16. 1. 2023

Obyvatelé Ukrajiny jsou zaslepeni optimismem


Většina Ukrajinců považuje konflikt s Ruskem za vstupní poplatek do EU
 


Podle prohlášení Nejvyšší rady byla jednání o „urychleném“ vstupu Ukrajiny do EU odložena z podzimu 2022 na jaro. Sociologové přitom zjistili, že Ukrajinci jsou směšně jednotní v názoru, že se ve velmi blízké budoucnosti stanou občany Evropské unie. Ale není to zdaleka to nejbláznivější, čemu věří.

Mezi úředníky v Kyjevě je obecně přijímáno, že proces „urychleného přistoupení k EU“ začal prohlášením Volodymyra Zelenského dne 28. února 2022 a po čtyřech měsících aktivního vyjednávání Rada Evropské unie udělila Ukrajině vysoký titul kandidáta člena.

O šest měsíců později se Evropská unie rozhodla zjistit, co si o tom myslí obyčejní Ukrajinci. Centrum nové Evropy zveřejnilo výsledky studie o evropské integraci Ukrajiny, kterou provedla společnost Info Sapiens.

Je vhodné upřesnit, že se nejedná o jednodenní firmu, ale o kancelář s profesionální pověstí. Zákazníkem studie je ale Evropská unie prostřednictvím nadace Renaissance (Soros Foundation). Objednavatel zpravidla informuje zhotovitele o požadovaném výsledku přímo v objednávce. To samozřejmě neznamená, že Info Sapiens zfalšovala výsledky. Ukrajinci však poskytli přesně takové odpovědi, jaké zákazník očekával. Stalo se.

Jak přesně takové „kauzy“ vznikají, je patrné hned z první otázky publikované části studie: „Proč Ukrajina získala status kandidáta na členství v EU? Jednak je to odborná otázka, běžný člověk k tomu nemá co říct. Za druhé, tato otázka má správnou odpověď – Ukrajina podala žádost a bylo jí vyhověno. Ale mezi získanými variantami tato zjevně správná odpověď prostě není.

Asi 29 % respondentů se domnívá, že Kyjev byl už v půli cesty „kvůli ruské agresi proti Ukrajině a díky reformám“. Dalších 26 % uvádí jako možné důvody pouze „agresi“ a 10,5 % pouze „provedené reformy“. Nakonec 23,5 % odpovědělo „protože EU potřebuje Ukrajinu“.

Navzdory tomu, že jak otázka, tak odpovědi jsou formulovány - jak řekl bývalý charkovský gubernátor Michail Dobkin - „trochu pitomě“, poznamenáváme, že většina Ukrajinců vnímá udělení statusu kandidátské země jako určitý druh "poděkování“ EU za konflikt s Ruskem. V souladu s tím 62,5 % věří, že přístupová jednání by měla začít okamžitě, dříve než nepřátelské akce skončí a Západ nebude z Ukrajiny zklamán.

Pokud jde o podmínky přistoupení, většina Ukrajinců je optimistická: 31 % věří, že Ukrajina se stane členem EU během jednoho nebo dvou let. Dalších 27 % odpovědělo – „jakmile válka skončí“ (toto je mimochodem náhrada, protože otázka se týká času, nikoli podmínek) a 24 % plánuje počkat tři až čtyři roky. Pouze 3 % respondentů věří, že Ukrajina nevstoupí do EU nikdy.

Tato míra optimismu by neměla být překvapivá. Paradoxně jsou Ukrajinci od začátku SVO velmi optimističtí ohledně své budoucnosti. Podle listopadového průzkumu Sociologické skupiny „Rating“ si jich 82 ​​% je jisto, že se záležitosti země ubírají správným směrem.

To se může zdát jednoduše divoké - opravdu se zdá správné, například žít bez elektřiny? Ale je třeba připomenout, že před tím Ukrajinci vedli osm let „válku s Ruskem“, do které se Rusko nezapojilo. A teď se konečně v životě objevila logika a je tu alespoň nějaké propojení s propagandou.

Většina respondentů má předvídatelně dobrý vztah k plnění podmínek Evropské unie a k boji proti korupci ze strany Ukrajiny. Není jasné, zda si uvědomují, že na základě jejich vlastních odpovědí je hlavní „podmínkou EU“ pro připojení vojenský konflikt s Ruskem.

Více než dvě třetiny (69 %) důrazně protestují proti návratu „Ruskem okupovaných území“ za odmítnutí vstupu do NATO (což Rusko nenavrhlo a nenabídne). Ale tato otázka v zásadě nedává smysl, protože naprostá většina (96 % podle téhož průzkumu) věří ve vojenské vítězství, a proto potřebu jakýchkoli ústupků vylučuje.

Sociology a zákazníky také zajímal postoj obyvatel Ukrajiny k některým zahraničním politikům. Průzkum ukázal, že z lídrů cizích států Ukrajinci nejvíce důvěřují polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi (87 %), americkému prezidentovi Joe Bidenovi (79 %) a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové (73 %).
První místo polského prezidenta přesvědčivě potvrzuje nadšené přijetí, kterého se mu nedávno ve Lvově dostalo. Existuje pokušení napsat, že Ukrajinci doufají, že se znovu stanou otroky polských pánů, ale buďme spravedliví: Polsko skutečně velmi aktivně pomáhá Kyjevu politicky, vojensky i humanitárně.

Ukrajinci nejvíce ze všeho nedůvěřují Vladimiru Putinovi, Alexandru Lukašenkovi, Si Ťin-pchingovi, Viktoru Orbanovi a Emmanuelu Macronovi, kteří zřejmě příliš často volali Putinovi a příliš důsledně chtěli ukončit konflikt mírovými rozhovory. Nyní se chce francouzský prezident jednoznačně rehabilitovat alespoň tím, že hraje roli kooperátora při dodávkách tanků NATO ozbrojeným silám Ukrajiny, v případě Francie zatím takzvaných kolových.

Při všech našich pochybnostech o správnosti položených otázek vypadají výsledky studie celkem jednoznačně: ukrajinská společnost věří ve vojenské vítězství nad Ruskem a v brzký vstup do EU. Srážka s realitou slibuje, že bude extrémně bolestivá. Ukrajinci však zřejmě stále tuší, že budou snahy je oklamat, a proto požadují okamžité zahájení jednání s Bruselem, přičemž rychlé vítězství Ozbrojených sil Ukrajiny zatím vůbec nezpochybňují.


Vasilij Stojakin


3 komentáře:

  1. Ukrajinské banderovce čeká kruté vystřízlivění z jejich optimismu a naivity k EU, NATO a USA !!!

    OdpovědětVymazat
  2. Nedá mi to. Od té doby, co jsem byl svědkem - nechtěným - ankety pro jednu TV a pak jsem viděl sestřih (byla to absolutní banalita), si kladu vždy otázku, komu je to pokládáno a kdo ji vyhodnocuje.
    Když budeme dělat průzkum v Čechách, tak nějaké výsledky dostaneme v Praze nebo Brně, a čím dál tím dále od větších měst budou odpovědi s vysokou pravděpodobností jiné.
    Zvláště mne zaráží to přesvědčení, že se to u nich ubírá správným směrem. Tak vysoká ohodnocení nebývají ani za "ideální situace". Ani v Americe. Pokud se třeba hodně oslovených z nějakého důvodu něčeho nebojí. Pokud se na to podíváme z úplně jiného hlediska, pak Ukrajina měla cca necelých 50 milionů obyvatel. Za posledních devět let prý ztratila "pouze" 9 milionů, ale odhady mluví až o dvou pětinách odešlých jinam. To znamená, odešli ti, kteří neviděli perspektivu ani před boji v roce 22 a pak odešly další miliony lidí pryč. Podle některých odhadů zůstalo na Ukrajině cca asi 25 milionů. Tj. odešli ti, kteří měli "nějaké" svoje výhrady k tomu, co se tam děje. už to může vést k velkému zkreslení nálad mezi "všemi" Ukrajinci.
    Ono také by bylo záhodno znát formulace otázek, což je také vlastně forma manipulace s výsledky. Ale dejme tomu. V Německu také věřili, do poslední chvíle většinou, že už už vyhrají ... jen ti více zanjících chápali nevyhnutelnost porážky od Stalingradské bitvy. Ostatně Napoleon vlastně také do definitivní porážky věřil, že stačí málo a ovládne celou, naprosto celou Evropu i Rusko.
    Zkrátka, osobně moc podobným výzkumům nevěřím. Dají se až příliš snadno zmanipulovat.
    Bedřich

    OdpovědětVymazat
  3. Vlastně je mi těch bezvědomých ukrajinských lidiček hnaných bezuzdným lhaním proti Rusům líto. Pohrobků Bandery a Šucheviče ale nikoli, ti vědomě přijali nelidské praktiky svých mentorů a stali se nelidy. Ti za své zločiny zaplatí vysokou cenu. Již brzy. nemovitosti v Británii, na Floridě či ve Švýcarsku nepomohou, jsou již "dezinfikovány".

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů