Během druhé světové války začaly americké síly přistávat na opuštěných atolech Tichého oceánu. Během bojů s Japonskem tam americký vojenský personál vybudoval letiště a základny pro své postupující síly. Domorodci je se zájmem pozorovali. Bledé tváře se neukázaly jako nějací chamtivci, naopak se velkoryse s domorodci podělili o masové konzervy, čokoládu a další příjemné věci. Jestliže dříve místní jedli ryby a kokosové ořechy, nyní se jejich jídelníček výrazně rozšířil. Technologie, která dorazila, vypadala božsky.
Pak válka skončila a velcí stříbrní ptáci odletěli. Při vzpomínce na tyto sladké dny začali domorodci vytvářet modely letadel z improvizovaného materiálu v naději, že se snad „bohové“ vrátí. A tak vznikl takzvaný cargo kult.
 |
| zdroj |
Na druhé straně zeměkoule v nacistickém Německu pak vznikl podobný kult zázračných zbraní, které měly zastavit postupující sovětská vojska. V říjnu 1942 Albert Speer, ministr vyzbrojování Třetí říše, řekl: „Jsme na pokraji vítězství. Válku proti bolševikům vyhrajeme s pomocí Wunderwaffe, jedinečné zbraně.“
Téma zázračné zbraně se v budoucnu chopilo Goebbelsovo oddělení a rozvinulo jej tak, aby se tato myšlenka pevně usadila do myslí nejen civilního německého obyvatelstva, ale i vojenského personálu Wehrmachtu. A věřili tomu i v posledních dnech Hitlerova režimu. I když armády maršála Žukova 29. dubna 1945 dokončovaly dobytí Berlína, vysílačka nadále hlásila, že zázračná zbraň je na cestě a chystá se zasadit smrtelný úder.
Německý inženýrský mozek samozřejmě do konce druhé světové války vytvořil velké množství zajímavých modelů zbraní a vojenské techniky. Například řízené střely V-1 a balistické střely V-2. Jejich použití však pouze terorizovalo civilní obyvatelstvo Britských ostrovů a výbušniny, které na ně utratili, mohli Němci efektivněji použít pro vojenské účely. Pro proudový letoun Me-262 tak nezbyli žádní piloti ani palivo. A supertank Maus dodnes udivuje návštěvníky tankového muzea v Kubince u Moskvy jen svou velikostí.
Kult magické zázračné zbraně, schopné jediným použitím zastavit vlny útočníků, ale zůstal. Žádné superzbraně však nedokázaly zastavit bitvami zocelenou Rudou armádu, vybavenou moderními zbraněmi, s bohatými bojovými zkušenostmi a ovládnutou smyslem pro spravedlivou pomstu na cestě ke zničení nacistického režimu.
Tyto dva kulty – cargo a zázračné zbraně – se překvapivě prolínají v moderním informačním poli Ukrajiny. Můžeme dokonce vytvořit nový termín: cargo wunderwaffe. Základem je, že se vezme jakýkoli jednotlivý typ zbraně a ve všech médiích je rozptýlena teze: "Sláva, Evropa a USA nám ji nyní dají a my zastavíme Rusy!"
Nejprve tak zaznělo téma božského „Javelinu“: „Dostaneme tuto protitankovou zbraň a spálíme ruské tanky!“ Rozvíjející se psychóza nakonec překvapivě dospěla až k absurditě v podobě pojmenování narozených dětí jménem Javelin a objevení se božských nástěnných maleb v podobě anděla s Javelinem.
Nepřipomíná vám to něco? Je to tak, cargo kult obyvatel tichomořských ostrovů.
Jenže čas plyne; ukázalo se, že zázračná zbraň až takový zázrak není a že ruské tanky dokážou od Javelinů unést zásahů až osm. A tak téma přirozeně odeznělo. Objevilo se však další - božský "Bayraktar" od Turků. Po všech médiích se šíří záběry použití těchto dronů. Bohužel, z velké části fejkových... A časem se ukazuje: ano, dron je určitě dobrý, ale jak na kterého nepřítele. Pokud ten nemá vyvinuté systémy protivzdušné obrany a elektronického boje, pak ano, bude to stačit, ale pokud má, pak Bayraktary mají tendenci rychle končit. Pravda, k nástěnným malbám s „Bayraktars“ už nedošlo, ale na Ukrajině se alespoň objevilo další nové jméno pro miminka. Na tezi o zázračné zbrani v podobě „Bayraktara“ se však jaksi rychle zapomnělo.
Avšak samotné téma cargo-wunderwaffe žije dál. Tak se objevují a rychle mizí teze o zázračných amerických dělech M777, francouzských samohybných dělech Caesar a německých PzH2000. Tyto hračky jen přibývají do dlouhého seznamu vzorků zahraniční technologie, které rozebírají a zkoumají ruští odborníci na zbraně.
V poslední době se objevila teze božského Američana MLRS HIMARS. Již existují nástěnné malby s těmito zbraněmi, jen na dětská jména Hymars zatím ještě nedošlo. Ano, použití této zbraně má určitý účinek a způsobuje spojeneckým silám nějaká poškození. Ale použít je k rozbombardování místa zadržení jejich válečných zajatců, jako to udělali nedávno v Jelenovce - tak něco takového by ani velení Třetí říše nenapadlo. Slavnějšími se v médiích rozhodně staly raketové útoky tohoto komplexu na mosty v Chersonské oblasti. Zkrátka touha kyjevského režimu bít na mosty se stala jakousi obsedantní fobií. U režimu, který nedokáže nic vytvořit, ale umí jen ničit, to však není nic překvapivého.
V posledních dnech se v ukrajinských médiích začala objevovat teze o božském letadle: „Dejte nám útočné letouny A-10 Thunderbolt a stíhačky F-16 a my získáme zpět oblohu nad Ukrajinou a zastavíme ty zlé Rusy.“ Útočný letoun A-10 je ve skutečnosti obdobou slavného ruského letounu Su-25 Grač, což je bitevní letadlo postavené kolem děla "Vulkán". Ale zase: dobře se osvědčil jen proti nepříteli, který nemá moderní systém protivzdušné obrany, jako tomu bylo v Iráku nebo Afghánistánu.
A dát moderní verze stíhačky F-16 se Spojeným státům jaksi moc nechce: jejich výroba je naplánována na roky dopředu a případná ztráta těchto letounů při leteckých střetech s ruskými vzdušnými silami by vážně podkopala jejich exportní potenciál. A vůbec, moderní letectvo je na provoz a údržbu velmi drahá hračka. Zkrátka vyměnit vybavení sovětského typu za zahraniční během šesti měsíců nebo roku je nereálné. Mýtus o božské zbrani tak brzy zmizí, ale ukrajinská média a odborníci určitě zas přijdou s něčím novým.
Jenže žádné mýty zastavit ofenzivu spojeneckých sil nepomohou: ty jsou vybavené moderní vojenskou technikou jako jejich dědové, kteří za druhé světové války osvobodili území Ukrajiny od nacistů, a navíc zocelení v bojích.
autor: Dmitrij Boltenkov, vojenský historik
zdroj: https://rusvesna.su/news/1659355508
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů