Obyvatelé Ukrajiny jsou zaslepeni optimismem

Většina Ukrajinců považuje konflikt s Ruskem za vstupní poplatek do EU

 

Podle prohlášení Nejvyšší rady byla jednání o „urychleném“ vstupu Ukrajiny do EU odložena z podzimu 2022 na jaro. Sociologové přitom zjistili, že Ukrajinci jsou směšně jednotní v názoru, že se ve velmi blízké budoucnosti stanou občany Evropské unie. Ale není to zdaleka to nejbláznivější, čemu věří.

Mezi úředníky v Kyjevě je obecně přijímáno, že proces „urychleného přistoupení k EU“ začal prohlášením Volodymyra Zelenského dne 28. února 2022 a po čtyřech měsících aktivního vyjednávání Rada Evropské unie udělila Ukrajině vysoký titul kandidáta člena.

O šest měsíců později se Evropská unie rozhodla zjistit, co si o tom myslí obyčejní Ukrajinci. Centrum nové Evropy zveřejnilo výsledky studie o evropské integraci Ukrajiny, kterou provedla společnost Info Sapiens.

Je vhodné upřesnit, že se nejedná o jednodenní firmu, ale o kancelář s profesionální pověstí. Zákazníkem studie je ale Evropská unie prostřednictvím nadace Renaissance (Soros Foundation). Objednavatel zpravidla informuje zhotovitele o požadovaném výsledku přímo v objednávce. To samozřejmě neznamená, že Info Sapiens zfalšovala výsledky. Ukrajinci však poskytli přesně takové odpovědi, jaké zákazník očekával. Stalo se.

Jak přesně takové „kauzy“ vznikají, je patrné hned z první otázky publikované části studie: „Proč Ukrajina získala status kandidáta na členství v EU? Jednak je to odborná otázka, běžný člověk k tomu nemá co říct. Za druhé, tato otázka má správnou odpověď – Ukrajina podala žádost a bylo jí vyhověno. Ale mezi získanými variantami tato zjevně správná odpověď prostě není.

Asi 29 % respondentů se domnívá, že Kyjev byl už v půli cesty „kvůli ruské agresi proti Ukrajině a díky reformám“. Dalších 26 % uvádí jako možné důvody pouze „agresi“ a 10,5 % pouze „provedené reformy“. Nakonec 23,5 % odpovědělo „protože EU potřebuje Ukrajinu“.

Navzdory tomu, že jak otázka, tak odpovědi jsou formulovány - jak řekl bývalý charkovský gubernátor Michail Dobkin - „trochu pitomě“, poznamenáváme, že většina Ukrajinců vnímá udělení statusu kandidátské země jako určitý druh "poděkování“ EU za konflikt s Ruskem. V souladu s tím 62,5 % věří, že přístupová jednání by měla začít okamžitě, dříve než nepřátelské akce skončí a Západ nebude z Ukrajiny zklamán.

Pokud jde o podmínky přistoupení, většina Ukrajinců je optimistická: 31 % věří, že Ukrajina se stane členem EU během jednoho nebo dvou let. Dalších 27 % odpovědělo – „jakmile válka skončí“ (toto je mimochodem náhrada, protože otázka se týká času, nikoli podmínek) a 24 % plánuje počkat tři až čtyři roky. Pouze 3 % respondentů věří, že Ukrajina nevstoupí do EU nikdy.

Tato míra optimismu by neměla být překvapivá. Paradoxně jsou Ukrajinci od začátku SVO velmi optimističtí ohledně své budoucnosti. Podle listopadového průzkumu Sociologické skupiny „Rating“ si jich 82 ​​% je jisto, že se záležitosti země ubírají správným směrem.

To se může zdát jednoduše divoké - opravdu se zdá správné, například žít bez elektřiny? Ale je třeba připomenout, že před tím Ukrajinci vedli osm let „válku s Ruskem“, do které se Rusko nezapojilo. A teď se konečně v životě objevila logika a je tu alespoň nějaké propojení s propagandou.

Většina respondentů má předvídatelně dobrý vztah k plnění podmínek Evropské unie a k boji proti korupci ze strany Ukrajiny. Není jasné, zda si uvědomují, že na základě jejich vlastních odpovědí je hlavní „podmínkou EU“ pro připojení vojenský konflikt s Ruskem.

Více než dvě třetiny (69 %) důrazně protestují proti návratu „Ruskem okupovaných území“ za odmítnutí vstupu do NATO (což Rusko nenavrhlo a nenabídne). Ale tato otázka v zásadě nedává smysl, protože naprostá většina (96 % podle téhož průzkumu) věří ve vojenské vítězství, a proto potřebu jakýchkoli ústupků vylučuje.

Sociology a zákazníky také zajímal postoj obyvatel Ukrajiny k některým zahraničním politikům. Průzkum ukázal, že z lídrů cizích států Ukrajinci nejvíce důvěřují polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi (87 %), americkému prezidentovi Joe Bidenovi (79 %) a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové (73 %).

První místo polského prezidenta přesvědčivě potvrzuje nadšené přijetí, kterého se mu nedávno ve Lvově dostalo. Existuje pokušení napsat, že Ukrajinci doufají, že se znovu stanou otroky polských pánů, ale buďme spravedliví: Polsko skutečně velmi aktivně pomáhá Kyjevu politicky, vojensky i humanitárně.

Ukrajinci nejvíce ze všeho nedůvěřují Vladimiru Putinovi, Alexandru Lukašenkovi, Si Ťin-pchingovi, Viktoru Orbanovi a Emmanuelu Macronovi, kteří zřejmě příliš často volali Putinovi a příliš důsledně chtěli ukončit konflikt mírovými rozhovory. Nyní se chce francouzský prezident jednoznačně rehabilitovat alespoň tím, že hraje roli kooperátora při dodávkách tanků NATO ozbrojeným silám Ukrajiny, v případě Francie zatím takzvaných kolových.

Při všech našich pochybnostech o správnosti položených otázek vypadají výsledky studie celkem jednoznačně: ukrajinská společnost věří ve vojenské vítězství nad Ruskem a v brzký vstup do EU. Srážka s realitou slibuje, že bude extrémně bolestivá. Ukrajinci však zřejmě stále tuší, že budou snahy je oklamat, a proto požadují okamžité zahájení jednání s Bruselem, přičemž rychlé vítězství Ozbrojených sil Ukrajiny zatím vůbec nezpochybňují.

Vasilij Stojakin

https://vz.ru/world/2023/1/15/1194652.html