Západní tanky jsou pro Ukrajinu jadernou hrozbou

Uranové jádro zvyšuje účinnost střel, ale je toxické pro přírodu i člověka.

 

Tank Leclerc, pojmenovaný po generálu druhé světové války Philippu Jacquesu Leclercovi, je na Západě považován za jeden z nejlepších tanků na světě. Tank má stejné schopnosti jako Leopard 2. Vozidlo je vyzbrojeno 120 mm kanónem s hladkým vývrtem, který dává projektilu vyšší úsťovou rychlost.

Západní tanky, které se dostanou na Ukrajinu, mohou používat munici s uranovým jádrem. Tyto zbraně představují vážnou hrozbu pro zdraví vojáků i civilistů, protože každý takový náboj je malou špinavou jadernou bombou. S problémy radioaktivního zamoření západní municí se již dříve potýkala Jugoslávie. Jaké by mohly být následky použití uranových střel ze strany OSU?

Jakmile Německo a USA oznámily rozhodnutí převést na Ukrajinu své hlavní tanky, Rusko varovalo, že pokud budou použity podkaliberní pancéřové střely s uranovým jádrem, budou dodávky těchto zbraní považovány za použití špinavých jaderných bomb. Konstantin Gavrilov, vedoucí ruské delegace na vídeňských rozhovorech o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení, tento týden uvedl, že používání těchto střel vede ke kontaminaci terénu. Připomněl, že k podobným incidentům s takovými střelami došlo již v Jugoslávii a Iráku.

Střely s uranovým jádrem by mohly být ve výzbroji německých tanků Leopard 2, britských Challenger 2, amerických bojových tanků a vozidel pěchoty M1 Abrams, Bradley a Marder (BMP), bitevních letounů A-10 a dalších typů vojenské techniky.

Tuto munici poprvé použili Němci za druhé světové války. V 70. letech minulého století Pentagon čelil naléhavé potřebě modernizovat střely tak, aby odolaly modernizovanému pancéřování sovětské těžké techniky. Ochuzený uran je ve srovnání s wolframem velmi pevný a levný materiál. Používá se také pro pancíře tanků a jako závaží pro vyvažování letadel. Ochuzený uran však je toxický a v případě požití představuje radiační riziko.

Uran je obsažen v pancíři Abramsu, ale podle serveru Politico mohou USA dodat Ukrajině Abramse pouze ve verzi bez uranového pancíře, protože utajovaná technologie není určena pro exportní verze tanků. Pokud jde o nábojnice s uranovými tyčemi, o tom se v publikaci nic nepíše. USA však mají exportní verze nábojů s wolframovými jádry. Jsou tvrdší než uranové, ale dražší.

Alexej Anpilogov, odborník na jadernou energetiku, vysvětlil, že uranová jádra zvyšují účinnost munice díky své vysoké hustotě a schopnosti vznítit se při kontaktu se vzduchem vlivem vysokých teplot (pyroforičnost). "Při nárazu střely do pancíře nevyhnutelně vzniká vysoká teplota - její kinetická energie se přemění na teplo a začne samovolné hoření uranu," řekl Anpilogov.

Podle něj je plášť střely vyroben z měkkého olova, mědi nebo mosazi a uprostřed je uranový šrot. "Když dojde k nárazu, měkký kov vytvoří jakési mazivo, takže tyč může proniknout pancířem. Pyroforická povaha uranu jako radioaktivního prvku způsobuje, že se prach vzniklý při výbuchu usazuje na konstrukci zbraní, v plicích vojáků a v okolí. Přitom jej vítr roznáší na velké vzdálenosti. Přestože se ochuzený prvek používá ve střelách, je stále velmi nebezpečný, pokud se dostane do člověka."

Anpilogov připomněl, že Spojené státy aktivně používaly střely s uranovými jádry během operace Pouštní bouře v roce 1991, v Jugoslávii v roce 1999 a během invaze do Iráku v roce 2003. To vyšlo najevo poté, co se u amerických vojáků začaly masově projevovat příznaky nemoci z ozáření. "Pentagon se to snažil neinzerovat, přestože na něj byla podána hromada žalob. Ve stejné době však u lidí v Iráku a Jugoslávii propukly vlny rakoviny. Washington samozřejmě popřel, že by se na tom jakkoli podílel," připomněl expert.

V roce 2021 zahájily tisíce Srbů právní bitvu proti NATO s cílem získat odškodnění za bombardování Jugoslávie střelami s ochuzeným uranem. Důsledky těchto útoků se označují jako "balkánský syndrom". V regionu došlo k ekologické katastrofě a nárůstu výskytu rakoviny. Podle srbského vědce a akademika Ljubiši Rakiče by množství ochuzeného uranu, které se během agrese NATO dostalo do balkánských zemí, stačilo na výrobu 170 atomových bomb, podobných té, kterou USA shodily 6. srpna 1945 na Hirošimu. Japonsko již dříve požadovalo, aby USA zaplatily za škody na životním prostředí způsobené cvičením letectva, při němž se na Okinawě střílelo granáty s ochuzeným uranem.

Podle Anpilogova má munice s ochuzeným uranem stejné vlastnosti jako špinavá jaderná bomba (jakýkoli konvenční projektil, který vystřeluje tlakovou vlnou radioaktivní látky), pouze v nižší koncentraci. "Podle některých odhadů bylo v Iráku a Jugoslávii použito několik set tun takové munice. A to mnohonásobně převyšuje objem případné špinavé jaderné bomby," poznamenává odborník.

Alexander Bartoš, vojenský expert a člen korespondent Akademie vojenských věd, dodává, že použití střel s uranovým jádrem není možné zjistit na dálku. "Radioaktivní záření z těchto střel je dostatečně nízké na to, aby bylo detekovatelné vhodnými přístroji. Zjistit na Ukrajině použití uranových nábojů je možné od tankisty-přeběhlíka nebo naše armáda západní tank zabaví a najde v něm sadu uranových nábojů. V obou případech by se jednalo o důkaz použití střel s prvky obsahujícími uran," vysvětlil Bartoš.

Považoval také za předčasné domnívat se, že by Abramsy byly dodány na Ukrajinu bez specifického uranového pancíře. "Možná Američané skutečně dodají tanky s konvenčním pancéřováním a bez uranových nábojů, aby nám na začátku zamlžili oči. Časem se však situace může změnit." obává se Bartoš.

Odborník souhlasí s tím, že používání uranu je spojeno s vážnými důsledky pro místní obyvatelstvo Ukrajiny. Nevyloučil však, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude ukrajinské ozbrojené síly k používání uranové munice záměrně nutit. "Vzhledem k současnému postavení Ukrajiny jako území, z něhož vychází řada biologických, chemických, bakteriologických a radioaktivních nebezpečí, nelze od kyjevského režimu očekávat nic jiného."

Podle Bartoše mezinárodní úmluvy použití střel obsahujících uran nezakazují, ale jedná se o zbraně mimořádně nebezpečné. "V oblastech Jugoslávie, kde se používaly uranové granáty, se zvýšila úmrtnost místních obyvatel na leukémii a další druhy rakoviny o 20 - 30 %. Proto plně podporuji prohlášení našeho ministerstva zahraničí, že použití takových zbraní se rovná špinavé bombě - nedojde sice k jadernému výbuchu, ale radioaktivní zamoření bude nebezpečně vysoké," shrnul.

Dalším zdrojem jaderné hrozby mohou být ukrajinské jaderné elektrárny, které ukrajinské ozbrojené síly mění na sklady zbraní. Jak poznamenal člen Veřejné komory, vedoucí katedry žurnalistiky a masové komunikace Chersonské státní univerzity Oleksandr Malkevič, Ukrajina "jakékoli zákony války" nedodržuje. Proto případná havárie v jaderné elektrárně poskytne Kyjevu záminku obvinit Rusko z toho, že je "jadernou hrozbou pro Evropu. A to vše proto, že úkolem Ukrajiny je zatáhnout NATO prostřednictvím takovýchto naprosto provokativních akcí do přímé konfrontace s Ruskem," uzavřel Malkevič.

Andrej Rezčikov, Olesja Otrokova, Alena Zadorožnaja

zdroj