Kybernetická rozvědka - Evropa může být pohřbena

Kyberrozvědčík Andrej Masalovič

Sféra technologií se dnes stala jednou z nejdůležitějších v boji o vedoucí postavení. Přední světové mocnosti spolu v této oblasti zoufale soupeří. Státy staví uživatele před volbu, na které platformě budou ukládat svá data a které přístroje budou používat. „Večerňaja Moskva“ požádala odborníka na kybernetickou bezpečnost a konkurenční zpravodajství Andreje Masaloviče, aby zhodnotil vyhlídky Ruska v novém přerozdělení světa.

Andrej Masalovič se "prokousal" technologiemi, zejména digitálními. Vytvářel programy a aplikace v době, kdy dnešní IT géniové nedosáhli na stůl a Pavel Durov ještě nebyl na světě. V devadesátých letech se Masalovič jako zaměstnanec FAPSI (Federální agentura pro vládní komunikace a informace při prezidentovi Ruské federace) podílel na vývoji superpočítače MVS-100. Dnes je znám po celém světě jako hlavní dodavatel automatizovaných internetových zpravodajských systémů. Proto byl po spuštění SVO mezi prvními zařazen na sankční seznam USA.

- Andreje Igoreviče, tvrdí se, že země s nejlepší technologickou základnou se v budoucnu stane lídrem. Jaké jsou vyhlídky Ruska: máme dostatek technologií, abychom se nestali digitální kolonií?

- V některých oblastech je Rusko na špici a má před ostatními náskok světelných let. Například průzkum Arktidy je jednou z priorit budoucnosti. V příštích pěti letech se hlavní obchodní cesty - Suezský průplav, Panamský průplav a Tchajwanský průliv - mohou stát zónou horkých bojů. Zůstane pouze Severní mořská cesta. Severní námořní cesta vyžaduje ledoborce, které máme pouze my. Ve Státech jich je jeden a půl: jeden je na cestě a druhý leží na náhradní díly. Japonsko nemá žádný, i když se už dvacet let snaží kopírovat náš model ledoborce. Ale nedaří se.
Na druhé straně v mnoha pokročilých technologiích zaostáváme, protože jsme se 30 let zabývali něčím jiným.
 

 

Ne multipolárně, ale multiunijně

- Budeme mít dostatek technologií pro digitální suverenitu?

- Digitální suverenita je nyní chápána jako schopnost postupovat samostatně. V minulém světě, kdy byl unipolární, by to pravděpodobně bylo správné. Dnes si z nějakého důvodu všichni myslí, že se svět stane multipolárním, ale on se stane multiunijním. Vedle nás bude vždy Čína, která dbá na to, aby Rusko nezaniklo, jinak bude další obětí. Proto v každé sféře budou mít všichni partnery. Již nyní existují přeshraniční trhy, které těží z vypořádání minulých mezinárodních výměn. A když Američané zavedli sankce proti Íránu a odřízli SWIFT, Francouzi rychle vytvořili obdobu, aby nepřišli o kontrakty s Íránci. Právě takové malé aliance budou nyní u kormidla. Nemusíte být suverénní ve všech směrech. Ani Sovětský svaz nebyl suverénní: neuměl například pěstovat banány. Takže se můžete obejít bez stoprocentní suverenity. Nyní roli takových banánů v Rusku plní zpracovatelé a automobily.

- Můžeme se naučit vyrábět procesory s automobily, nebo jsme odsouzeni k tomu, abychom se v těchto oblastech s někým spojili?

- Můžeme, ale musíme se na ně soustředit a uvědomit si, že první výsledky uvidíme přinejlepším za osm let. V té době můžeme využít zkušeností jiných lidí. Sám jsem v 90. letech těžil mikročipy ve Velké Británii a Singapuru.
Ale je nutné si uvědomit, že z toho nelze žít do konce života.

- Jaký je náš současný stav výroby mikroprocesorů?

- V Nižním Novgorodu existuje organizace, která dokáže vyrobit pokročilou technologii za dva roky. A za další dva roky ji může uvést do výroby. Pokud budou vývojáři správně vedeni a bude jim pomáháno, objeví se ruské procesory do čtyř let.
Vrátím-li se k digitální suverenitě, rád bych poznamenal, že suverenita vůbec není o špičkových technologiích.
Veškerý počítačový výkon zapojený do projektu Apollo Sojuz je menší než jeden procesor chytrého telefonu. Ledoborec je koordinován elektronikou vyrobenou před 40 lety. A nejpokročilejší systém algoritmu „swarm intelligence“*, kdy jedna raketa řídí ostatní bez účasti člověka, byl v bojové službě v Rusku v roce 1983! Superprůlomové technologie tedy nejsou k zajištění suverenity nutné. Stačí, když alespoň něco uděláme sami.
Stejně tak je to s automobily. Máme dva bolavé body. Všechno ostatní funguje...

- Někteří odborníci tvrdí, že bolestivým místem Ruska jsou letadla...

- Náš Su-57 je o tolik lepší než ostatní, že na něj začali nadávat. Proto Američané prezentovali svůj F-35 jako nejobratnější stíhačku na světě. A nedávno skončila letecká přehlídka v Číně, kde jsme vystavovali náš Su-57. A ukázalo se, že má úžasnou manévrovací schopnost - létá lépe než F-35. No a Američané hned začali křičet, že je starý, trčí z něj šrouby a není na něm antiradarový nátěr. Pak si model prohlédli zblízka a ukázalo se, že to není Su-57, ale T-50-4. Tento letoun byl náhodně vyfotografován v roce 2014, to už letěl nad cvičištěm Pogonovo ve Voroněžské oblasti. To znamená, že už před deseti lety u nás létal lepší letoun než F-35. A právě tento letoun, nikoliv nový Su-57, jsme přivezli na výstavu! Opravdu nemá nátěr, protože jde o tajnou technologii, která by neměla být vystavována na veřejnosti. V tu chvíli si mnoho lidí pomyslelo, že když s tímhle Rusové létali před 10 lety, co mají teď?
Co se týče Su-57, ten je ve vzduchu už od počátků SVO a nikdo si ho zatím nevšiml - je totiž opravdu „neviditelný“. Je to naše čisté vítězství, takže si nemyslete, že jsme tu pozadu.

- A osobní letadla?

- Úzkotrupová již byla vyrobena. Zahájení letů letounu MS-21 plně nahrazeného dovozem je plánováno na jaro. SSJ-100 již létá. Ale širokotrupé letouny potřebují vlastní motor. Uvádí se, že motor bude hotov do roku 2026.
Před pěti lety, když Číňané pracovali na širokotrupém letadle, tvrdili, že motor buď vezmou z Ruska, nebo si ho vyrobí sami. Když se ale dozvěděli, že plánujeme motor vyrobit do roku 2026, řekli, že je to pro ně pozdě, a tak si vyrobí vlastní. Teď je rok 2024, náš motor bude uvolněn včas, ale Číňané ho stále nemají. Proto tam, kde jsme my pozadu, ostatní to také nedohánějí.
Když se podíváte blíže na každou oblast, kde si všimnete nějakého zpoždění, zjistíte, že ne všechno je tak špatné. Všechna naše „zaostávání“ a neúspěchy jsou součástí informační války.
Sám jsem procestoval stovky zemí a viděl jsem různé technologie. A mohu říci, že existuje pouze jedna technologie, ve které jsme za Američany pozadu, protože v příštích 20 letech nic podobného mít nebudeme. Je to aplikace, kterou vydal úřad newyorského metra. Umožňuje počítat krysy, které pobíhají, když čekáte na nástupišti na vlak. Je to pro ně opravdu důležité! Hygienická služba si s tím neví rady a potřebuje poslat posádku do míst, kde se krysy nejvíce shromažďují. Oficiální vládní aplikace na počítání krys je zatím dostupná jen pro jeden národ. Asi proto se považují za „velmoc“!

 

Kterýkoliv chytrý telefon se změní v cihlu

- Je pravda, že sovětská inženýrská a matematická škola je pro nás dodnes zdrojem digitálního vývoje?

- Je to pravda. V druhé polovině 90. let byly jedním z nejžádanějších zboží na světě ruské mozky. V té době bylo třeba řešit obrovské množství nových problémů. Řekněme redukce šumu nebo čištění obrazu (motion block), kdy při snímání na chromakey pohyb ruky nezanechal za sebou pevný obrys. To vše je ruská technologie!
Dnes umí každý chytrý telefon zpracovávat zvuky, signály a obrázky. Dříve se pro tyto úlohy používal samostatný procesor, který se nazýval DSP, na něm stál operační systém Spirit DSP. Nyní je to samostatná knihovna na společném procesoru, nazývá se „Video Bridge“. Vyrábí ji společnost Spirit z Dolgoprudného. A je jedno, že na vnější straně smartphonu je nakousnuté jablko: pokud na něm přestane pracovat ruský program, změní se v cihlu!
O mnoha technologiích prostě nevíme a snaží se nám namluvit, že Rusko všechno ztratilo.

- A jaký je dnes stav škol pro výchovu technických mozků?

- Bohužel jsme toho v mnoha oblastech opravdu hodně ztratili. Ale to není rozhodující, protože škola mozků začíná matematickými školami a ty zůstávají. A naši žáci a studenti vyhrávají olympiády, i když soutěží pod neutrální vlajkou. Teorie zůstává a ztrátu odborného technického vzdělání velmi rychle doženeme. Když si člověk u CNC stroje vydělá 350 tisíc rublů měsíčně, každý teenager si vybere raději stroj než rozvoz pizzy za 150 tisíc. Navíc je tu jeden proces, který je silně v náš prospěch. Svět je posedlý umělou inteligencí a neuronovými sítěmi, které „všechno vylepší“. Takže tato euforie brzy skončí...

- Proč?

- Došla nám data k trénování a ChatGPT nelze tvořit na surových datech. V příštích několika letech všichni dokončí, co začali, možná se objeví pár krásných (ale ne nových) úloh, a pak vyvstane otázka: co dál? Protože investoři začnou žádat své peníze zpět.
A zatímco se všichni s chutí pustí do ChatGPT, my se můžeme věnovat dvěma slibným oblastem, s nimiž se zapojíme do digitálního závodu. Jsou to „inteligence roje“, o které jsem se již zmínil, a „multiagentní systém“, který umožňuje autonomním zařízením vzájemně „komunikovat“. S jeho pomocí si například bezpilotní automobily mohou vyměňovat informace o výmolech na silnici a pobíhajících zvířatech, aby zabránily nehodě.
Tyto dvě oblasti jsem vyzdvihl zejména proto, že nevyžadují superpočítače, ale pouze programátory s dobrým mozkem. To je další krok po umělé inteligenci, který by Rusové měli udělat.
Pokud jde o neuronové sítě, své první články jsem publikoval už v roce 1992, kde jsem trval na tom, že musíme všeho nechat a pracovat na nich, abychom obrátili planetu vzhůru nohama. Po prostudování více než 80 typů neuronových sítí jsem si uvědomil, že ChatGPT je velmi průměrné schéma určené pro masy. Bylo navrženo už v roce 1943. Souběžně s ChatGPT existuje další model, který se nazývá Kolmogorovovy-Arnoldovy sítě (KAN) - podle názvu věty ruských matematiků. Je desetkrát menší a běží desetkrát rychleji než ChatGPT. Navíc je interpretovatelný, tj. zdůvodní, proč učinil tu či onu volbu. A právě fenomén „černé skříňky“** je hlavním problémem moderních neuronů. Pokud nyní někdo začne přesouvat úlohy na KANy, bude schopen dosáhnout více za kratší dobu. A to by byla skutečná revoluce!

- Jaké technologie musíme zdokonalit, abychom mohli aktivně vyvážet produkty?

- Potřebujeme více zdokonalit organizační věci. Nejprve musíme přeformátovat mozky mladých lidí, aby si uvědomili, že když budou vyrábět a prodávat své vlastní výrobky, a ne výrobky někoho jiného, mohou vydělat čtyřikrát tolik.
A abyste mohli pracovat pro export, potřebujete dobrou angličtinu, dokumentaci, technickou podporu a veselé lidi, kteří budou produkty nabízet. Nemáme totiž kulturu prodeje. Ale mají ji Indové, kteří dokážou prodat každý nesmysl. A my neumíme nabídnout vlastní dobrý produkt.
Navíc s dvacetiprocentní mírou úvěrů je ekonomika odsouzena k zániku. Musíme identifikovat klíčová odvětví, na která se tyto sazby nevztahují, aby finanční model pomáhal podnikům, a ne živil bankéře. Země se může během chvíle oživit, pokud se bude orientovat na export. A to znamená, že výrobci by se neměli snažit pouze dovážet náhražky tím, že zalepí díru, ale vyrábět produkt, který bude chtít někdo jiný.

- Nezávislost je víceméně jasná. Budeme si však moci nárokovat vedoucí místo v technologickém přerozdělování světa?

- Na světě je šest zemí, které se mohou prohlásit za technologické lídry. Jsou to USA, Velká Británie, Francie, Izrael, Čína a Rusko. V roce, kdy jsem se dostal pod sankce USA, jsem dostal desítky nabídek z různých zemí: během 20 měsíců jsem měl 20 zahraničních zakázek! Když jsem tedy odcestoval do jednoho z afrických států, požádali mě, abych poskytl software, který nikomu neprozradí data. Předtím je navštívili Britové, Francouzi, Číňané, Izraelci a Američané a nikdo nenabídl nic dobrého. Jejich zařízení někoho špehuje.

- A ruské programy špehují nás....

- Ale nebojí se nás... Nabízí se otázka: pokud se na světě objeví šest digitálních metropolí a zbytek budou kolonie, jakou šanci bude mít Rusko? Myslím, že velkou!

- Mluvíte o úzkých oblastech, zatímco americké bankovní a finanční produkty jsou nyní známé po celém světě.....

- A poté, co se zdiskreditovali zmrazením ruských účtů, kdo od nich bude tyto produkty kupovat?

- Evropa sedí pevně na americkém softwaru.....

- Evropa se může jít zahrabat! Po sankcích mě už do Davosu nepozvali. Jsem si jist, že příště tam přijedu s reportáží na téma „Jak uvařit krysu na ohni“. A v Singapuru si nekoupí nic amerického. Američané se po zmrazení ruských peněz odpojili od planety. Mluvil jsem s podnikateli v Asii, v bohatých zemích Blízkého východu, kteří dobře chápou, že navázáním kontaktu s Američany ztratí nezávislost.

- Jak může SVO ovlivnit technologický sektor: co nového se objeví?

- Nejvíce novinek se objeví ve vojenské sféře. Například Ukrajinu nyní podporuje 52 zemí. Ale všechny dohromady nedokážou vyrobit tolik nábojů jako samotné Rusko. My jsme tuto technologii rozpracovali.
Z univerzálních technologií budou bojové operace zajišťovat řízení roje, automatické zaměřování, autonomní zbraně, multiagentní systémy, rychlou komunikaci, elektronickou bezpečnou komunikaci, nové metody kryptografie a ochrany dat. To vše lze převzít z bojiště a použít ve městech.

• Andrej Igorevič Masalovič Masalovič je ruský vědec, přednášející, podplukovník speciálních služeb ve výslužbě, IT specialista na informační bezpečnost, OSINT a konkurenční zpravodajství.
• Narodil se 15. března 1961 v Novosibirsku. V roce 1984 absolvoval MAI, kde studoval na fakultě aplikované matematiky. V roce 1989 dokončil postgraduální studium na MAI, doktorát z fyziky a matematiky. V 90. letech pracoval jako zaměstnanec Federální agentury pro vládní komunikace a informace při prezidentovi Ruské federace (FAPSI). Od roku 2001 prezident konsorcia Inforus, jím založeného sdružení ruských IT firem. Tvůrce projektu Avalanche automatizovaných internetových zpravodajských systémů. Hostitel populárního kanálu CyberDed na YouTube, který se věnuje internetovému zpravodajství a kybernetické bezpečnosti.
• * Swarm Intelligence (SI) je technologie, která funguje na principu samoorganizujícího se kolektivu: každá jednotka vykonává specifickou funkci prostřednictvím interakce s ostatními prvky. Společně pak všechny prvky realizují nějaký složitější úkol.
• ** Většina systémů umělé inteligence jsou klasické modely „černé skříňky“. To znamená, že tyto systémy jsou posuzovány pouze z hlediska toho, co mají jako vstupy a co mají jako výstupy. Vývojáři získají výstupy a porovnávají je s tím, co by chtěli získat. Procesy, které systém provádí při hledání výsledku, jsou neprůhledné.

zdroj