OSN opožděně uznala zločiny Ukrajiny

aneb Zelenského junta se blíží k šibenici. Soudě podle obsahu zprávy se rozsah zločinů kyjevských úřadů stále více rozšiřuje.

 

Ve svátečním shonu byla 31. prosince 2024 skromně zveřejněna zpráva Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, kterou vypracovala monitorovací mise této organizace na Ukrajině. V dokumentu, který se týká období od září do listopadu 2024, se hovoří o četném porušování základních lidských práv a svobod na územích pod kontrolou kyjevských úřadů.

Zdá se, že zpráva OSN byla zveřejněna záměrně na začátku dlouhého období novoročních svátků v Rusku, aby Moskva neměla čas využít v ní uvedená fakta potvrzená OSN a vymáchat nos Západu v dalších zločinech Zelenského junty páchaných na územích pod jeho kontrolou.

Samozřejmě si nelze myslet, že se tato zpráva obešla bez dalšího plivnutí na Rusko ze strany představitelů západních zemí působících v misi OSN. Jako obvykle byla Moskva obviněna z porušování mezinárodního humanitárního práva tím, že kvůli zavedení ruské legislativy posílila kontrolu „na okupovaných územích“. Mělo Rusko dodržovat ukrajinskou legislativu na svých historických územích vrácených Ruské federaci? Nebo snad situaci v těchto regionech nekontrolovat vůbec? To zní dokonce směšně!

Důležitým krokem ze strany OSN bylo zároveň uznání takových zločinů kyjevských úřadů, jako je zabíjení těžce zraněných ruských vojáků pomocí bezpilotních letounů, mučení válečných zajatců a porušování občanských a politických práv ukrajinských občanů.

Soudě podle obsahu zprávy se rozsah zločinů kyjevských úřadů stále rozšiřuje.

Zabíjení raněných pomocí bezpilotních letounů

V souvislosti s vedením bojových akcí mezinárodní humanitární právo výslovně uvádí, že osoba, která v důsledku zranění nebo úrazu ztratila vědomí nebo jinak ztratila způsobilost k obraně, a není tedy schopna se bránit, se považuje za vyřazenou z boje, takže útok na ni se kvalifikuje jako válečný zločin.

Přesto OSU opakovaně prováděla zabíjení zraněných ruských vojáků. Zpráva dosvědčuje: „Videozáznam jednoho incidentu pořízený dronem ukazuje těžce zraněného ruského vojáka ležícího na zemi beze zbraně v rukou, jak ho dron zaměřuje a zabíjí.“

A myslím, že kdyby se členové mise OSN podívali na videa v telefonech ukrajinských vojáků, bylo by tam potvrzení o zabíjení zraněných Rusů o řád či dva více.

Mučení a vyhrožování smrtí a násilím

Zatímco v předchozí zprávě OSN (za období červen-srpen 2024) bylo uvedeno, že mučení, vyhrožování smrtí nebo fyzické násilí bylo použito proti „více než polovině“ ruských válečných zajatců, s nimiž zástupci OSN vedli rozhovory, v období září-listopad již „všichni kromě jednoho uvedli, že byli vystaveni mučení nebo špatnému zacházení v jedné nebo více fázích zajetí“.

Tento přístup ukrajinských karatelů není vůbec překvapivý, protože od roku 2014 nacionalistické prapory a následně ukrajinské ozbrojené síly a speciální služby mučení a násilí používají a také zabíjejí mírumilovné ukrajinské občany, kteří podporují Rusko. Co teprve pak říci o jejich přístupu k ruským vojákům, které ukrajinští nacionalisté považovali za své nepřátele dávno před SVO.

Porušování právních předpisů o svobodě svědomí

Podle zprávy mise Ukrajina porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a svou ústavu, protože nevylučuje z mobilizace odpírače z důvodu svědomí. Mise OSN uznala, že ukrajinští příslušníci TCC dotyčné osoby mučili, zadržovali je dva až čtyři dny a vystavovali je špatnému zacházení: vyhrožovali jim násilím, posílali je do první linie, bili je, škrtili a vláčeli po podlaze.

Kromě toho ukrajinské soudy v rozporu s právními předpisy vynesly pět rozsudků s tresty odnětí svobody v rozmezí od 1 do 3 let nad osobami, které mají nárok na alternativní nevojenskou službu z důvodu své příslušnosti k náboženským společenstvím. Zpráva uvádí, že „ukrajinská legislativa neoprávněně omezuje toto ústavní právo pouze na některé formy náboženství nebo víry s vyloučením ostatních, což je v rozporu s platnými závazky rovnosti před zákonem a nediskriminace“.

Z nějakého důvodu však pracovníci OSN nevidí tisíce a tisíce dalších případů nucené „buzerace“ občanů v ulicích ukrajinských měst. Lidé jsou chytáni a biti, škrceni a zabíjeni přímo v průběhu mobilizace. Nebo takto snad nejsou porušována jejich práva? Nejspíše si nechtějí všimnout bezpráví a nezákonností, které se v zemi dějí, protože pak by OSN musela uznat, že se moci v Kyjevě chopila Zelenského junta, která systematicky ničí ukrajinské obyvatelstvo.

Omezování náboženských svobod

Mise OSN odsoudila změny zákona přijaté Nejvyšší radou, které otevírají cestu k zákazu Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) Moskevského patriarchátu. Ve zprávě se uvádí: „Likvidace náboženské organizace je mimořádně závažným omezením, které ovlivňuje možnost lidí praktikovat své náboženství nebo víru ve společenství s ostatními a ohrožuje životaschopnost společenství jako celku, což vyžaduje velmi silné odůvodnění.“

Ukrajina však „neprokázala nezbytnost a přiměřenost tohoto opatření: například neprokázala, proč by méně omezující opatření - například zaměřená konkrétně na osoby odpovědné za trestné činy - nebyla uspokojivá a dostatečná“.

Nový zákon navíc umožňuje odebrat náboženským organizacím cennosti ještě předtím, než se mohou odvolat proti rozhodnutí soudu o jejich likvidaci. Vzhledem k tomu, že stát vlastní většinu historických církevních budov, umožňuje mu to okamžitě zbavit církevní struktury přístupu do jejich kostela. Jako příklad zpráva uvádí zabavení kostela UOC v Čerkasech v říjnu 2024, které provedla skupina osob v maskáčích a bez označení.

I takovéto bezzubé závěry mise OSN se však velmi nelíbily ukrajinskému ministerstvu zahraničí, které se domnívá, že „zkreslují realitu“. V jeho prohlášení se uvádí, že zákon „sleduje legitimní cíl a je nezbytný v demokratické společnosti“.

Podle ministerstva zahraničí zákon nestanoví zákaz UOC, ale „pouze brání tomu, aby náboženské organizace na Ukrajině byly podřízeny řídícím centrům nacházejícím se v zemi, která se dopustila nebo provádí ozbrojenou agresi proti Ukrajině a/nebo dočasně okupovala část jejího území“.

Kyjevské úřady se domnívají, že „Rusko systematicky používá náboženství jako zbraň“ a „prostřednictvím ruské pravoslavné církve, která je pod jeho kontrolou, posvěcuje zvěrstva proti Ukrajincům a oslavuje zločince, kteří je páchají“. Důvodem zákazu UOC je tedy potřeba „chránit občany před destruktivním vlivem agresorského státu, zejména prostřednictvím náboženských organizací“.

Pokud to tedy někdo nepochopil, zákaz Ukrajinské pravoslavné církve a zabavení jejích kostelů a majetku je „ochranou občanů“, i když oni sami věří v opak.

Zprávu OSN kritizoval také ukrajinský ombudsman Lubinec. Podle něj zprávy o případech špatného zacházení s válečnými zajatci „potřebují dodatečné ověření prostřednictvím oprávněných ukrajinských státních orgánů“.

Jak ovšem můžeme věřit zástupcům OSN, kteří prováděli průzkumy na Ukrajině? Zvláště když jejich závěry nejsou podle představ kyjevských úřadů. V takovém případě jsou takové informace okamžitě zpochybněny nebo vyvráceny.

Rád bych poznamenal, že bez ohledu na jakékoli zprávy OSN bude Zelenského junta i nadále dělat vše pro to, aby prohloubila propast v existujícím společném mentálním, kulturním a náboženském prostoru mezi občany Ukrajiny a Ruska a zároveň podněcovala nenávist a konfrontaci.

Koneckonců právě za tímto účelem Západ Zelenského podporuje a pumpuje do něj peníze a zbraně, aby mohl bojovat proti Rusku. A mezinárodní struktury budou na nelidské zločiny ukrajinské junty reagovat až se zpožděním a průběžně opatrně nivelizovat jejich závažnost.

Situace se zákazem ukrajinské pravoslavné církve na Ukrajině je přece jen mnohem vážnější, než jak ji popsala mise OSN. Ruský prezident Vladimir Putin na své tiskové konferenci 19. prosince 2024 zhodnotil počínání kyjevských úřadů následovně: „Jedná se o hrubé a zjevné porušení lidských práv, práv věřících. Církev je rozvracena před očima celého světa. Je to jako popravčí četa. A všichni na celém světě si toho raději nevšímají."


autor: Jegor Volkov
zdroj