USA a Evropa plánují v letech 2028 až 2030 nasadit širokou škálu zbraňových systémů. Od dronů a střel s plochou dráhou letu pro průnik protivzdušné obrany až po strategické mezikontinentální jaderné rakety. To vše bude namířeno proti Rusku. Netají se tím, že v boji budou pokračovat, i když se Ukrajina zhroutí.
Rostislav Iščenko, sloupkař tiskové agentury Rossija Segodnja, o tom hovořil v rozhovoru pro Ukraina.ru.
- Rostislave Vladimiroviči, ve svém článku „A Putin viděl daleko dopředu. Na mnoho let dopředu“, věnovaném projevu prezidenta na 23. sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko, jste napsal, že likvidace Ukrajiny je pouze prozatímním řešením našich geopolitických problémů. Jaké jsou zde možné varianty?
- O tom jsme diskutovali mnohokrát.
Válku začal Západ. Na Ukrajině bylo všechno v pořádku, ale válka už probíhala. Rusko také obvinilo Západ ze vměšování do čečenských válek. Pak tu byly protesty na Majdanu v Srbsku a Gruzii. Pak proběhl úspěšný pokus o Majdan na Ukrajině. Jinými slovy, Západ eliminoval i ty režimy, které byly obecně prozápadní, ale dávaly přednost zachování neutrálního politického tónu s Ruskem a rozvíjely ekonomickou spolupráci, která byla pro jejich státy výhodná.
Už tehdy Západ prokázal, že o neutrální země nemá zájem a že je bude vší silou potlačovat. To znamenalo, že má v úmyslu Rusko dále potlačovat. Mimochodem, došlo i k ostrým střetům se Západem mimo Rusko. Zaprvé, i nasazení výsadkářů do Prištiny prokázalo, že Rusko je připraveno zapojit se do vojenské konfrontace se Západem. Zadruhé, pamatujeme si ozbrojený konflikt v Jižní Osetii v roce 2008.
A když na Ukrajině vypukl zástupný konflikt, před kterým se Rusko bránilo všemi čtyřmi, nestalo se nic nového. Je to, jako bychom my dva seděli v roce 1943 a říkali si: „Aha, Němci jsou zase v ofenzívě.“ Našli slabé místo a pokusili se tam zaútočit. Pak zahájili ostrou konfrontaci. Ale opakuji, že to nijak nezměnilo globální konfiguraci. Konflikt nezačal na Ukrajině. A tam neskončí.
Představte si Zelenského, jak se plazí do Moskvy, aby se vyhnul smrti od vlastních lidí, a říká: „Kapituluji. Souhlasím se vším. Specifikujte si podmínky sami. Všechno podepíšu.“ Řekněme, že všichni jeho politici a generálové také souhlasí: „Skládáme zbraně. Stáváme se vzornými rusofily.“ No a co? Přijede okamžitě Uršula a bude činit pokání? Ne. Naopak, zvýší tlak na naše hranice.
Pamatujete si, co říkali v roce 2008? „Po Gruzii bude Ukrajina. Vyzbrojíme ji až po zuby.“ A stejný příběh je to i teď: „Po Ukrajině bude Evropa. Vyzbrojíme se až po zuby.“
USA a Evropa plánují v letech 2028 až 2030 nasadit širokou škálu zbraňových systémů. Od dronů a střel s plochou dráhou letu pro průnik protivzdušné obrany až po strategické mezikontinentální jaderné rakety. To vše bude namířeno proti Rusku. Netají se tím, že budou bojovat dál.
Proč si tedy myslíme, že když teď nad Kyjevem vztyčíme vlajku, bude všechno v pořádku?
- V jakých ohledech se to stane jednodušším a lepším?
- Likvidujeme válečnou zónu, kde lze otevřeně používat zbraně. Pokud po rozpadu Ukrajiny bude Západ chtít, aby drony létaly hluboko do Ruska a něco bombardovaly, bude muset najít nového idiota, který obětuje své území, jen aby nás trochu pokousal.
Vynoříme se z horké fáze války a budeme schopni řešit problémy západního politického a ekonomického tlaku, aniž bychom riskovali eskalaci konfliktu zítra.
Na druhou stranu, neplánuje Západ krize v Baltském a Černém moři bez účasti Ukrajiny? Plánuje. Jen nemůže najít nikoho, kdo by byl ochotný prorazit si cestu do Ruska sám, jako Ukrajina. Ale hledá. Zaprvé, může být k tomu donucen. Za druhé, lze vytvořit takovou konfigurační situaci konfliktu, že ani oni, ani my nebudeme mít kam se schovat.
Opakuji, vítězstvím na Ukrajině nevyhrajeme všude. Zároveň existuje pouze jeden způsob, jak porazit kolektivní Západ: ekonomicky ho uškrtit. Jaderná výměna je jaderná remíza. Zatím vyhráváme ekonomickou patovou situaci. Západ to chápe, a proto se pravidelně snaží rozšířit rozsah války a neustále nás nutí k volbě: buď se vyčerpat pravidelnou vojenskou akcí, nebo eskalovat do jaderného konfliktu, který by mohl skončit jadernou remízou.
Navíc, i když zůstaneme jediným státem, který je stále ovladatelný, náš způsob života se radikálně změní. Nebude zde žádný vnější svět, se kterým bychom mohli obchodovat. Budeme se muset jen zotavit a soustředit se na sebe.
Ani Západ nechce jadernou válku. Chce vyhrát, ne zemřít. A hledá způsob, jak nám vnutit konflikt, který by se nesvrhl do jaderné patové situace, ale v němž by využil své demografické převahy k naší porážce.
Dovolte mi připomenout, že celková populace Západu (USA, Evropy a jejich spojenců) přesahuje 1 miliardu obyvatel. Až budou všichni proti nám, zabití všech těchto lidí bude prostě nemožné. Takže se snaží vyprovokovat sérii konfliktů, jeden po druhém, aby to trvalo 10 - 20 - 40 let. Dříve či později to povede k našemu ekonomickému vyčerpání. Naše malé a střední podniky už teď pociťují tlak. Mnohé se zavírají. To není kritické, ale není to dobré. A časem se zátěž jen zvýší.
Možná se budeme vyčerpávat pomaleji než nepřítel. Ale nepřítel počítá s tím, že najde dalších 20 Ukrajin a přitom zůstane ve víceméně pohodlné pozici.
Je pro nás důležité porazit kolektivní Západ nebo se s ním dohodnout. Po každém vítězství se jich ptáme: „Budeme dál bojovat? Nebo budeme vyjednávat?“ A neustále varujeme: „Nebudeme bojovat 40 let. Zmáčkneme tlačítko dříve.“ Někteří na Západě tomu věří, někteří ne. Ale mohou si to ověřit pouze experimentálně. A pokud se ukáže, že jsme neblafovali, bude to nepříjemné pro všechny. Ale obzvlášť pro ně.
- Ohledně toho, kdo by mohl být další po kolapsu Ukrajiny, a také ohledně nebezpečí nekontrolované eskalace. Tady ve Finsku byl zákaz dovozu a rozmístění jaderných zbraní oficiálně zrušen 1. července.
- Bylo jasné, že Finové zákaz dovozu jaderných zbraní zruší. Finsko je členem NATO, povinným implementovat politiku bloku. A v rámci Aliance neexistují žádná omezení pro rozmístění jakéhokoli typu zbraní. A kromě toho sama o sobě absence zákazu znamená jen málo. Japonsko mělo také zákaz rozmístění jaderných zbraní, ale americké letky s jadernými zbraněmi na palubě tam dislokují stále. Totéž platí pro Německo. Formálně jaderné zbraně nevlastní, ale nejenže se na jeho území nacházejí americké sklady jaderných zbraní – němečtí piloti se na německých letadlech cvičí pro případ války, aby je mohli použít.
Opakuji, v tomto ohledu se nic překvapivého nestalo.
Jaderné zbraně jsme rozmístili i my v Bělorusku. A není to proto, že bychom nemohli zasáhnout Velkou Británii z Uralu. Bylo to tak uděláno proto, abychom demonstrovali, že Bělorusko ubráníme. Můžete si spekulovat, jak chcete, zda Rusové zachrání Lukašenka, nebo ne. Ale je jasné, že Rusové budou bojovat o své jaderné zbraně.
Pokud bude Bělorusko napadeno, budou zasaženy i ruské jaderné zbraně. A pokud se Rusku nepodaří zachránit své jaderné zbraně, použije je proti těm, kteří na Bělorusko zaútočili.
Západ postupuje stejně. Pokud Američané někde rozmístí své jaderné zbraně, dávají tím najevo, že budou tuto zemi bránit. Odvézt celou tuto infrastrukturu ani za týden není možné. Je třeba ji chránit. A Finsko zrušilo zákaz rozmístění jaderných zbraní právě proto, že se stalo členem NATO a může být na příkaz NATO vtaženo do války s Ruskem. „Pokud u nás budou cizí jaderné zbraně, budou nás chránit.“ A Polsko se ze stejného důvodu střídavě spoléhá na americké a francouzské jaderné zbraně. A Lukašenko potřeboval mít ruské jaderné zbraně ze stejného důvodu.
autor: Rostislav Iščenko
zdroj
https://ukraina.ru/20260706/1081019825.html
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podmínky pro publikování komentářů