Když má mozek cenu zlata

Studie OECD ukazuje, že svět rychle hloupne


Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zahrnuje 38 států, které bývají označovány za tzv. zlatou miliardu. Jednou za deset let provádí OECD mezi obyvateli těchto států rozsáhlý výzkum úrovně rozvoje lidí. Hodnotí základní jazykové a aritmetické dovednosti a schopnost řešit adaptační problémy. Nedávno byly zveřejněny výsledky testů provedených v roce 2023. A plně potvrdily znepokojivé trendy, o nichž někteří vědci v poslední době hovoří.

Jednotliví západní vědci začali bít na poplach již v letech 2018 - 2019 kvůli poklesu průměrné úrovně intelektuálního rozvoje lidí. Dokládaly to mimo jiné bodové studie provedené v různých zemích. Ty naznačovaly, že inteligenční kvocient (IQ) v různých zemích od počátku 21. století klesá. Kromě toho se studenti ve Francii výrazně zhoršili ve standardizovaných jazykových úlohách založených na textu, které jejich předchůdci řešili po celá desetiletí.

Skeptici kritizují (a někdy dokonce zesměšňují) výsledky studií, které ukazují na masivní pokles inteligence. Zejména hovořili o nedostatečné spolehlivosti a platnosti samotného IQ jako ukazatele. Nyní však OECD udělala za všemi těmito řečmi tlustou čáru. Přibližně 20 % dospělých ve vyspělých zemích nedosahuje úrovně rozvoje požadované od desetiletého dítěte. A v mnoha zemích se výkony obyvatelstva v absolvování úloh zhoršily natolik, že to nelze vysvětlit žádnou statistickou chybou.

Studie se zúčastnilo celkem 160.000 osob ve věku 16 až 65 let žijících v 31 zemích OECD. Její organizátoři poznamenali, že základní testy byly zaměřeny na zjištění, zda člověk dokáže přečíst text na balení aspirinu nebo vypočítat, kolik tapety je potřeba do místnosti. Na pokročilejší úrovni bylo například požadováno, aby vyvodil závěry z diagramů použitých k ilustraci článků v časopisech.

Studie zjistila, že ze zemí OECD se jazykové znalosti za posledních deset let zvýšily pouze v Dánsku a Finsku. V ostatních zemích se buď snížily, nebo zůstaly stabilní. Úroveň aritmetických dovedností se zvýšila v 8 z 31 zemí. Výzkumníci zároveň upozornili, že i ve vzorku absolventů vysokých škol ukazatele v naprosté většině zemí buď klesly, nebo „stagnovaly“.

Organizátoři testů také zaznamenali nárůst vzdělanostní stratifikace. Pokles úrovně gramotnosti a aritmetických dovedností v dynamice byl patrný zejména u nejméně vzdělaných vrstev obyvatelstva. Přitom děti vzdělaných lidí měly „výrazně“ lepší ukazatele než zástupci ostatních kategorií.

V průměru nejvyšší výsledky v testech vykazují dospělí s vyšším vzděláním. I ty se však v jednotlivých zemích značně liší. Diplom sám o sobě není všelékem. Například držitelé finského středoškolského vzdělání překonávají absolventy vysokých škol z Chile, Izraele a Litvy.

Polsko, Litva, Izrael, Itálie, Jižní Korea, Rakousko, Spojené státy, Nový Zéland, Česká republika a řada dalších zemí vykazuje ve všech ukazatelích výrazný negativní trend. Pokles v jazykové oblasti je v celosvětovém měřítku citelně větší než v oblasti aritmetiky.

Mezi mladými lidmi ve věku 16 až 24 let (tzv. zoomers) se míra gramotnosti ve srovnání se staršími generacemi všude prudce snížila.

V některých zemích je situace přímo kritická. Například více než polovina Chilanů vykazuje v mateřském jazyce i v aritmetice úroveň rozvoje 0 nebo 1 na pětibodové stupnici. V Portugalsku je situace jen o něco málo lepší.

Ještě před zveřejněním výsledků studie OECD, kdy vědci používali IQ a školní testy, vycházeli z různých předpokladů o povaze intelektuální degradace populace. Například King's College London uvedla, že tento proces může souviset se „stárnutím“ populace - s věkem se prý zhoršuje paměť. Údaje OECD však tuto teorii zcela vyvracejí. Vždyť výrazné problémy mají právě mladí lidé. „Zoomers“ chápou a vstřebávají informace hůře než jejich vrstevníci před deseti lety.

Objevila se také teorie o „devalvaci“ znalostí jako takových.

Jestliže po většinu dvacátého století bylo možné dosáhnout životního úspěchu hlavně vlastním umem, dnes mladí lidé vidí poměrně hodně bohatých a slavných lidí, kteří se na internetu pouze pitvoří nebo celému světu s pomocí internetu ukážou svoji zadnici.

Zajímavou teorii vypracoval Michel Demurge, doktor neuropsychologie z Francie. Napsal knihu „Továrna na idioty z obrazovky“, v níž míru poklesu inteligence populace spojil s nahrazením čtení audiovizuálními způsoby přenosu informací - nejprve televizí a poté chytrými telefony. Jeho zastánci tvrdí, že lidský mozek je evolučně nepřizpůsoben k interakci s přístroji, což vede k poklesu paměti, koncentrace a jemné motoriky.

„Používání obrazovky před šestým rokem věku nemá žádné pozitivní účinky. Existuje mnoho studií, které ukazují, že děti mladší šesti let, které používají obrazovky 10 - 15 minut denně, již mají negativní následky, které ovlivňují jejich vývoj. Čím dříve mají děti přístup k obrazovkám, tím více se u nich později v životě rozvíjí závislost. Ani jedna studie neprokazuje pozitivní vliv používání obrazovek u dětí do šesti let, všechny zaznamenávají pouze negativní účinky,“ uvedl Demurge v rozhovoru pro západní média.

Podle něj „obrazovka“ škodí i ve vyšším věku. Například školáci, kteří aktivně používají gadgety, mají horší výsledky v učení.

S těmito závěry nyní částečně souhlasí i Andreas Schleicher, vedoucí oddělení OECD pro vzdělávání a dovednosti, který tvrdí, že kvůli rozšíření sociálních sítí ztrácejí dospělí dovednost číst dlouhé a složité texty.

Mimochodem, právě Finsko a Dánsko, které ve studii OECD vykázaly nejlepší výsledky, se v posledních letech staly lídry západního světa v boji proti gadgetům a sociálním sítím. Obě země nyní pracují na úplném zákazu používání chytrých telefonů ve škole.

Dánsko také plánuje zcela zakázat používání sociálních sítí mladším 15 let. A jedním z programů, které se ve Finsku již dlouho realizují, je blokování sociálních sítí pro mladé matky v porodnicích a zdravotnických zařízeních. Tato opatření jsou pod palbou kritiky liberálních sociálních aktivistů a novinářů, ale soudě podle výsledků testů OECD mohou skutečně fungovat.

Výsledky studie jsou navzdory svému zjevnému významu komentovány střídmě. Přední západní mocnosti, jako jsou USA, zatím neprojevily žádnou ochotu podniknout v této věci jakékoli kroky. A velká obchodní média o tom dokonce píší s jistou ironií. Například autoři týdeníku The Economist sarkasticky poznamenali: „Blame TikTok“, což lze přeložit zhruba jako „Jasně, obviňte TikTok“.

Na tom není nic překvapivého. Lídři hlavních liberálních stran a ředitelé velkých korporací nepotřebují „příliš chytré“. Z výzkumů například vyplývá, že lidé s vysokou inteligencí častěji sledují svůj životní styl. Z toho vyplývá, že čím je člověk chytřejší, tím méně je v průměru náchylný jíst v globálních řetězcích rychlého občerstvení a pít sladké limonády. Kdo tedy vydělá na McDonald's a bude volit Kamallu Harrisovou?

Země BRICS, které se stávají alternativním centrem nového multipolárního světa, by se měly nad výsledky studie důkladně zamyslet. Možná by dokonce měly zorganizovat podobnou studii. Vždyť v realitě zbavené totalitní liberální propagandy by si chytrých lidí měli vážit více než zlata.


autor: Svjatoslav Kňazjev
zdroj