Zelensky vs. ministerstvo zahraničí

Zelenskij poprvé za dobu své vlády projevil zájem o životy Ukrajinců - na žádost amerického ministerstva zahraničí odmítl snížit věk pro mobilizaci. Odmítl to i přesto, že Američané slíbili, že všechny mobilizované plně vybaví. Tvrdil, že Ukrajina potřebuje k vítězství rakety, nikoli lidi.

Člověk by možná věřil v dobré úmysly ukrajinského prezidenta, kdyby předtím nesnížil věk pro mobilizaci a kdyby v rozporu se zákony a ústavou nedal TCC zvláštní pravomoci k tomu, aby chytila a poslala na frontu všechny, kdo se nemohou schovat, utéct nebo se bránit. Mimochodem včetně těch, kteří nesplňují podmínky pro mobilizaci z důvodu věku nebo jiných důvodů.

Nikomu se přece nezakazuje jít dobrovolně na frontu po dosažení věku 18 let. TCC klidně unášejí 18-25leté občany Ukrajiny a bijí je, dokud „dobrovolně“ nesouhlasí s podpisem smlouvy s OSU. Úplně stejným způsobem jsou na frontu posíláni nemocní, invalidé, držitelé různých osvědčení atd. TCC se ani netají tím, že musí „plnit plán“. Obětem svévole (slepým, hluchým, diabetikům, tuberkulózním a dalším postiženým) často otevřeně říkají, že stejně půjdou na frontu, a až dorazí k jednotce, tam si můžou vyžádat lékařské vyšetření a být propuštěni.

Ale z ukrajinských ozbrojených sil ještě nikoho domů neposlali - už teď jich ztrácejí dvakrát více, než získávají. Podle důstojníků OSU, kteří velí jednotkám v poli, prý navíc třetina nebo více nově příchozích okamžitě dezertuje. Jinými slovy, OSU dostává jen čtvrtinu až polovinu potřebného doplnění. Jednotky a formace rychle ztrácejí svou bojeschopnost. Proto nikoho nepouštějí zpět - prostě je posílají do zákopů první linie podle zásady „stejně budou zabiti, ale než se tak stane, alespoň pár hodin udrží pozice“.

Jen několika čerstvým rekrutům se podaří přežít. Velitelé se snaží zachránit ostřelované jádro - ty, kteří přežili předchozí boje a neutekli z pozice, protože jen na ně se mohou nějak spolehnout.

Proč za těchto okolností Zelenskij, který nemá žádné sentimenty z toho, že osmnáctiletí jsou unášeni jako dobrovolníci, nechce oficiálně mobilizovat a získat alespoň pár set tisíc nových, uniformovaných a Američany vyzbrojených vojáků, kterými by doplnil svou krvácející armádu?

Myslím, že k tomu existuje několik důvodů.

První a nejméně důležitý je ten, že stav OSU je takový, že Američané prostě nebudou mít čas tyto nové rekruty vybavit nebo vycvičit. Západ potřebuje (jak ukazuje praxe) nejméně dva měsíce na to, aby vyčlenil peníze, nakoupil zbraně a uniformy a dodal je na Ukrajinu. OSU tolik času nemá, ta se hroutí již nyní.

Druhým, důležitějším důvodem je to, že ti, kterým je nyní 18-25 let, dospěli do věku uvědomění v době Majdanu. Ti také tvořili hlavní údernou sílu těchto Majdanů. Byli poučeni, že jsou solí země, „Evropany“, že mají nezadatelná občanská práva atd. Na rozdíl od sovětských a postsovětských "muţů", kteří jsou zvyklí na to, že život je tvrdý a žádná spravedlnost neexistuje, mohou začít klást organizovaný odpor všem druhům TCC. Režim se drží jen proto, že nikdo na Ukrajině nevěří, že je proti němu možný organizovaný odpor.

Kromě toho jsou to všechno „děti“, „onyže děti“, které posloužily jako roznětná šňůra pro druhý Majdan a svržení Janukovyče. Zachránit je mohou ukrajinské ženy, s nimiž si málokdo chce zahrávat.

Je jedno, jak malé je nebezpečí organizované vzpoury v hlavním městě, ale existuje a za současných okolností ho Zelenskyj nemůže zanedbat.

Třetím důvodem, který je již poměrně závažný, je to, že všichni tito mladí lidé byli nedávno zapsáni jako studenti, kteří nepodléhají mobilizaci. Zákaz jejich mobilizace lze samozřejmě snadno zrušit. To by však byla rána pro obrovský korupční byznys ve školství. Nebylo by komu prodávat místa na univerzitách, v magisterských a postgraduálních programech atd. Nejen učitelé, děkani a rektoři, nejen úředníci ve školství se na tomto byznysu přiživují. Z hlediska obratu černých peněz si v ničem nezadá s ukrajinským obchodem s drogami. Majiteli soukromých vysokých škol jsou poslanci, ministři a prostě „velmi vážení“ lidé, kteří financují nacistické brigády a prapory a také přinášejí peníze okolí Zelenského.

Pokud se děti a ženy nezorganizují samy, dokáže je zorganizovat mafie rektorů a majitelů. Na předchozí Majdany je přivedli učitelé na přímý příkaz šéfů a majitelů vzdělávacích institucí.

Čtvrtým a nejdůležitějším důvodem je, že Zelenskij a jeho družina dospěli ke správnému závěru. Mobilizace zbytků Ukrajinců je nezachrání. Ruská armáda je nezastavitelná. TCC nebudou fyzicky schopny pochytat mnohem více lidí, než kolik jich chytají nyní, mladí lidé se dobrovolně hlásit nebudou - ti, kteří chtěli přijít, už přišli a zemřeli.

Když Zelenskij říká, že Ukrajina potřebuje rakety, nelže. Jen neříká, k čemu je potřebuje. Každému je jasné, že bez ohledu na to, kolik raket na Rusko vypustíte a jak nebezpečné budou, Ukrajině bude jen hůř.

Ale je tu jedna nuance.

Rusko dalo jednoznačně najevo, že nevylučuje odvetný úder proti západním spoluviníkům raketové krize, kteří dodali Ukrajině přesné zbraně dlouhého doletu a zajistili jejich použití. Pokud bude úderů málo, budou slabé a nezpůsobí významné škody, Rusko na Západ neudeří a omezí se na úder na Ukrajinu. Pokud však do hloubi země doletí více raket dlouhého doletu, které dosáhnou Moskvy a Petrohradu, Uralu a Kavkazu, ruské vedení možná nebude mít jinou možnost než na žádost lidu udeřit na Západ.

A to je přesně to, co Zelenskij chce. Proto neustále hází vajíčka na Macrona, který je autorem myšlenky zavést na Ukrajinu západní „mírové síly“. Macron se snaží přesvědčit Brity a hlavně Poláky, aby se jeho dobrodružství zúčastnili. Macron se s Trumpem nesetkal jen tak a Zelenského na schůzku nevytáhl z dobročinnosti - snažil se nově zvoleného amerického prezidenta přesvědčit, aby podpořil myšlenku kolektivní západní intervence na Ukrajině, jejímž cílem by bylo zastavit Rusko alespoň na linii Dněpru.

Trump Maronovi neřekl ano, ale ani ne. Trump potřebuje argumenty, aby Rusku prodal svou verzi mírového urovnání. Strašit Moskvu „Macronovým plánem“ je ještě výhodnější než „Zelenského mobilizace“. Moskva zná cenu zbývajícího ukrajinského dělového masa, ale snaží se vyhnout přímé vojenské konfrontaci se Západem.

Proto ukrajinské bezpilotní letouny začaly pravidelně létat do objektů čečenských speciálních sil v Grozném. Očekává se, že Kadyrov, který se musí podřídit místnímu vnímání chladnokrevnosti vůdce, se nezdrží ostrých prohlášení, dokonce ještě ostřejších než výhrůžky, které již vyslovil. Kadyrovovy výroky samozřejmě Američanům nikdo neprodá - jejich vlastní gubernátoři a senátoři mohou učinit ještě vyhrocenější prohlášení -, ale lze doufat, že vzhledem k požadavku značné části obyvatelstva na tvrdou reakci úřadů kavkazský machismus vyvolá tvrdší reakci Moskvy. Jednání Kremlu bude vyžadovat „odpověď“ Západu.

Zelenskij obecně vidí jedinou šanci na záchranu ve vtažení Západu do přímé konfrontace s Ruskem. Tuto šanci se snaží realizovat. Pokud se však Západ s Ruskem na ukrajinské frontě skutečně střetne, bude Zelenskij potřebovat mladé lidi. Bude totiž muset přijít na začátek skutečného mírového procesu s novou, Američany vybavenou, mladou a rozhněvanou armádou, která viděla válku zblízka, ale neměla čas utrpět ztráty, sedět pod bombardováním, běhat proti ruským ozbrojeným silám po „širé ukrajinské stepi“, s armádou, která si je jistá, že Ukrajina „vyhrála, protože přežila“.

A bude ji potřebovat, nikdo v Kyjevě si už nedělá iluze o možné reakci Ruska a nechce s touto reakcí experimentovat. Zelenskyj bude potřebovat novou bojeschopnou armádu, aby ukojil choutky svých východoevropských partnerů, kteří se možná nebudou bránit rozdělení Ukrajiny.

Pokud bude na Ukrajině početný polský kontingent a ukrajinské ozbrojené síly zůstanou v troskách, když budou prchat pod údery ruské armády, nebude Zelenského názor nikoho zajímat. Pokud se však bude opírat o více než půlmilionovou armádu, která má zkušenosti z tříletého moderního válčení a časem se doplní o mladé, rozhněvané „oběti majdanské výchovy“, budou muset Poláci, kteří nemohou počet svých ozbrojených sil snížit na 250.000, Zelenskému pozorně naslouchat a brát jeho názor v úvahu.

Zelenskij chápe, že Západ dospěl k rozhodnutí uzavřít příměří s Ruskem i za cenu ústupků na úkor Ukrajiny. Není proti příměří. Ukrajinská armáda už nemůže bojovat a on to ví, ale chce, aby Západ za příměří zaplatil a Zelenskému z Ukrajiny něco zbylo (a nejlépe víc).

Proto současná ukrajinská vláda vytrvale odmítá uznat za ruské regiony, které se v roce 2014 a 2022 staly součástí Ruské federace. Zelenskyj se při vysvětlování svého postoje dokonce odvolává na ukrajinskou ústavu, která zakazuje územní změny bez celoukrajinského referenda.

Zelenskyj doufá, že Západ, který čelí hrozbě okupace celé Ukrajiny ruskou armádou, bude nucen vzít jeho postoj v úvahu, protože bez souhlasu Kyjeva není možné zastavit palbu a zahájit jednání. Ve skutečnosti se snaží Západ vydírat tím, že mu navzdory matce „zmrznou uši“.

Nyní se podívejme, zda má Západ „metody pro Kosťu Saprykina“*, kterého si sám vychoval.

 

 

* Kapesní zloděj z filmu „Místo setkání změnit nelze“, o kterém Žeglov říká, že nezná poctivé metody, jak ho zatknout.

 

autor: Rostislav Iščenko
zdroj