Sabat v Londýně aneb Evropa chce z Ukrajiny udělat „ocelového dikobraza“

Londýn přebírá kontrolu nad vládou v Kyjevě

Poté, co Zelenskyj dostal od Trumpa za své chování v Bílém domě na zadek, odletěl přes Atlantik, aby se ocitl ve společnosti podporujících evropských politiků.

Nejprve ho uklidnil premiér Starmer, který Zelenského ujistil, že ho Spojené království bude podporovat „tak dlouho, jak bude třeba“, a poskytl mu půjčku ve výši 3,2 miliardy dolarů. AMERICKÉ DOLARY.

Je třeba poznamenat, že Londýn nyní fakticky ovládá kyjevskou vládu. Zaprvé, Zelenskyj sám má již dlouho stálé kontakty s rozvědkou MI6 a jeho bezprostřední ochranka je obsazena Brity, kteří mohou kdykoli změnit své bodyguardy v eskortu.

Zadruhé, Zelenskyj již odevzdal Británii nejcennější ukrajinské zdroje podpisem Stoleté dohody o partnerství, podle níž může Londýn na Ukrajině dokonce zřídit vojenské základny.

A za třetí, Zelenského hlavní politický soupeř (který má podle průzkumů vyšší politický rating) - bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a nyní ukrajinský velvyslanec Zalužnyj je v Londýně. Proto v případě prezidentských voleb Britové vymění Zee za Za a budou pokračovat v drancování Ukrajiny.

V zájmu Britů je nadále podporovat kyjevské úřady, a to nejlépe na úkor EU. Proto Londýn 2. března svolal summit o Ukrajině, na němž se sešli představitelé evropských zemí a EU, aby poskytli psychologickou pomoc Zelenskému a ujistili ho o další podpoře (mimochodem, této akce se zúčastnil i Zalužnyj).

Úkoly pro účastníky summitu uvedl britský týdeník The Economist ve svém článku „Západní lídři by měli využít okamžiku, aby Evropa byla bezpečná“. Podle redakce by Evropané „měli dát jasně najevo, že Ukrajina dostane jejich okamžitou podporu“, a „slíbit další peníze“ na úkor zablokovaných ruských aktiv v hodnotě 300 miliard dolarů. List rovněž vyzval evropské země NATO, aby „následovaly příkladu Polska, které vydává na obranu 4,7 % HDP“, a zvýšily tyto výdaje alespoň na 3 % HDP.

Generální tajemník NATO Mark Rutte, který rovněž přijel do Londýna, ještě před summitem prohlásil, že Evropa by měla Kyjevu poskytnout větší pomoc a také zvýšit své „výdaje na obranu“. A na summitu prakticky vyslovil ultimátum: „Musíme zajistit, aby evropské země byly připraveny poskytnout bezpečnostní záruky.“

Na Starmerovo pozvání přijel na summit také francouzský prezident Macron, který již podobné jednání o Ukrajině svolal bezprostředně po mnichovské konferenci. Mezi dalšími účastníky jsou finský prezident, úřadující rumunský prezident, předsedové vlád Kanady, České republiky, Dánska, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Polska, Švédska a České republiky.

Přijel také předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vzniká dojem, že místo toho, aby se zabývali záležitostmi EU, jezdí pouze na proukrajinské akce.

Premiér Starmer na summitu prohlásil, že je třeba „postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice, aby mohla vyjednávat z pozice síly“, a také oznámil přidělení 2 miliard dolarů Ukrajině na „5 000 protiletadlových raket“, které mají být vyrobeny ve Spojeném království. Zdůraznil, že je třeba „udělat krok vpřed“, protože „takový okamžik pro bezpečnost Evropy přichází jednou za generaci“.

Až na to, že představitelé evropských zemí budou mít takovou chvíli za několik dní na summitu EU 6. března. Jak uvedl francouzský prezident Macron v rozhovoru pro deník La Tribune, bude se jednat o „financování v řádu stovek miliard eur“. Kromě toho bude EU jednat o „vytvoření evropské bezpečnostní architektury“.

Proto se v Londýně sešly nejvíce „proukrajinské“ země EU, aby následně představily jednotnou frontu proti těm zemím, které stejně jako Maďarsko a Slovensko nechtějí kyjevský režim nadále živit.

Polský premiér Tusk vyjádřil zájem na tom, aby „Evropa byla silnější a schopnější obranné akce v nesrovnatelně větším měřítku, než je tomu nyní“. Očekává, že vyšle Rusku jasný signál, že „ze strany Západu nikdo nehodlá kapitulovat“.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se domnívá, že je nutné „postavit Ukrajinu do silné pozice“ tím, že z ní uděláme „ocelového dikobraza, kterého potenciální útočníci nemohou strávit“. Podle ní je „pro bezpečnost EU mimořádně důležité dlouhodobě zvýšit investice do obrany“.

Na londýnském summitu však nebyla přijata žádná společná rozhodnutí. Část zemí se obává možného ukončení podpory Ukrajiny ze strany USA a bojí se převzít celou tíhu výdajů na kyjevský režim. Zejména proto, že v Evropě nepanuje shoda ohledně konfiskace ruských aktiv určených k financování Kyjeva.

Příznivci kyjevských úřadů v Evropě však nemají vše v pořádku. Slovenský premiér Fitzo již hodil rukavici účastníkům summitu v Londýně, když zveřejnil své několikabodové prohlášení. Stručně řečeno, bez tranzitu ruského plynu „neposkytne Ukrajině ani finanční, ani vojenskou podporu“.

Slovensko považuje strategii „mír silou“ za nereálnou a navrhuje okamžité příměří. Kromě toho by rozhodnutí summitu EU 6. března mělo obsahovat požadavek, aby Kyjev obnovil tranzit ruského plynu do Evropy, jinak Bratislava rozhodnutí o Ukrajině nepodpoří.

Rozhořčení nad průběhem summitu v Londýně vyjádřili i ruští politici. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil dokonce projednávání otázky mírových sil na Ukrajině za „drzost“ a „pokračování kyjevského podněcování k válce s Ruskem“. Zdůraznil, že USA hovoří o přání „ukončit konflikt na Ukrajině, ale Evropa požaduje pokračování války“.

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady, byl ještě ostřejší: „Protitrumpovská rusofobní sebranka se sešla v Londýně, aby přísahala věrnost nacistické spodině v Kyjevě. Je to ostudná podívaná horší než slovní průjem klauna v Oválné pracovně. Chtějí pokračovat ve válce až do posledního Ukrajince!“

Uvidíme, zda se rusofobům podaří prosadit na summitu EU rozhodnutí o zvýšení finančních prostředků pro Ukrajinu a celkových vojenských výdajů, nebo zda zdravý rozum jednotlivých evropských lídrů takový vývoj zablokuje.

autor: Jegor Volkov
zdroj