Čas & čas

Vše, co je v námi vnímané realitě, se odehrává, mění, vyvíjí, vzniká a zaniká. Už jen ze samotného významu oněch sloves je více než jasné, že je to podřízeno plynutí času. Aby mohlo dojít ke změně (a změna je jedním ze základních projevů Života), musí k ní dojít mezi dvěma okamžiky od sebe jakkoliv vzdálenými. Až potud je to myslím jasné. Ale matka příroda se neřídí pouze tím časem, jak ho vnímáme my - časem definovaným lidskou "tik-tak" vědou. Pochopitelně i tímto "naším" časem probíhá v přírodě mnoho dějů - třeba hruška si to při pádu zrychluje přibližně 9,823 metrů za vteřinu. Ale matka příroda má ještě jeden čas, který je mnohem efektivnější, který je ohleduplnější a přizpůsobivější.

Takže tu máme časy dva, jeden lineární či-li kvantitativní, kterému se říká chronos a čas kvalitativní - kairos.

Nebudu se v tom dále literárně plácat. Doufám, že pár následujících řádků lépe vyjádří, co mám na mysli.

- 6:00 budíček a šup do práce

- Už je světlo a slunce mě táhne z postele

- 12:00-12:30 pauza na oběd

- Dostávám hlad, dám si nějakou baštu

- v 15:30 nářadí mi vypadne z ruky, je totiž konec šichty

- Mám to hotové, tak půjdu.

- V úterý mají v masně čerstvé zboží, takže honem, ať mě nikdo nepředběhne.

- Doma už není co k jídlu, musím něco koupit.

- Je 1. září a já jsem nestihla naplnit svůj šatník podzimní kolekcí! Jak budu před Máňou vypadat!

 - Slunce svítí, takže nač stahovat kraťasy, když podzimní sychravo je ještě daleko. Až se ochladí, doobléknu se.

- Jak to, že nemáte v březnu jablka?! Co jste to za obchod?!

- Už se těším, až dozrají letňáče!

- Zítra pojedu autem stůj co stůj!

- Karle, pojedu až ty brzdy budou v pořádku.

- Je už červen a já se ještě nekoupal. Ta příroda si dělá, co chce!

- Budeme se koupat, až se ta voda víc prohřeje.

- Musím to dnes dodělat, i když na to sotva vidím.

- Až zase zapnou elektřinu, tak to dodělám.

- pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle

- dnes, dnes, dnes, dnes, dnes, dnes, dnes

- Chlapi, do týdne ať je seno ve stodole!

- Až seno uschne, dáme ho do stodoly!

- Lukáši, na nové boty budeš mít nárok až v lednu.

- Až ty boty, Lukáši, prošoupeš, koupíme jiné.

- Já chci křečka!

- Až křečkovi připravíš pohodlné zázemí, můžeš si ho pořídit.

- Musíte co nejdříve, nejlépe ihned, nastoupit chemoterapii!

- Sledujte své okolí a přemýšlejte, co která situace může znamenat, protože ve správný okamžik vám bude svým způsobem řečeno, jak se můžete vyléčit i proč jste onemocněl.

- I když se mi nedostalo od nikoho žádné pomoci, zvládl jsem to sám.

- Ve chvíli, kdy jsem si říkal, že je konec, se znenadání objevila pomoc.

- Dneska jde od ráno všechno nalevačku, takže skoro nic nestíhám.

- Dneska to nejde. Budu dělat něco jiného a toto zkusím udělat zítra. 

Nechci, aby to vyznělo, že jsem nějak zaujatý vůči kvantitativnímu (lineárnímu) času nebo že ho upřednostňuji před kvalitativním, naopak. Myslím si, že bychom se měli někdy zastavit, uklidnit se a popřemýšlet nad tím, zda do svého života více nezahrnout onen v dnešní době na vedlejší kolej odstrkovaný, pouze na první a povrchní pohled nelogický a nepraktický čas kairos - čas kvalitativní. I zde, stejně jako ve všem našem konání a bytí a hlavně rozhodování, znovunavrátit rovnováhu, která je klíčem ke všemu v přírodě. 

Řízení se kairosem není výhradně prací intuice, jak by se možná na první pohled zdálo, ale vyváženou spoluprací naší levé mozkové hemisféry, čili rozumem - nebo Egem, chcete-li - a pravou hemisférou, čili Duší, intuicí.

Opět mi toto zamyšlení potvrdilo, že my lidé nejsme jednotlivci-Ega ani Duše spojené se vším, ale jsme oboje dohromady a právě jako tyto celkové součtové bytosti bychom měli svoje životy žít a prožívat. Projít životem zaměřeným více na jednu či druhou stranu nebude to pravé ořechové. Dopřejme si na všechna svá rozhodnutí ten správný čas i čas, aneb "až to bude, tak to bude".