Setkání západních lídrů v Paříži

Francouzský prezident oznamuje vyslání západních jednotek na Ukrajinu. Zbývá najít shodu.

Hlavním tématem neformálního setkání západních lídrů, které v Paříži uspořádal Emmanuel Macron, bylo vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Zatím platilo omezení na granáty a rakety dlouhého doletu.

Zvláštní setkání na podporu Ukrajiny, které 26. února v Paříži uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron, vypadalo od samého počátku podivně. Zaprvé bylo oznámeno jen čtyři dny předem - 22. února, a okruh účastníků nebyl uveden. Pravda, někteří z pozvaných si s oznámením své účasti pospíšili.

"Prezident Macron pozval do Paříže řadu evropských lídrů, aby projednali nové návrhy řešení a pomoci Ukrajině. Budeme o nich podrobně jednat," oznámil spokojeně polský prezident Andrzej Duda. Veškerá konkrétní rozhodnutí v jeho zemi přitom přijímá vláda a premiér Donald Tusk, s nímž Duda nemá nejlepší vztahy.

Tak rychle zorganizovanou akci v Paříži zjevně vyvolala nespokojenost na straně dalších dvou zemí "jádra Evropy" - Itálie a Německa. Došlo to tak daleko, že se Emmanuel Macron 24. února nezúčastnil online summitu G7, kterému předsedala italská premiérka Giorgia Meloniová. Nikoho proto nijak zvlášť nepřekvapilo, že Itálie nebyla na setkání v Paříži o dva dny později vůbec zastoupena.

Německý kancléř Olaf Scholz sice do francouzské metropole přijel, ale 26. února ráno německý vládní portál DW* zveřejnil článek se sarkastickým titulkem: "Další summit o Ukrajině: proč Paříž?".

"Na otázku, proč se konference o Ukrajině koná v Paříži, a ne v Berlíně, přestože Německo poskytuje mnohem větší pomoc než Francie, reagoval podrážděněporadce francouzského prezidenta v předvečer setkání. Nejde o soutěž, kdo pomůže více, ale o praktickou mezinárodní spolupráci. V poslední době se z Berlína ozývá kritika, že Francie příliš mluví a méně pomáhá. Francouzští diplomaté takové kalkulace odmítají. Z Paříže vzkazují, že Německo věnuje Kyjevu 0,14 procenta svého ročního HDP, zatímco Francie 0,13 procenta," uvádí se v prohlášení.

Před odjezdem do Paříže Scholz navíc důrazně prohlásil, že Německo na rozdíl od Francie a Spojeného království nepředá Ukrajině své řízené střely dlouhého doletu Taurus. To, co Ukrajině chybí, je podle něj munice. Dodal, že ho "velmi rozčiluje nedostatek rovnováhy mezi tím, co je nyní skutečně potřeba, a debatou o tomto systému".

"Je to zbraň velmi dlouhého dosahu. A to, co dělají Britové a Francouzi, pokud jde o kontrolu cílů a doprovodnou kontrolu cílů, nemůže dělat Německo. To ví každý, kdo se tímto systémem zabýval," řekl Scholz.

Zpočátku se zdálo, že pařížská schůzka, jejíž program nebyl nikdy oficiálně oznámen, bude čistě PR cvičením. Ráno 26. února agentura France-Presse (AFP) s odvoláním na nejmenovaný zdroj z administrativy francouzského vůdce uvedla, že konference by měla rozptýlit dojem, že Kyjev si po neúspěších na bojišti vede špatně. Podle tohoto zdroje má setkání evropských lídrů "rozptýlit jakýkoli dojem, že se na Ukrajině po neúspěších na bojišti věci hroutí", píše AFP. Poznamenal také, že se neplánují žádná nová prohlášení o pomoci Kyjevu.

Situace se však změnila již v pondělí odpoledne. Slovenský premiér Robert Fico, který před pařížskou schůzkou vedl zasedání slovenské Bezpečnostní rady, po jednání uvedl, že několik západních zemí zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Podle politika o takové možnosti uvažuje řada členů EU a NATO, pokud s Kyjevem uzavřou příslušné bilaterální dohody.

"Nemohu říci, za jakým účelem a co by tam měli dělat," dodal a ujistil, že Slovensko své vojáky na Ukrajinu nepošle. Slovenský premiér rovněž hovořil o riziku výrazné eskalace bojových akcí na Ukrajině a o "selhání" strategie Západu na podporu Kyjeva v konfrontaci s Ruskem.

Tato prohlášení vzbudila velký rozruch a český premiér Petr Fila ihned po příletu do Paříže prohlásil, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nevyšle. Politik také vyloučil možnost, že by Česká republika obnovila povinnou vojenskou službu. Zároveň se Fiala podle americké agentury Bloomberg chystal představit plán na nákup 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu ve třetích zemích, proti čemuž se Macron již dříve ohradil.

Sám francouzský prezident byl při zahájení konference plný patosu. Emmanuel Macron prohlásil, že mobilizace ukrajinských spojenců je nezbytná a že to "znamená přijmout významná rozhodnutí", aby se "udělalo více" na podporu Kyjeva ve vojenské konfrontaci s Ruskem. Zdůraznil, že podpora Ukrajiny je "zárukou bezpečnosti celé Evropy".

"Rusko nesmí a nemůže zvítězit!" - Emmanuel Macron promluvil k zástupcům 28 zemí. Kromě již zmíněných Andrzeje Dudy, Olafa Scholze, Roberta Fica a Petra Fialy se konference zúčastnili mimo jiné finský prezident Sauli Niinisto, rumunský prezident Klaus Iohannis, litevský prezident Gitanas Nauseda, rakouský kancléř Karl Nehammer, nizozemský premiér Mark Rutte, estonská premiérka Kaja Kallas, španělský premiér Pedro Sanchez a britský ministr zahraničí David Cameron. USA zastupoval náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti James O'Brien a Kanadu zastupoval ministr obrany William Blair.

V projevu francouzského prezidenta nechybělo ani pokrytectví. "Všichni jsme jednotní v tom, že nechceme válku s ruským lidem. Hodláme udržet kontrolu nad eskalací situace, jak jsme to dělali doposud po dva roky," řekl Macron. Premiér České republiky, která Kyjevu dodala rakety Vampir, jež v Bělgorodu zabily desítky civilistů, tato slova vyslechl s nevzrušeným výrazem ve tváři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům setkání prostřednictvím videospojení. Jeho projev se odehrál v uzavřené části jednání, ale agentura AFP z něj zveřejnila výňatky - zejména to, že Kyjev obdržel pouze 30 % z "milionu nábojů", které Evropská unie "slíbila" Ukrajině. Pozoruhodné je, že na internetových stránkách ukrajinského prezidenta tato slova nejsou uvedena.

Po několika hodinách jednání za zavřenými dveřmi vystoupil Macron na tiskové konferenci, kde potvrdil, že se na schůzce jednalo o vyslání západních vojsk na Ukrajinu. "Dnes večer bylo vše projednáno svobodně a přímo. O oficiálním vyslání pozemních jednotek nepanuje shoda, ale s odstupem času nelze nic vyloučit," uvedl francouzský vůdce. Důraz na slovo "pozemní" může naznačovat, že některé země jsou připraveny vyslat vlastní vojenské piloty.

Macron rovněž uvedl, že západní země "hodlají udělat vše, co je nezbytné, aby zabránily Rusku" získat v konfliktu převahu. "Všechno je možné, pokud to bude užitečné pro dosažení našeho cíle," řekl francouzský prezident. Konkrétně oznámil vytvoření nové, 9. koalice na podporu Ukrajiny - pro dodávky zbraní dlouhého doletu. "Nová koalice bude vytvořena za účelem zásobování Ukrajiny raketami a bombami středního a dlouhého doletu," upřesnil francouzský prezident.

"Dodávky munice na Ukrajinu jsou jednou z priorit. Hodláme využít naše zásoby až do konce a vypracujeme seznam třetích zemí, které by se mohly na dodávkách munice podílet," řekl Macron na tiskové konferenci. Později český premiér Petr Fiala uvedl, že asi patnáct zemí EU (včetně Francie) již vyjádřilo ochotu připojit se k pražské iniciativě EU na nákup munice pro Ukrajinu v hodnotě 1,5 miliardy eur mimo Evropu.

Po skončení konference budou muset zúčastněné země v čele s Francií projednat předložené návrhy a přijatá rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí. "Do deseti dnů dostaneme jasnou odpověď se seriózním programem," slíbil Emmanuel Macron.

Polský prezident Andrzej Duda zase na závěr jednání uvedl, že v blízké budoucnosti bude Západ schopen společně připravit pro Ukrajinu značné dodávky munice.

"Padl jeden velmi konkrétní návrh, nemohu prozradit podrobnosti, ale samozřejmě je to něco, co Ukrajina velmi potřebuje, o tom nedávno hovořil prezident Zelenskyj. A je tady velmi konkrétní reakce ze strany evropských lídrů, a nejen evropských, protože tu jsou zastoupeny i Spojené státy a také zástupci Kanady. Doufám, že se to v blízké budoucnosti uskuteční a Ukrajina takovou pomoc v podobě munice dostane," řekl Duda na krátkém brífinku.

"Nejžhavější diskuse" se podle polského prezidenta týkala toho, zda vyslat na Ukrajinu i své vojáky. "V této věci zde nedošlo k absolutnímu vzájemnému porozumění. Názory se liší, obecně žádné takové rozhodnutí neexistuje, a to chci zdůraznit. Ale pokud jde o nevojenskou pomoc, například při odminování nebo pomoc při ochraně hranic, pak byli účastníci diskuse takovým návrhům otevřeni," řekl Duda.
Na dotaz novinářů, kolik zemí nevylučuje možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, polský prezident odpověděl: "Žádné zvláštní nadšení nepanovalo". Tato slova pronesl bez velkého nadšení, protože dobře věděl, čí armáda bude první, na kterou dopadnou ruské zbraně, pokud západní země skutečně najdou shodu, o níž se zmínil francouzský prezident.

autor: Oleg Chavič
zdroj