26. 5. 2013

(ne)Vědátorské úvahy

Abych udělal Matějovi radost, vmáčknu mezi pokračování povídky moji ranní úvahu. Každý, koho alespoň malým cípkem zasáhla vlna vzdělání, následné blábolovité myšlenky asi dokáže rozcupovat přívalem argumentů. Ani to mě však neodrazuje od psaní.
Synchronicity mě navedly se zamyslet nad možnou kooperací mezi nebeskými tělesy a objekty (myšleno soubory těles jako galaxie, soustavy ad.). Dnes jsem opět narazil na články zabývající se sáhodlouhou řadou nezdarů při pokusech sondami dosáhnout našeho souseda - Marsu. Kdo rád občas zabrouzdá do konspiračně laděných webů, jistě natrefil i na debakly Phobosu-1 a Phobosu-2. A nejenom těchto dvou sond. Šlo i o další jako Mars-96, Mariner, Mars a Observer. Nebudu tu zabředávat do jednotlivých možných výkladů. Kdo chce, ten dohledá.
Jelikož pravděpodobně všechno se vším souvisí, napadla mě spolu slova jako slunce, sluneční vítr, elektrická vodivost, blesk, polární záře, neurony, UIP (univerzální informační pole) a mnoho dalších, včetně úsloví jako "Jak dole, tak nahoře". Řekl jsem si, že je všechna zkusím spojit dohromady.
Už od mala jsem si celý vesmír představoval jako nekonečný fraktálově uspořádaný, přičemž o pojmu fraktál jsem neměl nejmenší tušení. Kdo z vás viděl například film Muži v černém, vybaví si scénu, kdy se kamera postupně oddaluje (tuším o oka?) až je vidět celá Zem, potom sluneční soustava, naše galaxie, shluky galaxií, celý vesmír, který je nakonec uzavřen do malé cvrnkací kuličky jiných bytostí. Jen, co jsem se dověděl o atomech, nemohl jsem si nevšimnout nápadné podobnosti předpokládané struktury atomu a naší sluneční soustavy. Dětská představivost nabrala na obrátkách a já, stejně jako kamera, šel v duchu od atomu až k celému vesmíru, který jsem najednou uviděl jako jediný atom něčeho většího, co má podobnou strukturu jako "naše" atomy, jen v "krapet" jiném měřítku. A tak lze jít do nekonečna. A proč ne oběma směry? Nebo části vesmíru a lidská neuronální síť. V tomto má dětská představivost, ale i celkově lidská představivost neohraničený náskok oproti vědcům, kterým je naopak přirozená podstata pravé hemisféry neakceptovatelnou překážkou.
Podobnost "čistě náhodnou" mezi atomem a planetárními soustavami myslím nemusím více rozebírat.  Zaměřil bych se na možnou, již ne zcela materiální podstatu hmotných projevů neuronálních sítí a Univerza.
U neuronů dochází k přenosu informací, a to jak chemickou cestou, tak elektrickou (ale i dalšími, které jsem nastínil v článcích zaobírajících se UIP). Když přirovnám, a to je účelem této úvahy, neuronální síť k vesmíru, pak chemické reakce u neuronů jsou synonymem pro výměnu hmoty mezi planetami - například tzv. sluneční/hvězdný vítr. Tím není nic jiného než čtvrté skupenství hmoty, čímž je plazma a teď cituji:
Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce. Má obvykle rychlost asi 450 km/s (1,5 ‰ rychlosti světla). Pochází-li z jiných hvězd než z našeho Slunce, je nazýván hvězdný vítr.
Zdrojem slunečního větru je sluneční korona. Její teplota je tak vysoká, že zdejší částice mají vysokou energii a sluneční gravitace je zde nedokáže udržet. Dodnes však není objasněn mechanismus, jak mohou být částice slunečního větru urychlovány na tak vysokou rychlost.

Nepochybuji o tom, že mnohé z vás také zarazila poslední věta citace. A to bych to nebyl já, když bych se to nepokusil i s děravou jednou ponožkou a nakousnutou tatrankou, rozlousknout a nejenom tu. Tak jsem se vydal pro pomoc na rozporuplnou "wikinu". Co se tam praví o plazmě?
Elektrický proud v plazmatu
Plazma obsahuje volné elektrické náboje, proto je elektricky vodivé. Díky elektrické vodivosti působí na plazma i silné magnetické pole, jehož silové účinky pocházejí od Lorentzovy síly. S rostoucí koncentrací nabitých částic se mění i koeficienty tepelné vodivosti a dynamické viskozity ionizovaného plynu.
Elektromagnetické síly a dobrá elektrická vodivost plazmatu (která může být v mnoha případech považována za blížící se nekonečnu) obvykle zajistí, že hustota kladných a záporných nábojů se vyrovná ("kvazineutralita"). Je-li v plazmatu významný nadbytek kladných nebo záporných nábojů, v extrémním případě, složený jen z kladných nebo jen záporných nábojů, tak v takovém plazmatu hraje elektrické pole dominantní roli. Příkladem jsou nabité paprsky částic, bla, bla, bla....

A co jako? No ví se, že velkým omezením rychlosti přenosu u neuronů je právě ta chemická reakce, která je mnohem pomalejší, než přenos elektřinou. Jelikož nejsem, a to jste si již jistě všimli, zastáncem newtonovského modelu vesmíru - ryze mechanického pojetí, ale naopak ho považuji za svým způsobem živý organismus, pak tu máme jak rychlejší, tak i pomalejší způsob výměny informací mezi buňkami (planetami). Pomalejší bude (celé povýšeno o jeden řád, stejně jako velikosti) elektrickou cestou. A nejenom k tomu je možná používáno právě koronárních výronů Slunce, které tímto svůj okruh buněk (sluneční soustava jako část těla vesmíru), za které je zodpovědné, vyplňuje elektricky vodivou hmotou - plazmou. Názorným příkladem mohou být tzv. chemtrail. "Konspiračně" založený  a hlavně vnímavý čtenář jistě ví, oč se jedná. Že nechtěným myšlenkovým zdrojem byl génius N. Tesla, asi také mnohé nepřekvapí. Ten na rozdíl od jiných ale z nezištných důvodů, kdy chtěl každému člověku na Zemi bezdrátově a zdarma dopřát elektřinu, navrhnul atmosféru doplnit o elektricky vodivé částice, díky nimž by bylo možné elektřinu (ale i informace) distribuovat kamkoliv. Já v tom tedy vidím paralelu. Jelikož však v našem měřítku je elektřina sice hodně rychlá potvora, tak v planetárním už tomu tak není. Možná se seknu, ale mně například odhadem vyšlo, že od Slunce k Plutu by elektrický signál frčel cca 5,5 hodiny, což není zrovna hitparáda a to jsme "jen" uvnitř naší soustavy. Jistě jste zaznamenali i pojem "hvězdný vítr", což není nic jiného než plazma "odjinud". Posuneme-li se o další řád dál, pak jde o elektrický nosič, například z centra naší galaxie, a to už bych pěšky jít opravdu nechtěl. Jistě tu vidíte nutnost rychlejšího přenosu informací, a to i přes vzteklé podupávání Einsteina a jeho soudobých uctívačů. 

Zde bych pro názornost nabídl pozemské zástupce jako jsou ryby, ptáci, mravenci a jiná zvířata, která jsou na rychlém přenosu informací závislá. Co tím myslím, je z videa patrné. Nechci hanit, ale v takovémto množství by stejným způsobem nebyla schopná manévrovat letadla vybavená ani těmi nejrychlejšími počítači, mimo případ, kdy by byla všechna řízená centrálně z jednoho zdroje. Nejde tu jen o dodržení tvaru (formace), ale i stovky, spíše tisíce a tisíce dalších úkonů v těle každého účastníka. S použitím jen nervové sítě to prostě nelze dosáhnout, byť by byla seberychlejší. Vždyť v této hustotě ptáci nevidí dále než pár desítek cm a přece se hejno pohybuje jako jeden jediný organismus, čímž paradoxně je. Nemyslím si, že k synchronizaci je používána elektřina ani elektrické pole. Magnetické pole možná, ale i to není podle mne podstatou. Tou je zřejmě nějaký druh UIP, možná UIP samotné. Někteří vědci, například N. Levašov, toto pole nazývá PSI pole, což označil jakýmsi řídícím, uměle vytvořeným vědomím. Spojením tohoto pole a jednotlivců v něm obsaženým vzniká tzv. superorganismus. Ani teď nevidíte paralely mezi tímto působivým hejnem špačků a vesmírem?
A co s tím mají společného "rozbité" sondy letící k Marsu? Třeba nic. Každý organismus má nějakou formu ochrany - imunitní systém, který hlídá, detekuje a eliminuje hrozby. Při správné funkci imunitní systém pozná, který návštěvník je přítel, spojenec, spolupracovník a který není pro své zájmy vítán a pak ...

Jo a ještě si teď uvědomuji, že jsem chtěl rozlousknout tu nepochopitelnou akceleraci hmoty při koronárních erupcích. Budu jen hádat. Jelikož jde o silně elektricky nabité částice (viz. výše), má tato hmota i velmi silné elektrické a díky pohybu i magnetické pole. Co se stane s dvěma blízkými magnety, pokud jim zamezíte rotaci a budou stejnými póly k sobě? Frrrrrr.... a sklenice s mlékem postavená opodál se postará o vašich příštích pár minut divokého zastíracího tance s mopem. V mechanickém pojetí vesmíru by toto samozřejmě nebylo možné, protože by se magnety otočily tak, aby se přitáhly. Ve Vědomím řízeném vesmíru by to již platit nemuselo a pak by elektromagnetické síly mohly být důvodem překonání gravitačních sil a značným urychlením hmoty až na udávanou rychlost (rychlost, směr a tlak slunečního větru).

Umím odzírat ze rtů, byť anglicky něpanimáju. Tady máte volný překlad: "A teď se z toho všichni po...."

Problém člověka je - neochota otevřít se možnosti, že není tím "nej" ve vesmíru. Navázal bych na svoji povídku. Člověk není ani "nej" ani "antinej". Je stejně důležitým dílkem v koláči, jako jsou všechny ostatní dílky. Stejně důležitý jako koláč samotný.

(©)2013 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje

7 komentářů:

  1. Jo,
    tuhle obraznou představu o vesmíru máme se všema dětma světa společnou. A je škoda, že jí mainstream-vědátoři zapoměli. Hlavně díky přísně utajený story o Einsteinových teoriích relativity. Který se doposud učí jako opus-omen na všech VŠ, přesto, že je založena na mylnejch postulátech! Ale proč to já starej šťoura píšu. Všimnul jsem si, jak jsi citoval Lorentzovi síly z wikiny. Tak ta jeho teorie vycházela z jeho slavnejch rovnic o driftu v éteru, který ukradl strejda Einstein při svý těžký makačce v Bernským patentovým ústavu a založil na nich spolu s dalším ukradeným postulátem od Poincarého, tedy 300000km/sec. svou slavnou teorii. Kterou pak naprosto a definitivně vyvrátilí informace, který na konci minulýho století dodal Hubbelův teleskop /jenomže lid nebyl, jak je již dávným zvykem informován/. Tedy izotropie-homogenita vesmíru použitá v T.R. je nesmyslem, stejně jako postulát o rychlost světla, nebo jakýhokoli vesmír. objektu, tedy 300000 km/sec. Protože byly naměřeny rychlosti jiné např. leser impusu při průchodu plynným celsiem, tedy 90 milionů km/sec. A je rovněž s podivem, že izotropii vyvrátily už dávný pokusy Einstainova současníka, fyzika Daytona Millera, kterej na to výslovně a písemě upozorňoval samotnýho Einsteina. Jehož balíkovskou reakcí bylo okamžitý přerušení korespondenc s tímto opomenutým vědcem.
    Tímto jsem chtěl jenom upozornit, protože já /jak víš/ naprosto nerozumím fyzice tedy vědní disciplíně, ale mám povědomí o její novodobější historii. A tu krásně doplňuje ten slavnej snímek páně Einstein s vyplazeným jazykem. Kterej vyjadřuje, jak se mu a JIM podařilo dostat vědu na současnou, slepou a hlavně na technologie zaměřenou kolej.

    Někde jsem něco podobnýho zveřejňoval a pokud to bylo u Tebe, tak tohle smaž. Nebo tam dej pouze zmínku o vysvětlení pojmu Lorentzovi síly. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      trochu jsi mě kladně překvapil informovaností z této oblasti. Jak asi víš, ona většina z Einsteinovy práce není nic jiného než opis střípků myšlenek druhých v přesně vymezeném výběru tak, aby vše zapadalo do předem horkou jehlou sešité kazajky. Překročení rychlosti světla dokázal a ve svých některých pokusech i využíval N. Tesla, který se ze stejných důvodů jako Dayton Miller též nestal přítelem A. E.
      Samozřejmě, že ten "einsteinjazyk" jsem dal z tebou popsaného důvodu :-)

      Teď jsem našel jednu moc hezkou vědeckou větu, týkající se "znesvěcení" použitelnosti šíření informace světlem v cesiu. Věta zní:
      "Při některých dalších experimentech souvisejících s nestálými vlnami, jako např. tunelování, se může také zdát, že rychlost světla je překonána".
      Sice tím tunelováním je myšleno asi něco jiného, nicméně i česká politická scéna je jasným důkazem, že TR je, jak trolling rád používá, blábol :-)

      Vymazat
  2. Michale,
    když rozebírám toho nejgeniálnějšího vědátora minulýho století, víš o tom, že Einsten nedostal nobelovku za specielní a obecnou T.R., protože by z toho díky ukradenejm postulátům nejenom dvojici Poincaré - Lorentz, kteří spolu mimochodem dost roků spolupracovali, byla velice posrána Nobelova laťka. Proto vyhrabali práci ruskýho fyzika Stoletova, kterej v polovině I9.st. objevil fotoelektrickej jev, za kterej dostal prdlajz. Einstein k tomu udělal bla, bla, bla a nazval to nápaditě, zřejmě proto, že uměl počítat pouze stejně jako já, jen do dvou, "druhým fotoelektrickým jevem" a hle byla tu pro Alberta nobelovka, jako vyšitá. A ti v pozadí měli nobelistu svýho etnika a bylo to. Ale Albert nelenil a ještě použil i výpočty matematika Bernarda Reimana opět z poloviny 19.st./což byla zřejmě hodně úrodná doba na ještě skutečný, vědecký objevy/ který se týkaly onoho Euklidova čárovýho - čarování, tedy, že se tento - protínají. Reiman zřejmě ze starejch spisů vyčetl něco ve smyslu, že všechny vesmírný objekty od mrňavejch po gala... atd. svou energíí zakřivujou prostor a jako správný, postarší dítě ho napadlo, že s těma teoretickejma čárama, to bude taky trochu jinak, než si představoval velkej Euklidés. No a matematicky to dokázal. Kdopak to ví? Studenti ne a sedm miliard lidí je přesvědčeno, že velkej Albert dostal nobelovku za teorii relativity. To je jako vystřižený z absurdního divadla, nebo z France Kafky ... tedy "Proměna" usmrkanýho, mrňavýho a........ v největšího nobelistu. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš Matěji,
      myslím si, že o Einsteina tady vůbec nešlo, nejde a nikdy ani nepůjde. Byl jen vhodnou loutkou, použitelnou díky své sebestřednosti k záměrům vhodným pro někoho zcela jiného, než byla vědecká obec. Stejně tomu bylo podle mě i u Newtona, Darwina a dalších, kteří svojí prací dokázali člověka-civilizaci co nejvíce vzdálit od druhé neméně důležité a vlastně i řídící nemateriální povahy Vesmíru, včetně člověka samotného.
      Již nevím kde jsem to zachytil ani co je na tom pravdy, ale kupříkladu Darwin později začal pochybovat o "své" teorii (názorným příkladem je i orgán zraku oko, který DTE - Darwinovu teorii evoluce značně nabourává) a začal se i zabývat jinými možnostmi vzniku a vývoje života. Ty však již nebyly po chuti "hlavních inženýrů doby" a proto do jeho životního díla nikdy nebyly zahrnuty a ani okrajově zmíněny. Nedivil bych se, kdyby tomu bylo i v dalších případech "významných" osobností a jejich prací, objevů a odkazů.
      Není těžké si představit, kam by to mohlo vést, když by člověk zjistil, že je celou dobu tahán za nos a celý žebříček hodnot, který je mu po generace umě implantován, stojí na papírových nožičkách a cílů lze dosahovat i bez pomoci Systému, ba co víc, Systém plnění cílů naopak znesnadňuje, byť se prezentuje přesně opačně.

      Vymazat
  3. No,
    je to pravda skoro celá. A není z mý hlavy!!! Napsal to člověk, kterýho si oba za jeho vědomosti a odvahu vážíme. Jmenoval NIKOLAJ LEVAŠOV a zabili ho vloni na konci května. Kterej nám dal tímto mustr na to, jak tohle říkat i když se samozřejmě můžem v jednotlivostech, nebo i hrubě mýlit. Protože za náma nestojej žádný výzkumný týmy, poradci, atd.,který by nás zásobovaly relevantníma informacema. Mně osobně na tohle dává právo, ten historickej čachr se slovanstvem. Ale mrzí mě, že jsem opět sklouzl mimo Tvůj článek, protože ty věci o kterejch ty píšeš jsou mimo můj malej kastrůlek a ten kluk ve mně si chce " potvora " furt a furt hrát a málo kdy má s kým. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rád, že mě logika zatím slouží. Jen jsem si vzpomněl na to, že Darwin možná zjistil víc, než se v jeho teorii uvádí. Zbytek jsem si jen logicky domýšlel. A ty teď písneš, že mě předběhl Levašov. Si připadám jak Jára Cimrman ve filmu kumštýřů Svěrákových při pokusech něco patentovat :-)
      Nesklouzl jsi mimo téma. Pointou článku nebyly žádné konkrétnosti, ale zamyslet se nad rozdíly a důvodech, proč k nim došlo. Takže jsi se trefoval přesně do černého v souladu s úmyslem vidláka z Vidlákova.

      Vymazat
  4. Darwin,
    zas 19.století. Část života koumal v nelehkejch podmínkách a vykoumaný a napsaný zbývající část života znevažoval. Nikdy jsem nevěděl, co si o tom mám myslet. On ovšem věděl, že v tom jeho díle jsou obrovský díry. A taky věděl, že tu jeho práci budou šmejdi zneužívat. A zárověň to byl přesvědčenej křesťan, jehož víra převálcovala s pomocí vnějšího nátlaku vědce a myslitele. Chyběl v něm holt bojovník. Není to ve vědeckejch kruzích žádná zvláštní vyjímka. Jsou vystaveni od mocnejch blbců obrovskejm tlakům. Galilei Galileo, nebyl Giordano Bruno, ale dohromady mohli dát do kupy obrovskou osobnost a potenciál. Ale nesměla by se tu tehdy vyskytovat matička inkvizice. Levašov možná prezentoval jak vědce, tak bojovníka. Tedy Galilea i Bruna, ale nejspíš už z hladu blábolím. Matěj

    OdpovědětVymazat

Podmínky pro publikování komentářů