Západní farmaceutičtí obři - aneb Nezaplatíš, zemřeš

Jak ve svém článku uvádí stálý pozorovatel IEE (Independent War Review, týdenní doplněk novin Nězavisimaja Gazeta) Ursan Gunnar, každý normální člověk si myslí, že kterýkoli západní farmaceutický gigant se celou svou obrovskou mocí a finančními prostředky stará v prvé řadě o zdraví pacientů.

Přinejmenším proto, že právě díky nim tyto společnosti vydělávají peníze. A pak veřejné zdraví je přece záležitostí národní bezpečnosti pro kteroukoli zemi. Každému je přece jasné, že země zdravých a obětavých lidí má mnohem větší šanci odrazit vnější útok než země lidí, kteří jsou nemocní a závislí.

Proč by tedy takové společnosti nejen zneužívaly obyvatelstvo jiných zemí, ale trávily i vlastní populaci?!!

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 10

- předchozí část -

Kultuk. V lomu vpravo nahoře se těží ten nejbělejší mramor na světě.

Den dvacátý šestý:

Ráno po snídani balíme věci a jedeme dál. Zastavujeme se ještě kousek od trhu, přecházíme lanový most a nabíráme minerální vodu do lahví jako dárek do Irkutska.

Jedeme od hor do údolí, nad polem opět visí horkovzdušný balon. Odbočujeme k němu a ptáme se, za kolik vozí. Balon je na laně, do 50 m 500R, do 100 m 1.000R a do 150 m 1.500R. Pro jednoho. Směju se, že jsou drahý, a jedeme dál.

Najíždíme na hlavní cestu od Bajkalu a míříme dál směrem na Mongolsko. Až tam sice nejedeme, ale vrcholky na druhé straně údolí už jsou v Mongolsku.

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 9

- předchozí část -

Sajany, Aršan

Den dvacátý čtvrtý:

Po snídani jedeme pro Táňu do Irkutska. Ta nás pak naviguje přes celé město na výpadovku na Čínu a Mongolsko. Za městem máme sraz s Olegem a společně jdeme na hřbitov, kde jsou pohřbeni rodiče Marišky.

Pak pokračujeme v cestě serpentínami přes hory k západnímu konci Bajkalu.

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 8

- předchozí část -

Lena, Talcy, Listvjanka

Den dvacátý:

Dnes odjíždíme z Olchonu zpět.

Ráno v 8 hodin vyjíždíme z Chužiru, abychom nečekali dlouhou frontu na trajekt. Naposledy se ještě díváme na pláže a na moře, na hory a cesty, po kterých jsme týden jezdili… Je nám smutno.

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 7

- předchozí část -

Mys Choboj, rybalka

Den devatenáctý:

Před snídaní jdu kousek cesty k moři nalovit pod kameny chrostíky, jako návnadu na ryby.

Po snídani totiž odjíždíme na celodenní výlet: Mariška maršrutkou na mystický mys Choboj, já na celodenní rybalku na Bolšoje more s manželem Leny Slávou.

Severní mys Olchonu – Choboj, zdroj

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 6

- předchozí část -

Esoterický výlet, Tyrkysové hory

Den osmnáctý:

Na dnešní den máme objednaný esoterický výlet s průvodkyní. Po snídani odjíždíme jejím autem. Jedou s námi ještě dva mladí manželé z Vladivostoku, kteří bydlí v chatičce kousek od nás. Začínáme několik kilometrů za Chužirem. U písečných dun porostlých sem tam borovicemi se nacházejí tři labyrinty. 

Tři labyrinty

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 5

- předchozí část -

Jezero Hada, záliv Chanchoj a Dračí skála

Den patnáctý:

Po snídani – palačinky, marmeláda, čaj od paní Olgy, která mimo pronajímání chatiček ještě v jedné budově provozuje něco, co jsem nazval minirestaurací – dáváme věci do auta a vyrážíme směr Mys Choboj. Cesta je písčitá a hrbatá, místy se musíme vyhýbat kamenům, místy hlubokému písku, abychom nezapadli. Projíždíme přes několik údolí s prudkými sjezdy a výjezdy. Raději bych seděl v traktoru nebo V3S. 

Tady to ještě jde...

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 4

- předchozí část -

Cesta na Olchon

Den čtrnáctý:

Ráno dáváme věci do auta. Oleg nám sděluje, že s námi bohužel už nemůže jet natankovat benzín a nakoupit, protože má nějaký jiný plán. Nicméně mi polopaticky vysvětlí, kudy pojedeme a kde máme nakoupit, abychom pokud možno na Olchonu, kde je kvůli turistům dost draho, nemuseli nic pořizovat. Auto má samozřejmě navigaci, ale v ruštině, tak se spoléhám spíš na klasické mapy, které jsme si prozřetelně pořídili.
Vyrážíme.

VELKÁ CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY 3

- předchozí část -

Irkutsk

Zde žil první irkutský gubernátor

Den desátý:

Vítáme se s Olegovou ženou Olgou. Oleg s Olgou bydlí od jara do podzimu na chatě, v zimě v Irkutsku v paneláku. Nás ubytovali v patře své dači, kde mají dvě místnosti; jedna je pro nás, v druhé má ložnici Oleg s Olgou. V přízemí je kuchyně, chodby a záchod s koupelnou. Vaří se většinou venku; pod obrovskou pergolou je elektřina, plynový vařič i tekoucí voda a kuchyňská linka.

Čeká nás spousta jídla a pití a povídáme si dlouho do noci.

Historie a klimatické změny 2

- předchozí část -

Hendrick Avercamp, Zimní krajina s větrným mlýnem, 1615

Vrchol ochlazení

Nejdrsnější fáze Malé doby ledové nastala v 17. století. Změny klimatu zaznamenané v této době nás už nutí mluvit o klimatické krizi. Baltské moře bylo pravidelně zcela zamrzlé. V zimě 1620/1621 by dokonce i Bospor pokrytý ledem a několik týdnů lidé přecházeli mezi evropskou a asijskou částí Istanbulu suchou nohou. Čas sklizně ve Francii ve 40. letech 17. století se posunul o měsíc a vinařský průmysl v Evropě procházel těžkými časy. Když bylo tělo Karla I. popraveného v Londýně 30. ledna 1649 dopravováno na člunu po Temži k hrobce, člun téměř uvízl v ledu plovoucím po řece. A i později v 17. století byla Temže v zimě pravidelně pokrytá silným ledem. Jeden čas dokonce zamrzlou řeku v Londýně nazývali Broad Street; na ní byly zřízeny dočasné kiosky, obchodovalo se tu, organizovaly Mrazové jarmarky s karnevalem a fraškami, pořádaly se štvanice psů na býky.