento článek o poděkování, pak to patří jmenovitě Vlabi - mojí mamce, a Hance, která mě pokaždé s něčím dokáže vyrazit dech (v dobrém), ale klidně i slzičku, když se nikdo nedívá. Obě mě polovědomě držely jako rozzuřeného psa na správně dlouhém řetězu. Třetí, komu patří dík za zvládání situace, je moje manželka, která už jen tím, jaká je, to samé činí nevědomě.

Iv:

Hned na začátku děkuji tobě a práci, kterou jsi na svém blogu energieupramene odvedl. Možná pár následujících vět bude znít jako brečení nad rozlitým mlékem, ale opak je pravdou, proto tě prosím o dočtení celého článku.

Těžko popisovat všechny pocity, když  jsem se předevčírem opět s chutí vrhnul k tobě na blog, jakmile přišlo oznámení o vydání nového článku. Opravdu nevím, co mě zklamalo více, zda to, že vše přišlo bez jediného slova, či že jsi nepoužil moje jméno, byť většina ví, že pod označením "autor" jsem já - MichalB, nebo to, že jsi spolu s dalšími vůbec nepochopil, nebo nechtěl pochopit, o čem můj článek byl a defacto jsi mě veřejně sestřelil na základě své interpretace něčeho, co jsem nikdy netvrdil, či snad způsobu, jakým to celé bylo pojato - skrytí své identity za druhé a učinění si z mého blogu a čtenářů svého soukromého pokusného králíka, ale i další.

Vůbec nic jsem z toho nechápal a dva dny jsem si připadal jako zhrzená, na minutu odkopnutá bývalá manželka. Teprve dnes všechny emoce definitivně vychladly, doslova je odvál čas a já se na to konečně a patrně poprvé v životě na takto pro mě zásadní životní situaci, podíval v klidu, s odstupem a koneckonců i s pár dobře míněnými radami od druhých, a překvapil jsem sám sebe.

Jelikož nic se neděje náhodně a vše má svůj význam/smysl, tak stejně i nastalá situace byla jen završením konání nás všech, kdož se jí, byť jen jako divák zúčastníme. A i když jde o jednu a tutéž situaci, pro každého z nás přinesla něco jiného. Nebo alespoň nesla potenciál a vlastně i záměr přinést vysvětlení, proč k ní vůbec došlo. 

Jsme každý jedinečný a neopakovatelný, stejně tak jako naše cesta tímto životem i všemi ostatními životy. Každý se nacházíme na jiném místě této cesty, což znamená, že pro pokračování bychom se měli učit a získávat různé zkušenosti. Už jen z tohoto důvodu je (opět z mého pohledu) nesprávné se domnívat, že co zrovna teď pomáhá v cestě jednoho, nutně musí být prospěšné i pro druhého či snad pro všechny na světě. Vše, co nás potkává, jsou zadání výuky a pouze zvládnutí, což v drtivé většině znamená POCHOPENÍ, nás posouvá k dalšímu zadání. Jinak dříve či později znovu narazíme na totéž v bleděmodrém s přizpůsobením k dané době a okolnostem. 

I právě proto, že jsme každý jedinečný a v jiném bodě své cesty, vnímáme naší společnou realitu jinak. O tom jsme se zmiňovali na svých blozích oba. Já jsem se nad tím pozastavil v TOMTO článku. Snad právě proto, že každý vidí to, co vidět chce či má (konkrétní důvody nyní nechám stranou), jsi v mém viděl něco, co jsem tam já neuváděl, přičemž oba bychom se bili za svou pravdu a oba bychom ji měli. Když to nyní vidím v kontextu s mým dnešním poznáním, jsem přesvědčen o tom, že tvůj článek vyšel právě takový a právě tak (nebyla to náhoda - byl jsi k tomu taky, jak to kulantně říci - částečně i nevědomky, dotlačen), abych v případě, že budu přemýšlet nezaujatě, což byl opravdu pro mě ten nejtěžší úkol za dlouhou dobu, uviděl ta tenká neviditelná vřetena ukazující směr mé cesty. A pokud to celé zvládnu, což netvrdím, že se mi podaří, posunu se na další zadání další zkušenosti. 

V tomto konkrétním zadání jsi ty, stejně tak jako všichni zúčastnění, byli herci jedoucí dle připraveného scénáře hlavního "rejži" jen proto, abych měl možnost, pravděpodobně další z řady předchozích, splnit, co jsem dříve zvrtal. 

Ale naprosto stejně jsem byl já hercem v téže "kauze" pro možnost plnění jiného úkolu jiným zúčastněným. Těžko se mi to popisuje, ale na tomtéž se měli naučit=POCHOPIT každý něco jiného. 

Já to, že například strava (když už je to pro mnohé tak ožehavé téma) není to, co určuje kvality člověka. Stejně tak jakýkoliv vnější činitel. Jde "pouze" o pomocné berličky. To, co určuje, jaký člověk v tom nezákladnějším pojetí je - jeho kvalitu, je jeho touha a hlavně vůle tuto kvalitu určovat. To podstatné, důležité je vždy ukryto a chráněno uvnitř - příroda nám to strká před oči celá milénia.

Iv, i když oba přesně víme, kdy to v našem společném soukolí začalo skřípat, chci ti tímto veřejně poděkovat za za za..., že zkrátka jsi. Pro mne jsi sehrál důležitou roli, na čemž se naše Duše určitě někde u vesmírnýho pivka domluvily.

Bez tebe, ale stejně tak i bez Terezky, která v mé lekci sehrála též velice důležitou roli (jé, teď mi vyvstanula s tímto naprosto paralelní scéna z pohádky Princ a Večernice - když Slunečník, Měsíčník a Větrník zpětně ukazovali všechny své kladné i záporné role během učení jejich budoucího švagra  :-)  ).

Ať to celé bylo jakékoliv, dovedlo mne to k dalším skvělým a nádherným lidem, kteří mi ukázali a stále ukazují a otevírají další a další tajuplné dveře. A to byl důvod, proč tato lekce přišla. Ty jsi předal, co jsi předat měl, a nyní je řada i na dalších, ke kterým i právě díky Tobě jsem byl došťouchán. To však neznamená, že i nadále nebude od Tebe z čeho čerpat.

Přeji mnoho zdarů ve všem, do čeho se pustíš.

MichalB