30. 5. 2013

Vlabi - Úvaha nad článkem "Evropa a zaostalé Rusko"

Článek vyšel v časopisu WM magazín č. 137/2013, zdroj: naturalnews.com a internet


Zatímco se Evropská unie chystá udělat ze samozásobících se zahrádkářů zločince, v Rusku na to jdou obráceně. V roce 2003 přijala ruská Duma zákon o soukromém vlastnictví zahrad, jímž každému ruskému občanu garantuje právo na bezplatné přidělení privátního záhumenku o ploše 8 900 – 27 500 m2. Tento pozemek může sloužit jak k ekologickému pěstování plodin a chovu zvířat, tak k rekreaci či k volnočasovým aktivitám. Tyto pozemky nepodléhají žádnému zdanění.

Zní to jako sci-fi, co?
Zatímco naše vlády půdu nechávají rozkrást a unijní byrokrati nechávají narůst co největší klacek, který by hodili pod nohy těm, kdo mají chuť, sílu a potřebu něco dělat pro svou soběstačnost a nezávislost, v Rusku za přímé podpory vlády vznikly miliony malých rodinných eko-farem, které na přidělených pozemcích vyprodukují přibližně 50 % celkově spotřebovaného mléka, 60 % masa, 77 % zeleniny, 87 % ovoce a 92 % brambor. Bez chemie, bez velkoplošného znehodnocování půdy, a dokonce i bez GMO semen!
A co my? Z nedávno ještě plně potravinově (a tím i de facto zcela) nezávislé země jsme díky přijetí unijních zákonů postupně klesli na úroveň barbarů, kteří hodnotnou vlastní produkci prodají za zlomek její ceny do zahraničí a zemědělskou půdu zastaví velkosklady, montážními halami a solárními panely. V lepším případě ji osejí řepkou. Věřím, že mnozí z těch, kdo díky této záměrně degenerující politice přišli o práci, by jistě dali přednost před postáváním ve frontách pracovních úřadů práci na své zahrádce, pěstování svých domácích zvířat, pospolitému životu v eko-vesnici. A možná by právě to pomohlo překonat to, co nás žene do záhuby - sobectví, individualismus a postupné hloupnutí celé naší generace. Jenže…
Jenže v tom je právě ten zakopaný pes. Není tu totiž zájem na tom, abychom byli soběstační, zdraví, přátelští a spokojení. Není zájem, abychom se znova naučili vztahu k přírodě, zvířatům a sousedům. Člověk, který opečovává každou žížalku, nebude chtít válčit. Kdo na vlastní kůži zažije, kolik práce to dá, než se na talíři zaskvěje žluťoučký brambor, se hrozí při pohledu na lajdáctví, vandalismus a povalečství. Nebude potřebovat volit Zlaté slavíky ani Superstár, nezhloupne ho Bruce Willis ani Real Madrid. Ztratí potřebu hromadit zbytečné módní věci, nebude potřebovat autority, náboženství, politiky. Co s ním pak?!
Těžko mu budete poroučet, když si umí vyrobit a vypěstovat všechno, co k životu potřebuje, těžko ho budete ovládat, když si vás neváží. A jak ho přesvědčíte, aby na vás pracoval, když vás nepotřebuje?

Buď mu včas dáte zahrádku, anebo…
(Víte, že americká Home Land Security zakoupila v nedávné době 1,2 miliardy sérií speciální munice?)



Vlabi - tak tato úvaha sedla jako zadek na hrnec!

6 komentářů:

  1. Krásná fotka, úplně se vžívám do role mít k dispozici 10 haktarů a pro rozjezd k dispozici tak 2-3 miliony korun. Není to moc, ale stačí. Pozemky a finance jsou ale tím menším problémem. V našem banánistánu mi totiž brání jedna strasně moc důležitá věc. Protitlak ze strany vlády a elit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na zahradničení nejsem, ale zase bych mohl být támhlepodrž, tohleoprav, tamtovyrob - holka pro všechno. S tím bych problém neměl. Improvizovat, vycházet z toho, co je a zprovoznit podle výrobce nezprovoznitelný, to je moje parketa - po dědovi.
      Ten protitlak je fakt protivnej, jak osina v p......

      Vymazat
    2. Petře,
      můžu ti z vlastní zkušenosti říct, že i jednoho hektaru má člověk plný brejle (ostatně se tvrdí, že dobře založená ekozahrada této velikosti má pokrýt potřeby čtyřčlenné rodiny. No nevím, mně se to zatím nedaří). Trvá dva tři roky, než se trochu "zkulturní" půda, než se první nesmělé rostlinky přehoupnou přes vršky trávy a pozemek začne mít tvar, na kterém se zahradník s přírodou dohodli. To všechno představuje především práci, práci a zase práci. Peníze nejsou na škodu, ale rozhodně nejsou tak důležité.
      A co se týče "protitlaků", tak já jsem zatím zaregistrovala dva: traktoristy, kteří ve větru práškují sousední pole (moje stromky to jentaktak rozdýchaly) a druhý "protitlak" padá z nebe a na ten platí důkladné mytí. Sice to není stopro, ale lepší něco než nic. A na všechny ostatní posílám psa. :-)

      Vymazat
    3. Vlabi.
      ten protitlak bys pocítila ve chvíli, když by ses opravdu začala stávat nezávislou a viditelnou pro okolí. K tomu je ale ještě hodně daleko, tudíž nejsi hrozbou v podobě nežádoucího příkladu spoluobčanům. Jednoduše jsi příliš malá ryba na to, aby ses dostala do hledáčku protitlaku.

      Vymazat
  2. No,
    já bych taky podržel, podal, ale fakt, že nezprovoznil. Ale moje vzácná ženuška teď z ničeho nic "to je nadělení" zdědila se svojí sestrou dva hektary půdy. Takže, kdo chce koupit m2 za tisícovku? Ale nesmíte to ženě vykecat, to je velmi důležitá podmínka. Matěj

    OdpovědětVymazat
  3. Jenom bych dodal,
    a to nechci sejčkovat a přeju to všem a nejenom SLOVANŮM, že tohle kdysi po revoluci dovolil v Rusku i Lenin a spol. A když se lidem začalo dařit, tak to nemilostrdně típnul. Přesně pro onu nezávislost člověka, kterej vlastní půdu, tedy i vodu a vlastně všechno, co na tomhle světě potřebuje. Taky se o tomhle velice lidumilně zmiňujou artikuly ze Sionu. Matěj

    OdpovědětVymazat

Podepsat se není povinnost, ale projev úcty k druhým.