Vlabi - Úvaha nad článkem "Evropa a zaostalé Rusko"

Článek vyšel v časopisu WM magazín č. 137/2013, zdroj: naturalnews.com a internet

Zatímco se Evropská unie chystá udělat ze samozásobících se zahrádkářů zločince, v Rusku na to jdou obráceně. V roce 2003 přijala ruská Duma zákon o soukromém vlastnictví zahrad, jímž každému ruskému občanu garantuje právo na bezplatné přidělení privátního záhumenku o ploše 8 900 – 27 500 m2. Tento pozemek může sloužit jak k ekologickému pěstování plodin a chovu zvířat, tak k rekreaci či k volnočasovým aktivitám. Tyto pozemky nepodléhají žádnému zdanění.

Zní to jako sci-fi, co?

Zatímco naše vlády půdu nechávají rozkrást a unijní byrokrati nechávají narůst co největší klacek, který by hodili pod nohy těm, kdo mají chuť, sílu a potřebu něco dělat pro svou soběstačnost a nezávislost, v Rusku za přímé podpory vlády vznikly miliony malých rodinných eko-farem, které na přidělených pozemcích vyprodukují přibližně 50 % celkově spotřebovaného mléka, 60 % masa, 77 % zeleniny, 87 % ovoce a 92 % brambor. Bez chemie, bez velkoplošného znehodnocování půdy, a dokonce i bez GMO semen!

A co my? Z nedávno ještě plně potravinově (a tím i de facto zcela) nezávislé země jsme díky přijetí unijních zákonů postupně klesli na úroveň barbarů, kteří hodnotnou vlastní produkci prodají za zlomek její ceny do zahraničí a zemědělskou půdu zastaví velkosklady, montážními halami a solárními panely. V lepším případě ji osejí řepkou. Věřím, že mnozí z těch, kdo díky této záměrně degenerující politice přišli o práci, by jistě dali přednost před postáváním ve frontách pracovních úřadů práci na své zahrádce, pěstování svých domácích zvířat, pospolitému životu v eko-vesnici. A možná by právě to pomohlo překonat to, co nás žene do záhuby - sobectví, individualismus a postupné hloupnutí celé naší generace. Jenže…

Jenže v tom je právě ten zakopaný pes. Není tu totiž zájem na tom, abychom byli soběstační, zdraví, přátelští a spokojení. Není zájem, abychom se znova naučili vztahu k přírodě, zvířatům a sousedům. Člověk, který opečovává každou žížalku, nebude chtít válčit. Kdo na vlastní kůži zažije, kolik práce to dá, než se na talíři zaskvěje žluťoučký brambor, se hrozí při pohledu na lajdáctví, vandalismus a povalečství. Nebude potřebovat volit Zlaté slavíky ani Superstár, nezhloupne ho Bruce Willis ani Real Madrid. Ztratí potřebu hromadit zbytečné módní věci, nebude potřebovat autority, náboženství, politiky. Co s ním pak?!

Těžko mu budete poroučet, když si umí vyrobit a vypěstovat všechno, co k životu potřebuje, těžko ho budete ovládat, když si vás neváží. A jak ho přesvědčíte, aby na vás pracoval, když vás nepotřebuje?

Buď mu včas dáte zahrádku, anebo…

(Víte, že americká Home Land Security zakoupila v nedávné době 1,2 miliardy sérií speciální munice?)

Vlabi - tak tato úvaha sedla jako zadek na hrnec!