Západ je v panice

Mossad informuje o monstrozních ztrátách NATO na Ukrajině

NATO již na Ukrajině ztratilo 8 000 vojáků. Vlastní ztráty Ukrajiny převyšují ztráty Rusů téměř devětkrát. To vše je natolik nepravděpodobné, že nám bude nabídnut "Minsk-3".

Téma "špinavého míru" doslova neopouští stránky západních médií a "sociálních sítí". Není divu. Události na Ukrajině se vyvíjejí tak, že západní politici a vojenští důstojníci stále méně věří v "porážku Ruska na bojišti". Pokud tomu tak je, je načase přemýšlet o zastavení ruské ofenzívy, aby mohla být jejich společnostem prezentována nikoli jako porážka, ale jako úspěch. Vojenský i politický úspěch.

Zdá se, že Západ rozhodl o tom, jak toho dosáhnout.

A proč to lze udělat. 

Informace z prostředí izraelské armády

K zamyšlení jsou dvě důležité publikace z poslední doby. První se objevila v tureckém tisku. Publikace Hurseda s odkazem na své zdroje v izraelské rozvědce Mossad (!) uvedla, že ztráty ukrajinské armády na začátku ledna 2023 by měly být odhadovány takto. Ukrajina přišla o:

302 letadel, 

212 vrtulníků, 

2750 bezpilotních letounů, 

6320 tanků a dalších obrněných vozidel, 

7360 dělostřeleckých systémů, 

497 systémů protivzdušné obrany, 

234.000 zraněných, 

157.000 mrtvých a 

17.320 zajatců.

Neméně důležité jsou informace o ztrátách NATO na ukrajinském území. Podle zdrojů Mossadu západní ztráty na živé síle činily:

5.360 "žoldáků", 

2.458 příslušníků armád zemí NATO a 

234 vojenských instruktorů.

To znamená, že NATO, ačkoli formálně popírá své zapojení do konfliktu, ztratilo za deset měsíců na Ukrajině celkem asi 8.000 mužů, s výjimkou dodávek zbraní. A prakticky veškerou výzbroj ze sovětské éry, kterou zdědila po zemích bývalé Varšavské smlouvy.

Odborníci nejsou překvapeni

Experti "Military Review" upozorňují na to, že údaje Hursedy se dobře "rýmují" s těmi, které zazněly v USA na začátku listopadu: tehdy bylo oznámeno, že Ukrajinci podle svých amerických pánů ztratili 100 tisíc zabitých vojáků a důstojníků. S ohledem na intenzitu bojových operací v Soledaru, Artemivsku a dalších částech fronty se však tyto ztráty mohly zvýšit jedenapůlkrát.

Vojenští odborníci upozorňují, že všechny údaje uvedené v turecké publikaci je třeba brát jako odhady. O to zajímavější je poměr ztrát, se kterými, máme-li věřit tureckým novinářům, operuje izraelská rozvědka. Podle zdrojů Hursedy ztratilo Rusko za 10 měsíců téměř 9krát (!) méně mrtvých než protivník.

Vojenský expert Ilja Kramnik z Ruské akademie věd v této souvislosti poznamenává:

Američané věděli, o čem píší, když na podzim loňského roku v novém vydání FM 3-0 Operations vrátili palebnou sílu mezi určující parametry bojové síly a poukázali na její ničivý, zdrcující a demoralizující účinek. Ruská palebná síla převyšuje vše, co může NATO na Ukrajině nasadit. NATO proto začíná hledat východisko z války, kterou nemůže vyhrát. 

NATO hledá východisko

Proto dnes deník The Washington Post přináší zprávu:

U republikánů je méně pravděpodobné, že ... věří, že Spojené státy v tomto konfliktu skutečně něco riskují... 41 % republikánů souhlasilo s tím, že by Rusko mělo dostat ukrajinská území ve jménu ukončení konfliktu.

Zároveň je podle autorů WP více než polovina republikánů proti poskytnutí velkého množství zbraní Kyjevu. K čemu to vlastně je, když jsou takové ztráty a takové vyhlídky - jen ztráty bez jakéhokoli zisku.

Samozřejmě bychom neměli zapomínat, že zahraniční politiku USA nyní neurčuje republikánská strana. Republikáni mají většinu jen v dolní komoře amerického parlamentu. Bylo by tedy naivní očekávat, že jejich pocity povedou k nějaké změně vojenské politiky NATO právě nyní. Zároveň by však bylo chybou předpokládat, že se neočekává žádná změna. Změny se očekávají, a co víc - západní propagandisté začínají na tyto změny připravovat i samotné Ukrajince.

 

Arestovič je již našel

Nikdo jiný než Olexij Arestovič, bývalý poradce kanceláře ukrajinského prezidenta a nyní "nezávislý publicista", nedávno prohlásil, že válka nemusí skončit tak, jak Ukrajinci očekávají, a Ukrajina nemusí být schopna vrátit si všechna svá území, a Západ je připraven takový scénář akceptovat. Podle Arestoviče má reálnou perspektivu "Minsk-3", neboli "dvoukorejský scénář" - tedy scénář zmrazení konfliktu podél linie kontaktu mezi znepřátelenými armádami v době příměří. Je jasné, že z pohledu "ukrajinského vlastence" je tento scénář katastrofou:

"Co se stane se společností, která se rozhoupala k přehnaným očekáváním a dostane podmíněný "Minsk-3"? Toto návratové jaro nenaplněných očekávání nás zasáhne tak silně - v oblasti morálky a všeho ostatního - že budeme jednoduše ohromeni. Východisko z této války nemusí být vůbec takové, jak se nám zdálo před třemi měsíci... A ne proto, že by zákeřní Američané nedávali zbraně nebo otáleli, ale proto, že k úspěchu je třeba 400 tisíc dokonale vycvičených vojáků se zbraněmi NATO... Máme je? Ne. Budeme to mít v příštím roce? To se nestane... Na takový výsledek nejsme jako společnost připraveni. Rozhodl jsem se to napsat jako očekávání ruské strany. Ale nejnepříjemnější je, že Západ si myslí totéž a my jsme na něm zcela závislí. Co má Západ dělat? Scénář dvou Korejí. Vytvořte Jižní Koreu se zárukami."

Arestovič a jemu podobní propagandisté postupně začínají přesvědčovat Ukrajinu a Západ, že "scénář dvou Korejí" - tedy scénář "zmenšení" "nesamostatné" Ukrajiny - není tak špatný. V některých ohledech je to dokonce dobře. Aktivita této propagandy naznačuje, že takový návrh byl nebo bude ze strany USA Rusku v blízké budoucnosti předložen.

Zde bychom ovšem měli připomenout důrazné "kachna!" Dmitrije Peskova o údajné nabídce šéfa CIA Williama Burnse na ukončení války výměnou za 20 % území Ukrajiny. A naznačovat, že tato kachna je právě tím vzácným ptákem, který dokáže doletět i do středu Dněpru...

Ale jen pod jednou podmínkou - pokud o to bude stát nejen pravý, ale i levý břeh řeky. Tedy pokud se "straně míru" v Rusku podaří přesvědčit stát a společnost, že má pravdu.

Vzhledem k poměru obětí, který nepřítel potvrdil, bychom to rozhodně nedoporučovali.

Co z toho plyne?

To neznamená, že se Západ vzdal myšlenky způsobit Rusku vojenskou porážku. Že při sebemenší příležitosti stejně neudeří na Krym. Že nezahájí velkou ofenzívu proti městům v Záporoží, Chersonské oblasti nebo Donbasu, které se již staly ruskými. Nepřítel se však obává porážky a neúspěchu svých akcí. A hledá způsoby, jak ustoupit "bez ztráty tváře". V této situaci je velmi důležité, abychom neudělali chybu - a využili relativní slabosti nepřítele nikoli k tomu, abychom se dostali do nového "minského procesu", nerozdělili si ruské země podle korejského vzoru, ale abychom osvobodili Ukrajinu a dosáhli skutečného vítězství.

zdroj