18. 5. 2013

Aktivita slunce nepolevuje

Dnes v noci byla další, tentokrát již "menší", erupce. Směr putování vyvržené sluneční hmoty z jedné z předchozích a menších erupcí, však dle předpokládaného (matematického) modelu je namířen (myslím, že doslova) přesně na Zemi. Pokud si pamatujete z předchozích článků, bylo již u nedávných třech erupcí stupně "X" i když jejich směr byl mimo naší planetu, předpokládán dopad na Zemi zítra kolem poledne, nejpozději do 22.5. Erupce stupně "C" směrovaná přímo k nám, by měla předchozí erupce doplnit. Můžete vidět na obrázku.
Nás by měla před nebezpečným zářením ochránit přirozená ochrana Země - magnetosféra a většinu částic, které by jí i tak prošly, pohltí atmosféra. Ale telekomunikační technika umístěná za nebo v méně aktivních částech tzv. Van Allenových pásů by dostala přímý zásah vysoce nabitých částic.



Osobně si nemyslím, že se bude dít něco mimořádného, nicméně si je potřeba položit otázku, co by se dělo, když by Země stála v cestě vysoce nabitým částicím vyvrženým ze Slunce erupcí, třeba o intenzitě ze dnů 13. a 14. nebo dokonce ještě vyšší. Ono si není třeba klást otázku co kdyby, ale správnější by zněla kdy?
Nebylo by poprvé, co by lidské technologie utrpěly těžká "zranění". Již se to stalo:
"...První velmi dobře zdokumentovanou událostí jsou následky první pozorované sluneční erupce, jež byla spatřena Richardem Carringtonem (1826–1875) 1. září 1859. Noc na to zasáhla celou  Zemi silná geomagnetická bouře. Polární záře byly pozorovatelné daleko na jihu, například na Kubě. Po Evropě a Severní Americe selhávala telegrafní vedení. Telegraf se dal používat bez baterií, indukované proudy poranily několik operátorů a způsobily četné požáry koncových zařízení..."
A to šlo tehdy o z našeho pohledu primitivní technologie. Co by taková událost znamenala v dnešní době pro člověka naprosto psychicky i fyzicky odkázaného na elektřinu ve všech oblastech, si není těžké představit.

Který obrázek by platil pro Vás?




Vezmu to bez přešlapování. Jsem přesvědčený, že ani ve Vesmíru se neděje nic náhodou a nyní nemám na mysli teorii neurčitosti - příčiny a následku v čistě fyzikálním pojetí. Člověk není jediný, kdo (alespoň někdy) koná s rozmyslem a  záměrem. I buňky našich těl spolupracují s buňkami na druhém konci těla a vyrábí pro ně například živiny, hormony, enzymy ad. Proč by tomu tak nemohlo být i v mnohem větších měřítkách?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Podmínky pro publikování komentářů