Smutný význam Putinova projevu z 21. února

David Sant pro blog Saker

V úterý 21. února pronesl prezident Putin projev, od kterého se očekávalo, že bude velmi významný. Po jeho přednesení však většina odborníků konstatovala, že neřekl nic, co bychom již nevěděli. Většina z nich se zaměřila na jeho oznámení o odstoupení od smlouvy START II. Řekl však něco mnohem významnějšího.

Existenční hrozba

Z toho, co Putin řekl, by měl Západu při čtení optikou mezinárodního práva běhat mráz po zádech. Bylo by dobré si uvědomit, že pan Putin vystudoval mezinárodní právo. Jeho projev byl právním argumentem proti NATO.

Nejprve vyjmenoval, podle mého odhadu, 30 různých způsobů, kterými západní země zaútočily na Rusko. Patřilo mezi ně rozšíření NATO k ruským hranicím, podpora teroristů v Rusku, hospodářská válka, teroristická sabotáž plynovodu Nordstream, financování převratu a války na Ukrajině, přímá pomoc Ukrajině při útocích na cíle v Rusku včetně ruských jaderných bombardérů a spiknutí s cílem zničit a rozdělit Rusko na části. Uprostřed toho všeho se skrývalo důležité prohlášení:

"To znamená, že s námi plánují skoncovat jednou provždy. Jinými slovy, plánují přerůst lokální konflikt v globální konfrontaci. Takto to chápeme a budeme podle toho reagovat, protože to představuje existenční hrozbu pro naši zemi."

Putinova volba slov je mimořádně významná ve světle ruské jaderné doktríny, která uvádí, že jaderné zbraně by Rusko mohlo použít "v reakci na použití jaderných a jiných druhů zbraní hromadného ničení proti němu nebo jeho spojencům a také v případě agrese proti Rusku s použitím konvenčních zbraní, kdy je ohrožena samotná existence státu".

Mezi 30 body důkazů americké války proti Rusku uvedl Putin několik případů amerického použití konvenčních zbraní proti ruskému území prostřednictvím Ukrajiny jako chabě zastřeného prostředníka a prohlásil, že to představuje "existenční hrozbu pro [ruský stát]".

To, co nám pan Putin právě sdělil, znamená, že Kreml nyní považuje podmínku použití jaderných zbraní č. 2 za pravdivou, a to již dnes.

Toto prohlášení doprovázely dvě související akce. Den před tímto projevem Rusko otestovalo ICBM Sarmat II. A na závěr projevu pan Putin oznámil, že Rusko okamžitě odstoupí od smlouvy START II, která omezuje počet a dolet jeho jaderných raket.

Tato tři prohlášení a události dohromady by měly Západu kolektivně sdělit, že Rusko právě řeklo "Vypadněte z mé verandy!" a odšpuntovalo pětačtyřicítku.

To však neznamená, že Rusko zítra ráno udeří na USA. Rozhodně však nyní balancujeme na okraji útesu jaderné války.

Jaderný útok a obrana

Pan Putin již dříve prohlásil, že jadernou válku nemůže nikdo vyhrát a že je to válka, která by se nikdy neměla vést. V zákulisí se však Rusko zuřivě připravovalo na přežití právě takové války, které se, jak doufá, vyhne.

Rusko vyvinulo a rozmístilo systémy protivzdušné obrany S-500 a S-550, které jsou primárně určeny k sestřelování mezikontinentálních balistických raket v prostoru dříve, než mohou při návratu do atmosféry uvolnit své vícenásobné hlavice. Každá baterie S-500 je schopna současně sledovat a zničit 10 raket ICBM v rané až střední fázi letu.

Baterie S-300 a S-400 vyzbrojené novými antibalistickými střelami 77N6-N a 77N6-N1 jsou rovněž schopny sestřelovat hlavice ICBM po návratu do atmosféry na kratší vzdálenosti než S-500.

Tyto systémy vytvářejí cibuli obranných prstenců kolem klíčových ruských měst a vojenských základen. V případě jaderné výměny by S-500 zaměřily přilétající ICBM ještě v prostoru na vzdálenost 600 kilometrů a mimo hranice Ruska; baterie S-400 a S-300 by se zaměřily na všechny rozmístěné hlavice, kterým by se podařilo proniknout. Je zřejmé, že zabránění vypuštění co největšího počtu nepřátelských raket by zvýšilo šance na úspěšnou obranu.

S-500 byly na ochranu Moskvy nasazeny v roce 2021 a do sériové výroby se dostaly v roce 2022. Je tedy velmi pravděpodobné, že Rusko v tichosti instalovalo komplexní protiraketový štít. Nemáme však dostatek informací, abychom věděli, zda by mohl být dokonale účinný proti stovkám ICBM najednou. Vzhledem k tomu, že NATO vypustí maximálně 640 ICBM, bylo by k zachycení všech zapotřebí celkem šedesáti čtyř baterií S-500.

Vzhledem ke smlouvám o snížení počtu raketových střel od roku 1990 se jaderná triáda NATO skládá z přibližně 400 ICBM Minuteman III, 240 ICBM Trident II odpalovaných z ponorek a několika stovek jaderných pum B61 nesených šedesáti těžkými bombardéry B1 a B2 v letectvu NATO.

Pokud by ruská obrana proti ICBM dokázala zlikvidovat 90 % z 640 přilétajících raket, mohla by přežít jadernou výměnu za cenu toho, že by absorbovala zásahy asi 50 hlavic, které prošly skrz. Vzhledem k menším moderním hlavicím v raketových silách NATO by to způsobilo strašné, ale lokalizované škody. Moskva by pravděpodobně utrpěla obrovské škody, ale zbytek ruského území by byl v pořádku.

Útočné jaderné síly NATO se spoléhají na stárnoucí rakety Trident II a Minuteman III ICBM. Většina těchto systémů je starší než třicet let. To znamená, že budou mít pravděpodobně značnou poruchovost už při samotném startu. Moderní ruská protivzdušná obrana a ECM byly navrženy tak, aby tyto staré technologie porazily.

V rovnováze se snahou zdokonalit obranu proti ICBM pan Putin oznámil, že ruské jaderné síly byly modernizovány na 91 %. To znamená, že všechny ICBM, které by Rusko vypálilo, mají manévrovatelné hypersonické hlavice. Proti těm se americká protivzdušná obrana v současné době nedokáže bránit.

Rozmístění amerických sil Minuteman bylo navrženo tak, aby většina z nich přežila první úder a mohla zahájit odvetný úder. Ruské manévrovatelné hypersonické rakety s vícenásobným návratem však tuto obranu ruší, pokud jsou údaje o zaměření přesné. Rusko musí při prvním úderu přesně zasáhnout 400 pozemních cílů, aby zmařilo odpověď.

Pokud tedy Rusko udeří jako první, může být schopno eliminovat většinu přilétajících raket jejich zničením na zemi. Primární hrozbou, proti níž by bylo třeba se bránit, by bylo 240 raket Trident odpalovaných z ponorek. První úder by tak mohl snížit počet očekávaných odvetných raket o 62 %.

Stárnoucí flotila těžkých bombardérů NATO pravděpodobně nebude schopna proniknout ruskou protivzdušnou obranou. Zatímco na vrcholu studené války byly tyto bombardéry neustále ve vzduchu, dnes už tomu tak není. V případě prvního úderu by bylo nepravděpodobné, že by se bombardéry a tankovací letouny mohly včas odlepit od země, aby mohly účinně reagovat.

Rusko má v současné době převahu v jaderném útoku i obraně, kterou se NATO snaží rychle uzavřít. Není v ruském zájmu dovolit NATO, aby překonalo technologickou mezeru v oblasti protivzdušné obrany a útoku s ICBM.

Svět se nyní nachází na prahu jaderné války. Rusko Západ neustále varuje. Západ varování ignoruje a zdvojnásobuje své úsilí. Nepohyblivý objekt se střetává s nezastavitelnou silou.

1. Od studené války se změnily tři důležité věci, které změnily pravděpodobnost jaderné výměny. Šíření jaderných zbraní znamená, že MAD lze obejít, pokud je identita prvního útočníka pro cíl nejistá. Střela, která se objeví z neočekávaného směru, nemusí být odpálena tím nejzřejmějším podezřelým.
2. MAD závisí na tom, zda jsou obě strany racionálními aktéry. Západ však přestal být racionální, když zničil Nordstream.
3. Rusko nyní může mít účinný protiraketový štít, zatímco NATO nikoli.

Ruská metoda promítnutá dopředu

Stejně jako v prosinci 2021, kdy Rusko požádalo NATO o bezpečnostní záruky, se Rusko řídí literou zákona a postupem. Dalo alianci NATO možnost ustoupit nebo vyjednávat. Když bylo odmítnuto, Rusko vojensky zasáhlo na Ukrajině, a to asi 70 dní po původním požadavku na jednání s NATO. Podle stejné metody Rusko v roce 2023 právě právně zdůvodnilo, že USA a NATO jsou ve válce s Ruskem a představují existenční hrozbu pro existenci Ruska.

Zdá se mi pravděpodobné, že v příštích týdnech spojenec Ruska, Čína, nabídne mírovou dohodu, která zmrazí konflikt na Ukrajině v rámci současných linií kontaktu, tj. že Ukrajina postoupí Rusku ztracené území. Pokud Západ nabízený mír odmítne, což se zdá být dosti pravděpodobné, pak budou všechny podmínky pro jadernou válku splněny. K vyvolání prvního úderu ze strany Ruska bude stačit nová provokace ze strany NATO. Nebo ještě hůře, pokud si to obě strany uvědomí, budou mít obě motivaci udeřit jako první.

V příštích 360 dnech nám hrozí větší nebezpečí jaderné výměny mezi Ruskem a NATO než kdykoli předtím. Zbývá 60 až 90 dní na to, aby se tomuto výsledku zabránilo. Modleme se, aby Bůh odvrátil srdce západních vůdců od sebevražedného bláznovství, kterému podlehli.

zdroj