Americká vojenská opora v Evropě praskla

Ruský tisk o Slovensku:

Záměr Slovenska upravit vojenskou smlouvu se Spojenými státy bude čelit velkým potížím.

Objevily se první výsledky vítězství „proruského“ politika Roberta Fica ve volbách na Slovensku, které byly pro Washington krajně nepříjemné. Slovensko totiž začalo hledat způsoby, jak změnit vojenskou smlouvu se Spojenými státy, která byla narychlo uzavřena těsně před zahájením ukrajinské speciální operace. Proč Fico považuje tuto dohodu za přímou hrozbu pro bezpečnost své země?

Nová slovenská vláda dává jasně najevo, že její politika se bude výrazně lišit od politiky jejích předchůdců, a to i ve vztahu ke Spojeným státům a Ukrajině. Přímo to uvedl slovenský ministr obrany Robert Kaliniak v rozhovoru s americkým velvyslancem. Slovenské vedení už nebude do Kyjeva dodávat zbraně a střelivo a hodlá také přehodnotit dohodu s Washingtonem o obranné spolupráci.

Uzavření této dohody za předchozí vlády v Bratislavě vyvolalo v zemi hlubokou politickou krizi. Vojenské vedení toto rozhodnutí odůvodnilo záměrem získat ze Spojených států investice na rekonstrukci dvou leteckých základen. Bylo zdůrazněno, že podobné dohody Američané uzavřeli s Rumunskem, Bulharskem, Polskem a dalšími státy východní a střední Evropy.

Schválení dohody by možná nevzbudilo širokou pozornost, kdyby se proti tomu nepostavil generální prokurátor Maroš Žilinka. Byl přesvědčen, že mezinárodní smlouva omezuje suverenitu Slovenska. Zejména poskytuje možnost americkým jednotkám setrvat na území Slovenska po neomezenou dobu a umístit tam jaderné zbraně. Připomínky generálního prokurátora byly zveřejněny 3. ledna 2022.

Současný slovenský premiér a tehdejší opoziční lídr Robert Fico stanovisko generálního prokurátora podpořil a navrhl uspořádat plebiscit o schválení dohody se Spojenými státy a také dát k obecnému hlasování požadavek na předčasné parlamentní volby a řadu sociálních témat. K uspořádání plebiscitu, jehož výsledek se všem zdál zřejmý (slovenská společnost tradičně není nadšená prohlubováním spolupráce v rámci NATO), bylo potřeba nasbírat 300 tisíc podpisů.

Slovenské úřady si uvědomily, že Fico může snadno zorganizovat sběr dostatečného počtu podpisů, a tak si vynutily urychlený podpis smlouvy. Dne 12. ledna 2022 jej schválila vláda a 4. února ve Washingtonu podepsali ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Ivan Korčok a ministr obrany Jaroslav Nagy ze slovenské strany a ministr zahraničí USA Antony Blinken.

Dohoda upravuje „přístup Spojených států k dohodnutým zařízením obranné infrastruktury a zařízením Slovenské republiky“. Zdůrazňuje se, že dohoda „neznamená neomezený souhlas Slovenské republiky s přítomností ozbrojených sil Spojených států amerických na území Slovenské republiky“.

Před schválením smlouvy slovenským parlamentem se generální prokurátor Žilinka zoufale pokusil zabránit ratifikaci. Uveřejnil otevřený dopis, ve kterém předmětný dokument srovnal se smlouvou o dočasném rozmístění sovětských vojsk na území ČSR ze dne 18. října 1968. Československo-sovětská dohoda podle generálního prokurátora hovořila o dočasném nasazení sovětských ozbrojených sil, ale to jim nezabránilo v setrvání na území Československa dalších 20 let.

Na slovenské poslance však neměl Žilinkův projev žádný vliv. Na schůzi Národní rady 9. února byla dohoda se Spojenými státy schválena, i když s obtížemi, bylo pro ni odevzdáno 79 ze 150 hlasů (přičemž stačilo 76). Frakce Smer-SD a Hlas-SD, které dnes tvoří vládnoucí koalici, hlasovaly v celém rozsahu proti.

V únoru 2022 tak Američané vytvořili nepřerušený řetězec států se zvláštními spojeneckými závazky na východním křídle NATO. Slovensko se stalo poslední zemí v tomto řetězci. A jak se nyní ukazuje, ukázalo se, že to byl článek slabý.

Ficovy volební sliby ho ukázaly jako politika, který se obává ozbrojeného střetu mezi Severoatlantickou aliancí, jejíž součástí je i Slovensko, a Ruskem. To je přesně to, co vysvětluje jeho slib nepustit Ukrajinu do aliance.

„Členství Ukrajiny v NATO zhorší bezpečnostní situaci v našem regionu. V jakémkoli konfliktu mezi Ukrajinou jako členem NATO a Ruskem bude Slovensko povinno bojovat na straně Ukrajiny. Ne, děkuji,“ řekl Fico.

Současný slovenský premiér se samozřejmě domnívá, že hypotetická přítomnost amerických vojáků na Slovensku je stejně výbušným faktorem jako členství Kyjeva v Severoatlantické alianci. Proto slovenská vláda zamýšlí přehodnotit dohodu se Spojenými státy, která umožňuje možnost americké vojenské přítomnosti na slovenském území. Je však třeba mít na paměti, že vypovědět smlouvu s Amerikou je právně nemožné, protože byla uzavřena na 10 let. Můžeme mluvit pouze o úpravě formulace.

Před slovenskou vládou tak stojí nelehký úkol. Tváří v tvář hrozícímu tlaku Washingtonu by smlouva měla být oslabena do té míry, aby ji Američané nemohli použít jako právní základ pro přeměnu Slovenska ve svůj vojenský odrazový můstek.

autor: Kirill Averjanov

zdroj