USA jsou proti čínskému balónu bezmocné

Zdánlivě nevinný meteorologický balón může shromažďovat cenné informace o USA.

Foto: EYEPRESS/Reuters

Nad USA již několik dní létá obří balón. Armáda tvrdí, že jde o čínský špionážní balon. Neexistuje však žádný příkaz k jeho zničení, údajně "kvůli bezpečnostním rizikům pro lidi na zemi". Proč Američané nemohou balón skutečně sestřelit, proč ho vypustila Čína a jaké závěry by mělo vyvodit Rusko?

USA od konce ledna sledují na obloze čínský průzkumný balon o velikosti "tří autobusů". Byl spatřen nad městem Billings ve státě Montana, kde jsou umístěny americké rakety ICBM. Přeletěl také nad Aleutskými ostrovy a Kanadou. Generál amerického letectva Patrick Ryder uvedl, že balon se nyní pohybuje nad pevninou a úřady již "přijaly opatření, která mají zabránit shromažďování důležitých informací".

Řekl, že USA v této věci kontaktovaly Čínu a "daly jí jasně najevo", že udělají vše, co bude nutné k ochraně jejich občanů a území. V této souvislosti svolal šéf Pentagonu Lloyd Austin na středu schůzku s vojenskými představiteli, na které se diskutovalo o možnostech reakce.

Balon nakonec nebyl sestřelen údajně "kvůli ohrožení bezpečnosti lidí na zemi". Pentagon předložil všechny možnosti prezidentu Joeovi Bidenovi, který souhlasil s rozhodnutím armády nedotýkat se balonu. V případě, že by hlava státu nařídila balón zničit, armáda by vyslala do vzduchu stíhačky F-22, které mohou dosáhnout výšky až 20 kilometrů.

Jeden z Bidenových politických odpůrců, bývalý americký prezident Donald Trump, využil příležitosti, aby pána Bílého domu poškodil, a na sociální sítě ironicky napsal: "Sestřelte ten balón!" Armáda již dříve mnohokrát spatřila podobné objekty nad USA, ale tento balón se "zdržel" nad státy déle než v předchozích případech. 

Čína s přiznáním odpovědnosti za incident nespěchala, ale čínské ministerstvo zahraničí později vyjádřilo lítost nad incidentem, k němuž došlo, protože "balon zabloudil kvůli větru". Ministerstvo zahraničí rovněž dodalo, že se jedná o civilní vzducholoď pro meteorologický výzkum.

K incidentu došlo několik dní před (pro USA) zásadními rozhovory ministra zahraničí Anthonyho Blinkena v Pekingu. Na návštěvě se obě hlavy států dohodly na summitu G20 v Indonésii v listopadu loňského roku. Blinken se stane prvním americkým ministrem zahraničí po pěti letech, který se setká s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Deník Wall Street Journal však nevylučuje, že návštěva může být nyní zrušena.

Zajímavé je, že zpráva o "špionážním balónu" přišla v době, kdy ředitel CIA William Burns vystoupil na akci na Washingtonské univerzitě, kde označil Čínu za "největší geopolitický problém", kterému USA čelí. Jak naznačil senátor Alexej Puškov, Číňané museli počítat s tím, že jejich vzducholoď bude spatřena a sázejí na "ohromující efekt": "Hej, podívejte, lidi! Číňané jsou přímo nad námi!" Skvělé poselství. A o to tady jde, napsal Puškov na svém kanálu Telegram.

Podle odborníků navíc Američané již dříve opakovaně narušili vzdušný prostor ČLR, ale Peking nic takového nedovolil, a to navzdory všem "nedávným čínským varováním". Nyní se však Číňanům shodou okolností podařilo vrátit Američanům úder, aniž by na ně USA vojensky reagovaly. Těchto zkušeností by Rusko mohlo v budoucnu využít.

"Vidí to, ale nemohou to sestřelit."

"Pokud by Američané chtěli sestřelit čínský balon, narazili by na řadu obtíží. Dokonce i během studené války, kdy USA vypouštěly balóny nad SSSR, to pro nás byl problém. Moskva vyvíjela speciální výškové podzvukové letadlo M-17 Stratosféra, které mělo zachytit unášené balóny," vzpomíná Vasilij Kašin, ředitel Centra integrovaných evropských a mezinárodních studií (CEIS) na Vysoké škole ekonomické.

Odborník vysvětlil, že stíhač aerostatů měl letět nízkou rychlostí v obrovské výšce, přiblížit se k aerostatům a střílet na ně speciálním kanónem. "SSSR vyvíjel protibalonové střely s obzvláště citlivým zapalovačem pro boj s balony. Ale po skončení studené války byl veškerý tento vývoj omezen," poznamenal analytik.

Kromě toho je výška letu stíhaček nižší než u moderních průzkumných balonů, takže teoreticky je lze sestřelit pouze raketou, "ale problém je v tom, že plášť balonu špatně odráží rádiový signál, takže je obtížné 'zapracovat' na něm radarem naváděnými střelami."

"Pokud do balonu jen uděláte díru, poletí nepředvídatelným směrem, včetně nárazu do obytné čtvrti," říká. Podle něj existují vzducholodě, které je téměř nemožné sestřelit: nejde o jeden velký nafukovací balon, ale o buněčnou víceobjemovou strukturu - skořápku, která je uvnitř naplněna malými kuličkami naplněnými plynem. "Pokud se poškodí, ztratí jednoduše část své výšky, ale nespadne na zem. Je velmi obtížné zaručit, že takový balon přistane na zemi," vysvětluje Kašin. "Zásah balonu nějakým zápalným projektilem je také nepravděpodobný, protože balony jsou poháněny inertním plynem, nejspíše heliem. A USA v podstatě nikdy nic takového vážně nevyvíjely, protože SSSR balóny nad území USA nevypouštěl," upřesnil expert.

"Co se týče průzkumu ze vzducholodě, může dělat jedinečné věci, kterých satelity nejsou vždy schopny. Například - odebírat vzorky vzduchu a analyzovat atmosféru. To je důležité pro průzkum jaderných zařízení, protože radioaktivní materiály emitují mikročástice, které lze využít k neomylnému určení polohy například příslušných raket nebo jaderných zařízení. Zdá se, že právě to Čína nyní dělá," uvedl expert.

"Ano, aerostat je účinný průzkumný prostředek s širokou škálou rádiového, směrového a optického vybavení. Buď tedy USA podceňují průzkumné schopnosti čínského balonu, nebo analýza Pentagonu říká, že let nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost země," říká Vladimir Popov, významný ruský vojenský pilot a kandidát technických věd.

"Aerostaty jsou obvykle vypouštěny do výšek několika desítek kilometrů, kde se neustále vyskytují proudy vzduchu, jejichž rychlost někdy dosahuje až několika set kilometrů za hodinu. Stoupající vítr hraje v jejich prospěch. Trasu balonu tak lze dobře vypočítat. Balóny lze však ovládat i na dálku. Například měnit jejich letovou výšku na dálku vyfouknutím nebo nafouknutím tlaku," uvedl Popov.

"Těžko říct, zda to Američané dokážou "zlikvidovat". Plášť vzducholodě je vyroben z průhledných polymerů, vybavení na palubě je rovněž vyrobeno z uhlíkového plastu a dalších materiálů, které detekční zařízení protivzdušné obrany nevidí. Vznášedla je možné sledovat i nepřímou detekcí pomocí Dopplerova jevu. To však není snadné. Také rakety, které mohou sestřelovat objekty v hlubokém vesmíru, jsou velmi drahé. Ministerstvo obrany proto může zvažovat rovněž náklady. I když USA nelze označit zrovna za chudáky," uzavřel odborník.

USA také potřebují aerostaty

Navzdory snahám amerického ministerstva obrany tento skandál ututlat, Pentagon sám dlouho prováděl podobné testy balonů pro průzkum a také pro zajištění komunikace pozemních jednotek. Kromě toho USA plánují používat balóny ke sledování startů hypersonických raket Ruska a Číny. Výroba balonů je přitom několikanásobně levnější než výroba družic.  

Podle serveru Politico vynaložil Pentagon na projekty aerostatů v posledních dvou letech přibližně 3,8 milionu dolarů. V roce 2019 americká armáda vypustila 25 balonů ke sledování obchodu s drogami. Pentagon očekává, že v roce 2023 vynaloží více než 27,1 milionu dolarů na pokračování prací na několika projektech.

Rafael Fachrutdinov, Andrej Rezčikov

zdroj

aktualizace:

Čínský balón byl na rozkaz prezidenta Bidena 4. 2. sestřelen stíhačkami F-22.

foto a videa zde:

https://politikus.info/events/149748-amerikancy-sbili-kitayskiy-aerostat.html