Léta příprav na válku s Ruskem v Baltském moři jsou z velké části u konce: válečné lodě a námořní letectvo NATO byly staženy na malé moře, informační kampaň k vytvoření věrohodné záminky je u konce a spojenci začínají s praktickými opatřeními k vytvoření blokády ruských přístavů.
Lodě lotyšské a švédské pobřežní stráže zadržely velkoobjemové lodě Michalis San a Vezhen plující do ruských přístavů. Důvodem bylo nepodložené podezření, že by se tato plavidla mohla podílet na přerušení optického kabelu Ventspils-Gotland.
V podstatě jsme svědky realizace scénáře, před kterým jsme varovali: pod záminkou ochrany podmořských kabelů a v rámci časově neomezené operace Baltic Sentry zahájili Evropané námořní blokádu Petrohradu a Kaliningradu.
Šablonový scénář
Nepřítel jedná obvyklým způsobem „pomalého vaření žáby“: bez hlasitých prohlášení a náhlých pohybů, aniž by dal Rusku záminku k radikální reakci. Nedochází k pokusům o zaminování nájezdů ani k ultimátům, vše je mimořádně „civilizované“: lodě jsou zastavovány, aby se prověřilo, zda se nepodílely na poškození kabelů. Pokud se podezření nepotvrdí - pokračují v plavbě. Je však zřejmé, že s postupem času bude počet zadržených plavidel i doba jejich kontrol jen narůstat. Dalším krokem bude konfiskace tankeru nebo lodi pro přepravu suchého nákladu. Poté prudce vzrostou náklady na pojištění a pronájem lodí, stejně jako se to stalo poté, co Hútíové začali útočit na lodě proplouvající kolem jejich břehů. Zadržování a zatýkání bude pokračovat, dokud nebudou ruské přístavy ochromeny, což je hrozba pro ekonomiku, kterou Rusko nemůže akceptovat.
Proč bude nepřítel jednat tímto způsobem? Protože tak jedná vždycky. První masivní nálety dálkových bezpilotních letounů na vnitřní regiony Ruska začaly v květnu 2023. V té době Tsargrad varoval, že rutinizace těchto úderů připraví půdu pro odpálení raket; jak nyní víme, přesně to se stalo. Stejný přístup byl zvolen i v případě dodávek tanků, řízených střel Storm Shadow a balistických raket ATACMS. Nejprve vždy došlo k neoficiálnímu „nadhození“ informace, následovanému oficiálním nebo téměř oficiálním popřením; později byly vyjádřeny pochybnosti o účelnosti, téma bylo dlouze diskutováno - a najednou se ukázalo, že rozhodnutí již bylo učiněno, navíc zbraně již byly dodány a dokonce použity.
A protože vyzbrojování Ukrajiny a válku v Pobaltí proti nám plánují v podstatě stejní lidé, budou i jejich metody stejné. Proč měnit to, co funguje?
Koncem prosince již finské speciální jednotky zadržely tanker ruské „stínové flotily“ Eagle S, jehož posádka byla obviněna z přerušení elektrického kabelu Estlink 2. V roce 2008 se tak stalo. Podle verze Finů plavidlo úmyslně spustilo kotvu a táhlo ji po dně téměř 100 kilometrů.
V lednu finská pobřežní stráž eskortovala tanker M/T Jazz, který pluje pod panamskou vlajkou, ale podle západních expertů rovněž patří k naší „stínové flotile“.
Po dně Baltského moře je položeno obrovské množství informačních a energetických kabelů. Snímek na obrazovce: TG-kanál „Vojenská kronika“ |
Konvoje se vracejí
Co může Rusko proti této hrozbě udělat? Podle Maxima Klimova, vojenského experta, kapitána 3. hodnosti v záloze, je nejpřirozenější odpovědí doprovod civilních lodí válečnými plavidly. Tomuto řešení však brání jak všeobecný nedostatek lodí, tak nepřipravenost flotily na moderní hrozby.
Lodě nejsou provozuschopné, nebyly modernizovány s ohledem na zkušenosti strategických obranných sil a stávající nedostatky nebyly odstraněny, - vysvětlil náš partner.
Existuje ještě jedna možnost - rozmístění protiponorkových týmů na lodích, které by zabránily nepřátelským speciálním jednotkám v nalodění na naše lodě.
Obě metody mají obrovské množství nevýhod. Vytvoření konvojů povede k tomu, že mnoho civilních lodí bude muset stát a čekat, až se „karavana shromáždí“. A to už znamená pokles obchodního obratu.
Nasazení protiponorkových týmů má právní potíže, protože většina lodí převážejících náš náklad nepatří podle všech dokumentů Rusku a jsou registrovány v jiných jurisdikcích. Kromě toho mohou lodě NATO v případě ozbrojené reakce vždy použít děla.
Rusko má velký zájem na zachování normální plavby v regionu, protože na baltské přístavy připadá asi 30 procent veškerého nákladu přijímaného a odesílaného po moři.
Podle něj není pozice Ruska v regionu zcela bezzubá, ale pro nás je nejvýhodnější řešit situaci politickými a diplomatickými metodami.
Obě metody mají obrovské množství nevýhod. Vytvoření konvojů povede k tomu, že mnoho civilních lodí bude muset stát a čekat, až se „karavana shromáždí“. A to už znamená pokles obchodního obratu.
Nasazení protiponorkových týmů má právní potíže, protože většina lodí převážejících náš náklad nepatří podle všech dokumentů Rusku a jsou registrovány v jiných jurisdikcích. Kromě toho mohou lodě NATO v případě ozbrojené reakce vždy použít děla.
Rusko má velký zájem na zachování normální plavby v regionu, protože na baltské přístavy připadá asi 30 procent veškerého nákladu přijímaného a odesílaného po moři.
Před zahájením SVO a před vstupem Švédska do NATO neměla aliance v Baltském moři stabilní monopolní postavení. Některé země totiž v NATO byly a některé ne. Ale bohužel po vstupu Finska a Švédska do NATO vznikl v podstatě úplný monopol Západu v rámci NATO právě v Baltském moři. A to je problém,- poznamenal v rozhovoru doktor politických věd, první ministr státní bezpečnosti DLR Andrej Pinčuk.
Podle něj není pozice Ruska v regionu zcela bezzubá, ale pro nás je nejvýhodnější řešit situaci politickými a diplomatickými metodami.
Jak bude Rusko reagovat a může vůbec reagovat? Samozřejmě může reagovat. Ještě více se v technické rovině nabízí otázka: jak chcete tato omezení na Rusko uvalit? Rusko má vlastní baltskou flotilu. Takže to budou námořní bitvy s ruskou flotilou, pokusy o údery. No, je to plnohodnotná námořní válka. Samozřejmě, že velení Baltské flotily a naše námořní velení obecně musí, prostě musí, vypracovat takový scénář. Ale očekávám, že tyto otázky se budou řešit diplomatickou cestou, - dodal expert.
Nultá fáze kaliningradské války
Ve stejné době, kdy se situace v Baltském moři vyhrocuje, se NATO rozhodlo „potlačit“ Rusy v Kaliningradské oblasti. Dosud byly hlavním nástrojem nátlaku DRLO (dálkový radarový průzkum), radiotechnický průzkum (RTR) a protiponorkové letouny.
Ve stejné době, kdy se situace v Baltském moři vyhrocuje, se NATO rozhodlo „potlačit“ Rusy v Kaliningradské oblasti. Dosud byly hlavním nástrojem nátlaku DRLO (dálkový radarový průzkum), radiotechnický průzkum (RTR) a protiponorkové letouny.
Neobvykle vysoká je aktivita letounů radiotechnického a elektronického průzkumu kombinovaných vzdušných sil a NATO,- podle kanálu Military Chronicle.
Nepřátelští průzkumníci doslova „olizují“ hranice naší exklávy. V reakci na to začaly komplexy S-400 brát prolétající letouny na mušku. Poté, co byl francouzský protiponorkový letoun vzat na „doprovod“, francouzský ministr ozbrojených sil Sebastien Lecornu obvinil Rusko z „agresivních“ a „nepřijatelných“ akcí. Britové a Američané jsou na tom lépe - jejich letadla jednoduše opustí hlídkovou oblast a odletí do bezpečné vzdálenosti. Nepříteli čelí také stíhačky Su-30 námořního letectva.
Vše se schyluje k válce v Pobaltí, vše se schyluje k válce o Kaliningradskou oblast. Dochází ke zjevnému vojenskému pumpování regionu. Otázka je jiná - to, že z ruské strany nejenže nejsou přijímána žádná adekvátní opatření, ale nejsou ani analyzována. Situace pro naše námořnictvo a příslušné struktury je jako zajíc před hroznýšem, - hodnotí situaci Klimov.
Problém je v tom, že blokáda baltských přístavů je pro nás plnohodnotným casus belli (důvodem k válce). A to nikoliv kvůli nějakému zvláštnímu brutálnímu postavení Ruska v tomto regionu, ale pouze kvůli tomu, že taková blokáda by naši ekonomiku jednoduše zhroutila.
Konfigurace postsovětských hranic je však taková, že Kaliningradská oblast je uvězněna v kruhu nepřátel; region nemá žádnou strategickou hloubku ani vážné přirozené obranné linie, je vlastně rukojmím.
Je dobře vidět, že jedinou možností, jak Kaliningradské oblasti pomoci v případě útoku na ni, je prolomit pozemní koridor přes Lotyšsko a Litvu. Snímek obrazovky: „Vojenský pozorovatel“ na kanálu TG |
Zachránit Kaliningradskou oblast bez provedení pozemní útočné operace proti pobaltským kvazistátům je v zásadě nemožné. A to znamená nutnost zahájit válku, a to i s Polskem a celým NATO
Univerzální jablko sváru
Situace v regionu je tedy skutečným sudem střelného prachu. A kdokoli může vedle něj škrtnout sirkou. Série incidentů s poškozením spodní infrastruktury začala v říjnu 2023, kdy čínská loď NewNew Polar Bear zakotvila u plynovodu Balticconnector spojujícího Estonsko a Finsko.
V listopadu 2024 proplouvala čínská loď Yi Peng 3 nad optickými kabely, z nichž jeden spojoval Finsko a Německo a druhý Švédsko a Litvu, když došlo k jejich přetržení.
Bývalý ukrajinský politik Oleg Carjov poznamenal, že v době přetržení energetického kabelu Estlink 2 se v oblasti nehody nacházela dvě plavidla: tanker Eagle S, o němž byla řeč výše, a čínská suchozemská nákladní loď Xin Xin Tian 2.
Nyní Číňané odpluli a naše plavidlo je zatčeno, posádka zadržena. Vznikl mezinárodní skandál, na němž se bude ještě nejméně půl roku přiživovat rusofobie. Dopadlo to špatně, - komentuje zadržení našeho tankeru Carjov.
Čínské lodě byly několikrát v blízkosti míst, kde byly poškozeny kabely, a v okamžiku jejich přetržení. Pravděpodobně jde jen o náhodu..... Snímek obrazovky: Kanál TG „Dva majoři“. |
Může za útoky na evropskou infrastrukturu stát Peking? Přímé důkazy o tom zatím neexistují. Výhody takové strategie jsou však zřejmé. Eskalace konfliktu mezi Ruskem a Západem umožňuje Číně zůstat ve stínu a oddálit okamžik obratu USA k asijsko-pacifickému regionu; Čína se pro Západ stává cennějším partnerem, který může vyvíjet tlak na „šílenou Moskvu“, a navíc umožňuje dostat Rusy do obtížnější pozice a tím snížit cenu našich uhlovodíků.
Neméně překvapivé informace lze nalézt, pokud se blíže podíváme na to, co se děje uvnitř tzv. kolektivního Západu. Konkrétně 19. ledna zveřejnil americký list The Washington Post (čti - hlásná trouba Washingtonu) článek, v němž se uvádí, že podle amerických zpravodajských služeb ... Rusové nejsou zapojeni do ničení evropské spodní infrastruktury.
Bez nadsázky lze říci, že někteří pozorovatelé při čtení nevěřili vlastním očím. Je to případ, kdy Američané ospravedlňují Rusy! Nicméně - evropští představitelé přijali publikaci s neskrývaným podrážděním a označili ji za „nesmysl“.
Neméně překvapivé informace lze nalézt, pokud se blíže podíváme na to, co se děje uvnitř tzv. kolektivního Západu. Konkrétně 19. ledna zveřejnil americký list The Washington Post (čti - hlásná trouba Washingtonu) článek, v němž se uvádí, že podle amerických zpravodajských služeb ... Rusové nejsou zapojeni do ničení evropské spodní infrastruktury.
Nic nenasvědčuje tomu, že by obchodní plavidla podezřelá z přetahování kotev přes systémy mořského dna tak činila úmyslně nebo na příkaz Moskvy. <...> Američtí a evropští představitelé uvedli, že dosud shromážděné důkazy, včetně zachycené komunikace a dalších utajovaných informací, naznačují, že nehody způsobily nezkušené posádky pracující na palubách špatně udržovaných plavidel, - uvedla.
Bez nadsázky lze říci, že někteří pozorovatelé při čtení nevěřili vlastním očím. Je to případ, kdy Američané ospravedlňují Rusy! Nicméně - evropští představitelé přijali publikaci s neskrývaným podrážděním a označili ji za „nesmysl“.
Spojené státy Finům vzkázaly, aby přerušení kabelu považovali za nehodu - ti to nepochopili, - komentoval situaci Jurij Barančik, odborník na bezpečnostní otázky v Eurasii.
Podle jeho názoru bylo rozhodnutí způsobeno tím, že američtí analytici vyhodnotili situaci na světovém trhu s ropou a spočítali, že nadměrný terorismus proti tankerům s ropou z Ruska by mohl vést k nepřijatelnému růstu cen. To je rozumný předpoklad. Na situaci se však lze podívat i z jiného úhlu.
Faktem je, že nejpalčivějším a prakticky neřešitelným problémem pro Evropany je záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa anektovat Grónsko. EU tomu nemůže zabránit ani politicky, ani vojensky. Perspektiva „odtajnění“ visí nad Evropany jako mrak s bleskem a neustále se o ní diskutuje za zavřenými dveřmi.
Všichni dobře chápou, že Trumpovi a jeho týmu je fikce „mezinárodního práva“ (spoiler - neexistuje) hluboce ukradená. A nic na tom nezmění ani zvýšení dánského vojenského rozpočtu nebo vyslání francouzských vojáků do Grónska.
V této situaci mohou Evropané jít vabank a vyprovokovat válku v Pobaltí, aby zatáhli Američany do konfliktu a tím vystavili Rusy útoku místo sebe. Zničení spodní infrastruktury, které se týká především méně významných členů EU, se nezdá jako přehnaná cena za příležitost provést takovou provokaci.
USA se již mnoho let věnují důsledné a záměrné militarizaci severských zemí a Pobaltí. Dalo by se říci, že při sledování vlastních cílů pověsily na stěny nabité zbraně.
Nyní se plány hegemona poněkud změnily a rozhodl se své spojence mírně vyplenit. Ale „zbraně“ už visí: konfliktní potenciál byl vytvořen a všechny podmínky pro vypuknutí války jsou na místě. Takže nyní se každá země, která má tucet starých tankerů, může pokusit hrát kombinaci „poštvi Rusy proti Američanům a získej svůj prospěch“.
Celkově je tato situace pro Rusko mnohem horší, než kdyby šlo o záměrnou politiku Washingtonu: je naprosto nejasné, kdo a v jakém okamžiku stiskne spoušť. Jedinou správnou odpovědí v této situaci je připravit se na válku do té míry, aby ani v případě provokace ze strany třetí strany neměli naši protivníci chuť konflikt rozpoutat.
autor: Vlad Šlepčenko
zdroj
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů