Odpovědi na otázky čtenářů

V předešlém článku jsem slíbil že napíšu o "berličkách", bez kterých se chronických potíží nezbavíte a chtěl tuto sérii článků ukončit. V diskuzi se ale nakupily otázky a odpovědi vydají na další článek mimo plán. 

Profesor Alexandrov mluvil o různých klimatických pásmech, která mají svoje druhy bakterií. V našem klimatickém pásmu víří vzduchem kvasinky, hnilobné a plísňové spory. A protože mezi moje další aktivity patří sadařství, nemohl jsem si nevšimnout, co provádí s ovocem lokální mikrobiální prostředí.
Toto mikrobiální prostředí způsobuje, že je ovoce napadáno kvasinkami a různými druhy hnilob a plísní. Pokud se ovoce umístí do sudu, navrch získají anaerobní kvasinky a ovoce zkvasí na etanol. Padané ovoce, někdy i visící na větvích, hnije a plesniví. Pozor, kontrolní otázka: Myslíte si, že v našich tělech je tomu jinak?
Jistěže není! Dýcháme a jíme přece ty samé bakterie! A proto se nedivme, že v nás něco hnije a plesniví a pak nás čím dál víc něco bolí a jinak otravuje život.

Dokonce i v jednou klimatickém pásmu mohou panovat rozdílné mikrobiologické podmínky. V mém rodišti se například zelí vždy nechávalo zkvasit spontánně. Zelí vždy spolehlivě zkvasilo. Bylo křupavé a vynikající chuti.

Když jsem se před bezmála čtyřiceti lety přistěhoval k manželce, pokračoval jsem v tradici kysaného zelí. Za tu dobu nám zelí třikrát shnilo a dvakrát bylo na hranici poživatelnosti. Ze dvou pokusů nám dvakrát shnily kvašáky. Na další pokusy jsme si už netroufli. V mém rodišti pokračuje v této tradici syn a zelí se mu vždy povedlo. Tam se povedlo vždy, mému dědovi, rodičům, mně i synovi. Přitom zdroje zeleniny máme stejné. Místní mikroklima v současném bydlišti se podle místních rodáků, změnilo po výstavbě přehrady. Ta omezila ventilaci údolí a to se projevilo ihned ve snížené úrodnosti švestek. A jak jsem později zjistil, nejen v ní. Příklad s kysaným zelím napovídá, že naše místní mikrobiální prostředí je podstatně nezdravější, než převládající středoevropské. A to je podstatně nezdravější než středomořské, neřku-li bulharské.

Když jsem krátce po přistěhování, s mým kamarádem - veterinářem, meditovali u slivovice, ten situaci vystihnul zcela přesně: "Všiml sis, že jsme se přistěhovali do čtvrti vdov?" Namouduši, měl pravdu! Jedinou vyjímkou byl vdovec - alkoholik, který průběžně stíhal patogenní bakterie ničit svojí oblíbenou tekutou dezinfekcí, slivovicí. Jinak všude samá vdova! Kamarád se později odstěhoval a já se tady naučil žít. Tak se nedivme, že zatímco v některých oblastech Bulharska čile pobíhají století starci, u nás se belháme po ordinacích v podstatně nižším věku.

Otázky a odpovědi
Anonymní 11. února v 8:21 by chtěl, abych napsal o účinku DWT1 a DWT4 při onemocnění rakovinou.
Tohle mi nepřísluší. Léčba rakoviny je běh na delší trať a výsledky budu mít za několik let. Obraťte se na onkologická oddělení nemocnic, zda při léčbě používají tuto kulturu a mají už nějaké výsledky. Něco málo se dozvíte z dokumentu na ČT od pana profesora. Můžete rovněž podat dotaz u prodejce https://daflorncz.cz/

Jirka N. 10. února v 20:03 upozorňuje, že kyselina močová a močovina není totéž.
Neberte mne za slovíčko. Vitamín C také není totéž jak kyselina askorbová. Za vitamín C se běžně označuje soubor ovocných kyselin: askorbová, jablečná, citrónová, vinná, šťavelová, mléčná, benzoová, palmitová a olejová. Abych nedělal články nepřehledně složitými, píšu je zjednodušeně. Pokud jste purista, přečtěte si tento článek https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2021/11/co-se-deje-s-mrtvymi-bunkami-v-lidskem.html Pak vám možná dojde, že v těle je tolik patogenů, že absolutně nemůžete přesně zjistit, který konkrétní patogen způsobil vaši nemoc. Připomíná to středověké ukamenování. Z mračna kamenů nelze určit, který konkrétní kámen odsouzeného usmrtil.

Martin Peč 10. února v 11:54ú
Ano, nasál jste vše dobře. Ke třetí otázce: Zkuste to. Já sám to nevím. Zakvasím a jdu dělat něco jiného. Když jdu kolem, zjistím, v jaké fázi jogurt je. 4) Můžete dát do sklenic hned po zakvašení. Je to vaše věc, jak s jogurtem naložíte. Trvanlivost mi není známa. Do tří dnů je obvykle snězený.

Jaru Š. 10. února v 11:40 zajímá souvislost chemické kyseliny askorbové s ledvinovými kameny.
Tyto studie vznikly v době tablet lisovaných za přídavku mastku jako pojiva. Ano, mastek se může vysrážet v ledvinách. Neznám nikoho, komu by se vytvořily kameny z práškové kyseliny askorbové. Tou se dá vyčistit varná konvice od vápenné úsady, takže má účinek zcela opačný.

Anonymní 9. února v 7:06 píše mj. o tom, jak covid otevřel jeho tělu infekci.
S covidem se to má poněkud jinak. Už jsem někde psal, jak v roce 2018 byl kamarád s manželkou v Gruzii. Jeli si tam zalyžovat mezi Vánocemi a Silvestrem. Při odjezdu je na benzince obsloužila evidentně nemocná žena. Když dojeli domů, onemocněli i oni. Dostali všechny covidové příznaky, bolest hlavy, ztrátu chuti i čichu. Proleželi měsíc. Prosím za povšimnutí, že onemocněli o 9 měsíců dřív, než začala první vlna v Itálii. Nedávno jsem se dozvěděl, že tam bylo víc lidí ze Zlína a jeden z nich na následky nemoci zemřel.
Už před covidem jsem občas zachytil zprávu, že USA mají v Gruzii bakteriologické laboratoře. Nevěnoval jsem tomu pozornost v domnění, že soupeři na sebe vzájemně kydají špínu. Ale ono to teď vypadá, že jim tehdy v Gruzii nějaká nákaza utekla z laboratoře předčasně. Vzhledem k tomu, že Rusko během své SVO na Ukrajině obsadilo další bakteriologické laboratoře, asi to bude nejpravděpodobnější vysvětlení. Podle mne to byla bakteriální nákaza, což koresponduje s názorem anonyma. Onemocnět ale můžeme od čehokoli.

Jak jsem já, který nikdy nebývám nemocný, onemocněl
Nedávno se mi v kotli ÚT začaly rozpadávat šamotové desky. Rozhodl jsem se vložku vyrobit z vermikulitových desek. Vermikulit je žáruvzdorný druh jílu a dá se řezat nožem, podobně jak sádrokarton. Některé desky jsem potřeboval obrobit horní frézkou a bruskou. Hodně se z toho prášilo. Bohužel jsem nenašel respirátor a tak jsem se prachu nadýchal. Při práci jsem si vzpomněl na vyprávění kamaráda, který dělal v Libyi silnice pro Kaddáfího v době, kdy jsme s ním ještě byli kamarádi. Nadýchal se pouštního prachu. Na rozdíl od domorodců totiž Češi nenosili na ústech šátky. Pak dostal "chřipku" a vykašlával blátíčko.
Na druhý den jsem dostal "chřipku". Měl jsem teplotu a trpěl zimnicí. Kamarád nekecal! Pak jsem ještě deset dní vykašlával blátíčko.
A tak jsem si vzpomněl i na slova kamarádky, že spousta nemocí má patrně původ v chemtrailsovém práškování oblohy. Globalisté nás při svých možnostech mohou naočkovat čímkoliv!

Závěrem chci vyjádřit poděkování za zpětnou vazbu čtenářů, kteří se nic neptali, jen vyjádřili poděkování za moje články.

MUDrland Wenca