11. 4. 2013

Co je podle vás smrt?

Podle návštěvnosti i podle komentářů soudím, že nad tématem smrti se zamýšlíte asi hodně. Koneckonců nic s životem není tak neoddělitelně spojeno, jako právě smrt, že? Nebudu teď podsouvat můj názor, co smrt asi tak je. Naopak. Velice by mne zajímalo, v jakém asi složení je na ní ve společnosti názor a ještě více mne zajímají názory vaše.
- jde o pojmenování okamžiku přechodu z reality A do reality B?
- jde o bytost, vědomí, entitu, která má tento "fenomén" na starosti se vším všudy?
- jde o zakončení bytí člověka?
- nebo jde o něco jiného?

Nejprve jsem myslel na nějakou anketu, ale není nad osobní vyjádření. Takže pokud kdokoliv máte chuť k tomuto říci svoje, budu velice rád. Nebojte, urážlivé či jinak osobní důstojnost ponižující reakce nedostanou žádný prostor.






PS: Zde bych si dovolil dát echo na jednu zajímavou knihu tímto tématem se zabývající. Tím však netvrdím, že zastávám nebo naopak nezastávám možnost v této knize uvedenou :-)
Mnozí jí jistě znáte a pro ty, kteří neznají a měli by zájem, jde o knihu:
Kdo se bojí smrti od ve své zemi zakázaného německého autora publikujícího pod jménem Jan Van Helsing.

17 komentářů:

  1. Ona je v našem životě ten nejzaměstnanější fenomén. Protože, když náhodou uklouzneš a slítneš do rozvodněný řeky " a není ještě tvůj čas ", tak tě chudák holka dokonce je nucena zachránit. A koukněte zpátky na svůj život, kolikrát už musela tvrdě makat. Ona je totiž náš výsostnej ochránce (J.V.Helsing). A v tomhle smyslu je chápána jak mystiky, tak šamanskými obřady iniciace smrtí. Je to taky velmi něžně vyjádřený, a fakt si nedělám srandu i v křesťanský modlitbičce ... Andělíčku můj strážníčku, kterou se furt v tom smyslu modlím. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smrt je prd,jen hloupý název, co vymysleli černoprdelníci a taky ještě peklo.No Matěji, já zase FURT drmolím SÍLO MOJE SÍLO,AŤ SE MI DAŘÍ MÉ DÍLO :).

      Vymazat
    2. Terezko:
      Já taky nemám rád označení "smrt". Nazvěme to jinak, třeba jako běloprdelníci :-)
      Aby nebyl blok psát to nevhodné slovo, můžeme tu pracovně psát třeba přechod, přeměna, či jinak.
      Tuším, že jsi tím myslela, že pro Duši smrt-prd neexistuje a to v žádné škatulce, s čímž souhlasím.
      Mě by ale zajímalo, co je tento okamžik pro člověka, nikoliv pro Duši.

      Vymazat
  2. Ahoj, no, posledních pár roků si myslím, že smrt je jen proměna , tělo zůstane a rozpadne se v prach a to, co jsem JÁ, tak pokračuje dál tak, jak chce, nebo jak je možné. . . . Když jsem byla malá holka, tak jsem nějak věděla, že kdybychom všichni věděli, jak je smrt nádherná, tak bychom chtěli umřít všichni a to nejde. Tak je to na světě zařízeno, že se toho bojíme a to je pojistka.:))) no, já měla jako dítě někdy divný nápady:) ALE TOHLE SI MYSLÍM STÁLE. :))) i když jsem si ve 3 třídě myslela, že když kočka má 7 životů, tak je mám taky a vylezla na obrovskou břízu a spadla zádama na obrubník u záhonu a fakt nechápu, jak to, že jsem si minimálně nezlomila páteř:), můj strážný anděl se chudák nadře, hlavně když jsem byla malá, přejel mě nákladák i s přívěsem, vypila leštěnku a sklenici lihu:))))) MOHLA BYCH POKRAČOVAT. . . . :)))) IVA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo:
      Kvůli tomu, abychom neskákali samovolně a pokud možno ani nechtíc z mostu, je naše tělo, včetně naší mysli(EGA) vybaveno pudem sebezáchovy. Tento pud má vše živé. Třebas se nutně nemusí jednat o mysl v pravém slova smyslu, ale o dejme tomu kód v energetickém poli, jež každý organismus vytváří (nebo je jím tvořen?).
      Pokud jsou v rovnováze všechny části našeho JÁ, pak záměrné ukončení života nehrozí. Pokud by však došlo k enormnímu potlačení té materiálně založené části, mohlo by docházet k pokusům o konec.
      Takže nepotlačujme za každou cenu Ego. Namísto toho pochopme jeho funkci a umožněme mu konat to, k čemu nám bylo dáno.
      Tedy tak to alespoň vidím.
      Do samotného tématu nechci zasahovat.

      Vymazat
    2. No,ty jo, ty jsi chytrej, tak to mě nenapadlo, že nám v tom brání ego. No, konečně ho můžeme taky za něco pochválit:) jo, tak to je dobrá informace. IVA

      Vymazat
    3. Ivo:
      Nikoliv informace, ale názor. :-)

      Ještě bych doplnil, že pod pojem organismus lze zahrnout naprosto vše, včetně tzv. neorganické hmoty. Stačí pouze změnit měřítko a na kousek kamene sebraného ze země se lze dívat jako na stavební jednotku organismu, který by se dal nazvat superorganismem. Nebudu chodit kolem horké kaše. Tomuto organismu, my Češi, říkáme Země. I ta má svoje obranné mechanismy mající tentýž význam, jako pro nás pud sebezáchovy. Však v posledních letech tyto mechanismy nabývají na intenzitě. Stačí zapnout Novu a je to tam.

      Vymazat
  3. Vážení,
    mám takovej pocit, že po pitvě, kterou jsme provedli s tématem by měla následovat resustitace. Tedy i když opět kostrbatě, tak se alespoň pokusit uzavřít cyklus. Je fakt, že v případě smrti to zní jako hodně černej humor. Ale nevím jest-li černá někdy může bejt "třeba šedou"? Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaká resuscitace? Tenhle blog je novorozeně, kterýmu ani nezaschla desinfekce na pupíku a ty bys už resuscitoval :-)
      Můžeme se bavit třeba o Andělu Přeměny, okamžiku Přechodu. Tam už černý humor nemá místo. Uzavřít cyklus s tímto tématem je přesně to, co dělá církev od samého počátku. Vymezit Přeměně maličkatou, zatuchlou oblast na okraji všeho dění a nalepit jí na záda papír s nápisem "NEPŘIBLIŽOVAT SE, SMRDÍM". Tím, že se od ní vzdálíme (nemyslím tím teď a tady na blogu), budeme se vzdalovat i od života, protože je to jedno a to samé. Jsou to dvě strany jedněch dveří. Tedy alespoň z mého pohledu, protože tentýž "mechanismus" je zodpovědný i za zrození každého člověka. Aby se mohlo narodit dítě, je bezpodmínečně nutné, aby jinde a jindy tatáž Duše ukončila jiný život.
      Když chceš být venku a okopávat záhonek u rybníčku před domem, nejprve ten dům opustíš a opačně. Nerad to slovo používám, ale tady má své místo - MUSÍŠ projít vý/vchodovými dveřmi.

      A jestli může být Černá třeba šedou? Však víš, ne? Když nastane čas, že si lidé budou Přeměnu místo na kost vyzáblého chlápka s kosou v černým hábitu představovat jako zelenýho trpaslíka, tak bude zelená. Koneckonců zelenou vidíš zeleně a černou černě jen proto, že si mozek umanul, že ti jí v takové "podobě" bude v hlavě promítat. :-)
      Toto téma není samo o sobě morbidní, i když ho tak současná civilizace chápe. Nebo jsem prostě nějak vadnej a patřím k Chocholouškovi :-)
      Neboj, budou tu i jiná témata.

      Vymazat
  4. Michale,
    ale tomuhle témat se křesťanství a natož jeho jednotlivý denominace nikdy ani nepokusily a nepokusej přiblížit, protože maj naprosto jiný starosti a my jsme tu možná od toho, abychom to trochu napravili, ne? Mně to zajímá a jak vidím tak i lidi na blogu a nezlob se na mě za pocit, "že tady zatím nepadlo to, co jsem od debaty očekával". A pročítal jsem si velmi poctivě všech 19+7 komentářů několikrát a my jsme pouze cosi z povrchu naťukli, jako skořápku vejce, ale furt ještě zbejvá téměř kompletní korpus s obsahem, ne? Už jenom to -PROČ- každej z nás se zrovna tím zabejvá a při tom nejsme schopni zahodit přirovnání, obrazy, abstrakce, barvy, mínění a doměnky? My jsme do toho tématu žádnejma dveřma ani náhodou nevstoupili, jenom jsme ho náramě, opatrně obešli. Je to škoda, pročítal jsem celou noc i to, co se psalo o tématu u Iv. a jen se omlelo to samý, sebe nevyjímaje!?! Ale jsme o rok dál. Takže mi dovol mít možná jen blbě vyjádřený mínění, ale s co nejpoctivějším úmyslem. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      o tomto tématu bych již v dnešní době mohl napsat celou knihu, ale o toto mi zde na blogu nejde. Naopak bych na toto téma velice rád znal názory druhých. Já na to názor (zatím jen názor) mám svůj vlastní. Je mi však jasné, že i přes přečtení několika knih o této nedílné součásti života, nemohu znát dostatek informací, i kdybych se rozkrájel, protože si mohu vytvářet názor pouze z názorů právě tolika autorů, kolik jejich knih jsem přečetl. Já zastávám názor, že proto, aby si člověk mohl udělat dostatečně správný názor na cokoliv (nemá-li možnost si to osobně prožít - změnit názor ve VÍM), je potřeba co možná nejvíce informací a to včetně všeho balastu. Před cca třemi roky, když jsem se začal aktivně zajímat o věci mimo všední vnímání reality, jsem neměl z čeho stavět. Četl jsem a četl, hlavně diskuze na internetu a přitom věděl, že s každými sto získanými informacemi, je jich minimálně devadesát chybných. Ale i tak jsem hromadil data až v jistý okamžik (asi to byla ta stá datová opice) začaly z té nepřehledné amorfní hromady vylézat kontury.
      Zkrátka, abych mohl pokročit dále i v této oblasti, velmi by mi v tom a doufám i dalším, pomohlo znát názory co nejvíce lidí. Kvůli tomu jsem sesmolil tato témata. Nikoliv jako předložení svých domněnek, ale jako impuls k debatě, impuls k výměně informací a nebo ještě lépe zkušeností (i když zrovna zde bude zkušeností poskromnu). Sám víš, že tvoje mamka s fenoménem klinické smrti měla zkušenost.
      Takže jak jsem už psal. Kdokoliv k tématu něco zajímavého (ale i mimo) máte, prosím pište. Osobně se postarám, aby nikdo nevhodně nezasahoval do komentářů. Aby tu byla nálada důvěry a pohody.

      Vymazat
  5. Michale¨,
    napsal jsi to naprosto přesně ... uzavřít cyklus s tímto tématem dělá církev, od samýho počátku s nálepkou "NEPŘIBLIŽOVAT SE SMRDÍM"! A mám pocit, že přesně to samý jsme tady zatím dělali i my ... M

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Udělat ze smrti strašáka pro člověka bylo a je záměrem. Člověk, který má strach je lépe ovladatelný.
      Nebude to zrovna dvakrát vhodný příklad, ale kdo v bitvě pravděpodobněji odradí nepřítele? Ten, který se z neznalosti a nepochopení krčí za desatero zdmi, nebo ten, kdo kmotřičku považuje za přítele a jedná bez bázně? Nehledě na to, že Síla bude stát za tím beze strachu a pomůže mu v maximální možné míře, jak jí to životní záměr Duše bojovníka a záměr Univerza dovolí.

      Vymazat
  6. Nojo,
    ale to je právě vono, my to hledáme v knihách a tak, ale kvůli tomu jsme si lautr vůbec nevšimli, že to téma teď a tady VLASTNĚ KONTINUÁLNĚ PROŽÍVÁVME. Buďto v obráceným gardu, tedy v ž i v o t ě - což je jen její neg-otisk /nebo pozitivní?/. A pak to můžem zažít téměř v reálu, když se naučíme zvládnout některý techniky. A když nás tam ony nedovedou a hodně budem chtít, tak si nás Ona určitě najde a nemyslím to tak, že to souvisí s penálem! M

    OdpovědětVymazat
  7. Matěji,
    abychom vůbec někam postoupili, napiš (pro tebe není problém) komentář a nebo pokud to bude nad objemový rámec komentáře klidně článek, tvůj názor, co tedy "Černá" je. Koneckonců to je námětem tohoto článku "Co je podle vás smrt".
    Jestli sis všiml, já (zatím) nechci nikterak svým názor ovlivňovat případné názory druhých, proto od začátku jsem nenapsal, co podle mne ta letitá dáma je. Zatím jsem naznačil pouze to, co si myslím, že není.
    Platí i pro ostatní. Pokud si někdo myslí, že na jeho názor je prostor komentáře málo, rád uveřejním jako článek. Uhňácám si nějaký formální mail a adresu plácnu někam do postranní lišty. Takže klidně pište i tam.

    OdpovědětVymazat
  8. Ještě tak před 100 lety bylo tabu, jak přicházíme na svět, což je dnes vulgárně už tematizováno na každém rohu. Naši předci však oproti nám měli každodenní styky se smrtí - dnes je tabu to, jak ze světa odcházíme (a odcházíme z něj na mnohdy ne příliš pěkných odříznutých místech). Tudíž já smrt opravdu chápu ve významu "okamžik přechodu / návratu" nebo "začátek pozbývání těla". :-)

    Jinak je velmi nefér, že smrt tvoří opozici s životem: opozice život-smrt přece nedává smysl, protože to nejsou rovnocenní "partneři" a přece se staví tyto dva pojmy do opozice. Akceptovatelnější je opozice narození-smrt, ale život je přece pořád :-), jen v různé formě. Jazyk však vypovídá o kategoriích v lidské mysli. Doporučuji všem tuto práci o obrazu života a smrti v jazyce, o smrti je tam i kapitolka jakožto o osobě s kosou, o tom, že v jiných kulturách mají smrťáka a ne smrtku atp. :-) : http://www.umirani.cz/res/data/006/000745.pdf

    Je třeba řešit tyto základní otázky. Vynikající blog Michale!

    Patrik

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Petře,
      ale pochvala patří ještě Vlabi a všem, kterým mě svými komentáři přesvědčují v tom, že blog by mohl být víc, než jen pro mne zápisník myšlenek. Takže mě to popošťuchuje k aktivitě, ale to znáš jistě sám :-)

      Takže pro tebe jde o pojmenování okamžiku opuštění fyzického těla, ano? Nechci tím tvrdit ani A ani B, ale rád bych věděl, kdo podle tebe má tento okamžik plně v režii. Člověk jako multidimenzionální bytost, Duše daného člověka, Univerzum či někdo/něco jiného? Tento okamžik přijde kdy? Když Duše nazná (člověk ne - pud sebezáchovy), že už je splněno, když nastane okamžik dopředu (pojem času je třeba brát s nadhledem) daný Záměrem - chceš-li osudem, nebo je to nikým a ničím necenzurováno a je to zkrátka dílem daného souběhu událostí?


      Jinak, koho by zajímalo - již lze na netu stáhnout film Atlas mraků česky dabovaný. :-)

      Vymazat

Podmínky pro publikování komentářů