Jak už to každý dozajista zažil, tak i já jsem dneska nemohl najít náhradní klíče od auta. Měnil jsem v nich před pár dny baterii a pak jsem je dal na poličku do špajzu. Dnes jsme je potřebovali, a když jsem pro ně najisto šel, tak .... tam překvapivě nebyly.
Doteď celkem normální situace. Po zmatečném hledání na běžných místech, jako je mrazák, komín či lustr, jsem zašel do špajzu a poličku prohlédl znovu.
Nebyly tam. (překvapivě)
Tak jsem poličku vyklidil. I poličky nad ní a pod ní v přesvědčení, že je shodila Pižla (veverka) do mouky.
Nebyly tam. (překvapivě)
Po dalším kole, kdy se opět kontroloval mrazák, veverčí doupata (aspoň jsem tam našel dávno ztracené struhadlo na ořechy a rozcupovanou fakturu od ČEZu), jsem znovu zavítal do špajzu v napjatém očekávání, že tam ty klíče hergot musí být, a znovu jsem zpřeházel poličku, na níž jsem je před pár dny nabeton zanechal.
Nebyly tam. (překvapivě)
Protože jsem je nutně, ale fakt nutně potřeboval předat synovi, aby mohl jet zítra na nádraží, tak jsem ze zoufalství znovu onu zpropadenou poličku prohlédl.
Nebyly tam. (tentokrát už to překvapení nebylo)
Pak už jsem to vzdal a s odevzdáním, že jsou klíče prostě fuč, jsem synovi oznámil, že jsou v prde.., totiž fuč a že na nádraží pomastí pěšky. Jen pramalou útěchou mi bylo, že jsem aspoň našel klíče od auta minulého, které před časem při čelním střetu sešrotovala dodávka. Hodil jsem je do koše.
Mezitím syn, taktéž zoufalý, ale nikoli ze ztráty klíčů, nýbrž z vidiny, jak si to štráduje z bagáží na nádraží pěšky, poličku zkontroloval a zpřeházel také. A to dvakrát.
Klíče tam k jeho překvapení, nikoli však mému ... nebyly.
Nedalo mu to však, a ještě jednou - samozřejmě po kontrole trouby, psího pelechu a spodku gauče - naposled nakoukl do špajzu. A hned ode dveří s nádechem děsu vykřikl:
"Jsou tady!" (tentokrát s mým i jeho naprostým překvapením)
Mezitím ve špajzu nikdo nebyl! Zbytek rodiny naše panikaření jen se zájmem, a dlužno říci, že potutelně, sledoval od televize. Jelikož jsme fakt byli střízliví, neměli jsme se synem jiné vysvětlení, než že to byla chyba v matrixu. Přece nejsme slepí nebo dementní!
Nebo jo?
Nedávno jsem stejně hledala a nenacházela botu v předsíni. Pravda, byl tam právě poněkud chaos, ale ne takový, aby v něm šla přehlédnout kozačka. Nebyla tam. Celý chaos jsem přeházela z jedné strany na druhou, nebyla tam. Tlačil mě čas, přišla mi na pomoc dcera. Opět jsme celý chaos přeházely z druhé strany na první, kozačka tam nebyla. Už jsem si obouvala jiné boty - a podívala se na podlahu. A byla tam. Buď skřítci domácí. Nebo chyba v matrixu. Nebo matrix ve fázi přenastavování. A to c bude správně.
OdpovědětVymazatAno chyba v Matrixu, protože naše hlava je na něj napojena, tyto situace se mi stávaly často hlavně v práci. Jednu dobu jsem pochyboval o svém zdraví. Vždy ta hledaná věc tam na tom stole byla ikdyž jsem se na ni díval, ale neviděl jsem. A když se mi to stává znovu, řeším to tak, že odejdu od toho stolu, rozhodnu se hledat něco jiného, vrátím se a ono to tam je i ta prvotní nenacházená věc. Jak se říká: Pro stromy nevidíme les. Ps. děkuji za Vaše články K. L.
OdpovědětVymazatTo je normální, stává se mi to až nepříjemně často. Někdy se taková věc najde výjimečně celkem brzy, některé náhodně až po létech (většinou když hledám běco úplně jiného) a některé se nenajdou vlůbec.
OdpovědětVymazatAlbi
O chybách v Matrixu pojednávají i některé Murphyho zákony, jako třeba tento: Neživé předměty mají schopnost mizet a znovu se objevovat v jiném časoprostoru.
OdpovědětVymazatNeživé předměty mají zvláštní "povahu", kterou snad nejlépe vystihuje tento starý a nechutně vtip u ženách: Proč nemůže žena po čtyřicítce hrát schovku? Protože by ji nikdo nehledal!
Tento vtip je opravdu hnusný vůči našim ženám, nicméně vystihuje "povahu" předmětu. Podle mých zkušeností předmět mizí s předpokladem, že bude hledán. Pokud ho přestanete hledat, velmi rychle se objeví na původním místě.
Příklad: Nemůžu najít třináctku klíč, kterou jsem si donesl k autu k dotažení kontaktů baterie. Nevadí, zvolím náhradní program! Demontuju třeba spálený elektromotor na jiném domácím harapáku. Najdu stahovák a ségrovky k sundání řemenice. Třináctka, zhrzena faktem že ji nikdo nehledá, se objeví na původním místě dřív než sundám řemenici z motoru. Než práci dodělám, narazím na další dvě třináctky, které poblíž zapomněl můj syn před pár dny.
Tyto jevy možná ani nejsou chybou v Matrixu, ale jejich účelem je změnit váš program a osud. Zdržet vás, abyste nestihnul jiné věci. Tím že tuto jeho snahu ignorujete, zmaříte jeho snahu vás zdržet dejme tomu o hodinu. Když snahu Matrixu ignorujete a zvolíte si náhradní program, stihnete to co jste měl původně v plánu, plus něco navíc. Za hodinu máte sundanou řemenici i dotažené kontakty na baterii, protože jeden - dva pohyby klíčem zabraly minimum času a hledání klíče vás nezdrželo.
Já to tak dělám, protože jinak bych se při hledání věcí sukoval do dalších zdržovacích smyček a večer by mi manželka, kterou jsem mimochodem taky nehledal, řekla že jsem neschopný budižkničemu, protože nemám nic hotového.
MUDrland Wenca
Původní komentář ještě doplním o dalšího Murphyho zákon: Pozorovaný organismus se za přesně daných laboratorních podmínek, tj. tlak, teplota, rosný bod aj., chová tak, jak ho právě napadne.
OdpovědětVymazatPokud jednáte v duchu tohoto zákona, tzn. že svobodně měníte plán a pořadí vytyčených cílů, přestáváte být řízeným subjektem Matrixu a stáváte se účastníkem řízení procesů.
Účastnit se řízení se můžete tím víc, čím míň usilujete o dosažení cílů a čím míň se těšíte. Jinými slovy - udělám to, dá-li pámbu.
Čím víc lpíte na původním pořadí plnění vytyčených cílů, tím víc našlapujete na stále stejné hrábě.
Krásný příklad ze života, ze včerejška:
Syn se neskutečně těšil na svou první dovolenou, na kterou si vydělal. Včera měl odletět do Thajska. Zrušili mu odlet z Prahy a přesunuli na jiný termín. Sednul na vlak a vracel se. Na trati byla uzávěra kvůli sebevraždě na trati. Vlak se vrátil do Prahy a jel jinudy. Tam další sebevrah. Průvodčí říkal že zpoždění kvůli sebevraždě se občas stávají, ale nepamatuje kdy by vlak byl zdržen dvěma sebevraždami. Čím víc se těšil, tím větší lekci inkasoval od Matrixu.
Čím silnější emoce, tím větší pravděpodobnost že se něco pokazí.
MUDrland Wenca
Našel jsem ještě jeden aspekt řetězení negativních událostí, které mohly začít tím že nebylo možné najít jeden, v podstatě bezvýznamný předmět.
OdpovědětVymazatJak už jsem psal, nejvýhodnější postoj k vytyčeným cílům je, dá-li pámbu. Nejhorší postoj je, že se kvůli předmětu a jiným řetězícím se negativním událostem zboří svět. Ten kdo zaujme tento nejhorší postoj, může dopadnout jak ti sebevrazi o kterých jsem psal.
Můj otec je velmi silný flegmatik. Celá rodina mu měla tento životní postoj za zlé. Časem jsem zjistil, že flegmatismus mírně říznutý perfekcionismem, je nejvýhodnější filozofií pro úspěšné proplutí životem.
MUDrland Wenca
Wenco,
Vymazatrozumím takovému postoji. Ale osobně prožiji raději život překypující emocemi, byť s mnoha zakopnutími, nežli jeho poklidným proplutím.
Mám totiž takový pocit, že jsem tu proto, abych nasbíral co nejvíce zkušeností (pozitivních i negativních), nikoliv proto, abych úspěšně proplul životem. Ale to je asi dáno mojí silně cholerickou povahou.
Tím však netvrdím, že takový postoj je správný. :-)
Michale,
Vymazatzamlada jsem byl silný cholerik. Nic jsem si nenechal líbit a pro ránu nešel daleko. Když jsem byl podmínečně odsouzen za ublížení na zdraví, došlo mi že s tím musím něco udělat, abych se nedostal do tepláků. Postupně jsem se emocemi přestal zabývat a následně zjistil že provokatéři namísto ode mne, dostali přes hubu od někoho jiného. Ve výsledku to pro ně dopadlo stejně a pro mne lépe. Ale jinak souhlasím, otázka životního postoje je individuální.
Wenca
Nojo, když já za pojmem cholerik nemám rovnítko s pojmem "rváč" :-)
VymazatCholerik je u mě člověk impulzivní, který na jakýkoli podnět reaguje rychlou, silnou odezvou. Nikoli jen u vzteku, hněvu, ale i u štěstí, radosti,...
Jasně má to své mínusy, ale stejně tak plusy.
Dcera je flegmatik. Někdy bych jí za její salámismus roztrhl jak hada, jindy jí takový postoj tiše závidím :-)
Michale,
Vymazatsilné prožívání radosti neškodí, u hněvu ano. Vyplavený adrenalin je třeba "spálit" útěkem, nebo útokem, jinak škodí zdraví. Podobně jak když se naplno topí v lokomotivě která stojí na místě.
Vrátím se ale k původnímu tématu článku. Zatímco cholerik se při hledání zlobí na sebe nebo jiné se slovy "kruci, přece ty klíče tady musí být" a tím zabíjí čas, flegmatik si vzpomene na různé resty ke kterým se dosud nedostal a dělá to, co mu bylo vyšší mocí dovoleno. Flegmatik s malou dávkou zodpovědnosti dosahuje jistých výsledků za vyvinutí minimálního úsilí, protože na rozdíl od cholerika nebojuje sám se sebou.
Wenca
To robia entity ktoré sa živia našimi negatívnymi emóciami. Najviac im robí radosť pokaziť niekomu radosť alebo plán, napríklad tým že niečo nestihne alebo nenájde. Presne poznajú z ktorých ľudí im "kápne" najviac negatívu a vedia si pamätať aj tých z ktorých nemajú nič. S týmto vedomím je možné ich oklamať a to tak, že sa na niečo umelo tešíte. Potom keď vám to prekazia okamžite nasadíte kamennú tvár bez emócií. Takto to spravíte pár krát a oni pochopia že z vás nič nenacicajú a nechajú vás na pokoji, s tým že si to aj dobudúcna pamätajú.
Vymazats0lar
Veci sa strácajú úplne normálne na také miesta, kde sa proste nemohli dostať. Hráte človeče uprostred izby na zemi, niekto zakopne, a už len kvôli pocitu že nie ste predsa debil, ju po dvoch dňoch nájdete na takom mieste, kam sa nemohla dostať. Buchol som na stole šampus. Logicky šťupel vyletí hore a spadne dolu. No né, on musí byť v jemne pootvorenej kuchynskej linke za taniermi.
OdpovědětVymazatK tej smole, ak sa niekedy trikrát za sebou trom šuďom nedovolám, končím daný deň s telefonovaním, pár krát som to skúšal a nikto nedvíhal.
Ak stretnete idiota, počítajte s tým, že kým ich nestretnete troch tak váš deň nekončí.
:D Juraj
Zajímavé v takových situacích by bylo vědět co by se stalo (nebo co by se nestalo) kdyby tam ty klíčky byly normálně napoprvé. Tedy co se v životě tou anabází změnilo. Možná nejde o chybu v matrixu ale o normální funkcionalitu (například bezpečnostní pojistku co někomu zachránila zdraví, život, a pod.). Jen úvaha.
OdpovědětVymazatNěkdy mám pocit že podobné řekněme mimořádné zážitky člověka posunou kýženým směrem, třeba aby našel struhadlo na oříšky :-)
Alchy
Alchy,
Vymazatto se nedá jednoznačně říct jakou roli plní neplánované zdržení. Zdržet může hledání předmětu, ale i nějaká osoba která po vás na poslední chvíli něco nutně potřebuje. Zdržení může mít pouze informativně výchovný charakter.
Příklad starý víc jak 20 let:
Rozvážel jsem zboží a spěchal jsem abych stihnul do posledních dvou prodejen dovézt zboží před polední pauzou. Jel jsem jak závodník po klikatých vesnických silnicích a předjel jedno auto. Poté mne zastavili policajti. Jeden se mi věnoval a druhý svlekl vestu a uložil ji i s plácačkou do kufru. Pro něho už padla. Když projíždělo auto které jsem před chvilkou předjel, už ho nezastavoval. Ten který se mi věnoval zjistil, že číslo mojí žluté SPZ je na seznamu kradených aut. Pak vysílačkou zjišťoval zda hledané auto má SPZ bílou nebo žlutou. Já si šel uklidit nákladní prostor, protože kvůli divoké jízdě mi vyskákaly krabice z regálů. Asi po púlhodině policajt konečně zjistil že se hledá bílá SPZ a mohl jsem jet dál. Bohužel mne zdržel tak, že obchody už měly zavřeno.
Došlo mi že někdy pomaleji znamená rychleji. Kdybych auto nepředjel, zastavili by jeho a mne by nechali projet, protože měli pauzu na oběd.
To byla výchovná lekce. Od té doby jsem zažil spoustu nechtěných zdržení, díky kterým jsem se nevmotal do ošklivých havárií.
Na druhou stranu se mi mockrát stalo, že jsem zdržen nebyl a za mnou "padaly mosty". Z rádia jsem se dozvídal, že na místě kudy jsem projížděl před půlhodinou - hodinou, se semlela velká havárie.
Proto jsem došel k poznatku že řidič potřebuje k přežití notnou dávku štěstí a intuici. Když mne něco zdrželo, nebránil jsem se tomu, protože jsem věděl že toto zdržení mne většinou ušetří od problémů. Nejen řidičských, ale i lidských srážek s blbci a jiných nebezpečných situací. Když jsem se nechal zdržet rozhovorem ke kterému jsem původně neměl chuť, často jsem se dozvěděl důležité informace které mi posléze usnadnily vyřešit dosud neřešitelné problémy.
Je úplně jedno zda nás zdrží hledání předmětu, nebo osoba. Toto zdržení nám může zachránit život. Platí to ale pouze pro konstruktivní lidi kteří jsou nějakým způsobem užiteční pro své okolí. Pro své blízké a známé.
Naopak pro destruktivní lidi, ty kteří své okolí okrádají a přivádí je do neštěstí, pro ty většinou zdržení znamená že je dopadne policie.
Jak vidíte, univerzální, jednoduchá a vždy platná odpověď na to co by se stalo, "kdyby se klíčky našly hned", patrně neexistuje, Každý má možnost svým osobitým přístupem zjistit, jaký postoj ke zdržení osobami nebo k hledání předmětu zaujme.
MUDrland Wenca
Hezky vecer, tak presne tento jev "sprymujicich veci", ktere si chteji hrat me provazi cely zivot. Bohuzel je to nekdy dost zdlouhave a zdrzujici (kam ale vlastne spechat) s nimi tuto hru na schovku hrat. Pred par dny jsem si to dal take s klici od auta asi 3 hodiny a samozrejme byly tam kde mely byt a kde jsem je predtim asi 5x nevidel. A to prosim nebylo v zadnem harampadi, ale na dubove desce baru v kuchyni, zcela izolovane a v ciste soliternim postaveni. Proste si na me cumely jak vysiluji a mely z toho asi ohromnou prcu. Da se pouzit jedna dobra vychytavka, ktera tu hru zrusi a to je: opticky se odizolovat privrenim oci a pak kdyz je otevru, tak je vetsinou vse na svych mistech. Jediny sprymar na tohle neslysi a to je maly hlinikovy hoblik z narexu, ktery reaguje az na prosbu: "prosim ukaz se mi". Takze takhle si tu ziju ;)
OdpovědětVymazatBL007
Na tom je nejzajímavější úplně jiná věc. A to, jak se, poprvé v dějinách lidstva za zhruba posledních 50 let natolik přeformátovalo myšlení mnoha lidí, zejména v tzv. "západním světě", že nemožnost pár dnů využívat auto je pro ně tragédií a představa, že by synátor musel na nádraží odkráčet pěšky ( a považte - i s batohem ! ta hrůza, to drama ! ) je dožene až k sepsání článku.
OdpovědětVymazatJá vím, že to bylo jakoby o klíčích. A já už taky pár věcí záhadně ztratil. A pak dokonce nenašel, což je horší.
Přesto si myslím, že je hanbou, ostudou a mementem doby mít takhle nastavené myšlení a vypěstovanou závislost na tom krámu, který většina lidí v ČR spíše zneužívá a vlastně nepotřebuje.
Bezejmenný,
Vymazatmohl bych se obhajovat proti vašemu stýskání si, jak náš západní svět je na hov.., ale podle textu je evidentní, že víte všechno o druhých lépe, než oni sami o sobě. Tak si raději sypu popel na hlavu, že neumím být bez auta (nenosím kovadlinu s nářadím na zádech po republice) a že svým dětem pomáhám, dokud ještě o to stojí a dokud mohu.
Nadsázku v povídce jsem asi ukryl tak, že není vidět.
Jdu spálit auto, vždyť ho přece zneužívám, spálím i dům, protože lze žít v teepee nebo pod mostem, vyhodím šatník i botník, stačí od každého jedno, pozemek daruji Schwábovi a budu šťastný, protože nebudu nic vlastnit. Svým příkladem doufám strhnu i sousedy a budeme šťastní všichni.
Anonymní z 8.1. v 8.42 je asi Švábův fanoušek,protože co on píše,tak to zhruba Rotschildův Šváb hlásá.Vaše odpověď jemu,zejména její poslední odstavec o spálení auta atd.je velmi vtipná.Více takových jako jste Vy Michale B.
VymazatMně se velmi dlouho záhadně ztrácelo nářadí. Vždycky jsem jej dával na přesně vymezená místa, zamykal, pečlivě uklízel a když jsem jej hledal po čase nic - absolutní nic. A nikde. Ani s takovým výsledkem jako v příběhu. Nikdy. Jen jsem se stal stálým zákazníkem obchodů, kde prodávaly nářadí jako šroubováky, pilníky, klíče na matky atd. Trvalo to nejméně 17 let. Prostě když jsem potřeboval cokoliv utáhnout, buď jsem našel jen "osvědčené zmetky šroubováků" a nebo nic.
OdpovědětVymazatAž když souhrou okolností a osudu jsem nakonec zůstal v baráku sám a šel jsem pak jednou na zahrádku sem tam něco okopat atd., ale ne moc, protože kytky, promiňte, to nebylo nikdy pro mne. Já tak ovoce a zeleninu a hlavně stromy. No zkrátka jsem nejprve našel šroubovák, co jsem dostal ještě při nástupu do učení - vynikající rukojeť, rozměr akorát, chlap pochopí - prostě tak akorát do ruky. A víte kde? Podpíral trsek nějakého zeleného "listí". O kvalitě jeho výroby svědčí to, že když jsem jel umyl a vyčistil od slabého nánosu rzi, byl jako nový! Kolik let musel být v zemi!
Co budu říkat. Všechno to nenalezené nářadí nejméně za těch nejméně 17 let jsem našel porůznu "zapíchané" na zahrádce ...
Kdyby ještě máma žila, říkal jsem si, TAK BYCH!!, no ale pak jsem mávl rukou, jednak už jí stejně nešlo nic říci a jednak už jsem tou dobou velmi dobře věděl, že takové věci žádné ženě neobjasníte, pokud ona sama nechce.
Takže teď mám velkou hromadu šroubováků, klíčů, pilníků, násadek na cokoliv, sem tam jsem objevil i ty svařovací tentononc "tyčky drátky", nože, ba i dvoje kleště (hodili se správně podpírat také "nějaké to okrasné zelení") ... atd. Rovněž jsem objevil zahrabané v záhonech "poztrácené" zahradnické nůžky, které pak máma nemohla za Boha najít a já je každý rok kupoval, stejně jako ty šroubováky.
Bedřich
Bedřichu,
Vymazatněkde jsem slyšel nebo četl, podobně zajímavý příběh ze života. Je to příběh muže který zdědil chalupu na vesnici. A jemu se ztrácela elektřina. Jezdil tam pouze na víkendy, 1 - 2x do měsíce. Jeho tisícové účty nemohly pocházet z jeho spotřeby. Pak si všiml že jedna 220V zásuvka je přišroubovaná na zdi domu směřující do dvora. Tuto jednofázovou zásuvku přepojil na dvoufázovou, tzn. že vlevo byla jedna fáze a vpravo byla druhá. Dvě fáze proti sobě tedy dávaly min.380 Voltů.
Když přijížděl za měsíc, všiml si že před sousedním domem který obývala cigánská rodina, leží hromada elektrických spotřebičů, od žehličky přes mikrovlnku, rádio i televizi, až po vysavač.
Od té doby se mu už elektřina neztrácela.
MUDrland Wenca
Michale, narazil jsem na článek o chybě v Matrixu. Pokud to není hoax: https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/chyba-v-matrixu-hrac-se-uprostred-zapasu-vyparil-pred-zraky-divaku/
OdpovědětVymazatVíte, co jsou virtuální billboardy?
Vymazathttps://clickbait.cz/2022/12/06/7-neuveritelnych-3d-billboardu-ktere-jsou-jak-z-jineho-sveta/
No, a když do takového billboardu vkročíte nebo nedej bože spadnete, tak prostě zmizíte z tohoto Matrixu. Tak bacha na ně!
nenimito